Platné znění

Vyhláška o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy

  1. E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie;
  2. eec = emise z těžby nebo pěstování surovin;
  3. el = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;
  4. ep = emise ze zpracování;
  5. etd = emise z přepravy a distribuce;
  6. eu = emise z používání daného paliva;
  7. esca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;
  8. eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a
  9. eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.

Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu;

  1. b) v případě společné digesce různých substrátů v zařízení na výrobu bioplynu či biometanu se standardizované hodnoty emisí skleníkových plynů podle vzorce:

    kde

    E = emise skleníkových plynů na MJ bioplynu nebo biometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů;

    En = emise v g CO2/MJ u způsobu výroby n uvedeného v části D této přílohy (*)

    Sn= podíl suroviny n na energetickém obsahu se vypočte následujícím způsobem:

    kde

    Pn = energetická výtěžnost [MJ] na kilogram vlhkých surovin n (**);

    Wn = váhový faktor substrátu n, který je definován takto:

    kde

    In = roční vstup do reaktoru pro substrát n [t čerstvé hmoty]

    AMn = průměrná roční vlhkost substrátu n [kg vody / kg čerstvé hmoty]

    SMn = standardní vlhkost substrátu n (***).

  2. (*) U chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45 g CO2eq/MJ mrvy (-54 kg CO2eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou.
  3. (**) Pro výpočet standardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty Pn:
    1. P (kukuřice): 4,16 [MJ bioplynu/kg vlhké kukuřice při 65 % vlhkosti]
    2. P (mrva): 0,50 [MJ bioplynu/kg vlhké mrvy při 90 % vlhkosti]
    3. P (biologický odpad) 3,41 [MJ bioplynu/kg vlhkého biologického odpadu při 76 % vlhkosti]
  4. (***) Použijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SMn:
    1. SM (kukuřice): 0,65 [kg vody/kg čerstvé hmoty]
    2. SM (mrva): 0,90 [kg vody/kg čerstvé hmoty]
    3. SM (biologický odpad): 0,76 [kg vody/kg čerstvé hmoty]
  1. c) V případě společné digesce substrátů n v zařízení na výrobu bioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanu se skutečné emise skleníkových plynů u bioplynu a biometanu podle vzorce:

    kde

    E = celkové emise z výroby bioplynu a biometanu před přeměnou energie;

    Sn = podíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru;

    eec,n = emise z těžby nebo pěstování suroviny n;

    etd,suroviny,n = emise z přepravy suroviny n do reaktoru;

    el,n = roční emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n;

    esca = úspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n (*);

    ep = emise ze zpracování;

    etd,produkt = emise z přepravy a distribuce bioplynu nebo biometanu;

    eu = emise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované v průběhu spalování;

    eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a

    eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.

  2. (*) - Pro esca bonus v hodnotě 45 g CO2eq /MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.
  1. d) pro emise skleníkových plynů z použití paliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, podle vzorce:
    1. 1. u zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla:

    1. 2. zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:

      kde

      ECh,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

      E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

      ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

      ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

    1. 3. v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

    1. 4. v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

      kde

      EC h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

      E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

      ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

      ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

      Cel = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1);

      Ch = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple).

      Účinnost Carnotova cyklu (Ch) pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:

      kde

      Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

      T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).

      Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:

      Ch= účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

  1. 2. Způsob uvedení emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy
    1. a) emise skleníkových plynů z paliv biomasy (E) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva biomasy [g CO2eq/MJ],
    2. b) emise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv z biomasy (EC) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny) [g CO2eq/MJ].

    Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. d)), bez ohledu na to, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení. Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Je proto vhodné počítat pouze emise související s vyrobeným teplem na MJ tepla nezávisle na tom, zda konečná spotřeba tepla je ve skutečnosti teplo či chlazení prostřednictvím absorpčních chladičů.

    Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin (eec) uvádějí v g CO2eq/t suchých surovin, provede se převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva [g CO2eq/MJ] podle vzorce:

    kde

    faktor surovin pro palivoa = [podíl MJ surovin potřebný k výrobě 1 MJ paliva],

    emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:

    Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec provést úpravy pro meziprodukty.

  1. 3. Způsob výpočtu úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy
    1. a) výpočet úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se provede podle vzorce

      ÚSPORY = (E F(t) − E B)/E F(t) ,

      kde

      EB = celkové emise z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy a

      EF(t) = celkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu;

    1. b) výpočet úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z paliv z biomasy se provede podle vzorce

      ÚSPORY = (ECF(h&c,el) − ECB(h&c,el))/ECF(h&c,el),

      kde

      ECB(h&c,el) = celkové emise z tepla nebo elektřiny;

      ECF(h&c,el) = celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.

  1. 4. Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2se uvedené plyny hodnotí takto:
    1. CO2: 1
    2. N2O: 298
    3. CH4: 25
  1. 5. Emise pocházející z těžby, sklizně nebo pěstování surovin (eec) zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 směrnice 2018/2001, o podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.

    Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí z pěstování a sklizně lesní biomasy, které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování a sklizně vypočtených pro geografické plochy na úrovni členského státu.

  1. 6. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství (esca), jako například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů. Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu.
  2. 7. Roční hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (el) se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:

    kde

    el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie paliva z biomasy). „Orná půda“ (Orná půda, jak je vymezena IPCC podle rozhodnutí Komise 2010/335/EU ve vztahu ke směrnici 2018/2001/EU vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů a v souladu s nařízeními (EU) č. 525/2013 a (EU) 2018/841) a „trvalé kultury“ (Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná) se považují za jeden způsob využívání půdy;

    Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.

    CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

    CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

    P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z paliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a

    eB = bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ paliva z biomasy, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

  1. 8. Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:
    1. a) nebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a
    2. b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.

    Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd podle písmene b).

  1. 9. „Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.
  2. 10. Základem pro výpočet zásob uhlíku v půdě je rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES.
  3. 11. Emise ze zpracování (ep) zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to, zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.

    Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

    Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.

  1. 12. Emise z přepravy a distribuce (etd) zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.
  2. 13. Emise CO2 z použitého paliva (eu) se pokládají u paliv z biomasy za rovné nule. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu.
  3. 14. Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2 (eccs), které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva z biomasy, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého.
  4. 15. Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2 (eccr) přímo souvisejí s výrobou paliva z biomasy, jemuž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.
  5. 16. Pokud kogenerační jednotka - zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy, pro které se počítají emise - vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu (Ch) použitím tohoto vzorce:

    kde

    Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

    T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).

    Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:

    Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

    Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina, resp. teplo děleno ročním vstupem energie.

  1. 17. V případech, kdy v procesu výroby paliva z biomasy vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva z biomasy a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva z biomasy. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16.
  2. 18. Pro účely výpočtů uvedených v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

    V případě bioplynu a biometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 7. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.

    Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.

    V případě paliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.

  1. 19. V případě paliv z biomasy používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(el) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony.

    V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 80 g CO2eq/MJ tepla.

    V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 124 g CO2eq/MJ tepla.

    V případě paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(t) referenčního fosilního paliva použije 94 g CO2eq/MJ.

  1. C. ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO PALIVA Z BIOMASY

    Dřevěné brikety nebo pelety

    Dřevěné brikety nebo pelety
    Systém výroby paliva z
    biomasy    		Přepravní vzdálenostEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
    (g CO2eq/MJ)
    PěstováníZpracováníPřepravaJiné emise než emise CO2 z použitého paliva
    Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví1 až 500 km0,01,93,60,5
    500 až 2 500 km0,01,96,20,5
    2 500 až 10 000 km0,01,912,60,5
    Nad 10 000 km0,01,924,60,5
    Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)2 500 až 10 000 km4,40,013,20,5
    Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol
    – s hnojením)    		1 až 500 km3,90,04,20,5
    500 až 2 500 km3,90,06,80,5
    2 500 až 10 000 km3,90,013,20,5
    Nad 10 000 km3,90,025,20,5
    Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol
    – bez hnojení)    		1 až 500 km2,20,04,20,5
    500 až 2 500 km2,20,06,80,5
    2 500 až 10 000 km2,20,013,20,5
    Nad 10 000 km2,20,025,20,5
    Dřevní štěpka z kmenoviny1 až 500 km1,10,43,60,5
    500 až 2 500 km1,10,46,20,5
    2 500 až 10 000 km1,10,412,60,5
    Nad 10 000 km1,10,424,60,5
    Dřevní štěpka ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu1 až 500 km0,00,43,60,5
    500 až 2 500 km0,00,46,20,5
    2 500 až 10 000 km0,00,412,60,5
    Nad 10 000 km0,00,424,60,5

    Dřevěné brikety nebo pelety

    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety
    Systém výroby paliva z biomasyPřepravní vzdálenostEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
    (g CO2eq/MJ)
    PěstováníZpracováníPřeprava a distribuceJiné emise než emise CO2 z použitého paliva
    Dřevěné brikety
    nebo pelety ze
    zbytků z lesnictví (situace 1)    		1 až 500 km0,030,93,50,3
    500 až 2 500 km0,030,93,30,3
    2 500 až 10 000 km0,030,95,20,3
    Nad 10 000 km0,030,99,50,3
    Dřevěné brikety
    nebo pelety ze
    zbytků z lesnictví (situace 2a)    		1 až 500 km0,015,03,60,3
    500 až 2 500 km0,015,03,50,3
    2 500 až 10 000 km0,015,05,30,3
    Nad 10 000 km0,015,09,80,3
    Dřevěné brikety
    nebo pelety ze
    zbytků z lesnictví (situace 3a)    		1 až 500 km0,02,83,60,3
    500 až 2 500 km0,02,83,50,3
    2 500 až 10 000 km0,02,85,30,3
    Nad 10 000 km0,02,89,80,3
    Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus –
    situace 1)    		2 500 až 10 000 km3,929,45,20,3
    Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus –
    situace 2)    		2 500 až 10 000 km5,012,75,30,3
    Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus –
    situace 3a)    		2 500 až 10 000 km5,30,45,30,3
    Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích
    (topol – s hnojením – situace 1)    		1 až 500 km3,429,43,50,3
    500 až 10 000 km3,429,45,20,3
    Nad 10 000 km3,429,49,50,3
    Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích
    (topol – s hnojením – situace 2a)    		1 až 500 km4,412,73,60,3
    500 až 10 000 km4,412,75,30,3
    Nad 10 000 km4,412,79,80,3
    Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích
    (topol – s hnojením – situace 3a)    		1 až 500 km4,60,43,60,3
    500 až 10 000 km4,60,45,30,3
    Nad 10 000 km4,60,49,80,3
    Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích
    (topol – bez hnojení – situace 1)    		1 až 500 km2,029,43,50,3
    500 až 2 500 km2,029,45,20,3
    2 500 až 10 000 km2,029,49,50,3
    Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích
    (topol – bez hnojení – situace 2a)    		1 až 500 km2,512,73,60,3
    500 až 10 000 km2,512,75,30,3
    Nad 10 000 km2,512,79,80,3
    Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích
    (topol – bez
    hnojení – situace 3a)    		1 až 500 km2,60,43,60,3
    500 až 10 000 km2,60,45,30,3
    Nad 10 000 km2,60,49,80,3
    Dřevěné brikety
    nebo pelety z kmenoviny
    (situace 1)    		1 až 500 km1,129,83,50,3
    500 až 2 500 km1,129,83,30,3
    2 500 až 10 000 km1,129,85,20,3
    Nad 10 000 km1,129,89,50,3
    Dřevěné brikety
    nebo pelety z kmenoviny
    (situace 2a)    		1 až 500 km1,413,23,60,3
    500 až 2 500 km1,413,23,50,3
    2 500 až 10 000 km1,413,25,30,3
    Nad 10 000 km1,413,29,80,3
    Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)1 až 500 km1,40,93,60,3
    500 až 2 500 km1,40,93,50,3
    2 500 až 10 000 km1,40,95,30,3
    Nad 10 000 km1,40,99,80,3
    Dřevěné brikety
    nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu
    (situace 1)    		1 až 500 km0,017,23,30,3
    500 až 2 500 km0,017,23,20,3
    2 500 až 10 000 km0,017,25,00,3
    Nad 10 000 km0,017,29,20,3
    Dřevěné brikety
    nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu
    (situace 2a)    		1 až 500 km0,07,23,40,3
    500 až 2 500 km0,07,23,30,3
    2 500 až 10 000 km0,07,25,10,3
    Nad 10 000 km0,07,29,30,3
    Dřevěné brikety
    nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu
    (situace 3a)    		1 až 500 km0,00,33,40,3
    500 až 2 500 km0,00,33,30,3
    2 500 až 10 000 km0,00,35,10,3
    Nad 10 000 km0,00,39,30,3

    Zemědělské postupy

    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety Zemědělské postupy
    Výroba
    paliva z biomasy Systém    		Přepravní vzdálenostEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
    PěstováníZpracováníPřeprava a distribuceJiné emise než emise CO2
    z použitého paliva
    Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m31 až 500 km0,01,13,10,3
    500 až 2 500 km0,01,17,80,3
    2 500 až 10 000 km0,01,117,00,3
    Nad 10 000 km0,01,134,00,3
    Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m31 až 500 km0,01,13,10,3
    500 až 2 500 km0,01,14,40,3
    2 500 až 10 000 km0,01,18,50,3
    Nad 10 000 km0,01,116,30,3
    Slámové pelety1 až 500 km0,06,03,60,3
    500 až 10 000 km0,06,05,50,3
    Nad 10 000 km0,06,010,00,3
    Brikety z bagasy500 až 10 000 km0,00,45,20,5
    Nad 10 000 km0,00,49,50,5
    Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)Nad 10 000 km21,625,413,50,3
    Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)Nad 10 000 km21,64,213,50,3

    Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny

    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety Zemědělské postupy Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny
    Systém výroby paliva z biomasyTechnologieSTANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]
    PěstováníZpracováníJiné emise než emise CO2 z použitého palivaPřeprava3Kredity na mrvu4
    Vlhká mrva1Situace 1Otevřený digestát0,097,412,50,8– 107,3
    Uzavřený digestát0,00,012,50,8– 97,6
    Situace 2Otevřený digestát0,0103,712,50,8– 107,3
    Uzavřený digestát0,05,912,50,8– 97,6
    Situace 3Otevřený digestát0,0116,412,50,9– 120,7
    Uzavřený digestát0,06,412,50,8– 108,5
    Celá rostlina kukuřice2Situace 1Otevřený digestát15,618,912,50,0—
    Uzavřený digestát15,20,012,50,0—
    Situace 2Otevřený digestát15,626,312,50,0—
    Uzavřený digestát15,27,212,50,0—
    Situace 3Otevřený digestát17,529,312,50,0—
    Uzavřený digestát17,17,912,50,0—
    Biologický odpadSituace 1Otevřený digestát0,030,612,50,5—
    Uzavřený digestát0,00,012,50,5—
    Situace 2Otevřený digestát0,039,012,50,5—
    Uzavřený digestát0,08,312,50,5—
    Situace 3Otevřený digestát0,043,712,50,5—
    Uzavřený digestát0,09,112,50,5—

    Vysvětlivky

  2. 1 Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s mrvou. Uvažovaná hodnota esca se rovná –45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.
  3. 2 Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.
  4. 3 Přeprava zemědělských surovin do transformačního zařízení je podle metodiky uvedené ve zprávě Komise ze dne 25. února 2010 o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení zahrnuta v hodnotě „pěstování“. Hodnota pro přepravu kukuřičné siláže představuje 0,4 g CO2eq/MJ bioplynu.
  5. 4 Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.

    6. Rozložené standardizované hodnoty pro biometan

    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety Zemědělské postupy Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny Rozložené standardizované hodnoty pro biometan
    Systém výroby biometanuTechnologické
    řešení    		STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]
    PěstováníZpracováníÚpravaPřepravaKomprese na čerpací staniciKredity na mrvu1
    Vlhká mrvaOtevřený digestátBez spalování odpadních plynů0,0117,927,31,04,6– 124,4
    Spalování odpadních plynů0,0117,96,31,04,6– 124,4
    Uzavřený digestátBez spalování odpadních plynů0,04,427,30,94,6– 111,9
    Spalování odpadních plynů0,04,46,30,94,6– 111,9
    Celá rostlina kukuřiceOtevřený digestátBez spalování odpadních plynů18,128,127,30,04,6–
    Spalování odpadních plynů18,128,16,30,04,6–
    Uzavřený digestátBez spalování odpadních plynů17,66,027,30,04,6–
    Spalování odpadních plynů17,66,06,30,04,6–
    Biologický odpadOtevřený digestátBez spalování odpadních plynů0,042,827,30,64,6–
    Spalování odpadních plynů0,042,86,30,64,6–
    Uzavřený digestátBez spalování odpadních plynů0,07,227,30,54,6–
    Spalování odpadních plynů0,07,26,30,54,6–

    Vysvětlivky

  6. 1 Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.
  1. D. CELKOVÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U ZPŮSOBŮ VÝROBY PALIVA Z BIOMASY
    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety Zemědělské postupy Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny Rozložené standardizované hodnoty pro biometan
    Systém výroby paliva z biomasy *Přepravní vzdálenostEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
    Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví1 až 500 km6
    500 až 2 500 km9
    2 500 až 10 000 km15
    Nad 10 000 km27
    Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)    		2 500 až 10 000 km18
    Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)    		1 až 500 km9
    500 až 2 500 km11
    2 500 až 10 000 km18
    Nad 10 000 km30
    Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin
    pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)    		1 až 500 km7
    500 až 2 500 km10
    2 500 až 10 000 km16
    Nad 10 000 km28
    Dřevní štěpka z kmenoviny1 až 500 km6
    500 až 2 500 km8
    2 500 až 10 000 km15
    Nad 10 000 km27
    Dřevní štěpka z průmyslových zbytků1 až 500 km5
    500 až 2 500 km7
    2 500 až 10 000 km13
    Nad 10 000 km25
    Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1)1 až 500 km35
    500 až 2 500 km35
    2 500 až 10 000 km36
    Nad 10 000 km41
    Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a)1 až 500 km19
    500 až 2 500 km19
    2 500 až 10 000 km21
    Nad 10 000 km25
    Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a)1 až 500 km7
    500 až 2 500 km7
    2 500 až 10 000 km8
    Nad 10 000 km13
    Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1)2 500 až 10 000 km39
    Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2a)2 500 až 10 000 km23
    Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a)2 500 až 10 000 km11
    Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1)1 až 500 km37
    500 až 10 000 km38
    Nad 10 000 km43
    Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a)1 až 500 km21
    500 až 10 000 km23
    Nad 10 000 km27
    Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a)1 až 500 km9
    500 až 10 000 km11
    Nad 10 000 km15
    Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1)1 až 500 km35
    500 až 10 000 km37
    Nad 10 000 km41
    Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a)1 až 500 km19
    500 až 10 000 km21
    Nad 10 000 km25
    Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol –⁠ bez hnojení – situace 3a)1 až 500 km7
    500 až 10 000 km9
    Nad 10 000 km13
    Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1)1 až 500 km35
    500 až 2 500 km34
    2 500 až 10 000 km36
    Nad 10 000 km41
    Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a)1 až 500 km18
    500 až 2 500 km18
    2 500 až 10 000 km20
    Nad 10 000 km25
    Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)1 až 500 km6
    500 až 2 500 km6
    2 500 až 10 000 km8
    Nad 10 000 km12
    Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1)1 až 500 km21
    500 až 2 500 km21
    2 500 až 10 000 km23
    Nad 10 000 km27
    Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a)1 až 500 km11
    500 až 2 500 km11
    2 500 až 10 000 km13
    Nad 10 000 km17
    Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a)1 až 500 km4
    500 až 2 500 km4
    2 500 až 10 000 km6
    Nad 10 000 km10

    Vysvětlivky:

  2. *) Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na zemní plyn. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.

    3. Situace 2a označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na dřevní štěpku. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.

    Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky tepla a elektřiny do výrobny pelet používá kogenerační jednotka na dřevní štěpku.

    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety Zemědělské postupy Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny Rozložené standardizované hodnoty pro biometan
    Systém výroby paliva z biomasyPřepravní vzdálenostEmise skleníkových plynů
    – standardizovaná
    hodnota (g CO2eq/MJ)
    Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 11 až 500 km4
    500 až 2 500 km9
    2 500 až 10 000 km18
    Nad 10 000 km35
    Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 21 až 500 km4
    500 až 2 500 km6
    2 500 až 10 000 km10
    Nad 10 000 km18
    Slámové pelety1 až 500 km10
    500 až 10 000 km12
    Nad 10 000 km16
    Brikety z bagasy500 až 10 000 km6
    Nad 10 000 km10
    Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)Nad 10 000 km61
    Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)Nad 10 000 km40

    Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu

    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety Zemědělské postupy Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny Rozložené standardizované hodnoty pro biometan Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu
    Systém výroby bioplynuTechnologické řešeníStandardizovaná hodnota
    Emise skleníkových plynů (g CO2eq/MJ)
    Bioplyn na elektřinu z vlhké mrvySituace 1Otevřený digestát 33
    Uzavřený digestát 4– 84
    Situace 2Otevřený digestát10
    Uzavřený digestát– 78
    Situace 3Otevřený digestát9
    Uzavřený digestát– 89
    Bioplyn na elektřinu z celé rostliny kukuřiceSituace 1Otevřený digestát47
    Uzavřený digestát28
    Situace 2Otevřený digestát54
    Uzavřený digestát35
    Situace 3Otevřený digestát59
    Uzavřený digestát38
    Bioplyn na elektřinu z biologického odpaduSituace 1Otevřený digestát44
    Uzavřený digestát13
    Situace 2Otevřený digestát52
    Uzavřený digestát21
    Situace 3Otevřený digestát57
    Uzavřený digestát22

    Vysvětlivky:

  3. 1 Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam).
  4. 2 Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam).
  5. 3 Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí metanu, které se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách, substrátu a účinnosti digesce. Při těchto výpočtech se použijí množství, která se rovnají 0,05 MJ CH4/MJ bioplynu u mrvy, 0,035 MJ CH4/MJ bioplynu u kukuřice a 0,01 MJ CH4/MJ bioplynu u biologického odpadu.
  6. 4 Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu.

    7. Standardizované hodnoty pro biometan

    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety Zemědělské postupy Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny Rozložené standardizované hodnoty pro biometan Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu Standardizované hodnoty pro biometan
    Systém výroby biometanuTechnologické řešeníEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
    (g CO2eq/MJ)
    Biometan z vlhké mrvyOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů 122
    Otevřený digestát, spalování odpadních plynů 21
    Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů-79
    Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů-100
    Biometan z celé rostliny kukuřiceOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů73
    Otevřený digestát, spalování odpadních plynů52
    Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů51
    Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů30
    Biometan z biologického odpaduOtevřený digestát, bez spalování odpadních plynů71
    Otevřený digestát, spalování odpadních plynů50
    Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů35
    Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů14

    Vysvětlivky

  7. 1 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 g MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.
  8. 2 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).

    9. Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti

    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety Zemědělské postupy Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny Rozložené standardizované hodnoty pro biometan Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu Standardizované hodnoty pro biometan Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti
    Systém výroby bioplynu*)Technologické řešeníEmise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
    (g CO2eq/MJ)
    Mrva – kukuřice
    80 % – 20 %    		Situace 1Otevřený digestát33
    Uzavřený digestát– 9
    Situace 2Otevřený digestát40
    Uzavřený digestát– 2
    Situace 3Otevřený digestát43
    Uzavřený digestát– 4
    Mrva – kukuřice
    70 % – 30 %    		Situace 1Otevřený digestát37
    Uzavřený digestát3
    Situace 2Otevřený digestát45
    Uzavřený digestát10
    Situace 3Otevřený digestát48
    Uzavřený digestát10
    Mrva – kukuřice
    60 % – 40 %    		Situace 1Otevřený digestát40
    Uzavřený digestát11
    Situace 2Otevřený digestát47
    Uzavřený digestát18
    Situace 3Otevřený digestát52
    Uzavřený digestát18

    Vysvětlivky:

  9. *) - Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.

    10. Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána ze sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1.

    Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan).

    Standardizované hodnoty – biometan – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti

    Dřevěné brikety nebo pelety Dřevěné brikety nebo pelety Zemědělské postupy Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny Rozložené standardizované hodnoty pro biometan Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu Standardizované hodnoty pro biometan Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti Standardizované hodnoty – biometan – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti
    Systém výroby biometanuTechnologické řešeníEmise
    skleníkových plynů
    –
    standardizovaná hodnota1
    (g CO2eq/MJ)
    Mrva – kukuřice
    80 % – 20 %    		Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů57
    Otevřený digestát, spalování odpadních plynů36
    Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů9
    Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů– 12
    Mrva – kukuřice
    70 % – 30 %    		Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů62
    Otevřený digestát, spalování odpadních plynů41
    Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů22
    Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů1
    Mrva – kukuřice
    60 % – 40 %    		Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů66
    Otevřený digestát, spalování odpadních plynů45
    Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů31
    Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů10

    Vysvětlivka:

  10. 1 V případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy je třeba přičíst ke standardizovaným hodnotám hodnotu 4,6 g CO2eq/MJ biometanu.
  1. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.