(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.
Podmínkou nároku na dávku je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaj o tom, zda a po jakou dobu dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu dávka po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na rodičovský příspěvek rodiče po dovršení 16 let.
(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za září, náleží výplata těchto dávek za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce těchto dávek náležejících za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro jejich výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se tyto dávky nevyplácely. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze dávky podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.
(2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté a šesté.
(3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na některou z dávek uvedených v odstavcích 1 a 2 v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.
(4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) č. 1 a 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b) jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.
(5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.
Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 obdobně.
(1) Zjistí-li se, že
(2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.
(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.
(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 2 a 3 uplynutím jednoho roku a jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 1 a 4, § 2 písm. b) č. 1 a 2 a § 36 písm. a) a b) uplynutím tří let, a to ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávku a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník stanoven.
(3) Nárok na dávku zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku
Ustanovení odstavce 2 věty druhé zde platí obdobně.
(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká.
Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.
(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.
(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.
(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.
(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Okresní úřad se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.
(2) Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodu 4, § 2 písm. b) bodu 5, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.
(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(1) Dávky vyplácí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávkách.
(2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví okresní úřad, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Okresní úřad uvedený v předchozí větě předá okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný okresní úřad vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.
(3) Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je okresní úřad povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.
(1) Příjemcem dávky, není-li stanoveno jinak, je oprávněná osoba nebo zvláštní příjemce.
(2) Okresní úřad ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.
(3) Zákonný zástupce, jiná osoba, popřípadě právnická osoba, které je podle tohoto zákona dávka vyplácena a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.
(4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
(5) Okresní úřad může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.
Dávky se do ciziny nevyplácejí.
(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému okresnímu úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.
(2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným okresním úřadem, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li okresní úřad delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn.
(3) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným okresním úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem. Výplata dávky může být zastavena, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.
(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo zavinil, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, za který byla dávka vyplacena.
(2) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavce 1 rozhoduje okresní úřad, který dávku přiznává. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby jsou povinny na výzvu příslušného okresního úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané okresním úřadem nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.19)
(2) Jestliže státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby mohou podle odstavce 1 sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim okresní úřad písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu uvedené údaje.
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí vede v rozsahu potřebném k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory evidenci potřebných údajů o těchto dávkách; tyto údaje sdělují okresní úřady Ministerstvu práce a sociálních věcí způsobem a v termínech tímto ministerstvem stanovených. O zjištěných skutečnostech vedoucích k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí příslušné okresní úřady.
(1) Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí a okresního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.
(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat
(4) Okresní úřady jsou povinny
(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.
(6) Okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány.
(2) Zaměstnanci státních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63 povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.
(3) Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec státního orgánu uvedeného v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.
(4) Za porušení povinností uvedených v § 63 jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušný okresní úřad oprávněni uložit právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 63 pokutu až do výše 250 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kč.
(5) Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo příslušný okresní úřad dozvěděly o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.
(6) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.