Zákon o státní sociální podpoře

§ 17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě

1. a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10,
2. b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,
3. c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00.

§ 18

Výše přídavku na dítě

Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc

1. a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32,
2. b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28,
3. c) ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

§ 19

Výplata přídavku na dítě

(1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti.

(2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Je-li tato podmínka splněna u několika osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad a v Praze hlavní město Praha (dále jen „okresní úřad“), který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.

(3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 3 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, popřípadě z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání, vyplácí se přídavek na dítě, není-li stanoveno jinak, tomuto ústavu (zařízení). Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 3 věta druhá) ústavu (zařízení) sociální péče¹²) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla v době školních prázdnin přerušena po celý kalendářní měsíc, platí pro výplatu přídavku na dítě v době takového přerušení odstavec 2.

§ 20

Podmínky nároku na sociální příplatek

(1) Nárok na sociální příplatek má osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšené podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60.

(2) Splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

§ 21

(1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.

§ 22

(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde-li o

1. a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,
2. b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,
3. c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,
4. d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10,
5. e) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo svého trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,40,
6. f) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole v místě, které je od místa trvalého pobytu dítěte vzdáleno více než 60 km a nemá nárok na příspěvek na dopravu podle § 28 odst. 1 písm. b), koeficientem 1,90,
7. g) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] mimo místo trvalého pobytu nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b) mimo místo trvalého pobytu dítěte, koeficientem 1,20.

(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený v § 21 odst. 1 násobí, jestliže

1. a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,
2. b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40,
3. c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,
4. d) jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,05.

(3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c).

(4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.

(5) Za osamělého rodiče se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem; to platí obdobně pro osobu uvedenou v § 7 odst. 2 písm. b). Ustanovení § 7 odst. 5 zde platí obdobně.

§ 24

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu (obytné místnosti), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,40.

(2) Jde-li o byt (obytnou místnost), který je užíván na základě nájemní smlouvy, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je v rozhodném období řádně uhrazeno nájemné a služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu; službami poskytovanými v souvislosti s užíváním bytu se rozumí služby uvedené v předpisech o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.¹³) Jde-li o vlastníka bytu, za něhož se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je za nejbližší předchozí zdaňovací období zaplacena daň z nemovitosti.¹⁴)

(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

§ 25

Výše příspěvku na bydlení

(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,40.

(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

§ 27

Podmínky nároku na příspěvek na dopravu

(1) Nárok na příspěvek na dopravu má nezaopatřené dítě, které mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu,

1. a) plní povinnou školní docházku, nebo
2. b) se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole (§ 12) a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 2,00.

(2) Za dojíždění dítěte z místa obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu, do místa sídla školy se považuje také dojíždění z jedné části obce do druhé části této obce, není-li mezi těmito částmi obce provozována městská linková osobní doprava.

(3) Pokud dítě plní povinnou školní docházku studiem na střední škole, považuje se pro účely příspěvku na dopravu za dítě plnící povinnou školní docházku.

(4) Příspěvek na dopravu nenáleží za měsíce červenec a srpen.

§ 28

(1) Dojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu za kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

1. a) 30 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku, nebo
2. b) 50 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b).

(2) Nedojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu na kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

1. a) 6 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku,
2. b) 10 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b), nebo
3. c) 5 %, jde-li o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na vysoké škole [§ 12 písm. a)].

(3) Při dojíždění do školy do ciziny se považuje za sídlo školy místo silničního nebo železničního hraničního přechodu, kde dítě opouští území České republiky. Pokud nelze při dojíždění do školy do ciziny stanovit sídlo školy způsobem uvedeným v předchozí větě, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 200 km.

(4) Dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) do místa sídla školy nebo její součásti vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 30 km, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 30 km, a dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. b) do místa sídla školy vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 100 km, náleží mu příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 100 km.

(5) Tarifní vzdálenost dojíždění se určí podle platných jízních řádů nejpoužívanějších autobusových spojů příslušné autobusové linky, nebo pokud existuje jen železniční spojení, podle platných jízdních řádů této dopravy.

(6) Pro výplatu příspěvku na dopravu platí § 19 obdobně.

§ 29

Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů¹⁵) vždy k 1. září a k 1. únoru částku odpovídající čtyřicetinásobku jednosměrného plného jízdného v pravidelné autobusové dopravě na tarifní vzdálenost vyplývající z platných jízdních řádů.

§ 30

(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

1. a) do čtyř let věku, nebo
2. b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

(2) Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jen jestliže v době péče o dítě nemá v kalendářním měsíci nárok na příjem z výdělečné činnosti (§ 10) ani nepobírá peněžité dávky nemocenského pojštění (péče) nahrazující příjem z této výdělečné činnosti, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání⁴) nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace.¹⁶)

(3) Rodičovský příspěvek náleží i při příjmu z výdělečné činnosti v případě, že se jedná o příjem ze závislé činnosti¹⁷) sjednané nejvýše na dobu dvou hodin denně, nebo v případě, že příjem ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění nepřesahuje částku na osobní potřeby u tohoto rodiče. Rodičovský příspěvek náleží i při nároku na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny z této činnosti, pokud dávka byla alespoň částečně vypočtena z příjmu uvedeného v předchozí větě.

(4) Koná-li rodič výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, náleží rodičovský příspěvek jen za kalendářní měsíce, v nichž není tento rodič povinen platit zálohu na pojistné na důchodové zabezpečení⁵) a není v době, kdy neplatí uvedené zálohy, výdělečně činný, s výjimkou samostatné výdělečné činnosti. Rodičovský příspěvek náleží i po dobu, po kterou rodič pobíral po celý kalendářní měsíc nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

(5) Je-li dítě ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.

(6) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.

§ 31

(1) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela.

(2) Podmínka osobní celodenní péče o dítě se považuje za splněnou, pokud dítě není umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku, a jde-li o případy uvedené v § 30 odst. 3 a 4, pokud rodič v době, kdy je výdělečně činný, zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou; tato podmínka se považuje za splněnou též, je-li rodičem žák nebo student soustavně se připravující na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studentů vojenských vysokých škol a studentů škol v zahraničí, pokud nejsou po dobu studia výdělečně činni (§ 10). Za umístění dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku se nepovažuje pravidelná návštěva léčebně rehabilitačního zařízení, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, ani pravidelná návštěva jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti předškolního věku, pokud nepřevyšuje čtyři hodiny denně.

§ 32

Výše rodičovského příspěvku

(1) Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a koeficientu 1,10.

(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje o dítě uvedené v § 30 odst. 1, pobírá peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující příjem z výdělečné činnosti, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání⁴) nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace,¹⁶) jejichž výše je nižší, než činí výše rodičovského příspěvku, poskytuje se rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky).

§ 33

Podmínky nároku na zaopatřovací příspěvek

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek má, koná-li muž vojenskou základní (náhradní) službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky nebo civilní službu (dále jen „služba“ a „voják“) a voják nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů,

1. a) nezaopatřené dítě vojáka; za dítě vojáka se považuje dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté vojákem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
2. b) manželka vojáka, která pečuje o dítě ve věku do čtyř let, popřípadě o dítě ve věku do sedmi let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo která je invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji nelze zajistit jinak,
3. c) osoba, které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu nebo která uzavřela s vojákem dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu, pokud voják pro výkon uvedené služby nemůže plnit svou vyživovací povinnost.

(2) Pro nárok na zaopatřovací příspěvek platí odstavec 1 obdobně, koná-li žena vojenskou základní službu v Armádě České republiky.

§ 34

Výše zaopatřovacího příspěvku

(1) Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobám uvedeným v § 33 odst. 1 písm. a) a b) činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.

(2) Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobě uvedené v § 33 odst. 1 písm. c) činí za kalendářní měsíc částku výživného nebo příspěvku na výživu, na kterou má tato osoba vůči vojákovi nárok, nejvýše však součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.

§ 35

Výplata zaopatřovacího příspěvku

Pro výplatu zaopatřovacího příspěvku podle § 33 odst. 1 písm. a) platí § 19 obdobně.