Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

§ 26

Kupní ceny

(1) Kupní ceny se používají jako běžné kupní ceny nebo v případech stanovených Federálním cenovým úřadem jako dohodnuté kupní ceny. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce. U běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace.²⁴)

(2) Běžná kupní cena zahrnuje skutečně dosaženou zahraniční cenu v obchodní paritě,²⁵) kalkulovanou výši přímých obchodních nákladů zahraničních a stanovenou obchodní přirážku nebo srážku.

(3) V případě, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit běžnou kupní cenu, stanoví dodavatelská organizace prozatímní kupní cenu podle § 3 odst. 2 písm. a). Prozatímní kupní cena se uplatní ve výši limitu kupní ceny, pokud není stanoven, podle průměru dosahovaných kupních cen v běžném období a nelze-li, v předpokládané výši kupních cen. Organizace mohou též písemně dohodnout používání prozatímní kupní ceny u opakovaných dodávek a období, za které organizace zahraničního obchodu vypořádá rozdíly mezi prozatímní a běžnou kupní cenou. Platnost prozatímní kupní ceny nesmí přesáhnout kalendářní rok nejde-li o dodávku na sklad organizace zahraničního obchodu nebo o splnění dodávky uskladněním.²⁶)

(4) Do kalkulace běžné kupní ceny se zahrnují náklady jen ve výši odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávky. Organizace zahraničního obchodu předloží na žádost tuzemského dodavatele nebo odběratele kalkulaci běžné kupní ceny a doloží ji podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemská výrobní organizace předloží na žádost organizace zahraničního obchodu požadovanou kalkulaci vyváženého výrobku.

(5) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs v operativní i propočtové kalkulaci se používají přepočítací poměry platné k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se pro přepočet zahraničních cen v obchodní paritě použijí přepočítací poměry platné ku dni plnění mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou organizací.

(6) Přímé obchodní náklady zahraniční se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují s výjimkou případů, kdy se jejich přepočet pro fakturaci provádí stejným způsobem jako přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě, tj. kdy

1. a) Federální cenový úřad v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu rozhodne o tomto postupu, nebo
2. b) organizace zahraničního obchodu kalkulují přímé obchodní náklady zahraniční stanovenou procentní sazbou ze zahraniční ceny v obchodní paritě nebo přímé obchodní náklady zahraniční jsou zahrnovány do ceny franko čs. hranice jiným způsobem dohodnutým s tuzemskou organizací.

(7) Tuzemská dodavatelská nebo odběratelská organizace může vůči organizaci zahraničního obchodu písemně uplatnit před sjednáním zahraniční ceny v obchodní paritě minimální nebo maximální limit běžné kupní ceny, za který bude výrobek vyvezen nebo dovezen, nebo uplatnit tyto limity jako průměrné kupní ceny na určité období. Současně musí písemně určit postup pro případ, kdy limit nebude dodržen.

(8) Organizace zahraničního obchodu a výrobní organizace jsou povinny u vývozů realizovaných na zahraniční úvěr delší jednoho roku odečítat z ceny franko čs. hranice částku úroků do ní zahrnutých, vést evidenci cen franko čs. hranice a provádět propočty rozdílového ukazatele vývozu²⁷) včetně i bez těchto úroků. Odpočet úroků se provádí bez ohledu na to, zda jsou uvedeny samostatně nebo zahrnuty plně nebo zčásti přímo v zahraniční ceně.

§ 27

Velkoobchodní ceny dovážených výrobků

(1) Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se tvoří

1. a) u objemově rozhodujících energií, surovin, materiálů a výrobků určených pro výrobní spotřebu podle průměrných nákladů na jejich pořízení a jejich předpokládaného vývoje s vyloučením krátkodobých konjunkturních výkyvů; u výrobků, které se dovážejí a současně dodávají z tuzemska, se tvoří ceny podle převažujícího způsobu pořízení; položky zařazené do objemově rozhodujících dovozů, způsob tvorby jejich cen upravují rozhodnutí Federálního cenového úřadu,²⁸)
2. b) ve vymezených skupinách (oborech) dovozu určených pro výrobní spotřebu, v úrovni tuzemských cen porovnatelných výrobků, popřípadě podle převažujícího způsobu pořízení; způsob sjednocení cen stanoví cenový úřad; pokud o takovém sjednocení cen rozhodne ústřední odvětvový orgán nebo výrobní hospodářská jednotka, určí současně, na které dodávky se sjednocené ceny vztahují, způsob jejich sjednocení a organizace, u nichž se rozdíly mezi sjednocenými velkoobchodními cenami a běžnými kupními cenami finančně vypořádávají,
3. c) v ostatních případech na základě kupní ceny každé dodávky s připočtením tuzemského přepravného vyplývajícího z rozdílných dopravních parit kupní a velkoobchodní ceny, ve stanovených případech cla, popřípadě dalších složek.

(2) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní, popřípadě obchodní ceny.

(3) Jestliže podle návrhu výrobní organizace se má plně nebo částečně nahradit tuzemský opakovaně dodávaný výrobek určený pro výrobní spotřebu dováženým výrobkem s vyšší velkoobchodní cenou, je tato organizace povinna před omezením nebo zastavením výroby tuzemských výrobků předložit cenovému úřadu návrh cenového řešení projednaný s hlavními odběrateli. Návrh musí obsahovat vyčíslení vlivu vyšší kupní a velkoobchodní ceny na hlavní odběratele, jejich stanoviska k důsledkům na navazující výrobu a důvody zastavení nebo omezení dodávek tuzemských výrobků. Návrh se předkládá v jednom vyhotovení též nadřízenému ústřednímu orgánu. Nadřízený ústřední orgán předloží cenovému úřadu stanovisko ke způsobu řešení včetně výsledků projednání i s ústředními orgány hlavních odběratelů, který může stanovit velkoobchodní cenu odlišně od ustanovení odstavce 1 písm. c).

(4) Jestliže výrobní organizace nedodrží postup uvedený v odstavci 3, smí při své dodávce dováženého výrobku fakturovat jen cenu odpovídající ceně tuzemského výrobku. Tento postup platí i pro jinou organizaci patřící do téže výrobní hospodářské jednotky jako výrobní organizace.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahují na

1. a) dovozy uskutečňované na základě vládou schválené specializace a kooperace výroby mezi členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci,
2. b) doplňkové dovozy výrobků, pro které jsou zřízeny dovozní gesce,
3. c) díly určené pro náhradní spotřebu v případech, kdy byla sjednána mezinárodní součástková nebo uzlová specializace a kooperace.

§ 28

Ceny stavebních a montážních prací

(1) Ceny stavebních a montážních prací, pokud se tvoří pomocí cenové kalkulace,²⁹) vycházejí z podmínek reprezentující technologie, mechanizace a organizace práce, alespoň však z průměrně dosažitelných podmínek výroby. Uplatnění jiné než reprezentující technologie, mechanizace nebo organizace práce dodavatelem nebo na základě požadavku odběratele přijatého dodavatelem, není důvodem pro stanovení nové ceny, jestliže podstatné kvalitativní podmínky výkonu se nemění; zvláštní případy, kdy zvýšené náklady, vzniklé v důsledku požadavku odběratele na uplatnění určité technologie, mechanizace nebo organizace práce, lze promítnout do ceny, jsou stanoveny v rozhodnutí Federálního cenového úřadu.²⁹)

(2) Ceny stavebních a montážních prací jsou jednotné pro všechny organizace a dodavatelsko-odběratelské vztahy s výjimkou případů, kdy platí jako ceny nejvýše přípustné.³⁰)

(3) Cena nové práce, u níž se nepředpokládá, že bude opakovaně prováděna, se tvoří na rozdíl od ustanovení odstavce 1 na základě individuálních podmínek dodavatele a stanoví se jako cena přechodně platná. Tato cena platí jen pro dodavatele, který ji stanovil, a pro provozní soubor nebo stavební objekt, v jehož rozpočtu byla uplatněna, nebo pro jiné jednorázové provedení práce. Při opakování této práce se postupuje podle odstavce 4.

(4) Cena nové práce, u níž se předpokládá její opakované provádění na dalších stavebních objektech nebo provozních souborech nebo v dalších případech, se tvoří způsoby podle § 11 až 14 u porovnatelných prací, podle § 15 u neporovnatelných a podle § 9 u výlučně vyvážených prací. Při sestavení cenové kalkulace se postupuje podle odstavce 1.

(5) K cenám stavebních a montážních prací se ve stanovených případech²⁹)^a31) připočítávají přirážky za vedlejší, popřípadě doplňkové rozpočtové náklady vyjadřující konkrétní podmínky dané místem, časem a zvláštním určením stavby a odchylné podmínky jednotlivých druhů prací.

(6) Dodavatelé jsou povinni vést průběžnou evidenci objemu výkonů oceňovaných způsobem uvedeným pro zvláštní případy v odstavci 1 nebo způsobem podle odstavce 3.

§ 29

Souhrnné a skupinové ceny provozních souborů a stavebních objektů a jejich částí

(1) Souhrnné ceny se uplatňují pro

1. a) typové provozní soubory a stavební objekty, popřípadě jejich části,
2. b) provozní soubory a stavební objekty, popřípadě jejich části, dodávané podle opakovaných projektů,
3. c) typizované funkční stavební části (díly, moduly), popřípadě části provozních souborů,
4. d) vývozní investiční celky,³²)
5. e) další případy na základě rozhodnutí cenového úřadu.

(2) Skupinové ceny se uplatňují pro

1. a) stavební soustavy a stavební díly,
2. b) montážní práce.

(3) Souhrnné a skupinové ceny nezahrnují vedlejší a doplňkové rozpočtové náklady. Způsob tvorby souhrnných a skupinových cen je stanoven rozhodnutím cenových úřadů.³³)

§ 30

Velkoobchodní ceny nestandardních výrobků dodávaných pro stavby

(1) Za nestandardní se pro účely této vyhlášky považuje výrobek vyrobený jednorázově jako jeden kus nebo ve větším počtu pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, u něhož se nepředpokládá, že bude v budoucnu ve stejném provedení vyráběn, a jehož celková doba opakovaných dodávek nepřesáhne 12 měsíců. U dodávek pro stavby platí dále podmínka, že jde o dodávku jen pro jeden provozní soubor nebo stavební objekt.

(2) Pro vymezení podstatných podmínek nestandardního výrobku se vychází z technických údajů požadovaných odběratelem (investorem, generálním projektantem nebo vyšším dodavatelem) a dohodnutých s dodavatelem. U nestandardních strojů a zařízení jde zejména o

1. a) označení výrobku, jeho výkon, příkon, kapacitu, provozní podmínky, požadavky na stupeň automatizace a regulace, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, obsluhu, sortiment náhradních dílů, stupeň dohotovenosti z hlediska jeho montáže a případné další podmínky pro montáž a zvláštní požadavky na přejímku a kontrolu,
2. b) požadovaný počet (množství) výrobků v měrných technických jednotkách,
3. c) údaje o druzích, parametrech a vlastnostech výrobků, které budou na nestandardním výrobku vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod.,
4. d) přibližnou hmotnost,
5. e) náčrt základní sestavy,
6. f) název a sídlo tuzemského dodavatele porovnatelného výrobku spolu s uvedením roku dodání a fakturované ceny, jestliže jsou odběrateli známy.

(3) Velkoobchodní cena se stanoví

1. a) pro jednotlivé nestandardní výrobky specifikované v podkladech k projektu nebo v odbytovém rozpočtu nebo
2. b) pro soubor různých výrobků tvořících funkčně ucelenou dodávku; takto stanovená cena zahrnuje i výrobky, které nejsou jednotlivě uvedeny nebo které míra technické vyjasněnosti neumožňuje dostatečně určit, ale které jsou smluvenou nebo obvyklou součástí funkčně ucelené dodávky.

(4) Velkoobchodní cena se tvoří

1. a) závazným způsobem, a není-li,
2. b) parametrickým způsobem, a jestliže jej nelze uplatnit,
3. c) kalkulačním porovnáním u porovnatelných výrobků a individuální kalkulací u neporovnatelných výrobků; nejsou-li v době tvorby ceny k dispozici údaje potřebné pro sestavení cenové kalkulace, uplatní se propočtová kalkulace nového výrobku, v níž se použijí kalkulační sazby stanovené pro tvorbu cen,
4. d) stavebnicovým způsobem na základě stanovených cen jednotlivých výrobků, jde-li o cenu funkčně ucelené dodávky, pokud její cenu není nutné vytvořit podle písmena a) nebo b).

§ 31

Tarify v dopravě a spojích

(1) Tarif (ceník) tvoří souhrn sazeb (cen) a podmínek jejich použití diferencovaných podle toho, k jakému účelu a jakým způsobem se výkon poskytuje.

(2) Sazby v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku příslušného oboru dopravy a spojů a s přihlédnutím k relacím sazeb odpovídajícím plánovaným záměrům i rozvoji dopravní a spojové soustavy.

(3) Dopravní sazby stanovené pro železniční, silniční a leteckou přepravu, pro městskou hromadnou dopravu a kontejnerový přepravní systém jsou jednotné na celém území ČSSR. Dopravní sazby pro říční dopravu, potrubní dopravu, pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví především podle podmínek jednotlivých dopravců.

(4) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, kde sazby mají povahu cen maloobchodních. V nákladní dopravě je cenou za přepravu zásilek přepravné, které zahrnuje dovozné a všechny stanovené poplatky za úkony vyplývající z plnění přepravní smlouvy. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné. Přepravné, jízdné a dovozné vypočítané podle dopravních tarifů je cenou platnou pro organizace i občany.

(5) Sazby za služby spojů jsou jednotné na celém území ČSSR a pro všechny uživatele.

§ 32

Nákupní ceny zemědělských výrobků

(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů družstevních organizací hospodařících v přírodních podmínkách, v nichž se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících družstevních organizací.

(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

1. a) průměrné výše nákladů reprezentativního souboru družstevních organizací za stanovené období s využitím normativů vlastních nákladů,
2. b) sazby zisku stanovené s přihlédnutím k záměrům státního plánu výroby a spotřeby, k míře rizikovosti jednotlivých výrobků a sezónnosti výroby.

(3) Nákupní ceny vytvořené podle odstavce 2 se na základě rozhodnutí cenových úřadů uplatňují jako nejvýše přípustné pro výrobky dodávané jejich výrobci nad smlouvu nebo mimo smlouvu, přičemž u rozhodujících výrobků se uplatňují nejnižší ceny.

(4) K podpoře splnění úkolů státního plánu v množství, struktuře, jakosti a časovosti výroby a nákupu se využívá dočasně platných příplatků a prémií.

§ 33

Ceny výrobků od občanů a předmětů získaných občany sběrem

(1) Rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné zemědělské výroby, pěstitelské nebo chovatelské činnosti občanů a po domácku vyráběné nebo zpracované výrobky, předměty získané občany sběrem, zejména druhotné suroviny a lesní plody, nakupují oprávněné organizace za nákupní ceny stanovené cenovým úřadem nebo národním výborem, pokud je podle zvláštního předpisu⁶) nenakupují za ceny sjednané dohodou dodavatele s odběratelem.

(2) Při stanovení nákupní ceny se přihlíží k výši velkoobchodní ceny platné pro stejný nebo porovnatelný výrobek vyráběný organizacemi. Pokud organizaci náleží za nákupní činnost odbytová přirážka, stanoví se nákupní cena snížená o tuto odbytovou přirážku. Maloobchodní cena výrobku určeného pro další prodej prostřednictvím organizace se stanoví přímým propojením na základě nákupní ceny, maloobchodní cena pro přímý prodej mezi občany cenovým porovnáním.

(3) Výrobky uvedené v odstavci 1, které lze podle zvláštních předpisů prodávat bez povolení,³⁴) se občanům prodávají za dohodnuté ceny,³⁵) jejichž maximální výši však může stanovit cenový orgán.³⁶) Maloobchodní ceny pro prodej prostřednictvím organizací a pro výrobky, které občané mohou podle zvláštních předpisů prodávat přímo občanům na základě povolení,³⁴) stanoví cenový orgán.

§ 34

Maloobchodní ceny

(1) Maloobchodní ceny zahrnují tyto složky:

1. a) velkoobchodní ceny, a nejsou-li stanoveny, nákupní ceny u tuzemských výrobků nebo kupní ceny u dovážených výrobků,
2. b) daň z obratu u tuzemských výrobků, tj. základní sazbovou daň nebo daň z obratu vypočtenou rozdílem mezi maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku a velkoobchodní cenou u výrobků uvedených v sazebníku daně z obratu.³⁷) U dovážených výrobků dodávaných organizacemi zahraničního obchodu se podle daňových předpisů místo daně z obratu uplatňuje rozdíl vnitřního trhu,
3. c) obchodní srážku podle platné celkové sazby, popřípadě obchodní přirážku,
4. d) cenový rozdíl, tj. rozdíl mezi obchodní cenou a maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku; do maloobchodních cen nových výrobků se zahrnuje ve stanovené výši nebo ve výši vyplývající z použitého způsobu tvorby cen nebo z pravidel pro zaokrouhlování cen nebo z uplatnění podmínek realizace; jako cenový rozdíl se promítají i důsledky změn jednotlivých složek platných maloobchodních cen, pokud se maloobchodní ceny nemění,
5. e) další složky na základě rozhodnutí cenového úřadu, zejména odbytovou přirážku, jestliže tuzemské výrobky jsou dodávány obchodním organizacím výhradně prostřednictvím odbytové organizace, a clo podle zvláštního předpisu.³⁸)

(2) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků se tvoří

1. a) závazným způsobem,
2. b) přímým propojením na základě velkoobchodní (nákupní) ceny se zahrnutím sazbové daně z obratu a obchodní srážky; cenový rozdíl se zahrnuje jen ve výši vyplývající ze zaokrouhlení maloobchodní ceny; tento způsob se uplatňuje v případech stanovených cenovým úřadem, nebo jde-li o neporovnatelný výrobek,
3. c) úplným stavebnicovým způsobem, lze-li všechny části výrobku (souboru výrobků) ocenit platnými maloobchodními cenami a neplatí-li povinnost použít způsob podle písmena a) nebo b),
4. d) porovnáním podstatných podmínek a jednotlivých složek maloobchodní ceny porovnatelného a nového výrobku s tím, že do maloobchodní ceny nového výrobku se zahrne sazbová daň z obratu a obchodní srážka podle platných sazeb, popřípadě rozdílová daň z obratu v relativně stejné výši vyjádřené v procentech z velkoobchodní ceny, v jaké je zahrnuta v maloobchodní ceně porovnatelného výrobku; cenový rozdíl lze zahrnout jen u výrobků se sazbovou daní z obratu, a to maximálně v relativně stejné výši, v jaké je obsažen v maloobchodní ceně porovnatelného výrobku; při zjišťování relativní výše cenového rozdílu v maloobchodní ceně porovnatelného výrobku se vychází ze všech jejích složek platných v době vypracování návrhu ceny nového výrobku; tento způsob se uplatňuje v případech, kdy není povinnost použít způsoby podle písmen a) až c),
5. e) porovnáním podstatných podmínek a maloobchodních cen nového výrobku a porovnatelných výrobků v případech, kdy se velkoobchodní ceny tvoří podle § 10 a maloobchodní cenu nelze vytvořit podle písmena a) nebo c).

(3) Maloobchodní ceny dovážených výrobků se tvoří

1. a) závazným způsobem,
2. b) přímým propojením na základě kupní ceny se zahrnutím rozdílu vnitřního trhu, obchodní srážky a ve stanovených případech cla nebo další složky; cenový rozdíl lze zahrnout jen ve výši vyplývající ze zaokrouhlení,
3. c) porovnáním podstatných podmínek a maloobchodních cen nového dováženého výrobku s porovnatelným dováženým výrobkem, u dovozů doplňujících tuzemskou výrobu s porovnatelným tuzemským výrobkem; cenový rozdíl se zahrne ve výši vyplývající z tohoto porovnání, záporný cenový rozdíl jen se souhlasem cenového úřadu.

(4) Použití způsobu tvorby podle odstavce 3 stanoví Federální cenový úřad zvláštním rozhodnutím.³⁹) Maloobchodní cena stanovená při prvním dovozu platí i pro opakovaně dovážené výrobky, pokud cenový úřad nerozhodne o její změně.

(5) Maloobchodní cena vytvořená podle odstavců 2 a 3 může být upravena podle § 19 o další cenový rozdíl. Pověřená generální ředitelství nebo organizace jej mohou zahrnout do maloobchodní ceny jen se souhlasem cenového úřadu, národní výbor může bez souhlasu cenového úřadu upravit maloobchodní cenu jen o kladný cenový rozdíl.

(6) Pro tvorbu maloobchodních cen je možné vymezit širší skupinu výrobků než pro tvorbu velkoobchodních cen nebo použít jiného porovnatelného výrobku, jestliže porovnatelný výrobek použitý pro tvorbu velkoobchodní ceny nemá stanovenou maloobchodní cenu.

(7) Maloobchodní ceny ve veřejném stravování se tvoří z maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků a v případech stanovených cenovým úřadem z upravených maloobchodních cen (např. průměrných) s připočtením stanovených obchodních přirážek. Ve stanovených případech se připočítávají obchodní přirážky také k maloobchodním cenám za ubytování.

§ 35

Tvorba cen v působnosti národních výborů

(1) Vymezení nového výrobku, jednotnost cen a způsob cenového porovnání se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší, nejde-li o výrobky, u nichž cenové úřady rozhodly o jednotnosti cen. Jednotnost cen mohou stanovit cenové úřady

1. a) pro všechny organizace bez ohledu na to, jsou-li řízeny ústředními odvětvovými orgány nebo jde-li o organizace v cenové působnosti národních výborů, nebo
2. b) pro všechny organizace v cenové působnosti národních výborů.

(2) Pro nový opakovaně poskytovaný výkon, u něhož má být uplatněna jednotnost cen podle odstavce 1 písm. a) nebo b), národní výbor smí v případě potřeby stanovit v okruhu své působnosti přechodně platnou cenu, a to zpravidla na dobu šesti měsíců. O jejím stanovení informuje cenový úřad. Přechodně platnou cenu nelze uplatnit, jestliže se cena tvoří podle § 11 až 13.

§ 36

Ceny služeb a oprav

(1) Cena služby nebo opravy se tvoří

1. a) jako cena výkonu bez přímého materiálu, který se samostatně připočítává podle skutečné, popřípadě normované spotřeby,
2. b) v případech stanovených cenovým úřadem jako celková cena služby nebo opravy.

(2) Samostatně mohou být k ceně připočítávány některé další náklady, např. cestovné při pracích prováděných mimo sídlo provozovny, pokud nejsou v ceně zahrnuty.

(3) Jednicí, pro níž se cena tvoří, může být

1. a) přesně vymezený rozsah jednotlivého výkonu,
2. b) jednotka času, např. hodina (formou hodinové sazby),
3. c) soubor různých prací vymezených časem, např. cena odvozená ze skutečného nebo odhadovaného rozsahu prací a jejich cen za určité časové období (smluvní opravárenský servis).

(4) Za podstatnou podmínku u služeb se považuje také odstupňování provozoven podle cenových tříd a provádění oprav a služeb ve zkrácených dodacích lhůtách a v době pracovního klidu. Podmínkou pro uplatňování přirážky za zkrácenou dodací lhůtu je provádění opravy nebo služby ve stanovené lhůtě za nezvýšenou cenu. Dodací lhůty stanoví pro organizace ve své působnosti národní výbor nebo ústřední orgán. Při nedodržení stanovené lhůty je organizace povinna poskytnout slevu.

(5) Cenové úřady určí, které ceny oprav a služeb se uplatňují jako nejvýše přípustné.³⁰) V rámci těchto cen může cenový úřad, národní výbor, popřípadě pověřená organizace podle individuálních nebo sezónních podmínek, stanovit ceny nižší.

(6) Jestliže nelze při převzetí výrobku do opravy nebo při sjednání služby určit její cenu, určí odhadem dodavatel předběžnou cenu. Předběžná cena se při dodávkách organizacím neuplatňuje, jestliže oprava nebo služba se provede bezodkladně po obdržení požadavku nebo se provádí mimo provozovnu dodavatele nebo jestliže odběratelská organizace písemně uvede, že předběžnou cenu nevyžaduje a povinnost uplatnit předběžnou cenu není stanovena jiným právním předpisem.⁴⁰)

(7) Jestliže dodavatelská organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 % nebo jinou výši stanovenou cenovým orgánem, je povinna písemně a bezodkladně oznámit odběratelské organizaci změnu předběžné ceny. Jestliže dodavatelská organizace změnu písemně neoznámí nebo odběratelská organizace se změnou písemně nesouhlasí, je platnou cenou předběžná cena zvýšená o 10 %.

(8) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem nebo mezi občany se řeší podle zvláštního předpisu.⁴¹)

(9) Velkoobchodní cena opakovaně prováděné generální opravy se stanoví obvykle včetně nákladů na přímý materiál. Do cenové kalkulace se náklady na přímý materiál a přímé mzdy započítávají podle statisticky zjištěných technickohospodářských norem. Stanovená cena opakovaně prováděné generální opravy může činit nejvýše 90 % platné ceny výrobku. Do velkoobchodní ceny nestandardní generální opravy se zahrnuje spotřeba přímého materiálu a přímé mzdy ve skutečné výši. Za nestandardní se považují generální opravy nestandardních výrobků, generální opravy havarovaných výrobků a výrobků prohlášených za mrtvý typ a generální opravy prováděné v období před stanovením ceny pro opakovaně prováděné generální opravy; cena pro opakovaně prováděné generální opravy však musí být stanovena nejpozději do 6 měsíců od prvé fakturace.

(10) Ceny běžných oprav se tvoří stavebnicovým způsobem jako součet

1. a) stanovených cen jednotlivých prací, a nejsou-li, cen vytvořených způsobem podle § 13 odst. 2 písm. b) až § 15,
2. b) cen spotřebovávaných dílů a přímého materiálu, který není zahrnut v ceně prací. U oprav pro organizace se přímý materiál oceňuje cenami, za které dodavatelská organizace tento materiál nakoupila. V případech, kdy se podle sazebníku daně z obratu uplatňuje cena z daní, ocení se díly a přímý materiál u oprav pro organizace velkoobchodními cenami s daní z obratu, u oprav poskytovaných občanům maloobchodními cenami a nejsou-li stanoveny, velkoobchodními cenami s daní z obratu, pokud není v cenovém rozhodnutí stanoveno jinak.

§ 37

Díly pro výrobní spotřebu a pro náhradní spotřebu

(1) Díly pro cenové účely jsou výrobky označené v jednotné klasifikaci průmyslových oborů jako díly (zpravidla ve skupině 9 a 0, popřípadě 8), dále výrobky oboru 440, 441, 442, 455 a 532, popřípadě výrobky dalších oborů, které cenový úřad v dohodě s Federálním statistickým úřadem za díly určí. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí ve smlouvě a ve faktuře. Toto určení se nemusí uvádět při dodávkách opravárenským, odbytovým a obchodním organizacím, kdy se všechny díly posuzují jako díly pro náhradní spotřebu. Cenový úřad může pro cenové účely stanovit další podmínky určení výrobku pro náhradní spotřebu (dále jen „náhradní díl“).

(2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

(3) Velkoobchodní cena náhradního dílu i dílu pro výrobní spotřebu se tvoří, pokud není stanoven závazný způsob, z cenové kalkulace, v níž se přímé náklady uvádějí ve výši podle operativní kalkulace dílu a nepřímé náklady se kalkulují sazbami stanovenými pro příslušný obor (skupinu) a organizaci; stejným způsobem se kalkuluje zisk do cen dílů pro výrobní spotřebu. U náhradního dílu se kalkuluje zisk sazbou ve výši

1. a) 100 % ze zpracovacích nákladů,⁴²) jestliže nepřesahují 100 Kčs,
2. b) 75 % ze zpracovacích nákladů, jestliže činí více než 100,– Kčs a nepřesahují 1000 Kčs,
3. c) 50 % ze zpracovacích nákladů v ostatních případech.

(4) Nižší sazbu zisku, než uvedenou v odstavci 3 písm. a) až c), může stanovit generální ředitelství buď pro dodávky v rámci výrobní (obchodní) hospodářské jednotky nebo na celkové dodávky. Stejný postup může po projednání s cenovým úřadem uplatnit ústřední odvětvový orgán buď na dodávky uvnitř resortu nebo na celkové dodávky.

(5) Pokud by uplatněním způsobu tvorby cen podle odstavce 3 vycházela cena náhradního dílu nižší než cena dílu pro výrobní spotřebu, platí i pro náhradní díl cena dílu pro výrobní spotřebu.

(6) Organizace, která nepatří do výrobní (obchodní) hospodářské jednotky, v níž se vyráběl nebo vyrábí finální výrobek, pro který je náhradní díl určen, a která nevyráběla tento díl ani pro kompletaci finálního výrobku, může při zahájení výroby náhradního dílu stanovit jeho velkoobchodní cenu podle odstavce 3, a to i v jiné výši než je platná cena.

(7) Maloobchodní cena náhradního dílu se tvoří přímým propojením podle § 34 odst. 2 písm. b) a u náhradních dílů z dovozu podle § 34 odst. 3 písm. b). Takto vytvořenou cenu mohou obchodní organizace nebo svazy spotřebních družstev v nezbytných případech upravit na výši odpovídající cenovým relacím bez souhlasu cenového úřadu.

(8) Jestliže organizace použije ke kompletaci svého výrobku díl nakoupený za ceny platné pro náhradní díl, vypořádá se rozdíl mezi zvýšenou a nezvýšenou cenou dílu na vrub jejího hospodářského výsledku. Jestliže organizace díl nakoupený pro výrobní spotřebu dodá pro náhradní spotřebu, fakturuje jej za cenu platnou pro náhradní díl a rozdíl se jako dodatkový odvod²²) odvede do státního rozpočtu bez dalšího rozhodnutí cenového úřadu.