Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší

§ 17

účinné od 1. 6. 1997Provozní evidence

účinné od 1. 6. 1997Provozní evidence je dokladem o plnění povinností stanovených provozovateli zákonem o ovzduší a touto vyhláškou. Je rovněž základním zdrojem údajů pro zpracování databází informačních systémů o zdrojích znečišťování ovzduší a jejich emisích a k hodnocení účinků zdrojů znečišťování na životní prostředí.

§ 18

účinné od 1. 6. 1997Obsah provozní evidence a poskytování údajů

účinné od 1. 6. 1997(1) Provozní evidence se vede samostatně pro každý jednotlivý velký a střední zdroj znečišťování. Její součástí jsou záznamy o souhrnném měsíčním a ročním vyhodnocení provozních údajů vedených pro každé jednotlivé zařízení zdroje znečišťování a dále provozní údaje o zdroji související se sledovaným znečišťováním ovzduší. V případě středního zdroje znečišťování - kotelny, která obsahuje výhradně kotle s instalovanými výkony do 0,2 MW, se výše uvedené záznamy vedou pro zdroj jako celek.

účinné od 1. 6. 1997(2) V provozní evidenci se zaznamenávají:

1. účinné od 1. 6. 1997a) stálé údaje nutné k identifikaci zdroje znečišťování a proměnné údaje o provozu zařízení a technologie, produkovaných emisích, o jakosti a spotřebě paliva a surovin, o zařízení k omezování emisí, o emisích a jejich měření, o provozu zařízení ve smyslu § 7 odst. 7, a to v rozsahu uvedeném v příloze č. 7,
2. účinné od 1. 6. 1997b) údaje o poruchách, způsobu jejich odstranění; dále údaje o haváriích a způsobu jejich likvidace.

účinné od 1. 6. 1997(3) Souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence obsahuje přehled všech stálých údajů a průměrných hodnot všech proměnných údajů. Souhrnné vyhodnocení zpracovávají provozovatelé vyplněním formulářů každý rok a předávají ho příslušnému orgánu ochrany ovzduší k datu stanovenému pro splnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 1 zákona. Pro uchovávání provozní evidence a souvisejících dokladů platí obecné předpisy pro archivaci.³)

účinné od 1. 6. 1997(4) Provozovatel poskytuje na základě žádosti příslušného orgánu ochrany ovzduší údaje vedené v provozní evidenci kdykoliv.

účinné od 1. 6. 1997(5) Provozovatel oznamuje údaje o zahájení a ukončení provozu, včetně změn podmínek provozování zdrojů znečišťování, do 15 dnů od vzniku těchto skutečností⁴)

1. účinné od 1. 6. 1997a) inspekci (velké a střední zdroje znečišťování),
2. účinné od 1. 6. 1997b) okresnímu úřadu, na jehož území se zdroj znečišťování nachází, (střední zdroje znečišťování).

účinné od 1. 6. 1997(6) Údaje, které provozovatel označí za předmět obchodního tajemství,⁵) nesmějí být bez jeho písemného souhlasu předány třetím osobám. Za předání třetím osobám se nepovažuje využití údajů pro zpracování databází informačních systémů o zdrojích znečišťování ovzduší a jejich emisích prováděných v působnosti Ministerstva životního prostředí.

§ 19

účinné od 1. 6. 1997Hlášení havárie

účinné od 1. 6. 1997(1) Hlášení provozovatele o havárii orgánům ochrany ovzduší⁶) obsahuje:

1. účinné od 1. 6. 1997a) název zařízení a určení místa a času vzniku, a pokud je to známo, i předpokládanou dobu trvání havárie,
2. účinné od 1. 6. 1997b) druh emisí znečišťujících látek a jejich pravděpodobné množství,
3. účinné od 1. 6. 1997c) přijatá opatření.

účinné od 1. 6. 1997(2) Do 14 dnů po hlášení havárie podle odstavce 1 provozovatelé vypracují a předají zprávu, která vedle souhrnu všech dostupných podkladů pro stanovení množství uniklých znečišťujících látek do ovzduší obsahuje:

1. účinné od 1. 6. 1997a) název zařízení, u něhož došlo k havárii,
2. účinné od 1. 6. 1997b) časové údaje o vzniku a době trvání havárie,
3. účinné od 1. 6. 1997c) druh a množství emisí znečišťujících látek po dobu havárie,
4. účinné od 1. 6. 1997d) příčinu havárie,
5. účinné od 1. 6. 1997e) přijatá konkrétní opatření k zamezení vzniku dalších případů havárií,
6. účinné od 1. 6. 1997f) časový údaj o hlášení havárie inspekci.

účinné od 1. 6. 1997(3) Provozovatel poskytne na vyžádání inspekce doplňující údaje, které souvisejí se vznikem, průběhem, likvidací a s důsledky havárie.

§ 20

účinné od 1. 6. 1997(1) Za palivo se považuje zejména:

1. účinné od 1. 6. 1997a) černé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety, koks, proplastek, aditivovaná a bezdýmná paliva),
2. účinné od 1. 6. 1997b) hnědé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety, polokoks, aditivovaná a bezdýmná paliva),
3. účinné od 1. 6. 1997c) rašelinové brikety, palivová rašelina,
4. účinné od 1. 6. 1997d) přírodní kusové dříví, včetně přirostlé kůry, chrastí a šišek, i ve formě například štěpků,
5. účinné od 1. 6. 1997e) přírodní nekusové dřevo (například piliny, brusný prach nebo kůra) i ve formě například briket,
6. účinné od 1. 6. 1997f) sláma, tráva nebo podobné rostlinné látky,
7. účinné od 1. 6. 1997g) produkty destilace ropy a další oleje (s obsahem PCB do 10 ppm), metanol nebo etanol, bionafta a produkty destilace uhlí,
8. účinné od 1. 6. 1997h) zemní plyn ropný nebo karbonský, svítiplyn, propan či butan nebo jejich směs a jiné čisté uhlovodíky, vodík,
9. účinné od 1. 6. 1997i) koksárenský plyn, důlní plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn, bioplyn, plyn z rafinerií, syntézní plyn s obsahem síry do 0,1 % hm. a jiné průmyslové plyny s obsahem síry do 0,1 % hm.

účinné od 1. 6. 1997(2) Brikety z paliv smějí být vyrobeny pouze s použitím takových pojiv, o nichž je předem známo, že při jejich spalování nevznikají jiné látky než při spalování paliv.

účinné od 1. 6. 1997(3) Spolu s palivem lze spalovat i jiné spalitelné látky, které nejsou palivem a o nichž je předem známo, že při jejich spalování nevznikají jiné látky než při spalování paliv. Jejich užití nesmí překročit 25 % okamžitého tepelného příkonu a spalovací zařízení musí být na jejich spalování konstruováno a vybaveno k dodržení emisních limitů znečišťujících látek charakteristických pro daný spalovací proces. Tyto jiné spalitelné látky musí být popsány v místním provozním předpisu včetně způsobu dozoru nad manipulací s nimi.

účinné od 1. 6. 1997(4) Využívání tepelného obsahu ostatních spalitelných látek, které nejsou palivy a nesplňují podmínku uvedenou v odstavci 3, se řídí ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) zákona o ovzduší.

účinné od 1. 6. 1997(5) Palivo dodávané pro spalování v malých zdrojích znečišťování⁷) a obyvatelstvu musí splňovat požadavky na jakost uvedené v příloze č. 8.

účinné od 1. 6. 1997(6) Při nabídce paliva a distribuci prodejce osvědčuje jeho kvalitu. Osvědčení musí obsahovat:

1. účinné od 1. 6. 1997a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo nebo jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání prodejce,
2. účinné od 1. 6. 1997b) druh paliva a jeho výrobní označení,
3. účinné od 1. 6. 1997c) prohlášení o nepřekročení příslušné limitní měrné sirnatosti nebo obsahu síry,
4. účinné od 1. 6. 1997d) hmotnost,
5. účinné od 1. 6. 1997e) datum nakládky,
6. účinné od 1. 6. 1997f) obchodní jméno, sídlo nebo jméno a příjmení, bydliště, popřípadě místo podnikání kupujícího,
7. účinné od 1. 6. 1997g) jméno a příjmení pracovníka, který osvědčení vystavil.

§ 21

účinné od 1. 6. 1997(1) Povinnost kontinuálního měření stanovená před účinností této vyhlášky se i nadále nevztahuje:

1. účinné od 1. 6. 1997a) na zdroje znečišťování, pro něž inspekce stanovila termín pro dosažení emisních limitů nového zdroje podle § 14 odst. 3 zákona o ovzduší a § 3 odst. 2 písm. h) zákona na dobu po 1. červnu 1997; v těchto případech musí být kontinuální měření zahájeno k takto stanovenému termínu,
2. účinné od 1. 6. 1997b) na zdroje znečišťování, jejichž provoz bude v návaznosti na rozhodnutí inspekce o emisních limitech podle § 14 odst. 3 zákona o ovzduší a § 3 odst. 2 písm. h) zákona nejpozději do 31. prosince 1998 ukončen.

účinné od 1. 6. 1997(2) Provozovatelé středních zdrojů znečišťování, kteří učinili opatření k dosažení emisních limitů stanovených pro nové zdroje znečišťování před účinností této vyhlášky a v tomto období neuskutečnili dosud jednorázová měření, provedou měření nejpozději do 30. června 1998.

§ 22

účinné od 1. 6. 1997Emisní limity uvedené v přílohách č. 2 a 3, které byly vyhlášeny před účinností této vyhlášky opatřením Federálního výboru pro životní prostředí k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami vyhlášeným v částce 84/1991 Sb., ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 vyhlášeného v částce 84/1992 Sb. a vyhlášky č. 122/1995 Sb., nejsou zpřísněnými nebo nově vyhlašovanými emisními limity ve smyslu § 5 odst. 6 zákona o ovzduší. Běh lhůt podle § 5 odst. 6 zákona o ovzduší započatých pro tyto emisní limity před účinností této vyhlášky zůstává zachován.

§ 23

účinné od 1. 6. 1997Zrušují se:

1. účinné od 1. 6. 19971. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 205/1993 Sb., kterou se stanoví požadavky na vedení provozní evidence velkých a středních zdrojů znečišťování a rozsah dalších údajů poskytovaných jejich provozovateli orgánům ochrany ovzduší,
2. účinné od 1. 6. 19972. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 206/1993 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv k přímému spalování a jejich prodej,
3. účinné od 1. 6. 19973. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 270/1993 Sb., o způsobu zjišťování množství emisí a o technických prostředcích pro jejich měření u velkých a středních zdrojů znečišťování, ve znění vyhlášky č. 304/1995 Sb.,
4. účinné od 1. 6. 19974. přílohy č. 1, 2 a 3 opatření Federálního výboru pro životní prostředí k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami vyhlášeného v částce 84/1991 Sb., ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 vyhlášeného v částce 84/1992 Sb. a vyhlášky č. 122/1995 Sb.

§ 24