(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.
(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.
(1) Student má právo
(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.18)
Vláda může nařízením stanovit účel a podmínky poskytování spotřebitelského úvěru ve veřejném zájmu studentům, pokud se jedná o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení poskytovaný bezúročně nebo se zápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé.
(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu.
(2) Student je povinen jednat při studiu čestně a poctivě a dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.
(3) Student je dále povinen
(4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.
Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.
(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí:
(2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.
(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.
Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci. Lhůta jednoho roku se přerušuje oznámením o zahájení disciplinárního řízení; přerušením lhůty počíná běh jednoroční lhůty nové. Do lhůt se nezapočítává doba, kdy fyzická osoba není studentem, a doba, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní.
Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání.
(1) Vysoká škola rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci
(2) Účastníkem řízení o právech a povinnostech studenta podle tohoto zákona je pouze student. V řízení ve věcech podle odstavce 1 písm. a) až f) a j) není vysoká škola povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět studenta o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo nahlížet do spisu náleží studentům až po oznámení rozhodnutí.
(3) Vydání rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy v řízeních ve věcech podle odstavce 1 písm. c) a e), pokud jsou v souladu s vnitřním předpisem vysoké školy nebo fakulty zahájena z moci úřední, a ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. f). Učinění výzvy vyjádřit se k podkladům rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy ve věcech podle odstavce 1 písm. g), přičemž vysoká škola může výzvu učinit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy.
(4) O odvolání studenta proti rozhodnutí rozhoduje rektor. Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.
(5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.
(1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo disciplinární komise fakulty na návrh děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise.
(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67.
(1) Vysoká škola v řízeních podle § 50, 54b a 68 doručuje písemnosti účastníkům řízení sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
(2) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, vysoká škola může v řízeních podle § 50, 54b nebo 68 doručovat písemnosti účastníkům řízení prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy. Pro řízení podle § 50 vysoká škola nebo fakulta zveřejní informaci pro uchazeče o takovém způsobu doručování společně se skutečnostmi zveřejňovanými podle § 49 odst. 5. Vnitřní předpis vysoké školy může stanovit pro řízení podle § 50, 54b a 68 takové doručování i jen pro některá řízení nebo některé úkony v řízení.
(3) V případě, kdy vnitřní předpis vysoké školy stanoví podle odstavce 2, že vysoká škola písemnosti doručuje prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, není vysoká škola povinna doručovat tyto písemnosti do datové schránky a odstavec 5 se nepoužije.
(4) Písemnost doručovaná podle odstavce 2 je doručena okamžikem, kdy se po zpřístupnění písemnosti účastníku řízení v elektronickém informačním systému vysoké školy účastník řízení do uvedeného systému přihlásí. Nepřihlásí-li se do něj ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy mu byla písemnost v elektronickém informačním systému zpřístupněna, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
(5) Nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 54b nebo 68 doručit z důvodu, že student nesplnil povinnost nahlásit adresu pro doručování uvedenou v § 63 odst. 3 písm. b), nebo nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 50, 54b nebo 68 doručit na adresu pro doručování nahlášenou uchazečem nebo studentem, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou, přičemž vysoká škola není povinna ustanovit uchazeči nebo studentovi opatrovníka. Povinnost vysoké školy doručovat do datové schránky tím není dotčena.
Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může činit uchazeč o studium, student nebo osoba, které bylo studium přerušeno, podání k vysoké škole pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, přičemž takové podání se považuje za podepsané. Podání je učiněno jeho potvrzením v elektronickém informačním systému vysoké školy. Pokud vnitřní předpis vysoké školy stanoví takovéto činění podání k vysoké škole pro uchazeče o studium, vysoká škola nebo fakulta zveřejní informaci pro uchazeče o způsobu činění podání společně se skutečnostmi zveřejňovanými podle § 49 odst. 5.
(1) Akademickými pracovníky jsou ti profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměstnanci veřejné nebo soukromé vysoké školy nebo zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce na státní vysoké škole a vykonávají v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.
(2) Je-li na vysoké škole zřízeno pracovní místo akademického pracovníka, který je zařazen jako mimořádný profesor, může je zastávat pouze osoba, která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí. Takové pracovní místo může zastávat rovněž osoba, která je významným odborníkem, který v dané oblasti vzdělávání působil v praxi alespoň po dobu 10 let. Pracovní místo mimořádného profesora může být zřízeno pouze vysokou školou, která má institucionální akreditaci v dané oblasti vzdělávání, a může být obsazeno po projednání vědeckou radou.
(3) Na výuce se mohou podílet i další odborníci, a to zpravidla na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(4) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a emeritních profesorů.
(5) Akademický pracovník, který působí na vysoké škole v pracovním poměru, je povinen tuto vysokou školu bezodkladně informovat o každém svém dalším pracovním poměru, popřípadě následně o jeho skončení, v němž působí na jiné tuzemské vysoké škole, u poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, na veřejné výzkumné instituci nebo u jiné výzkumné instituce, zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle jiného právního předpisu, a to i v těch případech, kdy jde o výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč, který s vysokou školou sjednává pracovní poměr akademického pracovníka.
(1) Akademičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
(2) Akademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.
(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává akademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které akademickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovník.
(4) Zaměstnavatel eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje.
Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení.
(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe.
(2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci.
(3) Habilitační prací se rozumí:
(4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví.
(5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké nebo umělecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů, mimořádných profesorů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor nebo mimořádný profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná.
(6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.
(7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou nebo uměleckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a habilitační komise při habilitačním řízení konají bez zbytečných průtahů.
(8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké nebo umělecké radě.
(9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké nebo umělecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.
(10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že vědecká nebo umělecká rada habilitační řízení zastavuje.
(11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká nebo umělecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje.
(12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí uchazeči.
(13) Na habilitační řízení se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při habilitačním řízení stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.
(14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat do 30 dnů námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné. Rozhodnutí rektora nebo děkana musí být odůvodněno.
(15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel.
(16) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením, který činí nejvýše čtyřnásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy.
(1) Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74.
(2) Návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy na jmenování profesorem se prezidentu republiky podává prostřednictvím ministra.
(3) Ministr vrátí návrh na jmenování profesorem vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, pokud nebyl dodržen postup při řízení ke jmenování profesorem stanovený v § 74; vrácení návrhu musí být odůvodněno.
(4) Na jmenování profesorem se správní řád nevztahuje.
(5) Jmenování profesorů se uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok.
(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor na návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout.
(2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů nebo mimořádných profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vědecká nebo umělecká rada vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje.
(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká nebo umělecká rada pětičlennou komisi složenou z profesorů, docentů, mimořádných profesorů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor nebo mimořádný profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná.
(4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání.
(5) Komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů komise, platí, že komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen komise té vědecké nebo umělecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká nebo umělecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.
(6) Po přednášce se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jde-li o vědeckou nebo uměleckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně.
(7) Na řízení ke jmenování profesorem se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při řízení ke jmenování profesorem stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a komise při řízení ke jmenování profesorem konají bez zbytečných průtahů.
(8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat do 30 dnů námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné.
(9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu.
(10) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem, který činí nejvýše šestinásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy.
(1) O vyslovení neplatnosti jmenování docentem rozhoduje v řízení o vyslovení neplatnosti rektor veřejné vysoké školy, na níž se konalo habilitační řízení.
(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost jmenování docentem, bude-li v řízení o vyslovení neplatnosti prokázáno, že osoba, jejíž pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace byla ověřována v habilitačním řízení a která byla na základě daného řízení jmenována docentem, svoji kvalifikaci prokázala
(3) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem
(4) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti jmenování docentem, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.
(5) Součástí podkladů pro rozhodnutí rektora podle odstavce 1 je stanovisko pětičlenné přezkumné komise. Členy přezkumné komise jmenuje rektor z profesorů, docentů, mimořádných profesorů nebo jiných odborníků, přičemž jednoho člena jmenuje rektor na návrh ministra ze státních zaměstnanců působících na ministerstvu. Většinu členů přezkumné komise musí tvořit odborníci, kteří nejsou zaměstnanci veřejné vysoké školy, na které se řízení o vyslovení neplatnosti vede.
(6) Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(7) Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů; o stanovisku k neplatnosti jmenování docentem se hlasuje tajně.
(1) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti činí 1 rok ode dne zahájení řízení.
(2) Jestliže se rektor vydáním rozhodnutí o vyslovení neplatnosti jmenování docentem anebo usnesení o zastavení řízení o vyslovení neplatnosti odchýlí od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí nebo usnesení zdůvodnit.
(3) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek.
(4) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž jmenování docentem jde.
(1) Je-li rozhodnutím rektora vyslovována neplatnost jmenování docentem, uvedená osoba přestane být docentem ode dne, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem stalo účinným. K opětovnému jmenování dané osoby docentem může dojít pouze na základě nového habilitačního řízení.
(2) Přestane-li být osoba docentem podle odstavce 1, nejsou tím dotčeny účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí dané osoby, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje kvalifikace docenta. Dotčeno není ani případné dřívější jmenování dané osoby profesorem.
Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedená na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti, uvedené v § 74c odst. 1 a 2, platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na soukromé vysoké škole.
Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti uvedené v § 74c odst. 1 a 2 platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na státní vysoké škole.
(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých nebo uměleckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení.
(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu v případě habilitačního řízení bezodkladně po jeho zastavení nebo po jmenování uchazeče docentem a v případě řízení ke jmenování profesorem bezodkladně po jeho zastavení nebo po schválení návrhu na jmenování uchazeče profesorem vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy jméno, příjmení, rok narození, pohlaví, údaje o pracovním nebo služebním poměru uchazeče, výsledek a datum ukončení řízení.
(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o výsledcích habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem vhodným způsobem.
(4) Na zpřístupňování habilitační práce se použije § 47b obdobně, nebyla-li tato práce již zpřístupněna jiným způsobem.
(1) Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy.
(2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda.
(1) Pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa, nebo v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.
(2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo její součásti nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky.
(3) Podrobnosti o výběrovém řízení na pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(4) Ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a jmenování docentem nebo profesorem na základě těchto řízení nezakládá pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovník v pracovněprávním vztahu.