Vyhláška Ústřední správy spojů, kterou se provádí zákon o telekomunikacích

§ 1

účinné od 1. 7. 1964(1) Ústřední správa spojů rozšiřuje jednotnou telekomunikační síť též tím, že s výjimkami dále uvedenými začleňuje do ní bezplatným převodem správy telekomunikační zařízení státních socialistických organizací, jestliže jsou nebo po náležité úpravě mohou být technicky způsobilá k začlenění do této sítě.

účinné od 1. 7. 1964(2) Provozovatelé zařízení uvedených v předchozím odstavci jsou povinni předložit příslušné krajské správě spojů (v Praze Městské telekomunikační správě) na její dožádání technickou dokumentaci o svých telekomunikačních zařízeních a sdělit další potřebné údaje, aby bylo možno zjistit předpoklady pro začlenění do jednotné telekomunikační sítě. Technická dokumentace a údaje, týkající se dálkových kabelů, se předkládají Ústřední správě spojů, a pokud jde o rádiová spojení, Správě radiokomunikací v Praze nebo v Bratislavě.

účinné od 1. 7. 1964(3) O převodu zařízení rozhoduje organizace spojů, uvedená v předchozím odstavci, v dohodě s uživatelem převáděného zařízení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o převzetí Ústřední správa spojů po předchozím projednání s ústředním orgánem nadřízeným uživateli.

účinné od 1. 7. 1964(4) Mimo jednotnou telekomunikační síť zůstanou telekomunikační zařízení, zřizovaná a provozovaná podle § 6 odst. 1 zákona. Z ostatních telekomunikačních zařízení jinak způsobilých pro začlenění do jednotné telekomunikační sítě mohou zůstat mimo tuto síť pouze taková, která tvoří neoddělitelnou část technologie výrobního nebo provozního procesu uvnitř závodů nebo podniků, jako např. technická zařízení Čs. tiskové kanceláře, Čs. rozhlasu, Čs. televize, Hydrometeorologického ústavu, průmyslová televize uvnitř závodů, zabezpečovací zařízení uvnitř dolů.

§ 2

účinné od 1. 7. 1964(1) Při poskytování výkonů jednotné telekomunikační sítě jsou organizace spojů povinny uspokojovat potřeby co nejvyššího počtu uživatelů v zájmu národního hospodářství i obyvatelstva a přitom zároveň sledovat nejvyšší hospodárnost a účelnost.

účinné od 1. 7. 1964(2) Organizace spojů dbají, aby při zřizování účastnických stanic a jiných zařízení jednotné telekomunikační sítě byly uspokojovány především požadavky zvlášť důležité z hlediska zájmů socialistické společnosti před požadavky méně důležitými.

účinné od 1. 7. 1964(3) Telekomunikační okruhy určené k veřejnému používání lze svěřit k výhradnímu provozování jen výjimečně za předpokladu, že se tím podstatně nesníží možnost vyhovět v rámci jednotné telekomunikační sítě pohotově a včas nárokům ostatních uživatelů. Toto omezení se netýká okruhů sloužících bezpečnosti a obraně státu.

účinné od 1. 7. 1964(4) Z důležitého obecného zájmu lze omezit provoz telekomunikačních okruhů, svěřených trvale k užívání pro základní odvětví národního hospodářství, jen po předchozím projednání s příslušnými ústředními orgány.

účinné od 1. 7. 1964(5) K zajištění přednostního a spolehlivého uspokojování potřeb nejdůležitějších odvětví národního hospodářství, zejména dopravy a energetiky, vydá Ústřední správa spojů ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány v rámci všeobecných podmínek organizacím spojů zvláštní pokyny.

účinné od 1. 7. 1964(6) Při plánování rozvoje jednotné telekomunikační sítě přihlíží Ústřední správa spojů k potřebám jednotlivých odvětví národního hospodářství. Ministerstva a ostatní ústřední orgány předkládají proto Ústřední správě spojů své odůvodněné požadavky na druh, rozsah a dobu potřebných výkonů a na výstavbu zařízení jednotné telekomunikační sítě v období přípravy plánu ve lhůtách, stanovených plánovacími předpisy.

§ 3

účinné od 1. 7. 1964(1) Zřízení a provozování telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť povolují:

1. účinné od 1. 7. 1964a) Ústřední správa spojů, pokud jde o telekomunikační zařízení dálkového charakteru,
2. účinné od 1. 7. 1964b) krajská správa spojů (v Praze Městská telekomunikační správa), v jejímž obvodu je zcela nebo z větší části vnější vedení telekomunikačního zařízení,
3. účinné od 1. 7. 1964c) Správa radiokomunikací Praha, pokud jde o rádiové vysílací stanice, kromě stanic amatérských, jejichž zřízení a provozování povoluje ministerstvo vnitra nebo orgány jím pověřené.

účinné od 1. 7. 1964Jestliže má spojení překračovat státní hranice, je třeba k udělení povolení souhlasu Ústřední správy spojů. Evidenci spojení, překračujících státní hranice, vedou příslušné nadřízené ústřední orgány, jež jsou zároveň povinny provádět potřebná opatření proti zneužívání těchto spojení.

účinné od 1. 7. 1964(2) Cizím státním příslušníkům a organizacím lze povolení udělit zásadně jen za podmínek vzájemnosti.

účinné od 1. 7. 1964(3) Při povolení stanoví povolující orgán podmínky, zejména pokud jde o technické vybavení, umístění, způsob a rozsah výstavby a užívání telekomunikačního zařízení.

účinné od 1. 7. 1964(4) K přemístění, rozšíření a ke každé jiné změně povoleného telekomunikačního zařízení je třeba předchozího schválení povolujícího orgánu, pokud není v podmínkách stanoveno jinak.

účinné od 1. 7. 1964(5) Udělené povolení je nepřevoditelné bez předchozího souhlasu povolujícího orgánu.

účinné od 1. 7. 1964(6) Majitel povolení je povinen zachovávat stanovené podmínky a odstranit v dané lhůtě závady, které shledá povolující orgán.

účinné od 1. 7. 1964(7) Výstavba telekomunikačních zařízení, povolovaných socialistickým organizacím, musí být před vypracováním přípravné a projektové dokumentace předem projednána a schválena příslušnou organizací spojů (§ 13).

účinné od 1. 7. 1964(8) Postup při povolování telekomunikačních zařízení nezbytných k zajištění provozu energetiky a dopravy, pokud nebudou tyto potřeby uspokojovány jednotnou telekomunikační sítí, stanoví Ústřední správa spojů v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

účinné od 1. 7. 1964(9) Povolení ke zřízení a provozování telekomunikačního zařízení nezprošťuje žadatele povinnosti splnit jiné podmínky, stanovené zvláštními předpisy, zejména opatřit si stavební nebo jiné obdobné povolení, pokud je ho třeba.

§ 4

účinné od 1. 7. 1964(1) Radiotelegrafní stanice mohou obsluhovat jen operatéři, kteří prokázali svou odbornou způsobilost složením předepsané radiotelegrafní zkoušky a mají platné vysvědčení palubního, popř. pozemního radiotelegrafisty.

účinné od 1. 7. 1964(2) Radiotelefonní stanice na palubě československých letadel a lodí mohou obsluhovat operatéři, kteří prokázali svou odbornou způsobilost úspěšným složením předepsané zkoušky a mají platné vysvědčení palubního radiotelefonisty nebo palubního radiotelegrafisty. V jejich přítomnosti mohou palubní radiotelefonní stanice obsluhovat i pověřené osoby, které nemají vysvědčení, jestliže je operatér s vysvědčením předem řádně poučí.

účinné od 1. 7. 1964(3) Ostatní radiotelefonní stanice mohou obsluhovat operatéři, kteří prokázali svou odbornou způsobilost úspěšným složením předepsané zkoušky a mají platné vysvědčení pozemního nebo palubního radiooperatéra. S jejich souhlasem mohou tyto stanice obsluhovat i pověřené osoby, které operatér s vysvědčením předem řádně poučí. Pro každou stanici musí být určen alespoň jeden operatér s platným vysvědčením, který za řádnou obsluhu stanice odpovídá.

účinné od 1. 7. 1964(4) Vysvědčení operatérů podle předchozích odstavců vydává Ústřední správa spojů nebo z jejího pověření Správa radiokomunikací v Praze na základě zkoušek, složených podle předpisů, vydaných Ústřední správou spojů.

účinné od 1. 7. 1964(5) Amatérské vysílací stanice mohou obsluhovat jen osoby, které prokázaly svou odbornou způsobilost a mají platné vysvědčení podle předpisů o zkouškách operatérů amatérských stanic, které vydá ministerstvo vnitra nebo orgán jím pověřený.

§ 5

účinné od 1. 7. 1964(1) Orgány (organizace), oprávněné zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť podle § 6 odst. 1 zákona, jsou povinny v případě zřízení vysílací rádiové stanice nejméně 10 dní před zahájením jejího provozu sdělit příslušné provozní údaje ministerstvu vnitra.

účinné od 1. 7. 1964(2) Orgány (organizace) uvedené v odstavci 1 jsou povinny evidovat všechna telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť, zřízená v oboru jejich působnosti, a vykonávat dohled nad tím, aby nedocházelo k zneužívání těchto zařízení.

účinné od 1. 7. 1964(3) Obstarávání výkonů pro veřejnost telekomunikačními zařízeními a pracovníky drah nebo letecké správy se řídí příslušnými ustanoveními zákona a prováděcích předpisů o používání jednotné telekomunikační sítě.

účinné od 1. 7. 1964(4) Vysílací rádiová zařízení k řízení modelů a hraček, jiná zařízení, určená k přenosu ovládacích nebo měřicích signálů pomocí elektromagnetického pole, vytvořeného smyčkou, jejichž výkon nepřesahuje 0,1 W, mohou být zřizována a provozována bez povolení s podmínkou, že je jejich provozovatel přihlásí k evidenci u odbočky Inspektorátu radiokomunikací ve svém kraji a že bude dodržovat stanovený kmitočet, výkon a druh vysílání. Bez povolení mohou být zřízena a provozována i zařízení s vyšším výkonem, jestliže byla sériově vyrobena podle prototypu schváleného nebo uznaného Správou radiokomunikací v Praze. Rovněž tato zařízení musí být evidována u příslušné odbočky Inspektorátu radiokomunikací a provozovatel nesmí provádět na zařízení žádné změny.

§ 6

účinné od 1. 7. 1964(1) Vlastníci (uživatelé) rozhlasových a televizních přijímačů jsou povinni přihlásit přijímače k evidenci u pošty, v jejímž obvodě mají bydliště nebo sídlo.

účinné od 1. 7. 1964(2) Pověření pracovníci organizací spojů jsou oprávněni přesvědčit se o zachovávání stanovených podmínek.

účinné od 1. 7. 1964(3) Při odhlášení přijímače z evidence je dosavadní uživatel povinen oznámit poště, jaká opatření učinil, aby bylo vyloučeno další, neoprávněné používání přijímače, popř. požádat poštu, aby na jeho náklad přijímač zapečetila.

§ 7

účinné od 1. 7. 1964(1) Úhrady a poplatky za užívání telekomunikačních zařízení se stanoví podle předpisů o plánování a tvorbě cen.

účinné od 1. 7. 1964(2) Výkaz nezaplacených úhrad, popřípadě poplatků socialistickými organizacemi je pravomocným dokladem pro použití příkazu k vybrání pohledávky organizace spojů.*)

účinné od 1. 7. 1964(3) Poplatky podle § 8 zákona se nevybírají za povolení ke zřízení a provozování vysílacích stanic pokusných a amatérských, za něž se vybírá správní poplatek.**)

§ 8

účinné od 1. 7. 1964(1) Zdroje rušení zjišťuje a závazné pokyny k jejich odstranění vydává Správa radiokomunikací. Správa radiokomunikací může v dohodě s provozovatelem rušícího nebo rušeného zařízení, za náhradu použitého materiálu, provést dodatečné odrušení, pokud ho lze dosáhnout použitím běžných odrušovacích prostředků.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nevyhoví-li provozovatel rušícího zařízení příkazu k odstranění rušení, zašle mu Správa radiokomunikací písemnou výzvu, v níž stanoví zároveň lhůtu (nejméně 15 dnů) k odstranění závady. Nevyhoví-li provozovatel rušícího zařízení ani této písemné výzvě, může Správa radiokomunikací vydat příkaz k vyřazení závadného zařízení z provozu. Jde-li o zařízení socialistické organizace nebo státního orgánu, vydá příkaz po projednání případu s příslušným státním orgánem nadřízeným provozovateli rušícího zařízení.

účinné od 1. 7. 1964(3) Provozovatelé veškerých vysokofrekvenčních účelových zařízení kromě vojenské správy a ministerstva vnitra jsou povinni hlásit tato zařízení k evidenci Správě radiokomunikací v Praze. Správa radiokomunikací provede podle potřeby na náklad provozovatele potřebné zkoušky zařízení a rozhodne o opatřeních, nutných k tomu, aby zařízení nerušilo.

§ 9

účinné od 1. 7. 1964(1) Za každé poškození podzemního kabelu (včetně jeho součástí) jednotné telekomunikační sítě je povinna organizace, která za poškození odpovídá, kromě náhrady způsobené škody zaplatit paušální pokutu, a to u kabelu chráněného ochranným pásmem 50 000 Kčs a u jiného kabelu 10 000 Kčs. Pokuta musí být zaplacena do 30 dnů ode dne doručení příslušného výměru.

účinné od 1. 7. 1964(2) Pokuty vybírají organizace spojů a odvádějí je do pěti dnů po obdržení do státního rozpočtu, ve prospěch kapitoly Ústřední správy spojů - přijaté pokuty - jako mimořádný neplánovaný příjem.

účinné od 1. 7. 1964(3) Stavebníci (investoři), popřípadě generální projektanti staveb, vodních děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, vyžadují si vyjádření o existenci podzemních vedení jednotné telekomunikační sítě ve staveništi (trase), popřípadě zakreslení vedení této sítě do podkladů u příslušné okresní správy spojů nebo u organizace spojů, určené touto správou.

účinné od 1. 7. 1964(4) Orgány, příslušné vydávat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo jiné obdobné povolení, vyžádají si stanovisko příslušné organizace spojů, pokud vyjádření podle odstavce 3 nestačí ke stanovení podmínek k ochraně telekomunikačních sítí (§ 10 odst. 4 zákona).

§ 10

účinné od 1. 7. 1964(1) Ochranné pásmo, chránící podzemní dálkový kabel včetně zařízení, jež je jeho součástí, je široké 2 m a probíhá v celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (počítáno od úrovně půdy). Pro umístění kabelových vedení v zastavěných územích a pod komunikacemi platí zvláštní předpisy.*)

účinné od 1. 7. 1964(2) V ochranném pásmu podle odstavce 1 je zakázáno:

1. účinné od 1. 7. 1964a) zřizovat stavby, umísťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením anebo které by mohly ohrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu (práce prováděné mechanizačními stroji a zařízeními jakéhokoliv druhu, korozivní působení prosakováním chemických látek apod.),
2. účinné od 1. 7. 1964b) provádět bez souhlasu organizace, v jejíž správě je chráněný kabel, zemní práce, které by mohly ohrozit kabely a zařízení a plynulost a bezpečnost jejich provozu (výkopy, odklizování nebo navršování zemin, sondy, odvodňování, hluboká orba apod.

účinné od 1. 7. 1964(3) V blízkosti ochranných pásem je zakázáno budovat stavby, zařízení nebo skládky materiálu, které by nadměrným zahříváním půdy anebo prosakováním ohrožovaly plynulý a bezpečný provoz kabelů a zařízení.

účinné od 1. 7. 1964(4) Organizace, které zřizují anebo provozují v blízkosti ochranných pásem podle odstavce 1 dopravní, průmyslová nebo jiná zařízení, napájená stejnosměrným proudem, jsou povinny upravit a provozovat svá zařízení tak, aby nedocházelo k poškozování kabelů a zařízení bludnými proudy.

účinné od 1. 7. 1964(5) Činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, pokud mají být prováděny v takové blízkosti ochranného pásma, že by mohlo dojít k ohrožení plynulého a bezpečného provozu kabelů a zařízení v ochranném pásmu, nutno předem projednat se správcem chráněného kabelu a zároveň s ním dohodnout, v jaké vzdálenosti od ochranného pásma a za jakých podmínek může být tato činnost prováděna.

účinné od 1. 7. 1964(6) Úpravy, provedené v rozporu se zákazy a omezeními podle odstavců 2, 3 a 4 v ochranném pásmu nebo v jeho blízkosti po jeho vyhlášení, je povinen ten, kdo je provedl nebo dal provést, odstranit na svůj náklad.

účinné od 1. 7. 1964(7) Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech může v jednotlivých případech povolit orgán, který je stanoví. Přitom stanoví, v dohodě se správcem chráněného kabelu, přiměřené podmínky. Zákaz podle odstavce 2 se nevztahuje na použití silničních pomocných pozemků pro skládání silničních údržbových hmot a materiálů, získaných při čištění komunikací, pro skládku zásněžek na léto a výsadbu trvalých zásněžek.

§ 11

účinné od 1. 7. 1964(1) Ochranné pásmo při rádiových zařízeních je území v jejich okolí, které není určeno k souvislému zastavění a je stanoveno případ od případu podle technických podmínek zařízení a jeho důležitosti.

účinné od 1. 7. 1964(2) Rádiovým zařízením se rozumějí zařízení k rádiové dopravě zpráv, obrazů nebo návěstí anebo k jejich přijímání, zřizovaná organizacemi spojů a orgány (organizacemi), oprávněnými k jejich zřizování podle § 6 odst. 1 zákona. Náleží sem také pomocná zařízení (např. zařízení provozních budov a místností nebo laboratoří), zařízení odposlechové služby nebo technická zařízení Mezinárodní rozhlasové organizace.

účinné od 1. 7. 1964(3) V ochranném pásmu se nesmějí zřizovat stavby jakéhokoliv druhu (ani elektrická vedení slaboproudá nebo silnoproudá, železné konstrukce, jako plynojemy, jeřáby a věže), vysazovat porosty, ani měnit tvar povrchu půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení. V pochybnostech rozhodne o přípustnosti takové činnosti orgán, který ochranné pásmo stanoví, v dohodě se správcem chráněného rádiového zařízení. U staveb již zřízených a porostů již vysázených, které ruší provoz rádiových zařízení, může orgán, který ochranné pásmo stanoví, nařídit vlastníku (uživateli) nemovitosti, aby na ní provedl úpravy nezbytně potřebné k provozu rádiových zařízení, nebo aby tyto stavby nebo porosty odstranil, a to na náklad správce chráněného zařízení, pokud nejde o stavby, které nebyly řádně povoleny.

§ 12

účinné od 1. 7. 1964(1) Rozhlasové a televizní antény nebo jejich části nesmějí křižovat pozemní komunikace nebo vedení, je-li možno anténu postavit jinak. Nelze-li se vyhnout křižování, je třeba povolení, které vydá stavební úřad na základě předloženého náčrtku a písemného souhlasu provozovatelů křižovaných vedení, popřípadě správy pozemní komunikace.

účinné od 1. 7. 1964(2) Stavby telekomunikačních zařízení, vyžadující vyslovení souhlasu s plánem určujícím polohu vedení, musí být projednány se stavebním úřadem již v průběhu vypracování projektové dokumentace tak, aby k jeho podmínkám bylo přihlédnuto při projektové přípravě stavby. Po vypracování plánu určujícího polohu vedení v měřítku mapy katastrální předloží jej investor stavebnímu úřadu k vyslovení souhlasu. Plán musí obsahovat výkres dotčených nemovitostí (pozemní komunikace), do něhož se zakreslí plánovaná telekomunikační trať. K plánu se připojí technická zpráva, v níž musí být vysvětlen způsob provedení stavby a z níž má být také zřejmo, které části nemovitosti (pozemní komunikace) bude použito. K provádění výkopových prací na pozemních komunikacích je investor povinen si vyžádat povolení podle předpisů o stavebním řízení.

účinné od 1. 7. 1964(3) Písemné námitky vlastníků (uživatelů) nemovitostí proti použití nemovitostí musí obsahovat důvody, pro které byly podány. Investor je projedná a nedojde-li k dohodě, předloží je stavebnímu úřadu k rozhodnutí. Zároveň mu dodá plán určující polohu vedení a probíhá-li vedení mimo pozemní komunikace, také polohu podpěr s technickou zprávou. Provádí-li se vyrozumění vlastníků (uživatelů) nemovitostí oznámením u místního národního výboru nebo jeho prostřednictvím, může investor, jakmile uplynula lhůta pro podání námitek, projednat námitky přímo u národního výboru. Prohlášení vlastníků (uživatelů) nemovitostí, kteří se na vyzvání k projednání dostavili, se zapíší do protokolu. Neuzná-li investor přednesené námitky, předloží je s odůvodněním stavebnímu úřadu k rozhodnutí.

účinné od 1. 7. 1964(4) Stavebnímu úřadu není třeba předkládat k vyslovení souhlasu plán určující polohu vedení zejména, jde-li o stavby přípojných vedení telefonních a dálnopisných stanic, veřejných telefonních automatů, signálních a jiných vedení v místních telefonních obvodech, v nichž je místní síť alespoň částečně vybudována, není-li stavbou vedení dotčen obecný zájem nebo oprávněné zájmy vlastníků nebo uživatelů nemovitostí. V případech, kdy může být dotčen obecný zájem, například půjde-li o ochranu přírody, přírodních a kulturních památek, o zásah do zemědělského půdního fondu nebo lesního fondu, má-li vedení probíhat v zátopovém území apod., projedná investor stavbu s dotčenými orgány státní správy.

účinné od 1. 7. 1964(5) Investor je povinen dbát výzev stavebního úřadu a odstranit nedostatky vyvolané telekomunikačními zařízeními, které byly zjištěny při výkonu státního stavebního dohledu.

§ 13

účinné od 1. 7. 1964(1) Výstavba telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť musí být plánována jednotlivými resorty podle směrnic Ústřední správy spojů.

účinné od 1. 7. 1964(2) Před zařazením výstavby telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť do plánu je povinen investor projednat s příslušnou organizací spojů, zda není možno dosáhnout sledovaného cíle zařízeními jednotné telekomunikační sítě.

účinné od 1. 7. 1964(3) Nemá-li organizace spojů proti výstavbě námitek, vyrozumí o svém souhlasu investora. Teprve po tomto souhlasu může být taková investice zahrnuta do výhledového nebo ročního plánu.

účinné od 1. 7. 1964(4) Na základě souhlasu organizace spojů a po zahrnutí výstavby do plánu přistoupí investor ke zpracování přípravné a projektové dokumentace.

účinné od 1. 7. 1964(5) Před schválením musí být přípravná i projektová dokumentace projednána s místně příslušnou organizací spojů, která dokumentaci opatří schvalovací doložkou.

§ 14

účinné od 1. 7. 1964(1) Technická ústředna spojů v Praze je ústředním místem pro nárokování rozhodujících telekomunikačních zařízení a materiálu, dodávaných podniky

1. účinné od 1. 7. 1964a) ministerstva těžkého strojírenství,
2. účinné od 1. 7. 1964b) ministerstva všeobecného strojírenství,
3. účinné od 1. 7. 1964c) ministerstva zahraničního obchodu z dovozu, s výjimkou zařízení a materiálu potřebných pro výrobu a kompletaci výrobků.

účinné od 1. 7. 1964(2) Pro zabezpečení rozvoje telekomunikací se stanoví jako rozhodující tato telekomunikační zařízení a materiály: dálkové kabely, místní sdělovací kabely (včetně kabelů rozhlasových aj.), bytové kabely, usměrňovače (pouze s automatickou regulací nabíjení), kabelové soubory pro sdělovací kabely; telefonní automatické ústředny (veřejné i pobočkové), telegrafní ústředny a dálnopisné přístroje, meziměstská telefonní pracoviště, dálkové volby, telefonní přístroje automatické, zařízení přenosové techniky (s výjimkou zařízení pro přenos nosnými proudy po silnoproudých vedeních), rozhlasové ústředny (s výjimkou zařízení pro závodní rozhlas), velká přijímací zařízení (diverzity apod.), akumulátorové baterie olověné staniční, konferenční a dispečerská zařízení, veřejné požární ústředny.

účinné od 1. 7. 1964(3) Potřebu rozhodujících zařízení a materiálů, popř. jejich částí pro víceleté plány projednává s příslušnými odbytovými bilančními místy výroby Technická ústředna spojů v Praze. Technická ústředna spojů uplatní požadavky u příslušných odbytových bilančních míst výroby za všechny tuzemské odběratele s výjimkami stanovenými v § 6 odst. 1 zákona.

účinné od 1. 7. 1964(4) Technická ústředna spojů je povinna projednat návrh bilance v přiměřené lhůtě dohodnuté s příslušným odbytovým bilančním místem výroby. Po projednání provede příslušné bilanční místo výroby rozpis bilance na odběratele u nesporných položek. Položky, u nichž nebylo dosaženo dohody, předloží Technická ústředna spojů se svým stanoviskem do 7 dnů Ústřední správě spojů; Ústřední správa spojů sdělí do dalších 7 dnů výrobnímu ministerstvu návrh na řešení rozporu. V případě neshody projedná Ústřední správa spojů věc se Státní plánovací komisí. Konečný rozpis bilance smí být proveden odbytovým bilančním místem výroby až po odstranění rozporu.

účinné od 1. 7. 1964(5) Požadavky na rozhodující zařízení a materiál, popř. jejich části pro roční plány, uplatní tuzemští odběratelé u příslušných odbytových bilančních míst výroby v termínech a podle směrnic strojírenských ministerstev pro předkládání požadavků a objednávek na strojírenské výrobky a výkony, popřípadě podle pokynů uvedených v seznamu výrobků strojírenských ministerstev u příslušného oboru. V případech, kdy je nutno požadavky uplatňovat prostřednictvím resortu spojů, platí směrnice Ústřední správy spojů, určující způsob a termíny pro předkládání požadavků a objednávek na dodávky pro výstavbu telekomunikačních zařízení. Příslušné odbytové bilanční místo výroby sestaví návrh bilance, vyzve k projednání Technickou ústřednu spojů, event. Ústřední správu spojů a poskytne jim na požádání všechny potřebné informace a podklady. Pro další postup platí ustanovení odstavce 3.

účinné od 1. 7. 1964(6) Dovoz rozhodujících telekomunikačních zařízení a materiálů musí být předem dohodnut s resortem spojů. Návrhy na dovoz opatřuje schvalovací doložkou Technická ústředna spojů v Praze z hlediska unifikace zařízení, odpovídajících potřeb jednotné telekomunikační sítě a po předchozím souhlasu tuzemského dodavatele.

účinné od 1. 7. 1964(7) Organizace, která má ve správě rozhodující telekomunikační zařízení a materiály, které nepotřebuje pro plnění svých úkolů nebo které jsou pro ni neupotřebitelné, je povinna nabídnout je k převodu příslušné krajské správě spojů.

§ 15

účinné od 1. 7. 1964(1) Ústřední správa spojů zajišťuje rozvoj telekomunikační sítě v ČSSR tak, aby její technická úroveň odpovídala světové úrovni telekomunikační techniky.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jednotlivá ministerstva a jiné ústřední orgány předkládají požadavky na výzkum, vývoj a výrobu nových telekomunikačních zařízení Ústřední správě spojů, která je koordinuje a pokud souvisí s rozvojem jednotné telekomunikační sítě, stanoví základní provozní parametry a uplatňuje požadavky u výrobních resortů. Požadavky musí být upraveny podle směrnic vydaných Státní komisí pro koordinaci a rozvoj vědy a techniky.

účinné od 1. 7. 1964(3) Ústřední správa spojů schvaluje rovněž základní technické parametry souvisící s parametry zařízení jednotné telekomunikační sítě u všech zařízení, která na výkony jednotné telekomunikační sítě navazují (např. rozhlasové a televizní přijímače, UKV pojítka apod.), pokud mají být ve větším množství vyráběna nebo dovezena ze zahraničí.

§ 16

účinné od 1. 7. 1964(1) Orgány pověřené výkonem státní inspekce telekomunikací sledují a kontrolují zejména:

1. účinné od 1. 7. 1964- postup při začleňování telekomunikačních sítí a zařízení jiných resortů do jednotné telekomunikační sítě,
2. účinné od 1. 7. 1964- zda povolená telekomunikační zařízení jsou zřízena a provozována podle vydaného povolení, zda jsou odborně obsluhována i udržována a z hlediska potřeb národního hospodářství účelně využívána,
3. účinné od 1. 7. 1964- zda jsou požadavky resortů na výzkum, vývoj, a výrobu telekomunikačních zařízení koordinovány a nedochází-li k neúčelnému tříštění sil ve výzkumu a výrobě,
4. účinné od 1. 7. 1964- zda je zajišťována důsledná normalizace, typizace a unifikace telekomunikačních materiálů a zařízení ve výrobě,
5. účinné od 1. 7. 1964- zda je telekomunikační provoz chráněn před rušením a zda není telekomunikačních zařízení zneužíváno.

účinné od 1. 7. 1964(2) Při provádění kontroly, zejména při vstupu do objektů a ke kontrolovaným telekomunikačním zařízením jsou pracovníci pověření výkonem státní inspekce telekomunikací povinni prokázat svoje oprávnění služebním průkazem; jsou při výkonu funkce povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, jakož i provozní a bezpečnostní předpisy, platné v těchto objektech a pro kontrolovaná zařízení.

§ 17

účinné od 1. 7. 1964(1) Pracovníci spojů smějí ve vnitřním služebním styku zjišťovat a vzájemně si sdělovat údaje, na něž se vztahuje telekomunikační tajemství, jen v rozsahu nezbytně nutném k výkonu služby.

účinné od 1. 7. 1964(2) U zpráv, zprostředkovaných mezi účastnickými stanicemi, považují se za odesílatele a adresáty zpráv účastníci stanic.

účinné od 1. 7. 1964(3) Ochranu telekomunikačního tajemství nelze požadovat pro telefonní hovory, konané z veřejných telefonních automatů nebo veřejných telefonních stanic, pokud jde o možnost vyslechnutí hovoru třetími osobami v blízkosti automatu nebo stanice.

§ 18