Vyhláška ministerstva financí o správě národního majetku

§ 2

(1) Ke správě národního majetku jsou oprávněny toliko státní socialistické hospodářské a rozpočtové organizace. Jiné státní socialistické organizace než rozpočtové nebo hospodářské jsou oprávněny ke správě, jen pokud mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se (§ 62 zákoníku).

(2) Národní majetek spravuje zásadně organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží. Užívá-li nemovitého národního majetku více organizací, má se za to, že tento majetek slouží převážně té organizaci, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší část. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat spory o příslušnost ke správě národního majetku (§ 65 odst. 2 zákoníku), mohou se ze závažných důvodů, zejména hospodářských, dohodnout na odchylce od těchto zásad.

(3) Má-li organizace ve správě národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té organizace, která národního majetku zcela nebo převážně užívá. Splnění této povinnosti, ať jde o předání nebo převzetí správy, nelze odpírat zejména proto, že stav majetku vyžaduje generálních oprav nebo vyšších nákladů na běžné opravy a udržování, že majetek organizaci jej využívající plně nevyhovuje, nebo že spravující organizace bude v budoucnosti majetek potřebovat. Splnění této povinnosti nelze odpírat ani proto, že mezi organizacemi byla uzavřena smlouva o dočasném užívání národního majetku (§ 15), jestliže se zjistí během smluvené užívací doby, že organizace spravující tento majetek jej k plnění svých úkolů nepotřebuje a ani jej v dohledné době po skončení smluveného užívání nebude potřebovat.

(4) Národní výbor může mít ve správě i nemovitý národní majetek, který neslouží plnění jeho úkolů, nemůže-li být jinými organizacemi využit. Zejména může mít, popřípadě organizace jím řízená a určená, ve správě domy, které nejsou obytnými, jestliže však jsou určeny k tomu, aby byly zčásti nebo zcela přenechány k užívání více socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také skutečně více organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí alespoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.

(5) O prozatímní správě národního majetku uvedeného v § 65 odst. 3 zákoníku platí zvláštní předpisy.*)

§ 3

Sdružují-li organizace prostředky k výstavbě zařízení, jehož budou společně užívat, musí se před zahájením výstavby písemně dohodnout, která z nich vybudované zařízení bude mít ve správě. Bude to zpravidla organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které bylo zařízení vybudováno, anebo ta organizace, která převážně přispěje na jeho vybudování.

§ 4

(1) Dá-li organizace majetek, který má ve správě, někomu do užívání (odevzdání do trvalého užívání, přenechání k dočasnému užívání, přidělení do osobního užívání), je povinna se přesvědčovat, zda se majetku užívá stanoveným způsobem (§ 15 až 17).

(2) Organizace spravující národní majetek může některými úkony správy pověřit podřízenou organizaci (např. aby majetek udržovala nebo prováděla opatření plynoucí z jeho obvyklého užívání), jestliže se tím dosáhne lepšího plnění úkolů nebo snížení nákladů. Tímto opatřením není dotčena odpovědnost organizace za správu tohoto majetku.

§ 5

Druhy hmotného národního majetku

(1) Hmotný národní majetek tvoří základní prostředky, zásoby a jiné věci.

(2) Základními prostředky jsou věci, které mají dlouhodobě sloužit organizaci k plnění jejích úkolů a jejichž hodnota**) je nejméně 600 Kčs a nejde o věci uvedené v odstavcích 3 a 4. Základními prostředky jsou zejména budovy, stavby, energetické hnací stroje a zařízení, pracovní stroje a zařízení, přístroje, dopravní prostředky, inventář. Bez zřetele na hodnotu jsou základními prostředky pozemky (i zastavěné) a zemědělské stroje a nářadí (nikoli ruční) pro rostlinnou výrobu.

(3) Do zásob patří věci, které při plnění úkolů organizace se spotřebují (např. základní materiál, pomocný materiál, palivo), věci, které plněním úkolů organizace vznikají (např. výrobky, nedokončená výroba, prototypy) a věci, které jsou předmětem plnění úkolů organizace, (např. zásoby obchodního zboží). Do zásob patří dále veškerá zvířata, drobné a krátkodobé předměty, obaly, náhradní součástky, výměnná zařízení, dočasná pokusná zařízení získaná nebo zbylá v souvislosti s řešením úkolů vědy a techniky.

Drobnými a krátkodobými předměty jsou věci, které se použitím najednou nespotřebují a

1. a) jejichž hodnota je nižší než 600 Kčs za jednu věc bez zřetele na dobu jejich upotřebitelnosti (drobné předměty),
2. b) jejichž doba upotřebitelnosti je kratší než 1 rok bez zřetele na jejich hodnotu (krátkodobé předměty),
3. c) jichž se použije jen na zhotovení určité zakázky, série nebo určitého druhu výrobku bez zřetele na jejich hodnotu (speciální nástroje a přípravky) a nejsou trvalým příslušenstvím základního prostředku,
4. d) jichž se použije jako pracovního obleku, pracovní obuvi a ložní výbavy, bez ohledu na jejich hodnotu a dobu opotřebitelnosti.

(4) Kromě základních prostředků a zásob patří k hmotnému národnímu majetku i jiné věci, např. nedokončené investice, knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, kulturní památky a předměty muzejní hodnoty v muzeích, galeriích a památkových objektech, učební pomůcky k názornému vyučování, stále výstavní soubory, jakož i jiné sbírky, které nelze zcela ocenit podle předpisů o účetní evidenci (jiný hmotný národní majetek).

(5) Jednotlivé ústřední orgány v oboru své působnosti podle potřeby

1. a) mohou u jednotlivých druhů věcí snížit hranici stanovenou pro základní prostředky (odstavec 2) pod 600 Kčs, popřípadě výjimečně tuto hranici zvýšit nad 600 Kčs, je-li účelné, aby věci téhož druhu nebo téže skupiny byly vždy zahrnovány buď do základních prostředků nebo do drobných a krátkodobých předmětů,
2. b) vymezí, popřípadě stanoví, které věci jsou speciálními nástroji a přípravky, výměnnými zařízeními, pracovním oděvem, obuví a ložní výbavou.

(6) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí a příslušnými ústředními úřady stanoví, kdy patří k základním prostředkům chmelnice, vinice, ovocné a agromeliorační porosty, větrolamy a meliorační práce.

(7) O zařazení objektů zařízení staveniště mezi druhy národního majetku platí zvláštní předpisy.*)

§ 6

Evidence národního majetku

(1) Řádná správa a ochrana národního majetku především vyžaduje, aby byl podle zvláštních předpisů**) zjištěn, sepsán, oceněn a běžně veden v předepsané evidenci.

(2) Organizace je povinna sledovat, zejména při inventarizacích, zda národní majetek co do skutečného množství, druhu a stavu souhlasí s evidencí. O sesouhlasování stavu národního majetku podle skutečnosti s evidencí platí zvláštní předpisy.**)

(3) Organizace pečují o řádné vytyčení a omezníkování pozemků, zejména kde hranice mezi nemovitým národním majetkem a jiným nemovitým majetkem jsou pochybné nebo sporné.

(4) Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením organizace, která majetek spravuje. Organizace je povinna do 60 dnů po tom, kdy nabyla do své správy nemovitosti, oznámit změnu ve vlastnictví nebo ve správě k nemovitostem orgánu vedoucímu evidenci nemovitostí a předat mu podklady pro zápis změn v této evidenci.***)

§ 7

Ochrana národního majetku

(1) Organizace jsou povinny soustavně a důsledně provádět všechna potřebná opatření (zejména organizační, bezpečnostní a protipožární) podle druhu majetku a stupně ohrožení, aby se tím předešlo jeho poškození, zničení, ztrátě nebo zneužití. Organizace je povinna použít všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům,†) uplatňovat právo na náhradu škody, zajišťovat je před promlčením nebo zánikem a dávat podnět k trestnímu stíhání. Organizace je povinna uplatnit právo na náhradu škody i proti těm, kteří škodu spoluzpůsobili tím, že úmyslně nebo z nedbalosti neplnili povinnosti, směřující k zabránění a odvrácení škod. Při podezření z trestného činu je organizace povinna oznámit věc prokurátorovi nebo orgánu veřejné bezpečnosti. Při provinění proti národnímu majetku navrhne jeho projednání u příslušného místního lidového soudu††) nebo národního výboru,†††) popřípadě přikročí ke kárnému (disciplinárnímu) stíhání.††††)

(2) Ústřední orgány určí podle potřeby, jaká opatření jsou nutná, popřípadě vhodná k ochraně národního majetku vzhledem k jeho povaze, funkci a možnosti ohrožení. Pro oblast státních rezerv vydává taková opatření Správa státních hmotných rezerv podle zvláštních předpisů v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

§ 8

(1) Má-li národní majetek co nejlépe sloužit svému společenskému poslání, je především třeba, aby organizace soustavným sledováním a kontrolováním, udržováním a včasným, pravidelným a hospodárným prováděním oprav zajišťovaly zachování podstaty národního majetku. Při provádění oprav postupují plánovitě tak, aby se opravy dály postupně podle jejich naléhavosti a co nejúsporněji.

(2) Při správě národního majetku má organizace dbát o to, aby národní majetek byl nejen řádně a hospodárně udržován, nýbrž i zvelebován. Přitom zejména národní výbory všech stupňů mají co nejvíce využívat místních hmotných zdrojů a získávat a organizovat obyvatelstvo k nejúčinnější dobrovolné budovatelské spolupráci; přitom je třeba dbát, aby bylo postupováno s nejvyšší hospodárností a pokud možno se zaměřením na vytvoření nových společenských zdrojů.

§ 9

(1) Udržování je běžné, pravidelné ošetřování národního majetku a péče o něj, aby byl stále ve stavu schopném normálního provozu nebo užívání.

(2) Běžnými opravami (provozními, středními) jsou odstraňovány dílčí opotřebení, závady, nedostatky funkční nebo vzhledové. Při běžné opravě se provádí výměna některých součástí strojů a zařízení, které se opotřebovaly, byly poškozeny, nebo které by se do příští opravy staly nepouživatelnými; přitom zpravidla nedochází k rozebrání celého stroje. U budov a staveb se do běžných oprav zahrnují dílčí opravy a úpravy prováděné na budově nebo jejích částech.

(3) Generální opravou se odstraňují důsledky opotřebení nebo poškození základních prostředků a v souladu s vědeckotechnickým pokrokem se obnovuje a pokud možno i zvyšuje jejich užitečnost, např. výkonnost a jiné technické vlastnosti. Poznatky nové techniky je třeba uplatňovat, zejména pokud jde o technologii provádění oprav, volbu materiálu, normalizaci součástí, vybavení měřicími přístroji a jiným příslušenstvím. Generální oprava se provádí zpravidla na jednotlivém základním prostředku.

(4) Jsou-li na témže základním prostředku současně s generální opravou prováděny opravy, které mají jinak povahu běžných oprav, zahrnují se do celkového objemu generálních oprav, jestliže s generální opravou přímo souvisí, zejména jsou-li jí vyvolány.

(5) Generální opravy se provádějí v cyklech (s výjimkou generálních oprav, kterými se odstraňují škody způsobené nahodilými událostmi).*) Cyklus mezi dvěma generálními opravami je delší než 1 rok a u základních prostředků, u nichž se upotřebitelnost stanoví podle jednotek výkonu, je delší než doba odpovídající obvyklému ročnímu průměrnému výkonu. Ústřední orgány a krajské národní výbory mohou pro organizace v oboru své působnosti v jednotlivých odůvodněných případech povolit výjimku.

(6) Při generální opravě strojů a zařízení dochází k výměně nebo opravě většího počtu součástí anebo podstatných součástí. Výměna nebo oprava pouze jednotlivé součásti stroje nebo zařízení není generální opravou.

(7) Generální oprava nemá být dražší než pořízení nového základního prostředku. Při opravách strojů a zařízení, zejména starých a nevýkonných, je třeba dbát, aby se generální opravy neprováděly, je-li ekonomicky výhodnější pořídit nové stroje a zařízení.

(8) Generální opravu strojů lze provést též výměnným způsobem; přitom dochází mezi organizací a opravnou k výměně stroje vyžadujícího generální opravu za jiný již opravený nebo za nový stroj téhož druhu a zpravidla i téhož typu.

(9) Při generální opravě budov a staveb se vyměňují jejich podstatné (konstrukční) části.

(10) Při generální opravě, je-li to ekonomicky opodstatněno, lze provést modernizaci základních prostředků zvyšující jejich pořizovací hodnotu. Provádění modernizací nesmí jít na úkor péče o základní prostředky, která je zabezpečována pomocí generálních oprav, zaměřených výhradně na odstranění následků opotřebení. Zvýšení pořizovací hodnoty základních prostředků je třeba promítnout v účetní evidenci.

(11) Generálními opravami nejsou zejména

1. a) úpravy, jimiž vznikají nové základní prostředky;
2. b) úpravy, kterými je zvyšována pořizovací hodnota základního prostředku (s výjimkou případů uvedených v odstavci 10);
3. c) úpravy, jimiž se má u základních prostředků změnit jejich dosavadní funkce a účel, pokud je tato změna spojena se změnami konstrukčními; u budov a staveb se pokládá za změnu účelu např. přeměna výrobních základních prostředků (jako celku) nebo jejich podstatných částí na základní prostředky nevýrobní a opačně;
4. d) nahrazení stroje, zařízení, budovy nebo stavby tvořící samostatný inventární předmět jiným předmětem, pokud nejde o generální opravu prováděnou podle odstavce 8;
5. e) nástavby, přístavby, zřizování bytů v půdních prostorách a komplexní rekonstrukce základních prostředků;
6. f) vestavby a zlepšování vybavenosti základních prostředků, nejde-li o modernizaci prováděnou v rámci generálních oprav podle odstavce 10.

Takové úpravy základních prostředků jsou investicemi.

(12) Generálními opravami nejsou opravy strojů a zařízení s nákladem nižším než 600 Kčs a opravy a úpravy budov a staveb s nákladem nižším než 2 000 Kčs v jedné akci, i když svou povahou patří do generálních oprav. Takové opravy, případně úpravy jsou běžnými opravami. V odůvodněných případech může nadřízený orgán uvedené částky snížit.

(13) O opravách a investicích na nájemním bytovém majetku, jakož i na ostatních základních prostředcích organizací bytového hospodářství národních výborů platí zvláštní předpisy.**)

(14) Organizace, která má základní prostředek ve správě, je povinna se starat o provádění generálních oprav, které odstraňují důsledky opotřebení základního prostředku, případně o provádění investičních úprav k jeho zvelebení. To platí i v případě, nejsou-li dány podmínky k převodu správy (§ 2 odst. 3) a základní prostředek je dán do dočasného užívání jiné organizaci; jestliže dočasný uživatel se souhlasem organizace, která má základní prostředek ve správě, provede generální opravu odstraňující důsledky opotřebení základního prostředku nebo investici v něm sám, je uvedená organizace povinna mu uhradit vynaložené náklady.

(15) Dočasný uživatel může však, chce-li provést generální opravu nebo investici na užívaném základním prostředku převážně pro potřebu svého provozu, s organizací, která má základní prostředek ve správě, předem písemně dohodnout, že náklady uhradí zcela nebo částečně v rámci svého plánu a na svůj náklad a jak se s generální opravou nebo s investicí naloží při skončení dočasného užívání.

§ 10

Generální opravy a investice prováděné na jiném majetku než národním

(1) Pokud zvláštní předpisy*) nestanoví jinak, smí organizace přistoupit k provádění generálních oprav nebo investic na základních prostředcích, které nejsou národním majetkem, jen v případech, kdy není hospodářsky žádoucí, aby byly získány do vlastnictví státu, anebo není možno je získat ani rozhodnutím příslušného orgánu, a jsou-li splněny podmínky uvedené v dalších ustanoveních.

(2) Organizace smí provést generální opravu základních prostředků, které nejsou národním majetkem a které má v užívání, v případech, kdy bez jejího provedení byl by ohrožen národní majetek nebo provoz podniku a nelze-li tomuto ohrožení jiným způsobem zabránit. Nedojde-li však k jiné dohodě s vlastníkem, může organizace provést generální opravu jen v takovém rozsahu, k němuž je podle obecných předpisů vlastník povinen, popřípadě organizace oprávněna.**) Organizace je povinna domáhat se včas na vlastníku základního prostředku náhrady za vynaložené náklady.

(3) Organizace smí provést investice na jimi užívaných základních prostředcích, které nejsou národním majetkem, jen když je to hospodářsky nezbytně nutné, sledovaného účelu nelze dosáhnout jiným vhodným způsobem a

1. a) jestliže dohodou s vlastníkem základního prostředku je zcela zajištěna návratnost vynaložených nákladů nejméně ve výši majetkového prospěchu, který v době skončení užívání bude mít vlastník z provedené investice, nebo
2. b) jestliže z provedené investice nebude mít vlastník základního prostředku majetkový prospěch a tato bude vzhledem k ujednané době užívání plně využita a podle dohody s vlastníkem nebude organizace povinna investici po skončení užívání odstranit a základní prostředek uvést svým nákladem do původního stavu.

(4) Ústřední orgány a krajské národní výbory stanoví pro organizace v oboru své působnosti, kdy a který orgán přivoluje k provedení investic a generálních oprav na základních prostředcích, které nejsou národním majetkem.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, v případech, kdy organizace má v užívání jen část nemovitého základního prostředku, který není národním majetkem.

(6) Generální opravy na základních prostředcích, které nejsou národním majetkem, hradí

1. a) hospodářské organizace ze zdrojů, které si nashromáždí ve fondu určeném na financování investic a generálních oprav. Ve prospěch tohoto fondu se zúčtují částky odpovídající odpisům na generální opravy základních prostředků, které nejsou národním majetkem, podle stejných zásad jako kdyby šlo o základní prostředky ve správě organizace,
2. b) rozpočtové organizace z rozpočtových prostředků.

§ 11

Trvale zastavené investice

(1) K odpisu nákladů u investiční výstavby, na níž byly práce trvale zastaveny a které nelze hospodárně využít, je třeba

1. a) schválení ústředního orgánu, nepřevyšují-li vynaložené investiční náklady částku 200 000 Kčs za objekt,***)
2. b) schválení vedoucího ústředního orgánu v dohodě s ministrem financí u nákladů vyšších než 200 000 Kčs, nepřevyšujících částku 1 000 000 Kčs za objekt,
3. c) schválení vlády, převyšují-li tyto náklady částku 1 000 000 Kčs za objekt.

Jsou-li investorem národní výbory nebo organizace jim podřízené, je třeba schválení v případě uvedeném pod písmenem a) rady krajského národního výboru, v případě uvedeném pod písmenem b) rady krajského národního výboru v dohodě s ministrem financí.

(2) Do nákladů uvedených v předchozím odstavci patří i náklady na zařízení k montáži a na projekty, a to i v případech, že k realizaci stavby vůbec nedojde.

(3) S majetkem nabytým z investiční výstavby, na níž byly práce trvale zastaveny, naloží se jako s přebytečným národním majetkem (§ 13).

§ 12

(1) Přebytečným je národní majetek, jehož organizace nepotřebuje k plnění (popřípadě k překračování) svého plánu nebo k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený úkolům nebo potřebám organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a v konzervaci.

(2) Základními prostředky v rezervě jsou

1. a) základní prostředky, které jsou určeny k výměně za základní prostředky vyřazené v důsledku poškození nebo opravy (provozní rezerva),
2. b) základní prostředky vyřazené dočasně z používání, které mají pro organizaci stálé výrobní určení (kapacitní a sortimentní rezerva).

(3) Základními prostředky v konzervaci jsou ty základní prostředky, které byly dány do konzervace z rozhodnutí příslušného orgánu. Pokud nejde o konzervaci upravenou zvláštními předpisy,*) rozhoduje o ní se souhlasem ministerstva financí příslušný nadřízený ústřední orgán nebo krajský národní výbor pro organizace v oboru své působnosti.

(4) Neupotřebitelným je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu nebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému původnímu účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky považují se též budovy a stavby, které nelze přemístit a je třeba je zbourat nebo zrušit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu; sem patří též stavby a budovy, které podle rozhodnutí stavebního úřadu nebo jiného příslušného orgánu mají být zbourány, zrušeny nebo uvedeny v neškodný stav.

§ 13

Nakládání s přebytečným národním majetkem

(1) O tom, který národní majetek je přebytečný, rozhoduje vedoucí organizace nebo pracovník k tomu vedoucím organizace písemně pověřený.

(2) Přebytečný národní majetek převede organizace do správy (§ 18 a násl.) jiné organizace. Neprojeví-li o něj zájem státní organizace, může být převeden do vlastnictví jiným organizacím nebo občanům za podmínek § 21 odst. 1 písm. a). Není-li ani to možné, naloží se s ním jako s majetkem neupotřebitelným (§ 14).

(3) K umístění přebytečného movitého národního majetku může organizace použít součinnosti státních organizací, které obstarávají zprostředkovací službu.**)

(4) S přebytečnými movitými základními prostředky mají být zároveň převedeny v potřebném množství do správy nebo prodány náhradní díly (součástky), pokud je organizace má a nepotřebuje je k jiné údržbě.

(5) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly, převede se zpravidla do správy místního národního výboru, nebo jde-li o zemědělské nemovitosti, do správy okresního národního výboru. Jestliže národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 65 odst. 2 zákoníku. Může-li však takový majetek lépe a snadněji spravovat jiná organizace než národní výbor, převede se do její správy.

§ 14

Nakládání s neupotřebitelným národním majetkem

(1) O tom, který národní majetek je neupotřebitelný a jak se s ním naloží, rozhoduje na návrh komise (odstavec 2) vedoucí organizace, popřípadě jím písemně pověřený pracovník; u motorových vozidel řídí se přitom též zvláštními předpisy.***) Jednotlivé ústřední orgány a krajské národní výbory stanoví pro organizace v oboru své působnosti, zda a v kterých případech potřebuje vedoucí organizace souhlas nadřízeného orgánu k prodeji neupotřebitelné věci pracovníkům organizace anebo jejich rodinným příslušníkům.

(2) Komise je nejméně tříčlenná. Její členy jmenuje vedoucí organizace. Podle potřeby může být zřízeno i více komisí. Funkcí této komise může být pověřena komise inventarizační.

(3) Komise je povinna především zjistit příčinu neupotřebitelnosti věci, popřípadě zda neupotřebitelnost byla zaviněna a kým. Dojde-li komise podle výsledku šetření k závěru, že věc je neupotřebitelná, navrhne, jak s ní má být naloženo. Komise si může vyžádat posudek odborné státní organizace. Tento posudek si vyžádá zejména, má-li se použít neupotřebitelných strojů, motorových vozidel a věcí zvláštní důležitosti*) nebo věcí, u kterých nelze vyloučit, že jich je možno využít v jiné socialistické organizaci, jako suroviny (do šrotu).

(4) O jednání, zjištěných skutečnostech a stanovisku komise musí být sepsán zápis. Zápis musí obsahovat zejména přesné označení věci - u základních prostředků též jejich inventární čísla -, popis věci a její stav, její hodnotu podle účetní evidence, příčinu neupotřebitelnosti, výsledek šetření o zavinění a návrh komise, popřípadě odchylný názor člena komise. Zápis musí podepsat všichni členové komise. Jestliže si komise vyžádala odborný posudek, je třeba jej připojit k zápisu. Zvláštního zápisu není třeba, jsou-li příslušné údaje obsaženy v inventurním seznamu nebo v inventarizačním zápisu.

(5) Neupotřebitelný národní majetek, pokud ho nemůže být hospodárněji využito v organizaci jej spravující (např. jako materiálu), převede organizace do správy státním socialistickým organizacím nebo jej převede do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní (§ 21). Neprojeví-li o něj zájem některá z uvedených organizací a jde-li o věci, které mohou být předmětem osobního vlastnictví (např. věci hodící se ke stavbě nebo opravě obydlí), může je organizace prodat občanům. Ustanovení § 13 odst. 3 platí obdobně. Odmítnutí převzetí neupotřebitelného majetku organizací zprostředkovací služby lze považovat za posudek podle odstavce 3.

(6) Neupotřebitelné budovy a stavby (§ 12 odst. 4) lze určit toliko ke zbourání a s materiálem bouračky se naloží podle předchozího odstavce.**)

(7) Nepodaří-li se realizovat neupotřebitelnou věc podle předchozích odstavců, určí se na odval.

§ 15

Dočasné užívání národního majetku

(1) Organizace může národní majetek, který má ve správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, přenechat k užívání jiné socialistické organizaci. Může též přenechat nemovitost nebo její část jiné socialistické organizaci k užívání jen určitým vymezeným způsobem, jestliže jí to nebude bránit v dalším užívání tohoto majetku v rozsahu potřebném pro plnění vlastních úkolů a nemovitost tímto způsobem bude ve společenském zájmu lépe využita. Sjednaná doba užívání nesmí být u movitého majetku delší dvou roků, nestanoví-li zvláštní předpisy kratší dobu.***) Do užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné nebo snadno opotřebitelné. Místnosti určené nebo užívané k jiným účelům než obytným nebo zemědělským nesmí být do dočasného užívání jiné socialistické organizaci přenechány bez rozhodnutí orgánu k tomu příslušného podle zvláštních předpisů.†)

(2) Za přenechání užívání mezi rozpočtovými organizacemi se úplata neposkytuje. Organizace, které byla věc přenechána k užívání, nese náklady spojené s její správou a provozem; užívají-li však rozpočtové organizace věci společně, nesou náklady poměrným dílem. Rovněž se neposkytuje úplata za přenechání užívání pozemků, jestliže organizace jej spravující nemá s jeho správou a provozem žádné náklady. V ostatních případech se zpravidla poskytuje za přenechání užívání úplata stanovená podle příslušných předpisů,††) státním organizacím a v případech zřetele hodných i jiným socialistickým organizacím může se však užívání poskytnout i bezplatně. Přenechání národního majetku k užívání socialistické organizaci může se stát jen hospodářskou smlouvou.†††)

(3) Organizace může přenechat k dočasnému užívání občanům pro osobní potřebu (např. k přechodnému umístění přenosné rekreační chaty, popřípadě garáže, k dočasnému užívání zahrádky) v nezbytně nutné výměře pozemek, který má ve správě a který dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, nejde-li o pozemek zemědělský. Přenechávání pozemků k dočasnému užívání občanům může se stát jen písemnou smlouvou. Za užívání pozemku musí být placena úplata podle platných předpisů.

(4) K účelům doosídlení v pohraničních okresech může okresní národní výbor přenechat bez úplaty v přiměřené výměře zemědělské pozemky, které má ve své správě. Podle zvláštních předpisů*) může též zemědělský pozemek přenechat k užívání státní socialistická organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou svým zaměstnancům.

(5) Kromě případů uvedených v odstavcích 3 a 4 o půjčování spotřebních předmětů občanům organizacemi k tomu určenými a přenechávání bytů a místností spravovaných státními organizacemi k osobnímu užívání občanů podle občanského zákoníku nesmí být národní majetek organizacemi přenecháván občanům k užívání. To neplatí o společenském užívání veřejných zařízení občany, dále o půjčování pracovních svršků, ochranných pomůcek a jiných věcí organizacemi občanům podle zvláštních předpisů.**) Také to neplatí o půjčování spotřebních předmětů, které byly k tomu účelu určeny (např. knihy, předměty k provozování sportu).

§ 16

Odevzdání národního majetku do trvalého užívání

(1) Části národního majetku mohou být odevzdány bezplatně do trvalého užívání (§ 70 odst. 1 zákoníku) jen jiným socialistickým organizacím než státním. Do trvalého užívání může být odevzdán zpravidla jen nemovitý národní majetek s příslušenstvím. Movité věci mohou být samostatně odevzdány do trvalého užívání toliko výjimečně, pokud jejich povaha trvalé užívání připouští a pokud jsou pro to zvláštní důvody (tedy nikoli věci spotřebitelné a snadno opotřebitelné).

(2) K odevzdání národního majetku do trvalého užívání je oprávněn toliko okresní národní výbor, v jehož obvodu je odevzdávaný národní majetek. Má-li být odevzdán do trvalého užívání majetek, který není ve správě okresního národního výboru, v jehož obvodu je, převede se dříve do jeho správy. Národní majetek, odevzdaný před účinností této vyhlášky do trvalého užívání jinou státní organizací, je tato povinna bez průtahu převést do správy okresního národního výboru, v jehož obvodu je majetek, pokud ministerstvo financí podle dříve platných předpisů nestanovilo jinak. Ministerstvo financí může ze závažných důvodů stanovit, zejména pro zvláštní povahu nebo poslání některých částí národního majetku, že i jiné státní organizace mohou národní majetek, který mají ve správě, odevzdat do trvalého užívání, popřípadě majetek do trvalého užívání odevzdaný ve své správě ponechat.

(3) Odevzdání do trvalého užívání se provede opatřením, vydaným po předchozím souhlasu budoucího trvalého uživatele.

(4) Opatření o odevzdání do trvalého užívání obsahuje označení odevzdávající organizace a uživatele, výstižné označení odevzdávaného národního majetku (označení nemovitostí podle obcí, katastrálního území, parcelních čísel, vedených v evidenci nemovitostí, čísel popisných u budov a příslušenství majetku), celkový stav majetku a jeho hlavní nedostatky a závady, práva a povinnosti uživatelovy, den účinnosti opatření (odstavec 6), hodnotu odevzdávaného majetku, popřípadě další podmínky. Právo trvalého užívání se zapíše v evidenci nemovitostí.

(5) Uživatel je povinen odevzdané nemovitosti svým nákladem soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jejich zachování. Investiční změny (adaptace, přístavby a nástavby) může provádět jen s předchozím písemným přivolením organizace, která má majetek ve správě. Při každém přivolení musí být stanoveno, zda a do jaké míry má uživatel při zrušení trvalého užívání právo vůči spravující organizaci na náhradu nákladů vynaložených jím na investiční změny. Náhrada nesmí být vyšší než vlastní náklady pořízení investic snížené o opotřebení a nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady byly uhrazeny přímo nebo nepřímo ze státních prostředků nebo byly učiněny bez předchozího písemného přivolení organizace, která má majetek ve správě, náhrada nákladů uživateli nepřísluší.

(6) Skutečné odevzdání majetku trvalému uživateli provádí se protokolárně. Každá strana obdrží jeden stejnopis zápisu. Dnem protokolárního odevzdání přecházejí na uživatele veškerá práva a povinnosti z trvalého užívání.

(7) K odevzdání do trvalého užívání nemovitého národního majetku ve správě okresního národního výboru není třeba schválení nadřízeného orgánu, nepřesahuje-li jeho pořizovací hodnota uvedená v účetní evidenci 500 000 Kčs; je-li jeho hodnota vyšší, nebo jde-li o odevzdání samostatných movitých věcí, je k odevzdání třeba schválení krajského národního výboru.