Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení

Článek 8

(1) Za nezemědělskou činnost pro účely této daně se považují:

1. a) výroba a prodej nezemědělských výrobků, s výjimkou následujících výrobků dodávaných zemědělským organizacím, jednotlivě hospodařícím rolníkům, Ústřednímu podniku zemědělské techniky a podnikům Agra a Agrotechnika:
   1. 1. strojů na obdělávání, přípravu a úpravu půdy, zařízení pro přípravu sadby, strojů na hnojení a ochranu kultur, sklizňových strojů, strojů na posklizňové zpracování zemědělských plodin, strojů a zařízení pro chov skotu, prasat, chov drůbeže, ovcí a drobných hospodářských zvířat, zavlažovacích zařízení, traktorových přívěsů a návěsů pro zemědělské účely a nakladačů pro zemědělské účely, pokud jde o vlastní výrobu těchto strojů a zařízení;
   2. 2. náhradních dílů ke všem zemědělským strojům a zařízením, traktorům, potahovým vozům a nástavbám, traktorovým návěsům a přívěsům, nakladačům, včetně jejich oprav a renovace, výroby bezpečnostních kabin traktorů, ochranných rámů traktorů a traktorových sedaček, jde-li o předměty (díly) vlastní výroby, které jsou určeny k opravám;
   3. 3. stavebních hmot vlastní výroby (těžby);
   4. 4. krmiv a krmných směsí a přípravků na ochranu rostlin a proti škůdcům, průmyslových hnojiv včetně vysokopecní strusky pro hnojení, vápenatých a organických hnojiv, rašeliny (mimo balneologické a rašeliny na topení), a to bez ohledu na odběratele;
   5. 5. pneumatik, pohonných hmot a mazadel, motouzů do vazačů, lisů, povřísel a pytlů;

1. b) prodej veškerých výrobků ve vlastních maloobchodních prodejnách, včetně pohostinství;
2. c) u organizací zemědělského zásobování a nákupu, Agroservisu, n. p., Tachov, Zemědělských potřeb, n. p. a u Chmelařsvtí, o. p., Žatec, prodej i zemědělských výrobků jiným organizacím než zemědělským mimo osiv a sadby brambor pro zemědělské účely;
3. d) práce a služby poskytované jiným organizacím než zemědělským a jednotlivě hospodařícím rolníkům, s výjimkou:
   1. 1. dopravy zemědělských výrobků vlastní výroby a dopravy řepy v rámci řepné kampaně;
   2. 2. dopravy a přibližování dřeva pro lesní závody;
   3. 3. prací spojených s úpravou silnic a vozovek v zimním období (např. posypy silnic, odhrnování a odklizování sněhu);
   4. 4. melioračních prací pro státní meliorační správy;
   5. 5. postřiků zemědělských kultur včetně postřiků ovocných stromů a použitých postřikových látek, provádění inseminace, hubení plevelů a odvozu fekálií včetně odpadků, veškerých polních prací, a to bez ohledu na odběratele.

(2) Za zemědělské organizace ve smyslu odstavce 1 se považují: organizace podléhající důchodové části zemědělské daně,^*) společné družstevní podniky, meliorační družstva, organizace uvedené v článku 1 odst. 2, hospodářské organizace vojenských lesů a statků, školní statky a školní polesí, školní zemědělské a lesní podniky, okresní výstavbová bytová družstva, výzkumné ústavy zabývající se rostlinnou a živočišnou výrobou a zemědělské závody u podniků cukrovarnického průmyslu.

(3) Celkové tržby, které jsou rozhodné pro výpočet podílů tržeb z nezemědělské činnosti podle odstavce 1, tvoří:

1. - tržby z výrobních činností^**)
2. - aktivování investic^***)
3. - tržby z nevýrobních činností^****)
4. - dotace k tržbám.^†)

(4) Tržby z nezemědělské činnosti podle odst. 1 se zjistí z tržeb z výrobních činností^††) a z tržeb z nevýrobních činností.^†††) Při provádění generálních oprav agregátů zemědělských strojů a traktorů tzv. výměnným způsobem (bez montáže) se započte do tržeb z nezemědělské činnosti pouze obdržená obchodní srážka. U společných družstevních podniků, které zajišťují stavební materiál pro členské organizace, se do tržeb z nezemědělské činnosti zahrnuje toliko odbytová přirážka, kterou tyto podniky fakturují členským organizacím. U strojních a traktorových stanic se do tržeb z nezemědělské činnosti nezahrnují tržby za technologická zařízení (včetně montáže) dodávaná okresním zemědělským stavebním podnikům, pokud jde o zařízení staveb pro zemědělskou výrobu. Do tržeb z nezemědělské činnosti se dále nezahrnují tržby z provozování závodní jídelny. Prodává-li organizace zemědělské výroby zabitou drůbež vlastního odchovu a výkrmu, započtou se do tržeb z nezemědělské činnosti tržby za zabitou drůbež snížené o náklady na její odchov a výkrm. Při prodeji drůbeže ve vlastní maloobchodní prodejně nebo pohostinství se tržby za zabitou drůbež nesnižují.

(5) Podíl tržeb z nezemědělské činnosti z celkových tržeb je rozhodující pro výpočet zvýšení sazby daně ze zisku a s výjimkou organizací vojenských lesů a statků i pro výpočet základu a odvodu příspěvku na sociální zabezpečení; výpočet se provádí s přesností na setiny.

Článek 9

Slevy na dani ze zisku

(1) Seznam preferovaných učebních oborů pro poskytování slev z daně ze zisku na výchovu učňů je uveden v příloze č. 2.

(2) Slevy z daně na výchovu učňů se poskytují podle skutečného stavu učňů k 31. prosinci kalendářního roku, za který se daň vyměřuje.

(3) Internátní výukou mimo podnik se rozumí výuka učňů v samostatném odborném internátním učilišti. Přitom není rozhodující, je-li učiliště ve správě poplatníka nebo jiné organizace; výuka může být kombinována i s praktickým výcvikem učňů (cyklická výuka). Soustředěnou výukou se rozumí skupinová výuka v učebním středisku pod vedením samostatného mistra výuky nebo jiného pracovníka pověřeného vedením výuky.

(4) Nově vzniklým družstvům invalidů nebo podnikům invalidů se sníží daň o 30 % (§ 22 odst. 3 zákona) po předložení potvrzení o jejich charakteru, které vydá příslušný svaz popř. ústřední odvětvový orgán na základě vyjádření příslušného ministerstva práce a sociálních věcí nebo orgánu jím pověřeného.

(5) Družstva invalidů nebo podniky invalidů jsou povinny oznámit změnu charakteru družstva nebo podniku do 15 dnů místně příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně.

(6) Seznam vybraných činností (služeb) je uveden v příloze č. 1.

(7) Podíl tržeb za vybrané činnosti (služby) se vypočítá ze součtu tržeb za vybrané činnosti z výrobních a nevýrobních činností k celkovým tržbám a výnosům s přesností na setiny (bez zaokrouhlování).

(8) Procento slevy daně ze zisku podle § 22 odst. 4 zákona se vypočte tak, že podíl tržeb za vybrané činnosti (služby) vyjádřený v procentech se vynásobí koeficientem 0,4; tato sleva však může činit maximálně 40 % daně ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti (služby).

1. Při meziročním růstu tržeb za vybrané činnosti (služby) proti předcházejícímu roku (období) se procento slevy (40 %) na dani ze zisku

přičemž činitel „à“ se rovná procentu meziročního přírůstku tržeb za vybrané činnosti přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma s přesností na setiny.

Výsledné procento vypočtené slevy se stanoví s přesností na setiny (bez zaokrouhlování) a může činit maximálně 70 % z daně ze zisku, připadající na tržby za vybrané činnosti (služby).

(9) Podíl tržeb za vybrané činnosti a meziroční růst těchto tržeb se vypočte tak, že při výpočtu musí být zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.

Článek 10

Placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení

(1) Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku, na daň z objemu mezd a na příspěvek na sociální zabezpečení je schválený roční finanční plán organizace. Do doby, než schválí tento plán nadřízený orgán, platí předběžný plán organizace.

(2) Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit do osmi dnů nový propočet záloh orgánu vykonávajícímu správu daně a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

(3) Při výpočtu daně ze zisku se po uplynutí čtvrtletí upravuje bilanční zisk o připočitatelné a odpočitatelné položky (§ 5 a 6 zákona) podle skutečnosti od začátku roku do konce čtvrtletí, za které se provádí výpočet.

(4) Při výpočtu záloh na daň ze zisku se přihlíží ke snížení podle § 22 odst. 2 a 3 zákona. Sleva na výchovu učňů se přitom vypočte ze stavu plánovaného k 31. prosinci běžného kalendářního roku a v průběhu zdaňovacího období se nepřihlíží ke skutečnému stavu.

(5) Poplatníci, kteří mají nárok na snížení daně podle § 22 odst. 4 zákona, nebo u nichž se zvyšuje sazba daně ze zisku podle § 17 zákona, odvádějí měsíční zálohy na daň ze zisku podle plánované skladby činností. Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se zjistí, kolik činí toto snížení nebo zvýšení podle skutečné skladby činností.

(6) Zjistí-li orgán vykonávající správu daně, že poplatník si vypočetl zálohy podle plánu nesprávně nebo na základě nesprávně stanoveného plánu, vydá rozhodnutí, ve kterém stanoví nově zálohy podle vlastního výpočtu a uloží poplatníkovi doplatit rozdíl do 15 dnů.

(7) Ustanovení poslední věty § 29 odst. 1 písm. a) zákona se použije v tom případě, kdy podle očekávané skutečnosti bude celoroční povinnost daně ze zisku vyšší než odvedené zálohy na tuto daň. V opačném případě se přeplatek na žádost organizace přeúčtuje na úhradu záloh na daň z objemu mezd nebo na úhradu záloh na příspěvek na sociální zabezpečení.

(8) U poplatníků se sezónní činností stanoví orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka měsíční zálohy na daň zpravidla ve výši 1/3 čtvrtletní povinnosti vyplývající z rozdělení celoroční daňové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí na základě sezónních výkyvů v tvorbě zisku za předchozí rok. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu plánu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce. Obdobně je možno postupovat i v jiných odůvodněných případech.

(9) U poplatníků, u nichž celková roční daňová povinnost činila v uplynulém roce méně než 10 000,- Kčs, stanoví orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka, že poplatník neprovádí čtvrtletní zálohy podle § 29 odst. 2 zákona, nýbrž že vyrovná daňovou povinnost do lhůty pro podání přiznání k dani, aniž by platil zálohy.

(10) Daň se platí na příslušné účty státního rozpočtu nebo národního výboru vedené u Státní banky československé pro orgán vykonávající správu daně. Příspěvek na sociální zabezpečení se odvádí na samostatný účet státního rozpočtu vedený Státní bankou československou pro orgán vykonávající správu příspěvku.

Článek 11

Penále ukládané zvýšením daně nebo příspěvku na sociální zabezpečení (§ 31 odst. 2 zákona) se předepíše jak z rozdílu, o který jsou daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení vyměřené platebním výměrem vyšší než daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení, které si poplatník sám vypočetl v přiznání, tak i z rozdílů stanovených dodatečným platebním výměrem na základě kontroly nebo revize provedené po vyměření. Nezaplatil-li poplatník rozdíl včetně zvýšení (§ 31 odst. 2 zákona) do 15 dnů po doručení platebního výměru, je povinen platit z nedoplatku ke lhůtě splatnosti penále podle § 31 odst. 1 zákona.

Článek 12

Za zahájení činnosti nově budované organizace, které je rozhodné pro osvobození podle § 36 odst. 2 písm. f) zákona, se považuje den, kdy byla započata dani podléhající činnost.

Článek 13