Zákon o státní sociální podpoře

§ 6

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

1. a) u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,
2. b) u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

§ 7

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

1. a) nezaopatřené děti (§ 11),
2. b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
3. c) manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),
4. d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,

pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.⁷)

(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o

1. a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,^7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,
2. b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;^1c) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,
3. c) manželé.

(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3. Za stejných podmínek jako ve větě první se nepřihlíží, jde-li o sociální příplatek, k dítěti, které je v osobní péči osoby, která nemá k dítěti vyživovací povinnost, jestliže probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte (§ 43 odst. 3).

(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;^1a) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(7) Úřad státní sociální podpory může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce.

(9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(10) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

(11) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje

1. a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,³²)
2. b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,³³)
3. c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,³⁴)
4. d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,³⁵)
5. e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,³⁶)
6. f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu¹⁸) do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,
7. g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.³⁷)

(12) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 11 se pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje.

§ 8

Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši

(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou

1. a) životního minima,
2. b) potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen „částka na osobní potřeby“),
3. c) potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen „částka nákladů na domácnost“)

rozumí taková částka stanovená zákonem o životním minimu.⁸) Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7.

(2) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním minimu pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

§ 9

Nepříznivý zdravotní stav

(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.

(2) Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení

1. a) od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,
2. b) od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,
3. c) od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů (odstavec 2) a způsob jejich posuzování.

(4) Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona podle odstavců 1 a 2 upravuje zvláštní zákon.⁹)

§ 10

Výdělečná činnost

(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost

1. a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči),
2. b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,³⁸) nebo
3. c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.

(3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.

§ 11

Nezaopatřené dítě

(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

1. a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo
2. b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
3. c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

1. a) studium na středních a vysokých školách v České republice,¹⁰) s výjimkou
   1. 1. studia za trvání služebního poměru,
   2. 2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

1. b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením^38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti^10a),
2. c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium

1. a) na středních školách a konzervatořích,³⁹) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,⁴⁰)
2. b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,⁴¹)
3. c) na vyšších odborných školách⁴²) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.⁴⁰)

(3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.⁴³)

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

1. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,⁴⁴) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium;
3. c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia⁴⁵) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.

(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

1. a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,
2. b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,⁴)
3. c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
4. d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.⁴⁶)

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

1. a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně^10b) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně^10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
3. c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

§ 15

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium, popřípadě výuka, jde-li o studium nebo výuku v České republice, se pro účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách.

§ 16

(1) Za povinnou školní docházku¹¹) se pro účely tohoto zákona považuje též

1. a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,^11a)
2. b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,^11b)
3. c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,^11c)
4. d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.^11d)

(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.