Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění

Čl. I

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 47/2006 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 17 odst. 2 větě druhé se za slova „veřejným zájmem“ vkládají slova „na zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen „veřejný zájem“)“.
2. 2. V § 17 odstavec 4 zní:

   „(4) Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami se sestavuje v dohodovacím řízení se zástupci

   1. a) Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven,
   2. b) příslušných profesních sdružení poskytovatelů zdravotní péče jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení,
   3. c) profesních organizací zřízených zákonem,
   4. d) odborných vědeckých společností,
   5. e) zájmových sdružení pojištěnců.
   6. Dojde-li k uzavření dohody, je seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami předkládán Ministerstvu zdravotnictví k posouzení z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li výsledek dohody v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá jej Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li k dohodě nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, rozhodne o seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami Ministerstvo zdravotnictví a vydá jej vyhláškou.“.

1. 3. V § 17 odstavec 5 zní:

   „(5) Hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení. Svolavatelem a garantem řádného průběhu dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li výsledek dohody v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá jej Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k výsledku do 90 dnů před skončením příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že výsledek dohodovacího řízení není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnoty bodu, výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“.

1. 4. V § 17 se odstavce 6 až 11 zrušují.

   Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 6 až 8.

1. 5. V § 17 se odstavec 8 zrušuje.
2. 6. V § 40 odst. 2 se slova „(§ 17 odst. 13)“ nahrazují slovy „(§ 17 odst. 7)“.
3. 7. V § 41 odst. 6 písmena a) až e) znějí:
   1. „a) do 10 hodin, je jeho přepočtený počet roven nule,
   2. b) do 100 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,25,
   3. c) do 200 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,50,
   4. d) do 300 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,75,
   5. e) nad 300 hodin, je jeho přepočtený počet roven jedné.“.

1. 8. V § 41 odst. 7 větě druhé se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“.

Čl. II

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 62/2006 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 3a odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 21a zní:

   „(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu^21a); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

   ^21a) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 2. V § 3b se slova „pojistného stát,³⁷)“ nahrazují slovy „pojistného stát (§ 3c)“ a poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje.
2. 3. § 3c včetně poznámky pod čarou č. 37 zní:

   㤠3c

   Odkaz 㤠3c

   Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát³⁷), se stanoví pro kalendářní rok. Vyměřovacím základem podle věty první je 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (§ 3a odst. 2). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

   ³⁷) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 4. V § 14 odst. 3 se slova „60 % vráceného přeplatku“ nahrazují slovy „Vrácený přeplatek“.

Čl. III

Zákon č. 438/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

1. 1. V čl. VI se bod 4 zrušuje.
2. 2. V čl. VI bodě 5 se slova „a bodu 4 písm. b)“ zrušují.

Čl. IV

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 6 odstavec 4 zní:

   „(4) Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Schválený zdravotně pojistný plán a schválenou výroční zprávu a schválenou účetní uzávěrku Pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

1. 2. V § 6 se doplňují odstavce 8 až 11, které znějí:

   „(8) Návrh zdravotně pojistného plánu předkládá Pojišťovna k posouzení Ministerstvu zdravotnictví a jeho prostřednictvím Ministerstvu financí.

   (9) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený zdravotně pojistný plán z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem.

   (10) Pokud návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vrátí Ministerstvo zdravotnictví Pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu k přepracování.

   (11) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě.“.

1. 3. V § 7a odstavec 2 zní:

   „(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí a právní úkony ředitele Pojišťovny a dalších orgánů Pojišťovny schválení nuceného správce, jinak jsou neplatná. Nucený správce je oprávněn činit rozhodnutí a právní úkony, které jinak přísluší řediteli Pojišťovny nebo jinému orgánu Pojišťovny.“.

1. 4. V § 8 odst. 1 větě první se za slova „Ministerstvu zdravotnictví“ vkládají slova „a Ministerstvu financí“, ve větě druhé se za slova „Ministerstvo zdravotnictví“ vkládají slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ a ve větě třetí se slova „tomuto ministerstvu“ nahrazují slovy „Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí“.
2. 5. V § 8 odstavec 3 zní:

   „(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu může činit nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda na návrh ministra zdravotnictví.“.

1. 6. § 14 včetně nadpisu zní:

   㤠14

   Odkaz 㤠14

   Ředitelé

   (1) Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel Pojišťovny, kterého na návrh vlády volí Poslanecká sněmovna Parlamentu.

   (2) Ředitele Pojišťovny odvolává na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu.

   (3) V čele krajské pobočky stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny.“.

1. 7. § 15 zní:

   㤠15

   Odkaz 㤠15

   (1) Ředitel Pojišťovny je volen na dobu 4 let. Ředitele Pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období, na které byl zvolen.

   (2) Ředitelem Pojišťovny může být pouze občan České republiky, který

   1. a) je plně způsobilý k právním úkonům,
   2. b) je bezúhonný,
   3. c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.

   (3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo úmyslný trestný čin.

   (4) Výkon funkce ředitele Pojišťovny končí

   1. a) uplynutím funkčního období,
   2. b) odvoláním Poslaneckou sněmovnou Parlamentu,
   3. c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
   4. d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,
   5. e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v odstavci 3,
   6. f) úmrtím.

   (5) Volba ředitele Pojišťovny se koná ve lhůtě počínající šedesátým dnem před uplynutím funkčního období dosavadního ředitele Pojišťovny.

   (6) Skončí-li výkon funkce ředitele Pojišťovny před uplynutím jeho funkčního období, a to ve lhůtě delší, než je lhůta uvedená v odstavci 5, koná se volba ředitele Pojišťovny do 60 dnů ode dne, v němž skončil výkon funkce dosavadního ředitele Pojišťovny.

   (7) Nebyl-li ředitel Pojišťovny zvolen do uplynutí funkčního období dosavadního ředitele Pojišťovny, koná se nová volba ve lhůtě 60 dnů. Do doby zvolení nového ředitele Pojišťovny vykonává funkci ředitele Pojišťovny vedoucí zaměstnanec Pojišťovny, kterého výkonem této funkce pověří Správní rada Pojišťovny; obdobně to platí v případě, není-li ředitel Pojišťovny zvolen ve lhůtě podle odstavce 6.

   (8) Funkci ředitele Pojišťovny, ředitele krajské pobočky Pojišťovny nebo jinou funkci vedoucího pracovníka Pojišťovny nemůže z důvodu střetu zájmů zastávat osoba, která

   1. a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně, nebo je zaměstnancem či v obdobném právním vztahu k této právnické osobě,
   2. b) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně,
   3. c) je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).“.

1. 8. V § 18 odstavec 1 zní:

   „(1) Členem orgánu Pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, který dosáhl věku nejméně 25 let a je plně způsobilý činit právní úkony. Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být z důvodu střetu zájmů osoba, která

   1. a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně,
   2. b) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně,
   3. c) je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).“.

1. 9. V § 18 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
2. 10. V § 20 odstavec 2 zní:

   „(2) Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.“.

1. 11. V § 20 odstavec 5 zní:

   „(5) Správní rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady.“.

1. 12. V § 20 se odstavce 6 a 7 zrušují.
2. 13. V § 21 odstavec 3 zní:

   „(3) Dozorčí radu tvoří

   1. a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,
   2. b) 10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu; při obsazování funkcí členů Dozorčí rady se postupuje podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu.“.

1. 14. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní:

   „(4) Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.“.

1. 15. V § 24a se doplňuje odstavec 4, který zní:

   „(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí pro zajištění plnění úkolů stanovených právními předpisy.“.

Čl. V

Přechodná ustanovení

Čl. VI

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 7 odst. 1 se ve větě druhé slova „tomuto ministerstvu“ nahrazují slovy „Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí“ a ve větě třetí se za slova „Ministerstvo zdravotnictví“ vkládají slova „v dohodě s Ministerstvem financí“.
2. 2. V § 7 odstavec 2 zní:

   „(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí a právní úkony ředitele zaměstnanecké pojišťovny a dalších orgánů zaměstnanecké pojišťovny schválení nuceného správce, jinak jsou neplatná. Nucený správce je oprávněn činit rozhodnutí a právní úkony, které jinak přísluší řediteli zaměstnanecké pojišťovny nebo jinému orgánu zaměstnanecké pojišťovny.“.

1. 3. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:

   㤠9a

   Odkaz 㤠9a

   (1) Statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny je ředitel. Ředitele zaměstnanecké pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada zaměstnanecké pojišťovny.

   (2) Ředitel zaměstnanecké pojišťovny je jmenován na dobu 4 let. Ředitele zaměstnanecké pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období, na které byl jmenován.

   (3) Ředitelem zaměstnanecké pojišťovny může být jmenován občan České republiky, který

   1. a) je plně způsobilý k právním úkonům,
   2. b) je bezúhonný a
   3. c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.

   (4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

   (5) Funkci ředitele zaměstnanecké pojišťovny nemůže z důvodu střetu zájmů vykonávat osoba, která

   1. a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo je zaměstnancem či v obdobném právním vztahu k této právnické osobě,
   2. b) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby zaměstnanecké pojišťovně, nebo
   3. c) je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).

   (6) Výkon funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny končí

   1. a) uplynutím funkčního období,
   2. b) odvoláním,
   3. c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce Správní radě,
   4. d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,
   5. e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v odstavci 4, nebo
   6. f) úmrtím.

   (7) Uvolní-li se funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny před uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele zaměstnanecké pojišťovny nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby jmenování nového ředitele zaměstnanecké pojišťovny vykonává tuto funkci vedoucí zaměstnanec zdravotní pojišťovny, kterého výkonem této funkce pověří Správní rada.“.

1. 4. § 10 zní:

   㤠10

   Odkaz 㤠10

   (1) Orgány zaměstnanecké pojišťovny jsou ředitel zaměstnanecké pojišťovny, Správní rada a Dozorčí rada.

   (2) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje o

   1. a) schválení zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a výroční zprávy,
   2. b) schválení zásad smluvní politiky,
   3. c) žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr,
   4. d) nákupu nemovitostí,
   5. e) nákupu hmotného investičního majetku v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč,
   6. f) převzetí ručitelského závazku,
   7. g) použití prostředků rezervního fondu,
   8. h) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností zaměstnanecké pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí.

   (3) Správní radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, a to tím způsobem, že 5 členů je voleno z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a 5 členů je voleno z kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Způsob volby a volební řád stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

   (4) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady zaměstnanecké pojišťovny.

   (5) Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří

   1. a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,
   2. b) 6 členů volených zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, a to tím způsobem, že 3 členové jsou voleni z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a 3 členové jsou voleni z kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Způsob volby a volební řád stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

   (6) Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.

   (7) Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak. Člen Správní rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém funkčním období následujícím po skončení jeho členství ve Správní radě; to platí i pro člena Dozorčí rady v případě jeho členství ve Správní radě.

   (8) Funkční období člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny činí 4 roky. Členy orgánu lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního období.

   (9) Člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny může vykonávat opětovně tutéž funkci nejvýše ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích.

   (10) Člen Správní rady a Dozorčí rady nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu k zaměstnanecké pojišťovně; má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce a za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu.

   (11) Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví statut zaměstnanecké pojišťovny.

   (12) Funkci člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny nemůže z důvodu střetu zájmů zastávat osoba, která

   1. a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo je zaměstnancem či v obdobném právním vztahu k této právnické osobě,
   2. b) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby zaměstnanecké pojišťovně,
   3. c) je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).

   (13) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který dosáhl věku nejméně 25 let. Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče.“.

1. 5. § 15 zní:

   㤠15

   Odkaz 㤠15

   (1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora¹¹) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů¹¹), (dále jen „auditor“)

   1. a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny,
   2. b) ověření výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok.

   (2) Návrh zdravotně pojistného plánu předkládá zaměstnanecká pojišťovna k posouzení Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí.

   (3) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený zdravotně pojistný plán z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem.

   (4) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě.

   (5) V případě, pokud zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům anebo veřejnému zájmu, vrátí zaměstnanecké pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu k přepracování.

   (6) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Schválenou výroční zprávu zaměstnanecká pojišťovna vhodným způsobem zveřejní.“.

1. 6. V § 22 se doplňuje odstavec 4, který zní:

   „(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí pro zajištění plnění úkolů stanovených právními předpisy.“.

1. 7. V § 22a odst. 3 se věty první, druhá a třetí zrušují.
2. 8. V § 22b se odstavec 4 zrušuje.

Čl. VII

Přechodné ustanovení

Čl. VIII