Vyhláška o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy

1. a) pro emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv z biomasy před přeměnou na elektřinu, vytápění a chlazení podle vzorce:

   E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr,

   [g CO2eq/MJ]

   kde:

   1. E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie;
   2. e_ec = emise z těžby nebo pěstování surovin;
   3. e_l = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;
   4. e_p = emise ze zpracování;
   5. e_td = emise z přepravy a distribuce;
   6. e_u = emise z používání daného paliva;
   7. e_sca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;
   8. e_ccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO₂; a
   9. eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO₂.

   Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu;

1. b) v případě společné digesce různých substrátů v zařízení na výrobu bioplynu či biometanu se standardizované hodnoty emisí skleníkových plynů podle vzorce:

   kde

   E = emise skleníkových plynů na MJ bioplynu nebo biometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů;

   E_n = emise v g CO₂/MJ u způsobu výroby n uvedeného v části D této přílohy (*)

   S_n= podíl suroviny n na energetickém obsahu se vypočte následujícím způsobem:

   kde

   P_n = energetická výtěžnost [MJ] na kilogram vlhkých surovin n (**);

   W_n = váhový faktor substrátu n, který je definován takto:

   kde

   I_n = roční vstup do reaktoru pro substrát n [t čerstvé hmoty]

   AM_n = průměrná roční vlhkost substrátu n [kg vody / kg čerstvé hmoty]

   SM_n = standardní vlhkost substrátu n (^***).

2. (^*) U chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45 g CO₂eq/MJ mrvy (-54 kg CO₂eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou.
3. (^**) Pro výpočet standardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty P_n:
   1. P (kukuřice): 4,16 [MJ _bioplynu/kg _{vlhké kukuřice při 65 % vlhkosti}]
   2. P (mrva): 0,50 [MJ _bioplynu/kg _{vlhké mrvy při 90 % vlhkosti}]
   3. P (biologický odpad) 3,41 [MJ _bioplynu/kg _{vlhkého biologického odpadu při 76 % vlhkosti}]
4. (^***) Použijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SM_n:
   1. SM (kukuřice): 0,65 [kg _vody/kg _{čerstvé hmoty}]
   2. SM (mrva): 0,90 [kg _vody/kg _{čerstvé hmoty}]
   3. SM (biologický odpad): 0,76 [kg _vody/kg _{čerstvé hmoty}]

1. c) V případě společné digesce substrátů n v zařízení na výrobu bioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanu se skutečné emise skleníkových plynů u bioplynu a biometanu podle vzorce:

   kde

   E = celkové emise z výroby bioplynu a biometanu před přeměnou energie;

   Sn = podíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru;

   e_ec,n = emise z těžby nebo pěstování suroviny n;

   e_{td,suroviny,n} = emise z přepravy suroviny n do reaktoru;

   e_l,n = roční emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n;

   e_sca = úspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n (*);

   e_p = emise ze zpracování;

   e_td,produkt = emise z přepravy a distribuce bioplynu nebo biometanu;

   e_u = emise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované v průběhu spalování;

   e_ccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO₂; a

   e_ccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO₂.

2. (*) - Pro e_sca bonus v hodnotě 45 g CO₂eq /MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.

1. d) pro emise skleníkových plynů z použití paliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, podle vzorce:
   1. 1. u zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla:

   1. 2. zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:

      kde

      EC_h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

      E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

      η_el = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

      η_h = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

   1. 3. v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

   1. 4. v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

      kde

      EC _h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

      E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

      η_el = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

      η_h = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

      C_el = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (C_el = 1);

      C_h = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple).

      Účinnost Carnotova cyklu (C_h) pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:

      kde

      T_h = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

      T₀ = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).

      Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze C_h alternativně definovat takto:

      C_h= účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

1. a) emise skleníkových plynů z paliv biomasy (E) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO₂ na MJ paliva biomasy [g CO₂eq/MJ],
2. b) emise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv z biomasy (EC) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO₂ na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny) [g CO₂eq/MJ].

Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. d)), bez ohledu na to, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení. Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Je proto vhodné počítat pouze emise související s vyrobeným teplem na MJ tepla nezávisle na tom, zda konečná spotřeba tepla je ve skutečnosti teplo či chlazení prostřednictvím absorpčních chladičů.

Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin (e_ec) uvádějí v g CO₂eq/t suchých surovin, provede se převod na gramy ekvivalentu CO₂ na MJ paliva [g CO₂eq/MJ] podle vzorce:

kde

faktor surovin pro palivo_a = [podíl MJ surovin potřebný k výrobě 1 MJ paliva],

emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:

Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin e_ec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin e_ec provést úpravy pro meziprodukty.

1. a) výpočet úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se provede podle vzorce

   ÚSPORY = (E _F(t) − E _B)/E _F(t) ,

   kde

   E_B = celkové emise z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy a

   E_F(t) = celkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu;

1. b) výpočet úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z paliv z biomasy se provede podle vzorce

   ÚSPORY = (EC_F(h&c,el) − EC_B(h&c,el))/EC_F(h&c,el),

   kde

   EC_B(h&c,el) = celkové emise z tepla nebo elektřiny;

   EC_F(_h&c,el) = celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.

1. CO₂: 1
2. N₂O: 298
3. CH₄: 25

Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí z pěstování a sklizně lesní biomasy, které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování a sklizně vypočtených pro geografické plochy na úrovni členského státu.

kde

e_l = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO₂ na jednotku energie paliva z biomasy). „Orná půda“ (Orná půda, jak je vymezena IPCC podle rozhodnutí Komise 2010/335/EU ve vztahu ke směrnici 2018/2001/EU vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů a v souladu s nařízeními (EU) č. 525/2013 a (EU) 2018/841) a „trvalé kultury“ (Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná) se považují za jeden způsob využívání půdy;

Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO₂ (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.

CS_R = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CS_A = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CS_A stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z paliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a

e_B = bonus ve výši 29 g CO₂eq/MJ paliva z biomasy, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

1. a) nebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a
2. b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.

Bonus ve výši 29 g CO₂eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd podle písmene b).

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.

kde

T_h = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

T₀ = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze C_h alternativně definovat takto:

C_h = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina, resp. teplo děleno ročním vstupem energie.

V případě bioplynu a biometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 7. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.

V případě paliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.

V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota EC_F(h) referenčního fosilního paliva použije 80 g CO₂eq/MJ tepla.

V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota EC_F(h) referenčního fosilního paliva použije 124 g CO₂eq/MJ tepla.

V případě paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota EC_F(t) referenčního fosilního paliva použije 94 g CO₂eq/MJ.