§ 20
změněno 1. 5. 2000 zákonem 97/2000 Sb.
§ 20 (1) Za palivo se považuje zejména: a) černé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety, koks, proplastek, aditivovaná a bezdýmná paliva), b) hnědé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety, polokoks, aditivovaná a bezdýmná paliva), c) rašelinové brikety, palivová rašelina, d) přírodní kusové dříví, včetně přirostlé kůry, chrastí a šišek, i ve formě například štěpků, e) přírodní nekusové dřevo (například piliny, brusný prach nebo kůra) i ve formě například briket, f) sláma, tráva nebo podobné rostlinné látky, g) produkty destilace ropy a další oleje (s obsahem PCB do 10 ppm), metanol nebo etanol, bionafta a produkty destilace uhlí, h) zemní plyn ropný nebo karbonský, svítiplyn, propan či butan nebo jejich směs a jiné čisté uhlovodíky, vodík, i) koksárenský plyn, důlní plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn, bioplyn, plyn z rafinerií, syntézní plyn s obsahem síry do 0,1 % hm. a jiné průmyslové plyny s obsahem síry do 0,1 % hm. (2) Brikety z paliv smějí být vyrobeny pouze s použitím takových pojiv, o nichž je předem známo, že při jejich spalování nevznikají jiné látky než při spalování paliv. (3) Spolu s palivem lze spalovat i jiné spalitelné látky, které nejsou palivem a o nichž je předem známo, že při jejich spalování nevznikají jiné látky než při spalování paliv. Jejich užití nesmí překročit 25 % okamžitého tepelného příkonu a spalovací zařízení musí být na jejich spalování konstruováno a vybaveno k dodržení emisních limitů znečišťujících látek charakteristických pro daný spalovací proces. Tyto jiné spalitelné látky musí být popsány v místním provozním předpisu včetně způsobu dozoru nad manipulací s nimi. (4) Využívání tepelného obsahu ostatních spalitelných látek, které nejsou palivy a nesplňují podmínku uvedenou v odstavci 3, se řídí ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) zákona o ovzduší. (5) Palivo dodávané pro spalování v malých zdrojích znečišťování7) a obyvatelstvu musí splňovat požadavky na jakost uvedené v příloze č. 8. (64) Při nabídce paliva a distribuci prodejce osvědčuje jeho kvalitu. Osvědčení musí obsahovat: a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo nebo jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání prodejce, b) druh paliva a jeho výrobní označení, c) prohlášení o nepřekročení příslušné limitní měrné sirnatosti nebo obsahu síry, d) hmotnost, e) datum nakládky, f) obchodní jméno, sídlo nebo jméno a příjmení, bydliště, popřípadě místo podnikání kupujícího, g) jméno a příjmení pracovníka, který osvědčení vystavil.