Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší

§ 17

Provozní evidence

Provozní evidence je dokladem o plnění povinností stanovených provozovateli zákonem o ovzduší a touto vyhláškou. Je rovněž základním zdrojem údajů pro zpracování databází informačních systémů o zdrojích znečišťování ovzduší a jejich emisích a k hodnocení účinků zdrojů znečišťování na životní prostředí.

§ 18

Obsah provozní evidence a poskytování údajů

(1) Provozní evidence se vede samostatně pro každý jednotlivý velký a střední zdroj znečišťování. Její součástí jsou záznamy o souhrnném měsíčním a ročním vyhodnocení provozních údajů vedených pro každé jednotlivé zařízení zdroje znečišťování a dále provozní údaje o zdroji související se sledovaným znečišťováním ovzduší. V případě středního zdroje znečišťování - kotelny, která obsahuje výhradně kotle s instalovanými výkony do 0,2 MW, se výše uvedené záznamy vedou pro zdroj jako celek.

(2) V provozní evidenci se zaznamenávají:

1. a) stálé údaje nutné k identifikaci zdroje znečišťování a proměnné údaje o provozu zařízení a technologie, produkovaných emisích, o jakosti a spotřebě paliva a surovin, o zařízení k omezování emisí, o emisích a jejich měření, o provozu zařízení ve smyslu § 7 odst. 7, a to v rozsahu uvedeném v příloze č. 7,
2. b) údaje o poruchách, způsobu jejich odstranění; dále údaje o haváriích a způsobu jejich likvidace.

(3) Souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence obsahuje přehled všech stálých údajů a průměrných hodnot všech proměnných údajů. Souhrnné vyhodnocení zpracovávají provozovatelé vyplněním formulářů každý rok a předávají ho příslušnému orgánu ochrany ovzduší k datu stanovenému pro splnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 1 zákona. Pro uchovávání provozní evidence a souvisejících dokladů platí obecné předpisy pro archivaci.³)

(4) Provozovatel poskytuje na základě žádosti příslušného orgánu ochrany ovzduší údaje vedené v provozní evidenci kdykoliv.

(5) Provozovatel oznamuje údaje o zahájení a ukončení provozu, včetně změn podmínek provozování zdrojů znečišťování, do 15 dnů od vzniku těchto skutečností⁴)

1. a) inspekci (velké a střední zdroje znečišťování),
2. b) okresnímu úřadu, na jehož území se zdroj znečišťování nachází, (střední zdroje znečišťování).

(6) Údaje, které provozovatel označí za předmět obchodního tajemství,⁵) nesmějí být bez jeho písemného souhlasu předány třetím osobám. Za předání třetím osobám se nepovažuje využití údajů pro zpracování databází informačních systémů o zdrojích znečišťování ovzduší a jejich emisích prováděných v působnosti Ministerstva životního prostředí.

§ 19

Hlášení havárie

(1) Hlášení provozovatele o havárii orgánům ochrany ovzduší⁶) obsahuje:

1. a) název zařízení a určení místa a času vzniku, a pokud je to známo, i předpokládanou dobu trvání havárie,
2. b) druh emisí znečišťujících látek a jejich pravděpodobné množství,
3. c) přijatá opatření.

(2) Do 14 dnů po hlášení havárie podle odstavce 1 provozovatelé vypracují a předají zprávu, která vedle souhrnu všech dostupných podkladů pro stanovení množství uniklých znečišťujících látek do ovzduší obsahuje:

1. a) název zařízení, u něhož došlo k havárii,
2. b) časové údaje o vzniku a době trvání havárie,
3. c) druh a množství emisí znečišťujících látek po dobu havárie,
4. d) příčinu havárie,
5. e) přijatá konkrétní opatření k zamezení vzniku dalších případů havárií,
6. f) časový údaj o hlášení havárie inspekci.

(3) Provozovatel poskytne na vyžádání inspekce doplňující údaje, které souvisejí se vznikem, průběhem, likvidací a s důsledky havárie.

§ 20

(1) Za palivo se považuje zejména:

1. a) černé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety, koks, proplastek, aditivovaná a bezdýmná paliva),
2. b) hnědé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety, polokoks, aditivovaná a bezdýmná paliva),
3. c) rašelinové brikety, palivová rašelina,
4. d) přírodní kusové dříví, včetně přirostlé kůry, chrastí a šišek, i ve formě například štěpků,
5. e) přírodní nekusové dřevo (například piliny, brusný prach nebo kůra) i ve formě například briket,
6. f) sláma, tráva nebo podobné rostlinné látky,
7. g) produkty destilace ropy a další oleje (s obsahem PCB do 10 ppm), metanol nebo etanol, bionafta a produkty destilace uhlí,
8. h) zemní plyn ropný nebo karbonský, svítiplyn, propan či butan nebo jejich směs a jiné čisté uhlovodíky, vodík,
9. i) koksárenský plyn, důlní plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn, bioplyn, plyn z rafinerií, syntézní plyn s obsahem síry do 0,1 % hm. a jiné průmyslové plyny s obsahem síry do 0,1 % hm.

(2) Brikety z paliv smějí být vyrobeny pouze s použitím takových pojiv, o nichž je předem známo, že při jejich spalování nevznikají jiné látky než při spalování paliv.

(3) Spolu s palivem lze spalovat i jiné spalitelné látky, které nejsou palivem a o nichž je předem známo, že při jejich spalování nevznikají jiné látky než při spalování paliv. Jejich užití nesmí překročit 25 % okamžitého tepelného příkonu a spalovací zařízení musí být na jejich spalování konstruováno a vybaveno k dodržení emisních limitů znečišťujících látek charakteristických pro daný spalovací proces. Tyto jiné spalitelné látky musí být popsány v místním provozním předpisu včetně způsobu dozoru nad manipulací s nimi.

(4) Využívání tepelného obsahu ostatních spalitelných látek, které nejsou palivy a nesplňují podmínku uvedenou v odstavci 3, se řídí ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) zákona o ovzduší.

(5) Palivo dodávané pro spalování v malých zdrojích znečišťování⁷) a obyvatelstvu musí splňovat požadavky na jakost uvedené v příloze č. 8.

(6) Při nabídce paliva a distribuci prodejce osvědčuje jeho kvalitu. Osvědčení musí obsahovat:

1. a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo nebo jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání prodejce,
2. b) druh paliva a jeho výrobní označení,
3. c) prohlášení o nepřekročení příslušné limitní měrné sirnatosti nebo obsahu síry,
4. d) hmotnost,
5. e) datum nakládky,
6. f) obchodní jméno, sídlo nebo jméno a příjmení, bydliště, popřípadě místo podnikání kupujícího,
7. g) jméno a příjmení pracovníka, který osvědčení vystavil.

§ 21

(1) Povinnost kontinuálního měření stanovená před účinností této vyhlášky se i nadále nevztahuje:

1. a) na zdroje znečišťování, pro něž inspekce stanovila termín pro dosažení emisních limitů nového zdroje podle § 14 odst. 3 zákona o ovzduší a § 3 odst. 2 písm. h) zákona na dobu po 1. červnu 1997; v těchto případech musí být kontinuální měření zahájeno k takto stanovenému termínu,
2. b) na zdroje znečišťování, jejichž provoz bude v návaznosti na rozhodnutí inspekce o emisních limitech podle § 14 odst. 3 zákona o ovzduší a § 3 odst. 2 písm. h) zákona nejpozději do 31. prosince 1998 ukončen.

(2) Provozovatelé středních zdrojů znečišťování, kteří učinili opatření k dosažení emisních limitů stanovených pro nové zdroje znečišťování před účinností této vyhlášky a v tomto období neuskutečnili dosud jednorázová měření, provedou měření nejpozději do 30. června 1998.

§ 22

Emisní limity uvedené v přílohách č. 2 a 3, které byly vyhlášeny před účinností této vyhlášky opatřením Federálního výboru pro životní prostředí k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami vyhlášeným v částce 84/1991 Sb., ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 vyhlášeného v částce 84/1992 Sb. a vyhlášky č. 122/1995 Sb., nejsou zpřísněnými nebo nově vyhlašovanými emisními limity ve smyslu § 5 odst. 6 zákona o ovzduší. Běh lhůt podle § 5 odst. 6 zákona o ovzduší započatých pro tyto emisní limity před účinností této vyhlášky zůstává zachován.

§ 23

Zrušují se:

1. 1. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 205/1993 Sb., kterou se stanoví požadavky na vedení provozní evidence velkých a středních zdrojů znečišťování a rozsah dalších údajů poskytovaných jejich provozovateli orgánům ochrany ovzduší,
2. 2. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 206/1993 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv k přímému spalování a jejich prodej,
3. 3. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 270/1993 Sb., o způsobu zjišťování množství emisí a o technických prostředcích pro jejich měření u velkých a středních zdrojů znečišťování, ve znění vyhlášky č. 304/1995 Sb.,
4. 4. přílohy č. 1, 2 a 3 opatření Federálního výboru pro životní prostředí k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami vyhlášeného v částce 84/1991 Sb., ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 vyhlášeného v částce 84/1992 Sb. a vyhlášky č. 122/1995 Sb.

§ 24