Vyhláška ministerstva financí o správě národního majetku

§ 23

účinné od 1. 7. 1964(1) Ustanovení tohoto dílu vztahují se jak na správu pohledávek státu, tak i na nakládání s pohledávkami státních socialistických organizací. Vznikne-li pochybnost o tom, které organizaci pohledávka patří, nakládá s pohledávkou orgán (organizace) určený obdobně podle § 72 odst. 2 a 3 zákoníku.

účinné od 1. 7. 1964(2) Ustanovení § 21 odst. 2 platí obdobně o přípustnosti postižení pohledávek a jiných majetkových práv státu výkonem rozhodnutí soudu.

§ 24

účinné od 1. 7. 1964(1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,†) jsou organizace povinny písemně dlužníky upomenout o zaplacení těch pohledávek, které nejsou uhrazovány inkasním příkazem, vzájemným zúčtováním prostřednictvím mezipodnikové zúčtovny, příkazem k vybrání, výběrkou přepravného, akreditivem nebo šekem k zúčtování, do 30 dnů a vymáhat je do 3 měsíců od splatnosti pohledávek.

účinné od 1. 7. 1964(2) U majetkových sankcí počítají se lhůty uvedené v odstavci 1 od prvého dne měsíce, který následuje po měsíci, v němž podle zvláštních předpisů*) byla organizace povinna tyto sankce zaplatit. U práv na náhradu škody a z obdobných právních důvodů počítají se lhůty podle odstavce 1 ode dne jejich vzniku.

účinné od 1. 7. 1964(3) Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je organizace povinna požadovat stanovené úroky z prodlení, popřípadě stanovený poplatek z prodlení nebo jinou stanovenou majetkovou sankci.

účinné od 1. 7. 1964(4) O evidenci a ochraně pohledávek platí přiměřeně ustanovení § 6 a 7.

§ 25

účinné od 1. 7. 1964(1) Organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávek nebo povolených splátek (příročí), jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže pohledávku nebo splátku zaplatit v době její splatnosti a jestliže její okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka příliš tvrdé opatření.

účinné od 1. 7. 1964(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a dluh se stane celý splatný, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek nebo příročí je povinna organizace si vždy vyhradit právo povolené splátky nebo příročí kdykoli odvolat, popřípadě požadovat vyšší splátky, zejména kdyby se zlepšily majetkové nebo výdělkové poměry dlužníka.

účinné od 1. 7. 1964(3) Při povolení splátek musí být sjednáno, že dlužník je povinen ve splátkách plnit i stanovené úroky z prodlení z celého dluhu. Rovněž při poskytnutí příročí upozorní organizace dlužníka na jeho povinnost plnit stanovené úroky z prodlení.

§ 26

účinné od 1. 7. 1964(1) Ústřední orgány, krajské a okresní národní výbory mohou povolovat splátky nebo příročí bez omezení. Ostatní organizace jsou oprávněny povolit splátky nebo příročí u jednotlivých pohledávek nepřevyšujících 50 000 Kčs až do pěti let; v ostatních případech potřebují schválení nadřízeného ústředního orgánu, popřípadě přímo nadřízeného krajského nebo okresního národního výboru.

účinné od 1. 7. 1964(2) Ústřední orgány mohou omezit oprávnění svých podřízených organizací povolovat splátky nebo příročí bez schválení, a to všeobecně nebo pro určité případy. Totéž platí i pro krajské národní výbory, jde-li o národní výbory nižších stupňů nebo jde-li o organizace národním výborům podřízené.

účinné od 1. 7. 1964(3) Krajské národní výbory mohou všeobecně nebo v určitých případech rozšířit oprávnění městských a obvodních národních výborů, které nevykonávají působnost okresních národních výborů, až do výše oprávnění okresních národních výborů, která jim přísluší podle předchozích odstavců.

§ 27

účinné od 1. 7. 1964Prominutí

účinné od 1. 7. 1964Organizace smí zcela nebo zčásti prominout dobytnou pohledávku proti občanu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro dlužníka ohrožení výživy jeho nebo výživy osob, kterým je podle zákona povinen poskytovat úhradu na osobní potřeby nebo pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro něj zvláštní jím nezaviněnou tvrdost. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu (státní organizaci), a to až do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník až do výše svého závazku pohledávky vzdal.

§ 28

účinné od 1. 7. 1964(1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná, smí organizace prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla a usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, je-li dlužníkem státní organizace.

účinné od 1. 7. 1964(2) Organizace smí trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže

1. účinné od 1. 7. 1964a) pohledávka se promlčela nebo zanikla z toho důvodu, že nebyla uplatněna ve stanovené lhůtě, nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky (§ 470 obč. zák.), anebo
3. účinné od 1. 7. 1964c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky nebylo by úspěšné. Od vymáhání nelze však upustit, jestliže dlužníkem je státní organizace, nebo má-li dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že majetek není v době vymáhání realizovatelný.

účinné od 1. 7. 1964(3) Organizace smí dále upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena,

1. účinné od 1. 7. 1964a) nelze-li ji z mimořádných důvodů prokázat, zejména nelze-li zjistit právní základ pohledávky nebo kdo je dlužníkem anebo nelze-li prokázat, že pohledávka vznikla nebo dosud trvá, nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) jestliže o její výši anebo specifikaci není z týchž důvodů podkladu anebo průkazního materiálu a není tu ani podkladu pro to, aby soud určil podle § 136 o. s. ř. výši podle své úvahy.

účinné od 1. 7. 1964Nejde-li o trvalou neprůkaznost pohledávky, smí se upustit jen prozatím od jejího vymáhání (odstavec 1).

účinné od 1. 7. 1964(4) Podle předpisů o účetní evidenci se pohledávky prozatím nevymáhané odepíší a vedou v podrozvahové evidenci a pohledávky nevymáhané podle odstavců 2 a 3 se odepisují nebo z evidence podrozvahové vypouštějí.

účinné od 1. 7. 1964(5) O upuštění od vymáhání se dlužník nevyrozumí; tímto opatřením jeho závazek nezaniká a může být i po tomto opatření proti němu uplatňován, pokud je po právu a nepromlčel se nebo nezanikl nebo pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 29

účinné od 1. 7. 1964(1) Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs za socialistickou organizaci a až do výše 100 Kčs za jiným dlužníkem (nepatrná pohledávka) nebyla dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, smí organizace upustit od jejího vymáhání a ji odepsat, i když by tu nebyly podmínky pro upuštění od jejího vymáhání podle § 28.

účinné od 1. 7. 1964(2) Proti témuž dlužníku lze upustit u téže organizace od vymáhání pohledávky podle předchozího odstavce jen jednou v témže kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno, a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly dohromady 100 Kčs, popřípadě 200 Kčs.

účinné od 1. 7. 1964(3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy, podle nichž může organizace upustit od vyúčtování a vymáhání vyšších částek.*)

účinné od 1. 7. 1964(4) Organizace dále odepíší pohledávku, byla-li

1. účinné od 1. 7. 1964a) zamítnuta pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, u něhož byla proti dlužníku uplatňována,
2. účinné od 1. 7. 1964b) zrušena úředním opatřením.

účinné od 1. 7. 1964(5) Ústřední orgány a krajské národní výbory mohou stanovit pro organizace v oboru své působnosti, že se všeobecně nebo pro určité případy omezují jejich oprávnění, jež jim přísluší podle ustanovení předchozích odstavců.

§ 30

účinné od 1. 7. 1964(1) Organizace podřízené ústřednímu orgánu smí učinit opatření podle § 27 a 28 jen se schválením ústředního orgánu. Ústřední orgán může však stanovit, že všechny nebo některé podřízené organizace mohou samy bez schválení činit opatření podle § 28, jde-li o pohledávku vůči socialistické organizaci až do výše 250 000 Kčs, a opatření podle § 27 a 28, jde-li o pohledávku až do výše 10 000 Kčs proti jinému dlužníku.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jde-li o pohledávku proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 100 000 Kčs, je k platnosti opatření podle § 27 a 28 vedle schválení ústředního orgánu třeba též i schválení ministerstva financí.

§ 31

účinné od 1. 7. 1964(1) K platnosti opatření podle § 27 a 28 potřebují organizace podřízené okresnímu národnímu výboru a místní národní výbory a organizace těmto národním výborům podřízené schválení okresního národního výboru, nejde-li o pohledávku proti socialistické organizaci vyšší než 50 000 Kčs a o pohledávku proti jinému dlužníku vyšší než 10 000 Kčs. U vyšších pohledávek potřebují tyto organizace schválení krajského národního výboru a přesahuje-li pohledávka proti socialistické organizaci 500 000 Kčs a proti jinému dlužníku 100 000 Kčs, též schválení ministerstva financí. Organizace bezprostředně podřízené krajskému národnímu výboru potřebují schválení krajského národního výboru, popřípadě ministerstva financí v rozsahu uvedeném v předchozí větě.

účinné od 1. 7. 1964(2) Okresní a krajské národní výbory mohou stanovit, že všechny nebo některé organizace podřízené těmto národním výborům mohou samy bez schválení činit opatření podle § 28, jde-li o pohledávku vůči socialistické organizaci až do výše 50 000 Kčs, a opatření podle § 27 a 28, jde-li o pohledávku proti jinému dlužníku až do výše 10 000 Kčs.

§ 32

účinné od 1. 7. 1964Ústřední orgány a okresní a krajské národní výbory smí činit opatření podle § 27 a 28 o pohledávkách, které jsou ve správě ústředního orgánu nebo těchto národních výborů, za podmínek a v rozsahu, jak jsou oprávněny tato opatření schvalovat.

§ 33

účinné od 1. 7. 1964K platnosti opatření podle § 25, 27, 28 a 29 je dále třeba, aby se stala v písemné formě a byla podepsána vedoucím organizace, která opatření činí i která je schvaluje. Vedoucí mohou k tomu písemně zmocnit další osoby.

§ 34

účinné od 1. 7. 1964Rozhodnou pro příslušnost k opatřením podle této vyhlášky a k potřebě schválení je stav pohledávky s příslušenstvím v době, kdy má být opatření učiněno. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodnou úhrnná výše všech pohledávek.

§ 35

účinné od 1. 7. 1964Ustanovení této vyhlášky platí, pokud zvláštní předpisy*) nestanoví jinak, obdobně pro opatření o jiných právech než pohledávkách. Příslušnost jednotlivých organizací k opatřením o jiných právech se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou běžnou cenou.

§ 36

účinné od 1. 7. 1964Manka a škody

účinné od 1. 7. 1964(1) Organizace jsou povinny bez průtahu se domáhat náhrady mank a škod na národním majetku, který mají ve správě, proti těm, kdo za manka a škody odpovídají.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nebylo-li zjištěno, kdo za manka a škody odpovídá, anebo jde-li o manka a škody, u nichž náhradu nelze uplatňovat,**) organizace manka a škody odepíše. Ústřední orgány a krajské národní výbory stanoví podle potřeby pro organizace v oboru své působnosti, v kterých případech potřebují organizace k tomuto opatření schválení a kterého orgánu.

účinné od 1. 7. 1964(3) K platnosti opatření podle předchozího odstavce je vždy třeba, aby se stala v písemné formě a byla podepsána vedoucím organizace, která opatření činí i která je schvaluje. Vedoucí organizací mohou k tomu písemně zmocnit další osoby, pokud ústřední orgány nebo krajské národní výbory v oboru své působnosti nestanoví jinak.

§ 37

účinné od 1. 7. 1964Cenné papíry

účinné od 1. 7. 1964O správě cenných papírů a nakládání s nimi platí přiměřeně ustanovení § 65 a 66 zákoníku a § 2, 6, 7, 18 až 21; o správě pohledávek z cenných papírů platí obdobně ustanovení § 23 a násl.

§ 38

účinné od 1. 7. 1964Změna smluv a vzdání se nároků

účinné od 1. 7. 1964(1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu nebo organizaci vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky (§ 27). Příslušnost orgánu oprávněného ke schválení změny nebo zrušení smlouvy se řídí výší újmy vyjádřené běžnou cenou.

účinné od 1. 7. 1964(2) Ustanovení § 25 až 35 vztahují se i na případy, kdy k nakládání s pohledávkou (právem) státu nebo organizace dochází v řízení před soudem (např. smírem, zpětvzetím návrhu na zahájení řízení).

§ 39

účinné od 1. 7. 1964(1) Ustanovení § 25 až 34 se nevztahují na náklady trestního řízení soudního, na peněžité tresty nebo pokuty v tomto řízení uložené a na pokuty uložené místními lidovými soudy.

účinné od 1. 7. 1964(2) Pro pohledávky daní, poplatků, cel a pro pohledávky peněžních ústavů platí tato vyhláška potud, pokud zvláštní předpisy o těchto pohledávkách neobsahují zvláštní úpravu.