Zákon o státním notářství

§ 15. (1) Mají-li být osvědčeny skutečnosti, které by mohly být podkladem pro uplatňování uplatnění práv nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky, zřídí se, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3, o zjištění skutečností notářský zápis a žadateli se vydá z něho notářské osvědčení. (2) Za účelem uvedeným v odstavci 1 je notář oprávněn osvědčovat, a) že někdo listinu vlastnoručně podepsal nebo že podpis vlastnoručně dříve učiněný uznal za vlastní, b) že podpis někoho, kdo neumí nebo nemůže psát, byl nahrazen na listině samé potvrzením dvou svědků o jeho souhlasu, c b) že je někdo na živu nebo na určitém místě, d c) že listina byla předložena a v kterou dobu, e d) že bylo odesláno nebo sděleno prohlášení a že mělo určitý obsah, f e) jaký byl průběh a výsledky jednání ve schůzi, g f) že se staly v jeho přítomnosti jiné skutečnosti nebo že je sám zjistil, h g) že někoho vyslechl, a to i přísežně, žádá-li o to cizozemský soud nebo úřad anebo je-li toho třeba pro uplatnění nebo zachování nároků v cizině. (3) O zjištění skutečností, že někdo listinu vlastnoručně podepsal nebo že podpis vlastnoručně dříve učiněný uznal za vlastní, není třeba zřídit notářský zápis; postup státního notářství v těchto případech se řídí zvláštními předpisy.