Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

§ 38

Ceny výkonů vědy a technického rozvoje

(1) Pro výkony vědy a technického rozvoje (dále jen „vědeckotechnické práce“), s výjimkou úkolů plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd, prováděné socialistickými organizacemi, se stanoví předběžné ceny. Předběžná cena se projednává s odběratelem (zadavatelem, realizátorem) a stanoví se současně s rozhodnutím o zařazení úkolu do plánu rozvoje vědy a techniky nebo s příkazem nadřízeného orgánu a v ostatních případech současně s uzavřením smlouvy. Při stanovení předběžné ceny je nutno dohodnout postup jejího zpřesňování.

(2) Předběžnou cenu tvoří dodavatel (řešitel) individuální kalkulací sestavenou

1. a) pomocí stanovené hodinové sazby, předpokládané spotřeby přímého materiálu, kooperovaných dodávek, případně ostatních přímých nákladů, pokud nejsou v sazbě zahrnuty, a předpokládaného počtu hodin,
2. b) v členění podle oborového kalkulačního vzorce podle dostupných podkladů a odborného odhadu přímých nákladů a stanovených sazeb nepřímých nákladů, není-li hodinová sazba stanovena; sazba zisku činí maximálně 20 % ze zpracovacích nákladů u hospodářské organizace a 15 % u příspěvkové organizace, přičemž o uplatnění nižší sazby zisku může rozhodnout orgán nebo organizace, která cenu stanoví.

(3) Předběžná cena se nepoužije u vědeckotechnické práce s cenou do 250 tisíc Kčs, jestliže cenu lze stanovit s dostatečnou přesností a jestliže odběratel s tím souhlasí.

(4) Předběžná cena se zpřesňuje podle skutečných nákladů již provedené části vědeckotechnické práce způsobem uvedeným v odstavci 8 a podle zpřesněného odhadu nákladů na zbývající část této práce, a to před začátkem ucelené etapy nebo k začátku roku u dlouhodobějších úkolů. Poslední zpřesněná cena je cenou, která se použije pro fakturaci. Zpřesnění ceny je nutno projednat stejným způsobem jako předběžnou cenu.

(5) Do cen vědeckotechnických prací lze na základě dohody dodavatele s odběratelem zahrnout ekonomické přínosy, které v důsledku řešení úkolu vzniknou u odběratele. Ekonomickými přínosy se rozumí přírůstek zisku dosažený zejména snížením materiálových a mzdových nákladů v důsledku realizace vyřešeného úkolu propočtený na období 12 měsíců objemu výroby nového výrobku nebo uplatnění nové technologie v cílovém roce a přínosy vzniklé zkrácením plánované doby řešení, pokud je odběratel požaduje. Přínosy se vyjadřují formou přirážky k ceně, která může činit maximálně 20 % ceny, a to i v případě souběhu obou přirážek.

(6) Ekonomické přínosy lze zahrnout

1. a) do předběžné ceny, jestliže doba řešení nepřesáhne 2 roky a povaha řešení to připouští, nebo
2. b) při zpřesňování předběžné ceny v průběhu řešení, nebo
3. c) následně po ukončení vědeckotechnické práce na základě skutečně dosažených výsledků.

(7) Jestliže se ekonomické přínosy u odběratele zahrnou do předběžné ceny nebo při jejím zpřesnění, je nutno po dokončení vědeckotechnické práce upravit cenu podle skutečně dosažených výsledků řešení potvrzených odběratelem. Generální ředitelství může rozhodnout, že přirážky se neuplatňují v případech, kdy dodavatelem i odběratelem jsou organizace, které řídí.

(8) Je-li poslední zpřesněná cena vyšší než 1 mil. Kčs, je dodavatel povinen do 2 měsíců po ukončení vědeckotechnické práce ověřit výši ceny. V případě, že byly stanoveny ceny na dílčí práce, posuzuje se povinnost ověření podle celkové výše ceny vědeckotechnické práce. Ověřování nepodléhají přirážky podle odstavce 5 a 6. Výše ceny se ověřuje

1. a) výslednou kalkulací, v níž se skutečný počet odpracovaných hodin ocení stanovenou hodinovou sazbou a náklady nezahrnuté do této sazby se uvedou ve skutečné výši, jestliže cena byla tvořena podle odstavce 2 písm. a),
2. b) výslednou kalkulací, v níž se nepřímé náklady a zisk zahrnou podle sazeb platných pro stanovení ceny nebo její zpřesnění, jestliže cena byla tvořena podle odstavce 2 písm. b).

(9) Je-li ověřená cena nižší o více než 5 % zpřesněné ceny, snižuje se zpřesněná cena o částku přesahující 5 % a rozdíl se vrací odběrateli; u prací financovaných ze státního rozpočtu zcela nebo podílem, vrací se tato částka bezodkladně do státního rozpočtu celá nebo její odpovídající podíl. Je-li ověřená cena vyšší, poslední zpřesněná cena se nemění.

(10) Neodpovídají-li skutečně dosažené výsledky prací zaviněním dodavatele předpokladům plánu nebo hospodářské smlouvě a projeví-li se snížením zisku u realizátora nebo prodloužením doby řešení, stanoví orgán nebo organizace, která cenu stanovila, srážku z ceny podle zdůvodněného návrhu odběratele. Srážka se stanoví úměrně stupni použitelnosti výsledků vědeckotechnické práce pro odběratele, u hospodářských organizací však nejméně 15 % ze zpřesněné ceny, popřípadě z ceny snížené podle odstavce 9. Podmínky pro uplatnění srážky nebo přirážky podle odstavce 5 se uvedou v hospodářské smlouvě nebo příkazu orgánu nadřízeného dodavateli.

(11) Stejným způsobem s výjimkou odstavců 5, 6, 7 a 10 se tvoří a stanoví ceny za řešení úkolů plánu standardizace.

§ 39

Ceny spotřebních výrobků z doplňkové výroby

(1) Velkoobchodní cena spotřebního výrobku vyráběného organizací řízenou ústředním odvětvovým orgánem v provozech určených pro výrobu výrobních prostředků za účelem obohacení vnitřního trhu nebo ke krytí nedostatkových výrobků⁴³) se tvoří pomocí individuální kalkulace a v případech, kdy by tento postup vedl k vysoké maloobchodní ceně, za níž by nebylo možno výrobek prodat, tvoří se podle § 10 odvozením z maloobchodní ceny.

(2) V cenové kalkulaci těchto výrobků se

1. a) oceňuje přímý materiál cenou neplnohodnotného, popřípadě odpadového materiálu, jestliže se k výrobě použije materiál, který nelze použít pro hlavní výrobu nebo prodat pro běžné užití,
2. b) režijní náklady se kalkulují pouze ve výši odpovídající uplatněné technologii a použitým základním prostředkům,
3. c) zisk se kalkuluje způsobem platným pro ostatní výrobní činnost a při uplatnění způsobu podle § 10 rozdílem mezi velkoobchodní cenou a úplnými vlastními náklady.

(3) Maloobchodní cena výrobku, u něhož se uplatňuje sazbová daň z obratu, se tvoří způsobem uvedeným v § 34 odst. 2 písm. b) nebo e). Odbytová organizace, která pro svůj výhradní prodej tvoří maloobchodní cenu přímým propojením, může v těchto případech zahrnout do maloobchodní ceny záporný cenový rozdíl, který finančně vypořádá se svým hospodářským výsledkem.

§ 40

Ceny výrobků dodávaných výrobními organizacemi přímo občanům

(1) Pro výrobek, který na základě zvláštních rozhodnutí nadřízených ústředních orgánů ke zlepšení služeb pro obyvatelstvo,⁴⁴) může výrobní organizace nebo odbytová organizace dodat přímo občanům, platí stanovená maloobchodní cena.

(2) Maloobchodní cenu, pokud není dosud stanovena a jde o výrobek se sazbovou daní z obratu, vytvoří organizace přímým propojením podle § 34 odst. 2 písm. b) z platné velkoobchodní ceny. Cena výkonu se tvoří způsobem podle § 16 platným pro ostatní výrobní činnost. Sazebníkem daně z obratu je určeno, v kterých případech a v jaké výši se do ceny výkonu zahrnuje daň z obratu.

(3) Pokud zvláštní předpisy připouštějí, aby odběratel (například vlastní zaměstnanec ve svém volném čase) provedl sám určitý výkon nebo provedl některé práce spojené s výrobou výrobku nebo dodal svůj materiál na výrobek, zahrnují se do ceny jen náklady vzniklé organizaci a zisk podle příslušné sazby, popřípadě daň z obratu.

(4) Organizace může měnit ceny výkonů a výrobků, které sama stanovila, a to postupem platným pro ostatní výrobní činnost. O změnách cen opakovaně dodávaných výkonů a výrobků informuje organizace krajský národní výbor, který může navrhnout cenovému úřadu jinou cenu.

§ 41

Příležitostné zapůjčení základních prostředků

(1) Cenu za příležitostné a ojedinělé zapůjčení movitého základního prostředku⁴⁵) organizaci nebo občanu, pokud není pro některé organizace nebo pro některý základní prostředek stanovena cenovým orgánem,⁴⁶) stanoví organizace nebo občan, který jej půjčuje, na základě

1. a) výše odpisů stanovených zvláštním předpisem⁴⁷) s přihlédnutím k podmínkám, za kterých bude uživatel základní prostředek užívat; jestliže se základní prostředek neodepisuje nebo neodpovídá-li jeho zůstatková cena skutečnému stavu opotřebení nebo jej zapůjčuje občan organizaci, započítává se jeho opotřebení odhadem,
2. b) nákladů na generální opravy, běžné opravy, údržbu a pojistné připadající na dobu zapůjčení, pokud je hradí organizace nebo občan, který základní prostředek půjčuje, popřípadě další náklady spojené se zapůjčením.

(2) Cena podle odstavce 1 nesmí být vyšší než cena stanovená pro organizace, pro které je tato činnost hlavní (půjčovny).

(3) Ceny za dočasné užívání nemovitostí a za půjčení věcí mezi občany se tvoří podle zvláštních předpisů.⁴⁸)

§ 42

Příležitostný prodej výrobků

(1) Příležitostným prodejem se rozumí ojedinělý prodej plnohodnotného výrobku, který organizace původně nakoupila pro svou potřebu a v souladu se zvláštními předpisy nebo rozhodnutími jej dále prodává jako

1. a) výpomoc při přechodných potížích odběratele, a jestliže odběratel tento důvod písemně uvede,
2. b) výpomoc mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě,
3. c) nevyužité zásoby nebo z jiných důvodů.

(2) Výrobky podle odstavce 1 písm. a) a b) se dodávají za platné ceny. Dodavatel může připočítat k velkoobchodní ceně výrobku zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho

1. a) buď skutečnou výši jím placených dopravních nákladů, pokud nejsou zahrnuty ve stanovené ceně, a náklady spojené s odesláním výrobku,
2. b) nebo místo skutečně vzniklých nákladů uvedených v písmenu a) přirážku zásobovací režie, nejvýše však ve výši 3 % z platné ceny.

(3) K maloobchodní ceně a k velkoobchodní ceně s daní z obratu výrobků uvedených v odstavci 1 a k velkoobchodní ceně výrobků uvedených v odstavci 1 písm. c) nesmějí být připočítány žádné náklady nebo přirážky.

(4) U výrobků, jejichž ceny již nejsou uvedeny v cenících, se za platnou cenu považuje cena použitá pro ocenění těchto výrobků v účetnictví.

(5) Dodá-li výrobce na písemný požadavek odběratele výrobek jiné organizace, který není povinen podle technických podmínek svého výrobku zvlášť dodávat, smí připočítat k ceně tohoto nakoupeného výrobku 3% přirážku z jeho velkoobchodní ceny.

(6) Odběratel nesmí zvýšení nákladů podle tohoto paragrafu zahrnout do cenové kalkulace svých výrobků.

§ 43

Úspory a záměny materiálu

(1) Úspory přímého materiálu nebo efektivní záměny jednotlivých druhů přímého materiálu, jehož množství nebo druh jsou označeny jako podstatné podmínky výrobku podle § 5 odst. 2, k nimž došlo po stanovení ceny výrobku vytvořené pomocí cenových normativů, kombinovaným stavebnicovým způsobem, kalkulačním porovnáním nebo pomocí ověřené individuální cenové kalkulace, se řeší způsobem stanoveným cenovým úřadem nebo národním výborem. Není-li takový způsob pro příslušný obor (skupinu) stanoven, dodavatel:

1. a) projedná s odběratelem ponechání platné ceny za podmínek uvedených v odstavci 2,
2. b) předloží návrh na stanovení nové ceny, popřípadě ji stanoví, jde-li o změnu obecné nebo trvalé povahy, nebo poskytne odpovídající srážku z ceny podle § 24, jde-li o změnu časově přechodnou nebo změnu pro jednotlivého odběratele,
3. c) na základě rozhodnutí cenového orgánu provede finanční vypořádání formou dodatkového odvodu.²²)

(2) Dosavadní cenu lze ponechat, jestliže úspory nebo záměny přímého materiálu nezhorší jiné podstatné kvalitativní podmínky výrobku. Jejich dodržení se prokazuje souhlasem hlavních odběratelů a u opakovaně dodávaných výrobků také písemným potvrzením státní nebo resortní zkušebny, a není-li pro obor zřízena, jiné odborně příslušné organizace o tom, že úspora nebo záměna nezhoršuje jinou podstatnou podmínku výrobku. Orgán nebo organizace oprávněné stanovit cenu nového výrobku potvrdí platnost dosavadní ceny rozhodnutím vydaným podle § 54 odst. 3. O těchto výrobcích vede výrobce evidenci zahrnující označení výrobku, rok zahájení dodávek a vliv úspory nebo záměny na náklady na výrobek (v absolutní částce a za celoroční objem dodávek). Nejdéle do tří let od potvrzení platnosti dosavadní ceny je nutno tuto cenu úměrně snížit, přičemž toto snížení se z hlediska důsledků na ukazatele plánu posuzuje jako plánovaná změna ceny.

(3) V případech podle odstavce 2, kdy dodavatel nepředloží písemné potvrzení, sníží se velkoobchodní cena, popřípadě poskytne se srážka z ceny ve výši 50 % propočtené částky úspory, jestliže se odběratelská organizace na realizaci úspory nebo záměny svým návrhem podílela a ve výši 30 % v ostatních případech. V těchto případech se neuplatní srážka podle § 24 odst. 1.

(4) Plné promítnutí vlivu úspory nebo efektivní záměny přímého materiálu do ceny se uplatní, jestliže k nim dochází na základě rozhodnutí ústředního orgánu nebo jestliže jimi dochází ke zhoršení některé z ostatních podstatných podmínek výrobku.

(5) Dodatkové odvody využívají cenové orgány místo snížení cen zejména v případech, kdy je odůvodněné odvést do státního rozpočtu celou úsporu, protože k ní dochází na základě rozhodnutí ústředního orgánu, nebo kdy jde o změnu časově přechodnou nebo týkající se jen některých odběratelů nebo kdy cenové řešení by bylo neúměrně administrativně náročné.

(6) Cenové úřady mohou stanovit pro obory nebo skupiny výrobků jednotlivé druhy přímého materiálu, jejichž úspora nebo záměna nemá sice vliv na podstatné podmínky výrobků, ale má významný vliv na snížení nákladů výroby; v těchto případech se postupuje podle odstavce 3.

(7) Úspory a efektivní záměny přímého materiálu dosahované při zavádění nových výrobků se řeší postupem vyplývajícím z použitého způsobu tvorby cen.

§ 44

Ceny výrobků při převodech výroby

Při převodu výroby mezi organizacemi, pro které platí jednotnost cen, se cena nemění. Při převodu výroby mezi organizacemi, pro které neplatí jednotnost cen, dodává přejímací organizace výrobek za cenu pro ni platnou; není-li taková cena stanovena, dodává za cenu platnou pro předávající organizaci. Přejímající organizace je však povinna nejdéle do tří měsíců od převzetí výroby předložit návrh ceny cenovému orgánu nebo pověřené organizaci nebo v případě, že je pověřena působností, sama ji v téže lhůtě stanovit. Stanovit vyšší cenu, než byla cena platná pro předávající organizaci, lze jen se souhlasem cenového úřadu.

§ 45

Přepočet ceny v důsledku změny cen

(1) Cena nového výrobku patřícího do oboru (skupiny), u něhož se podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů mění velkoobchodní ceny, se v době od schválení změny do počátku její platnosti pro fakturaci cen stanoví v dosavadní i nové úrovni, bude-li výrobek dodáván v této době i po ní. Cena v dosavadní úrovni se tvoří způsobem platným v době vypracování návrhu, cena v nové úrovni podle rozhodnutí cenových úřadů o způsobu provedení změny cen.

(2) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla zahrnuta do změny cen oboru nebo skupiny výrobků, protože se nepředpokládala jeho další výroba, je nutné dodatečně provést změnu velkoobchodní ceny předepsaným způsobem. Tyto změny cen stanoví cenový úřad. Jestliže dodatečná změna velkoobchodní ceny se týká výrobku,

1. a) jehož cenu v platné úrovni lze vytvořit závazným způsobem, postupuje se jako při tvorbě ceny nového výrobku a cenu stanoví pověřená organizace,
2. b) který se nebude znovu vyrábět, ale je vybrán jako porovnatelný pro tvorbu velkoobchodní ceny, uvede organizace přepočet ceny jen v cenovém návrhu nového výrobku.

(3) Pro potřeby nového ocenění zásob přepočtou organizace velkoobchodní ceny tuzemských výrobků, které nebyly při změně cen převedeny na platnou úroveň, bez schválení cenovým úřadem. Přepočtenou velkoobchodní cenu stanoví organizace zápisem do evidence podle § 54 odst. 6. Velkoobchodní cena se přepočte na novou úroveň,

1. a) závazným způsobem a není-li stanoven,
2. b) indexem změny velkoobchodních cen příslušné skupiny výrobků v dané organizaci.

(4) Přepočet podle odstavce 3 se neprovádí, jestliže organizace nemá podklady pro jeho provedení nebo jde-li o dovážené výrobky.