114
ZÁKON
ze dne 25. května 1995
o vnitrozemské plavbě
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství2) a upravuje
(1) Vnitrozemskými vodními cestami (dále jen „vodní cesty“) jsou vodní toky3) a jiné vodní plochy, na kterých je možno provozovat plavbu. Součásti vodní cesty jsou uvedeny v příloze č. 1, která je součástí tohoto zákona.
(2) Plavbou se rozumí provozování plavidla na vodní cestě.
(1) Vodní cesty se dělí na sledované vodní cesty a ostatní vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis.
(2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu.
(3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné.
(4) Vodní cesty využívané jsou:
(5) Vodní cesty využitelné jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí tohoto zákona.
Působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cest dopravně významných a jejich modernizaci vykonává Ministerstvo dopravy v dohodě s ústředním vodohospodářským orgánem.4) V této působnosti uplatňuje též stanoviska k politice územního rozvoje a k územně plánovací dokumentaci. Tato stanoviska nejsou správním rozhodnutím.
(1) Vodní cestu spravuje její vlastník nebo správce (dále jen „správce vodní cesty“).
(2) Správce vodní cesty je povinen spravovat sledované vodní cesty tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, a řádně je značit plavebními znaky.
(3) Stavby na sledované vodní cestě lze zřizovat jen se souhlasem plavebního úřadu a za podmínek jím stanovených.
(4) Souhlas plavebního úřadu podle odstavce 3 nebo souhlas se zřízením přístavu podle § 6 odst. 2 vydávaný jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle zvláštního právního předpisu2a), územní souhlas nebo ohlášení stavby je závazným stanoviskem podle správního řádu2b) a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
(1) Přístav je tvořen vodní částí a pozemní částí přístavu, kde lze překládat zboží, umožnit bezpečný výstup a nástup osob mezi plavidlem a břehem, provádět opravy, vystrojování, zásobování a stání plavidel u nábřeží k těmto účelům upraveného.
(2) Přístav lze zřizovat a provozovat jen se souhlasem plavebního úřadu a za podmínek jím stanovených.
(3) Plavební provoz v přístavu se řídí podmínkami plavebního provozu, které určují povinnosti vůdce plavidla, člena posádky a provozovatele přístavu při vplutí, rozmístění a stání plavidel v přístavu, jakož i při zvláštních událostech, kterými jsou velká voda, požár a zámraza. Podmínky plavebního provozu v přístavu stanoví prováděcí předpis.
(1) Provozovatel přístavu je povinen:
(2) Provozovatel přístavu může zřídit v přístavu vrakoviště plavidel jen na základě povolení plavebního úřadu a za podmínek stanovených příslušným vodohospodářským orgánem, orgánem ochrany přírody5) a orgánem státní správy v odpadovém hospodářství.6)
(1) Veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele plavidla naloženého nebezpečnými věcmi, který smí užívat veřejný přístav jen na základě zvláštního povolení plavebního úřadu a za podmínek v něm stanovených.
(3) V případě, že provozovatel plavidla nedodržuje ve veřejném přístavu podmínky plavebního provozu v přístavu nebo podmínky stanovené zvláštním povolením podle odstavce 2, může plavební úřad rozhodnout o odstranění plavidla z veřejného přístavu na náklady provozovatele plavidla.
(4) Ministerstvo dopravy stanoví prováděcím předpisem seznam veřejných přístavů na sledovaných vodních cestách.
(1) Plavidlem se rozumí loď, malé plavidlo, plovoucí stroj, plovoucí zařízení a jiné ovladatelné plovoucí těleso. Malým plavidlem se rozumí loď, jejíž délka je méně než 20 m a jejíž objem, vyjádřený jako součin délky, šířky a ponoru, je méně než 100 m3. Malým plavidlem není loď, která splňuje podmínky podle věty druhé a která je určena nebo používána k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel nebo která je určena k přepravě více než 12 cestujících nebo která je převozní lodí. Určující znaky jednotlivých druhů plavidel a podmínky jejich technické a provozní způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
(2) Na vodní cestě lze provozovat pouze plavidlo,
podléhá-li evidenci podle tohoto zákona,
(1) Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidla, s výjimkou plavidel nepodléhajících evidenci podle § 14 odst. 5, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad technickou způsobilost schválí, pokud
(3) Splnění podmínek pro schválení technické způsobilosti plavidla ověří plavební úřad technickou prohlídkou plavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlo. Technickou způsobilost plovoucích strojů s těžebním zařízením schválí plavební úřad pouze po předchozím souhlasu orgánu státní báňské správy5). K ověřování technické způsobilosti plavidel určených prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřad tříčlennou odbornou komisi. Prováděcí právní předpis stanoví postup při provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidla.
(4) Prováděním technické prohlídky u plavidel určených prováděcím právním předpisem může plavební úřad pověřit právnickou osobu na základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že
V rozhodnutí o pověření plavební úřad stanoví další podmínky pro provádění technických prohlídek. Plavební úřad odejme pověření, pokud právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření, přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí pověření.
(5) Technická prohlídka plavidla může být zcela nebo zčásti nahrazena posudkem, vydaným klasifikační společností uznanou podle příslušného předpisu Evropských společenství5a), pokud z tohoto posudku vyplývá, že plavidlo zcela nebo zčásti splňuje technické požadavky na bezpečnost.
(6) Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad vydáním lodního osvědčení nebo v případě plovoucího zařízení vydáním osvědčení plovoucího zařízení (dále jen „osvědčení plavidla“). Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení a dobu platnosti osvědčení plavidla podle druhu plavidla.
(7) Osvědčení plavidla dokládá vlastnictví k plavidlu. Plavební úřad vyznačí vznik zástavního práva v osvědčení plavidla.
(8) Po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidla prodlouží plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla jeho platnost. Na prodloužení platnosti osvědčení plavidla se obdobně uplatní postup podle odstavců 2 až 5.
(9) Jestliže byla na plavidle, jehož technická způsobilost byla schválena, provedena přestavba nebo oprava zasahující do konstrukce plavidla, pozbývá vydané osvědčení plavidla platnosti a plavební úřad před uvedením plavidla do provozu rozhodne o opětovném schválení jeho technické způsobilosti a vydá nové osvědčení plavidla. Žádost o schválení technické způsobilosti podává vlastník nebo provozovatel plavidla.
(10) Provozní a technické podmínky pro provozování plavidel, která nepodléhají evidenci podle § 14 odst. 5, stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidla vydá plavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti nové osvědčení plavidla za osvědčení ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené. Datum ukončení platnosti nového osvědčení plavidla se musí shodovat s datem ukončení platnosti osvědčení, které je novým osvědčením nahrazováno.
(2) Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidla prozatímní osvědčení plavidla. Prozatímní osvědčení plavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním nového osvědčení plavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidla. Plavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidla po ověření jejich správnosti.
(1) O schválení typu sériově vyráběného malého plavidla rozhoduje plavební úřad na základě žádosti výrobce. Plavební úřad schválí typ plavidla, jsou-li splněny technické požadavky na bezpečnost. Pro schválený typ vydá plavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidla.
(2) Výrobce plavidel potvrzuje shodnost plavidel se schváleným typem vystavením typového osvědčení plavidla pro každé jím vyrobené plavidlo pro provoz na vodní cestě.
(3) Plavební úřad provádí namátkovou kontrolu vyrobených plavidel uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem plavidla. Zjistí-li plavební úřad, že vyrobené plavidlo není shodné se schváleným typem plavidla, zakáže výrobci uvádět plavidla do provozu a uloží mu, v jaké lhůtě musí být zjištěné závady odstraněny.
(4) Náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Zjistí-li plavební úřad, že plavidlo, jehož technickou způsobilost schválil, nesplňuje technické požadavky na bezpečnost uvedené v osvědčení, uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla. Pokud nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla zjevně ohrožuje bezpečnost provozu na vodní cestě, plavební úřad rozhodne o zadržení osvědčení plavidla do obnovení jeho technické způsobilosti a uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla a stanoví lhůtu k jejich provedení. Plavební úřad může v odůvodněných případech na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodnout o prodloužení lhůty podle věty druhé. Plavební úřad rozhodne o vrácení zadrženého osvědčení plavidla na žádost provozovatele plavidla, prokáže-li provozovatel plavidla plavebnímu úřadu obnovení technické způsobilosti plavidla a plavidlo neohrožuje bezpečnost na vodní cestě. V případě, že provozovatel plavidla ve lhůtě podle věty druhé nebo třetí neobnoví technickou způsobilost plavidla, nebo v případě zjištění trvalé nezpůsobilosti plavidla k provozu rozhodne plavební úřad o odejmutí osvědčení způsobilosti plavidla.
(2) Zjistí-li plavební úřad, že plavidlo, jehož technická způsobilost byla schválena jiným státem, nesplňuje technické požadavky na bezpečnost uvedené v osvědčení, uloží provozovateli plavidla provést opatření nezbytná k obnovení technické způsobilosti plavidla. Pokud nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla zjevně ohrožuje bezpečnost provozu na vodní cestě nebo plavidlo není vybaveno platným osvědčením, plavební úřad zakáže další provoz plavidla do obnovení jeho technické způsobilosti nebo do doby předložení platného osvědčení plavidla. O zákazu provozu plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena jiným členským státem Evropské unie, informuje plavební úřad do 7 dnů od zákazu orgán, který technickou způsobilost plavidla schválil.
(3) Za zjevné ohrožení provozu na vodní cestě podle odstavců 1 a 2 považuje plavební úřad takové nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla, které má vliv na pevnost konstrukce plavidla, jeho ovladatelnost nebo stabilitu, nebo pokud má vliv na zvláštní vlastnosti plavidla vymezené prováděcím právním předpisem.
(4) Plavební úřad může při zvláštní situaci vydat pro plavidlo, které nemá platné osvědčení, na žádost jeho vlastníka nebo provozovatele prozatímní osvědčení plavidla za účelem provedení v prozatímním osvědčení uvedené plavby nebo prodloužit platnost vydaného osvědčení plavidla, nejdéle však na 6 měsíců. Plavební úřad vydá prozatímní osvědčení plavidla nebo prodlouží platnost osvědčení plavidla podle věty první pouze v případě, že technický stav plavidla dostatečně zajišťuje bezpečnost provozu plavidla, posádky a přepravovaných osob a věcí.
(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše plavidlo do plavebního rejstříku a přidělí plavidlu poznávací znaky.
(2) Plavební rejstřík je veřejně přístupný seznam, do něhož se zapisují tyto údaje o plavidle:
(3) Vlastník je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny v zapisovaných údajích v plavebním rejstříku.
(4) Do plavebního rejstříku plavební úřad nezapíše plavidlo, které je zapsáno v plavebním rejstříku cizího státu.
(5) Evidenci v plavebním rejstříku nepodléhá
Výmaz plavidla z plavebního rejstříku se provede na žádost vlastníka nebo v případě, že plavební úřad rozhodne o nezpůsobilosti plavidla.
(1) Česká plavidla jsou oprávněna nést při plavbě na vodní cestě českou státní vlajku. Za česká plavidla se považují plavidla evidovaná v plavebním rejstříku a vybraná malá plavidla a plovoucí zařízení nepodléhající evidenci podle § 14 odst. 5, která jsou ve vlastnictví osob s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice.
(2) Plavidla nesou českou státní vlajku na zádi. Na místě určeném pro českou státní vlajku nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití vlajek na plavidle je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než česká státní vlajka, která musí být s nimi současně vztyčena.
(1) U plavidel určených prováděcím předpisem musí být před jejich uvedením do provozu provedeno cejchování. Cejchováním se rozumí určení nosnosti plavidla v závislosti na ponoru, vyznačení cejchovních stupnic a nejvýše přípustného ponoru. Cejchování plavidel provádí plavební úřad u nově vyrobených plavidel na žádost výrobce, u plavidla v provozu na žádost vlastníka.
(2) Dokladem o provedeném cejchování je cejchovní průkaz, který vydá plavební úřad na dobu určitou.
(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup.
(1) Provozovatel plavidla, které podléhá evidenci, je povinen zajistit, že plavidlo bude při provozu opatřeno poznávacími znaky a vybaveno lodními listinami.
(2) Náležitosti poznávacích znaků a způsob jejich umístění na plavidle stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví lodní listiny, kterými musí být plavidla vybavena, a údaje v nich vedené.
(3) Vůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje stanovené prováděcím právním předpisem. Provozovatel nebo vůdce plavidla je povinen na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto úřadům.
(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem.
(2) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednané jeho provozovatelem musí trvat po celou dobu evidence plavidla v plavebním rejstříku.
(3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.
(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická silnoproudá a zdvihací stanovená prováděcím předpisem, která jsou instalována na plavidlech, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.
(2) Způsobilost určených technických zařízení schvaluje plavební úřad. Podkladem pro schválení způsobilosti určeného technického zařízení je jeho technická prohlídka a zkouška.
(3) Způsobilost určených technických zařízení se posuzuje vždy při vydávání osvědčení plavidla podle § 10 odst. 6 tohoto zákona. Bez schválené způsobilosti určených technických zařízení nemůže být plavidlu, na němž je toto zařízení instalováno, osvědčení plavidla vydáno.
Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na plavidlech mohou provádět jen osoby k tomu odborně způsobilé a oprávněné plavebním úřadem. Rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění stanoví prováděcí předpis.
(1) Na dopravně významné vodní cestě je plavební úřad oprávněn omezit nebo zastavit provoz (dále jen „upravit provoz“) z důvodů narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části v důsledku živelní události, nehody, opravy, rekonstrukce vodní cesty nebo jiné skutečnosti v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu, a to na dobu odstranění překážek provozuschopnosti vodní cesty.
(2) Plavební úřad upravení provozu vhodným způsobem zveřejní.
(1) Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty.
(2) Plavidla, která podléhají evidenci v plavebním rejstříku a která nemají platné osvědčení plavidla, mohou být na vodní cestě umístěna pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřadu.
(3) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel.
(4) Provozovatel vodní dopravy, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.
(5) Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem5c) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(6) Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis.
(7) Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.5c)
(1) Plavidlo musí být při provozu na vodní cestě vedeno osobou, která je k tomu způsobilá (dále jen „vůdce plavidla“). Podmínky způsobilosti k vedení plavidla pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí předpis.
(2) Plavidla určená prováděcím předpisem musí mít kromě vůdce plavidla způsobilou posádku v počtu a odborném složení, aby byla zajištěna bezpečnost provozu plavidla.
(3) Plavební úřad při vydání osvědčení plavidla stanoví minimální počet členů posádky plavidla a její složení.
(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem je oprávněn vést vůdce plavidla s platným průkazem způsobilosti podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle práva Evropských společenství5d) nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.
(2) Průkaz způsobilosti vydává plavební úřad na základě písemné žádosti žadateli, který
(3) Členem posádky plavidla může být jen osoba zdravotně a odborně způsobilá. Člen posádky plavidla, určeného prováděcím předpisem, musí svou odbornou způsobilost prokázat zkouškou.
(4) Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděl, a předložit průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.
(5) Vůdce plavidla a ostatní členové posádky jsou povinni na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo Celní správy České republiky se prokázat platným potvrzením o zdravotní způsobilosti a vůdce a členové posádky plavidla určeného prováděcím právním předpisem jsou povinni se prokázat též platným průkazem způsobilosti.
(6) Na vydání průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla se vztahují podmínky pro získání průkazu způsobilosti vůdce plavidla, s výjimkou spolehlivosti k vedení plavidla.
(7) Požadované vzdělání, věk, délku praxe a způsob jejího získání, předměty, ze kterých se skládá zkouška, podrobnosti o zaměření praxe a skládání zkoušky a o vydání průkazu způsobilosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla a podmínky zdravotní způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
(1) Plavební úřad je oprávněn zadržet průkaz způsobilosti vůdce plavidla a nařídit přezkoušení odborné nebo zdravotní způsobilosti člena posádky plavidla v případě, že při výkonu své funkce vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost plavebního provozu. Podle výsledku přezkoušení může plavební úřad výkon příslušného oprávnění omezit nebo zakázat. V případě zákazu výkonu oprávnění odejme plavební úřad zároveň průkaz způsobilosti.
(2) K přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla zapsaného plavebního rejstříku je povinna dostavit se na vyzvání plavebního úřadu osoba, která je držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla a která činnost vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla nevykonávala po dobu delší deseti let; při dosažení věku 60 let a následně každý druhý kalendářní rok je tato osoba povinna se podrobit lékařské prohlídce.
(1) Účastník provozu na vodní cestě je povinen dodržovat pravidla provozu na vodní cestě.
(2) Nikdo nesmí poškozovat plavební znaky a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě. Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební znaky lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Každý účastník provozu na vodní cestě je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a respektovat příkazy v místech, která jsou označena příslušnými plavebními znaky.
(3) Každý, kdo způsobil překážku provozu na vodní cestě, a tím ohrozil nebo omezil bezpečnost a plynulost tohoto provozu, je povinen neprodleně učinit taková opatření, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost provozu, a překážku bez odkladu odstranit. Nelze-li překážku bez odkladu odstranit, je ten, kdo ji způsobil, povinen tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu správci vodní cesty a plavebnímu úřadu, který rozhodne o způsobu zajištění bezpečnosti provozu na vodní cestě a postupu odstranění překážky. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, je správce vodní cesty oprávněn učinit tato opatření na náklad povinného.
(4) Podrobná pravidla provozu na vodní cestě stanoví prováděcí předpis.
(1) Vůdce plavidla je povinen učinit všechna potřebná opatření k odvrácení ohrožení lidského života a škody na majetku. K odvrácení bezprostředně hrozícího nebezpečí je oprávněn učinit všechna opatření, která okolnosti vyžadují, a to i taková, kterými se odchýlí od pravidel provozu na vodní cestě.
(2) K zajištění bezpečnosti provozu na vodní cestě je vůdce plavidla oprávněn ukládat osobám na plavidle příkazy. Tyto osoby jsou povinny příkazy ukládané vůdcem plavidla v rámci jeho působnosti plnit a spolupůsobit k zajištění řádného a bezpečného provozu plavidla.
(1) Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách České republiky provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno lodní osvědčení nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.
(2) O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřad. Podmínkou vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám způsobilosti stanoveným tímto zákonem. V případě, že technický stav zahraničního plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřad povolení k provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní způsobilost zahraničního plavidla.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v České republice.
(1) Vodní skútr může být provozován jen na vodních cestách, na nichž není zakázána plavba plavidel se spalovacími motory5e) a které jsou plavebním úřadem vymezeny k provozování vodních skútrů (dále jen „plocha pro provoz vodních skútrů“).
(2) Plavební úřad může vymezit plochu pro provoz vodních skútrů na základě písemné žádosti fyzické osoby nebo právnické osoby. V žádosti žadatel
(3) Plavební úřad může vymezit plochu pro provoz vodních skútrů jen s písemným souhlasem obce, na jejímž katastrálním území se navrhovaná plocha pro provozování vodních skútrů nachází, a správce vodní cesty.
(4) Neobsahuje-li žádost náležitosti stanovené v odstavci 2 písm. a) až f) nebo nevysloví-li obec podle odstavce 3 s vymezením plochy pro provoz vodních skútrů souhlas, plavební úřad žádost zamítne.
(5) V rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů plavební úřad uvede
(6) Rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů zašle plavební úřad bez zbytečného odkladu správci vodní cesty. Správce vodní cesty zajistí označení plochy pro provoz vodních skútrů odpovídajícími plavebními znaky na náklady provozovatele plochy pro provoz vodních skútrů nejpozději ke dni zahájení provozu vodních skútrů na ploše uvedenému v rozhodnutí podle odstavce 4.
(7) Provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů je povinen
(8) Plavební úřad může rozhodnout o zrušení vymezení plochy pro provoz vodních skútrů
(9) Na provozování plavidla určeného pro plavbu v kluzu a dalších plavidel stanovených prováděcím právním předpisem se použijí ustanovení odstavců 1 až 7 obdobně.
(10) Vzor žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a druhy bližších podmínek provozu vodních skútrů na ploše pro provoz vodních skútrů stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě.
(2) Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby nehoda byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu, jemuž přísluší její odborné šetření a stanovení příčin. V případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, je vůdce plavidla a provozovatel plavidla povinen ohlásit nehodu též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na takovou nehodu, jejímž účastníkem je pouze jedno plavidlo a jejímž důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím přepravovaného nákladu.
(3) Plavidlo zúčastněné na nehodě, při níž následky nehody přesáhly rámec plavidla, nesmí opustit místo nehody bez souhlasu plavebního úřadu. Jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je vůdce plavidla povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.
(1) Je-li plavidlo a přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí (dále jen „společná havárie“), může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních nebo výdajích na plavidle nebo věci v zájmu ochrany ostatních hodnot ohrožených společnou havárií.
(2) Náklady na odstranění následků společné havárie se rozvrhují mezi plavidlo a věci poměrně podle jejich hodnoty. Podrobnosti o jednotlivých druzích nákladů a způsobu jejich rozvrhnutí na odstranění následků společné havárie stanoví prováděcí předpis.
(1) Říční informační služby („RIS“) představují bezplatně zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v souladu s příslušným předpisem Evropských společenství5g) v prováděcím právním předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v RIS zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému RIS uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup.
(2) Systém RIS je informačním systémem veřejné správy5h).
(3) Systém RIS se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle.
(4) Informační položky zaznamenávané v RIS a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Správce systému RIS vkládá do systému RIS informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami.
(2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému RIS poskytovat
(3) Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci systému RIS osobami uvedenými v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Správce systému RIS zajistí
(2) Správce systému RIS zpracuje a vloží informaci do systému RIS bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému RIS je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob neuvedených v § 32b odst. 2.
(3) Správce systému RIS na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací.
(4) Správce systému RIS rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku nebo v obdobné evidenci podle § 9 odst. 2 písm. b). V rozhodnutí podle věty první správce systému RIS uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem.
(5) Správce systému RIS bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.
(6) Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě Evropské unie, jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci a u kterého bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS podle odstavce 3, je povinen oznámit správci systému RIS změnu provozovatele tohoto plavidla do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala.
(7) Správce systému RIS rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v RIS a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu, pokud
(8) Správce systému RIS je povinen poskytnout údaje ze souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále
(9) Správce systému RIS zpřístupní soubor informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii a Bezpečnostní informační službě. Správce systému RIS zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci vodní cesty.
Výrobek určený pro použití v systému RIS schvaluje plavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství. Plavební úřad schválí výrobek, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství. Výrobek pro použití v systému RIS schválený v jiném členském státě Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství se považuje za výrobek schválený podle tohoto zákona.