Zákon o cestovních náhradách

§ 1

účinné od 1. 5. 1992Účel zákona

účinné od 1. 5. 1992(1) Tento zákon upravuje poskytování náhrad výdajů při pracovních cestách, při jiných změnách místa výkonu práce a při přijetí do zaměstnání (dále jen „náhrady“)

1. účinné od 1. 5. 1992a) pracovníkům v pracovním poměru,
2. účinné od 1. 5. 1992b) členům družstev, u nichž součástí členství je též pracovní vztah,
3. účinné od 1. 5. 1992c) občanům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je-li to dohodnuto,
4. účinné od 1. 5. 1992d) osobám, o nichž to stanoví tento zákon nebo jiný obecně závazný právní předpis,

účinné od 1. 5. 1992(dále jen „zaměstnanec“).

účinné od 1. 5. 1992(2) Tento zákon neupravuje poskytování náhrad členům posádek námořních lodí po dobu nalodění.¹)

§ 2

účinné od 1. 5. 1992Vymezení pojmů

účinné od 1. 5. 1992(1) Pracovní cestou se pro účely tohoto zákona rozumí doba od nástupu zaměstnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště, včetně výkonu práce v tomto místě, do návratu zaměstnance z této cesty.

účinné od 1. 5. 1992(2) Zahraniční pracovní cestou se pro účely tohoto zákona rozumí doba pracovní cesty (odstavec 1) z České a Slovenské Federativní Republiky do zahraničí, ze zahraničí do České a Slovenské Federativní Republiky a doba pracovní cesty v zahraničí.

účinné od 1. 5. 1992(3) Pravidelným pracovištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo dohodnuté se zaměstnancem; není-li takové místo dohodnuto, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. U zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, je možno jako pravidelné pracoviště dohodnout i místo bydliště.

účinné od 1. 5. 1992(4) Za rodinu zaměstnance se pro účely tohoto zákona považují, pokud mají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky, jeho manžel nebo druh, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitelé, opatrovníci, pěstouni, popřípadě další osoby, žijící v domácnosti²) se zaměstnancem.

§ 3

účinné od 1. 5. 1992Zaměstnavatel vysílající zaměstnance na pracovní cestu určí místo jejího nástupu, místo výkonu práce, dobu trvání, způsob dopravy a ukončení pracovní cesty; může určit též další podmínky pracovní cesty. Zaměstnavatel je přitom povinen přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.

§ 4

účinné od 1. 5. 1992Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu přísluší

1. účinné od 1. 5. 1992a) náhrada prokázaných jízdních výdajů,
2. účinné od 1. 5. 1992b) náhrada prokázaných výdajů za ubytování,
3. účinné od 1. 5. 1992c) stravné,
4. účinné od 1. 5. 1992d) náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů,
5. účinné od 1. 5. 1992e) náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého nebo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem předem dohodnutého pobytu rodiny, trvá-li pracovní cesta více než sedm po sobě následujících kalendářních dnů, a to každý týden, není-li v kolektivní smlouvě, popřípadě v pracovní smlouvě nebo jiné písemné dohodě se zaměstnancem dohodnuta tato náhrada za delší dobu, nejdéle však za jeden měsíc.

§ 5

účinné od 1. 5. 1992Stravné

účinné od 1. 5. 1992(1) Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné v tomto dni ve výši

1. účinné od 1. 5. 1992a) 23 Kčs, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
2. účinné od 1. 5. 1992b) 36 Kčs, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
3. účinné od 1. 5. 1992c) 57 Kčs, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

účinné od 1. 5. 1992(3) Pro zaměstnance, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, lze sjednat v kolektivní smlouvě odchylně od tohoto zákona podmínky pro poskytování stravného, popřípadě nižší denní sazby stravného při pracovní cestě.

účinné od 1. 5. 1992(4) Zabezpečí-li zaměstnavatel zaměstnanci na pracovní cestě plně bezplatné stravování, stravné neposkytuje; zabezpečí-li bezplatné stravování částečně, stravné úměrně krátí.

§ 6

účinné od 1. 5. 1992Náhrady při přeložení a při přijetí

účinné od 1. 5. 1992(1) Zaměstnanci přísluší při přeložení z důvodů nezbytné provozní potřeby zaměstnavatele náhrady jako při pracovní cestě nejdéle po dobu tří měsíců, pokud není dohodnuta doba delší.

účinné od 1. 5. 1992(2) Zaměstnavatel může při přijetí zaměstnance do zaměstnání, přeložení na žádost zaměstnance a dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce u jiného zaměstnavatele³) poskytovat zaměstnanci náhrady jako při pracovní cestě až v rozsahu a do výše stanovené v § 4 a 5.

účinné od 1. 5. 1992(3) Zaměstnanci, který pobírá stravné podle předchozích odstavců a je v této době vyslán na pracovní cestu, poskytuje zaměstnavatel náhradu, která je pro zaměstnance výhodnější.

účinné od 1. 5. 1992(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci též náhradu prokázaných stěhovacích výdajů.

§ 7

účinné od 1. 5. 1992Náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách

účinné od 1. 5. 1992(1) Dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že při pracovní cestě použije silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla zaměstnavatele, přísluší mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty.

účinné od 1. 5. 1992(2) Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí

1. účinné od 1. 5. 1992a) u jednostopých vozidel a tříkolek 0,55 Kčs,
2. účinné od 1. 5. 1992b) u osobních silničních motorových vozidel 2,00 Kčs;

účinné od 1. 5. 1992při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvýší až o 10 %.

účinné od 1. 5. 1992(3) Sazba základní náhrady u nákladních automobilů a autobusů se dohodne mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

účinné od 1. 5. 1992(4) Náhrada výdajů za pohonné hmoty přísluší zaměstnanci podle cen pohonných hmot platných v době použití vozidla a přepočtených podle spotřeby vypočtené aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla.

účinné od 1. 5. 1992(5) Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat též poskytování náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.

§ 8

účinné od 1. 5. 1992Přizpůsobování sazeb náhrad

účinné od 1. 5. 1992(1) Výše sazeb náhrad stravného uvedená v § 5 odst. 1 a 2 a výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel uvedená v § 7 odst. 2 se upravuje podle statistických údajů o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování a o cenách a amortizaci vozidel. Úprava sazeb se poprvé provede, jestliže rozdíl indexu cen podle věty první vyhlášeného v příslušném kalendářním měsíci a indexu vyhlášeného ke dni účinnosti tohoto zákona, činí hodnotu alespoň 10 bodů; další úprava se provede, jestliže rozdíl indexu v příslušném kalendářním měsíci a indexu v kalendářním měsíci, podle něhož byla naposled upravena výše sazeb, činí opět hodnotu alespoň 10 bodů. Upravené sazby náhrad podle věty první přísluší zaměstnancům od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly zveřejněny.

účinné od 1. 5. 1992(2) Výši sazeb náhrad podle odstavce 1 stanoví a vyhlásí uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů⁴) federální ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Federálního statistického úřadu.

účinné od 1. 5. 1992(3) Sazby stravného se zaokrouhlují na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. Sazby základních náhrad za používání silničních motorových vozidel se zaokrouhlují na pětihaléře.

§ 9

účinné od 1. 5. 1992Jiné a vyšší náhrady

účinné od 1. 5. 1992Zaměstnavatel, který není rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací,⁵) může poskytovat zaměstnancům i jiné náhrady související s pracovní cestou, s jinými změnami místa výkonu práce a přijetím do zaměstnání nebo vyšší náhrady, než stanoví tento zákon; poskytování těchto náhrad lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo v pracovních smlouvách.

§ 10

účinné od 1. 5. 1992Na poskytování náhrad při zahraničních pracovních cestách, včetně jiných a vyšších náhrad, se vztahuje úprava stanovená v § 2 až 9, pokud není dále stanoveno jinak.

§ 11

účinné od 1. 5. 1992Náhrada za cesty k návštěvě rodiny

účinné od 1. 5. 1992Při zahraniční pracovní cestě zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem poskytování náhrad za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu rodiny; ustanovení § 4 písm. e) se nevztahuje na cesty k návštěvě rodiny zaměstnance vyslaného na zahraniční pracovní cestu.

§ 12

účinné od 1. 5. 1992Stravné

účinné od 1. 5. 1992(1) Za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty a za každý kalendářní den, v němž zahraniční pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, přísluší zaměstnanci stravné v cizí měně. Výši denní sazby stravného v cizí měně stanoví a vyhlásí uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů⁴) federální ministerstvo financí.

účinné od 1. 5. 1992(2) Trvá-li zahraniční pracovní cesta v kalendářním dni méně než 12 hodin nebo trvá-li celkově méně než 12 hodin, zaměstnavatel poskytuje stravné v cizí měně nejvýše do poloviny denní sazby určené podle předchozího odstavce.

§ 13

účinné od 1. 5. 1992Kapesné

účinné od 1. 5. 1992Zaměstnavatel může zaměstnancům při zahraniční pracovní cestě poskytovat vedle stravného kapesné v cizí měně do výše 40 % stravného určeného podle § 12.

§ 14

účinné od 1. 5. 1992Náhrada výdajů za pohonné hmoty

účinné od 1. 5. 1992Při poskytování náhrad za používání silničních motorových vozidel podle § 7 přísluší zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě náhrada za pohonné hmoty v cizí měně za kilometry ujeté v zahraničí nad 350 km.

§ 15

účinné od 1. 5. 1992Vyloučení souběhu náhrad poskytovaných v československé a cizí měně

účinné od 1. 5. 1992(1) Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci za dobu pracovní cesty na území České a Slovenské Federativní Republiky stravné v československé měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 5 odst. 1.

účinné od 1. 5. 1992(2) Při zahraniční pracovní cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně přechod československé státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu.

§ 16

účinné od 1. 5. 1992Zahraniční pracovní cesty konané na základě dohod o vzájemné výměně zaměstnanců

účinné od 1. 5. 1992(1) V dohodě o vzájemné výměně zaměstnanců může zaměstnavatel se zaměstnavatelem, ke kterému je zaměstnanec vysílán, sjednat poskytování bezplatného ubytování, stravného, kapesného a náhradu jízdních výdajů za cesty související s výkonem práce.

účinné od 1. 5. 1992(2) Jízdní výdaje za cesty ze sídla zaměstnavatele, který zaměstnance vysílá na pracovní cestu, do sídla zaměstnavatele v zahraničí a zpět hradí vysílající zaměstnavatel.

účinné od 1. 5. 1992(3) Zaměstnavatelé mohou dohodnout výši stravného poskytovaného československému zaměstnanci v zahraničí maximálně do výše stanovené tímto zákonem.

účinné od 1. 5. 1992(4) Zahraničnímu zaměstnanci vyslanému do České a Slovenské Federativní Republiky se poskytuje stravné až do výše 200 Kčs na den a kapesné do výše 40 % stravného.

účinné od 1. 5. 1992(5) Zaměstnavatelé, kteří nejsou rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi, mohou poskytovat vyšší stravné hrazené z použitelného zisku.

§ 17

účinné od 1. 5. 1992Náhrady při přidělení k výkonu práce v zahraničí

účinné od 1. 5. 1992Zaměstnanci přidělenému k výkonu práce v zahraničí, který je odměňován podle zvláštních předpisů,⁶) přísluší za dny cesty do místa přidělení a zpět a při pracovních cestách v zahraničí, náhrady jako při zahraniční pracovní cestě. Pokud se zaměstnancem cestuje jeho rodinný příslušník (§ 2 odst. 4), lze zaměstnanci poskytnout též náhrady výdajů, které vznikly tomuto rodinnému příslušníku.

§ 18

účinné od 1. 5. 1992(1) Náhrady, na něž vzniká zaměstnancům nárok, náhrady podle § 5 odst. 3, kapesné do výše 40 % stanoveného stravného podle § 13 a náhrady při přijetí zaměstnance, který je uchazečem o zaměstnání,⁷) se s výjimkou zaměstnavatele, který je rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací, zahrnují do nákladů (výdajů). Ostatní náhrady se hradí z použitelného zisku.

účinné od 1. 5. 1992(2) Náhrady poskytované zaměstnancům vysílaným do zahraničí na montážní a obdobné práce ke splnění závazků ze smlouvy, kterou zaměstnavatel uzavřel se zahraničním účastníkem při provádění zahraniční hospodářské činnosti, se zahrnují do zahraničních přímých obchodních nákladů.

§ 19

účinné od 1. 5. 1992Náhrady podle tohoto zákona lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází zaměstnavatel z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců. Pokud se změní podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je zaměstnavatel povinen tuto částku přezkoumat a upravit.

§ 20

účinné od 1. 5. 1992Kde tento zákon požaduje prokázání výdajů a zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel poskytnout náhrady v jím uznané výši s přihlédnutím k určeným podmínkám pracovní cesty (§ 3). Obdobně lze postupovat i při poskytování náhrad jízdních výdajů za městskou hromadnou dopravu při pracovní cestě na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 21

účinné od 1. 5. 1992(1) Požádá-li zaměstnanec o poskytnutí zálohy na náhrady podle tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen mu tuto zálohu do výše předpokládané náhrady poskytnout.

účinné od 1. 5. 1992(2) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zálohu v cizí měně v rozsahu a ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek zahraniční pracovní cesty.

účinné od 1. 5. 1992(3) Zaměstnanec je povinen do deseti pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování pracovní cesty a též vrátit nevyúčtovanou zálohu.

účinné od 1. 5. 1992(4) Zaměstnavatel je povinen do deseti pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů provést vyúčtování pracovní cesty zaměstnance a uspokojit jeho nároky.

§ 22

účinné od 1. 5. 1992Pokud čas strávený na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů spadá do pracovní doby zaměstnance, považuje se za dobu zameškanou pro překážky v práci na straně zaměstnavatele. Za tuto dobu náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.⁸)

§ 23

účinné od 1. 5. 1992Pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona se řídí zákoníkem práce, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.

§ 24

účinné od 1. 5. 1992Vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou v rozsahu své působnosti stanovit nařízením pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří jsou rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi, i jiné náhrady související s pracovní cestou, jinými změnami místa výkonu práce a přijetím do zaměstnání.

§ 25

účinné od 1. 5. 1992Zrušují se:

1. účinné od 1. 5. 19921. Vyhláška ministerstva financí č. 18/1960 Sb., o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách.
2. účinné od 1. 5. 19922. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášky č. 2/1984 Sb., vyhlášky č. 251/1990 Sb., vyhlášky č. 338/1990 Sb., vyhlášky č. 430/1990 Sb. a vyhlášky č. 480/1990 Sb.
3. účinné od 1. 5. 19923. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění vyhlášky č. 81/1988 Sb., vyhlášky č. 241/1988 Sb. a vyhlášky č. 251/1990 Sb.
4. účinné od 1. 5. 19924. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 120/1991 Sb., kterou se doplňují některé právní předpisy o cestovních náhradách.
5. účinné od 1. 5. 19925. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č. 148/1991 Sb., kterou se doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů, a výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí z 31. srpna 1982 č. j. 315-5796-3161 o zvláštní úpravě náhrad cestovních výdajů pracovníků přijatých ze Slovenské socialistické republiky do aparátu federálních institucí, ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí z 18. června 1990 č. j. 225-18991-5157.
6. účinné od 1. 5. 19926. Pokyny Ústředního svazu spotřebních družstev ze dne 7. dubna 1965 č. 26/1965 Věst. ÚSSD pro poskytování náhrad pracovníkům, kteří pravidelně ve větším rozsahu používají služebního motocyklu, vlastního jízdního (motorového) kola nebo konají cesty pěšky (reg. částka 40/1965 Sb.).
7. účinné od 1. 5. 19927. Výnos ministerstva stavebnictví ze dne 9. ledna 1968 č. 3/1968 Zpravodaje ministerstva stavebnictví o určení pracovišť, na která se v podnicích průmyslové výroby vztahuje zvláštní úprava nocležného (reg. částka 10/1968 Sb.).
8. účinné od 1. 5. 19928. Výnos ministerstva zemědělství a výživy ze dne 3. 11. 1967 č. j. VII/3-1747/1967, kterým se provádějí některá ustanovení vyhl. č. 96/1967 Sb. (reg. částka 11/1968 Sb.).
9. účinné od 1. 5. 19929. Výnos č. 9 ministerstva hornictví ze dne 1. dubna 1967 č. j. 42.2/776/67 k provedení zákoníku práce (reg. částka 17/1967 Sb.), ve znění výnosu č. 2 ministerstva hornictví ze dne 28. 5. 1968 č. j. 42.3/657/68 (reg. částka 25/1968 Sb.) a výnosu č. 1 Federálního výboru pro průmysl ze dne 15. dubna 1970 (reg. částka 48/1968 Sb.).
10. účinné od 1. 5. 199210. Výnos Ústřední správy geodézie a kartografie ze dne 20. prosince 1968 č. 6158/1968-2, kterým se stanoví zásady pro paušalizaci náhrad cestovních výdajů (reg. částka 48/1968 Sb.).
11. účinné od 1. 5. 199211. Směrnice federálního ministerstva financí ze dne 11. července 1972 č. j. VII/4-8921/72 o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách (reg. částka 18/1972 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva financí ze dne 31. května 1988 č. j. VI/2-8 900/88 (reg. částka 23/1988 Sb.).
12. účinné od 1. 5. 199212. Zásady federálního ministerstva dopravy ze dne 11. září 1975 č. j. 20 808/75-09 pro poskytování paušálních náhrad cestovních výdajů (reg. částka 3/1976 Sb.).
13. účinné od 1. 5. 199213. Výnos federálního ministerstva financí ze dne 20. března 1978 č. j. II/6000/1978 o odměňování a hmotném zabezpečení některých pracovníků po dobu jejich pobytu v zahraničí (reg. částka 11/1978 Sb.).
14. účinné od 1. 5. 199214. Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. srpna 1979 č. j. 316-1238/79-7315 o odměňování pracovníků, kteří v souvislosti s výkonem povolání řídí služební silniční motorová vozidla (reg. částka 25/1979 Sb.), ve znění vyhlášky č. 251/1990 Sb.
15. účinné od 1. 5. 199215. § 4 a 5 výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. října 1981 č. j. 316-1099/81-7300 o odměňování a poskytování cestovních náhrad vietnamským občanům dočasně zaměstnaným v Československé socialistické republice (reg. částka 34/1981 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 31. 7. 1989 č. j. 221-8747-5123, 060589 (reg. částka 26/1989 Sb.).
16. účinné od 1. 5. 199216. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 31. srpna 1982 č. j. 315-5796-3161 o zvláštní úpravě náhrad cestovních výdajů pracovníků přijatých ze Slovenské socialistické republiky do aparátu federálních institucí (reg. částka 34/1982 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. června 1990 č. j. 225-18991-5157 (č. 287/1990 Sb.).
17. účinné od 1. 5. 199217. Směrnice Českého svazu výrobních družstev ze dne 5. října 1982 o náhradách cestovních a jiných výdajů kominíků (reg. částka 10/1983 Sb.).
18. účinné od 1. 5. 199218. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 12. ledna 1983 č. j. 25 080/82-03 o poskytování letecké stravní normy členům posádek civilních letadel v organizacích v působnosti federálního ministerstva dopravy (reg. částka 9/1983 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva dopravy ze dne 10. září 1990 č. j. 19 439/1990-320 (č. 452/1990 Sb.).
19. účinné od 1. 5. 199219. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 27. října 1983 č. j. 20 324/1983-03 o poskytování letecké stravní normy členům posádek civilních letadel trvale vykonávajícím řídící činnost technickohospodářského charakteru v organizacích v působnosti federálního ministerstva dopravy (reg. částka 4/1984 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva dopravy ze dne 10. září 1990 č. j. 19 439/1990-320 (č. 451/1990 Sb.).
20. účinné od 1. 5. 199220. Výnos federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 6. srpna 1984 č. j. FMF VI/3-11 811/84 a č. j. FMZO 598/14/84 o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách členů posádek dopravních prostředků (reg. částka 22/1984 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 6. února 1987 č.j. FMF VI/3-1.840/87 a č. j. FMZO 86/14/87 (reg. částka 11/1987 Sb.).
21. účinné od 1. 5. 199221. Výnos ministerstva vnitra České socialistické republiky ze dne 18. 6. 1985 č. j. MH/13-6699/1939/85 o zvláštních paušálních náhradách cestovného pro kominíky a výkupčí druhotných surovin v organizacích místního hospodářství (reg. částka 20/1985 Sb.), ve znění výnosu ministerstva vnitra České republiky ze dne 18. 9. 1990 č. j. MH/1-13980/720/1990 (č. 398/1990 Sb.).
22. účinné od 1. 5. 199222. Výnos federálního ministerstva financí č. j. VIII/4/16 986/85 o stanovení jednotné zahraniční diety pro československé pracovníky na integračních akcích v SSSR (reg. částka 30/1985 Sb.).
23. účinné od 1. 5. 199223. Směrnice Českého svazu výrobních družstev ze dne 4. září 1985 o zvláštních paušálních náhradách cestovného pro kominíky (reg. částka 4/1986 Sb.).
24. účinné od 1. 5. 199224. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 24. června 1986 č. j. 6006/1986-03 o zvláštních paušálních náhradách cestovních výdajů pro některé pracovníky dopravy, u nichž častá změna místa výkonu práce vyplývá ze zvláštní povahy povolání (reg. částka 18/1986 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva dopravy ze dne 10. září 1990 č. j. 19 438/1990-320 (č. 414/1990 Sb.).
25. účinné od 1. 5. 199225. Výnos ministerstva vnitra České socialistické republiky ze dne 31. července 1987 č. j. SD/33-2728/1987 o zvláštních paušálních náhradách cestovních výdajů jízdních pracovníků silniční a městské dopravy (reg. částka 17/1987 Sb.), ve znění výnosu ministerstva vnitra České republiky ze dne 24. července 1990 č. j. SD/1 R-11021/90 (č. 345/1990 Sb.).
26. účinné od 1. 5. 199226. Výnos ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky ze dne 25. května 1987 č. MH-41/203/1987 o zvláštních paušálních cestovních náhradách pro kominíky a výkupčí druhotných surovin v organizacích místního hospodářství (reg. částka 17/1987 Sb.), ve znění výnosu ministerstva vnitra Slovenské republiky z 8. ledna 1991 č. MH-5/1991-OE (č. 53/1991 Sb.).
27. účinné od 1. 5. 199227. Výnos federálního ministerstva financí ze dne 22. června 1987 č. j. III/11.000/87 o cestovních náhradách při zahraničních bezdevizových pracovních cestách (reg. částka 17/1987 Sb.).
28. účinné od 1. 5. 199228. Výnos ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky ze dne 10. září 1987 č. SD-3138/1987-4 o zvláštních paušálních cestovních náhradách pracovníků silniční a městské dopravy, silničního hospodářství a automobilového opravárenství (reg. částka 18/1987 Sb.), ve znění výnosu ministerstva vnitra Slovenské republiky z 3. ledna 1991 č. SD-3003/1991.
29. účinné od 1. 5. 199229. § 5 výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. října 1987 č. j. 515-31053-5123 o odměňování a poskytování cestovních náhrad angolským občanům dočasně zaměstnaným v československých organizacích (reg. částka 25/1987 Sb.).
30. účinné od 1. 5. 199230. § 4 výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. prosince 1987 č. j. 515-37137-5123 o odměňování a poskytování cestovních náhrad vedoucím skupin korejských občanů a korejským tlumočníkům zaměstnaným v Československé socialistické republice (reg. částka 26/1987 Sb.).
31. účinné od 1. 5. 199231. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 12. září 1991 č. j. F 43-6138-7201-120991 o poskytování příplatku k úhradě cestovních výdajů pracovníkům přijatým z České republiky do federálních orgánů na území Slovenské republiky (č. 404/1991 Sb.).
32. účinné od 1. 5. 199232. Usnesení předsednictva vlády ČSSR ze dne 27. října 1971 č. 344 k návrhu na úpravu náhrad výdajů funkcionářů, vedoucích pracovníků a vedoucích delegací při zahraničních pracovních cestách.

účinné od 1. 5. 1992(2) Platnosti pozbývají výjimky, odchylky a další opatření stanovené podle dosavadních právních předpisů o cestovních náhradách.

§ 26