Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

§ 109

Komora

(1) Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Brně.

(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která sdružuje všechny exekutory a vede seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů. Exekutor se stává členem Komory okamžikem jmenování exekutorem. Členství v Komoře zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého.

(3) Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve výši stanovené sněmem exekutorů.

(4) Komora má tyto orgány:

1. a) sněm,
2. b) prezidium,
3. c) prezidenta,
4. d) revizní komisi,
5. e) kárnou komisi,
6. f) zkušební komisi.

(5) Komora může zřizovat poradní orgány.

(6) Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.

§ 110

Sněm exekutorů

(1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory.

(2) Právo účastnit se sněmu má každý exekutor.

(3) Prezidium svolává sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to písemně požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident Komory nebo ministr, je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2 měsíců ode dne doručení žádosti.

(4) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.

(5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň třetina všech exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.

(6) K platnosti usnesení sněmu exekutorů je nutný souhlas většiny přítomných exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.

(7) Sněm zejména

1. a) volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy prezidia Komory, náhradníky prezidia Komory a členy ostatních orgánů Komory a odvolává je, nestanoví-li tento zákon jinak,
2. b) projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory,
3. c) přijímá organizační, volební, zkušební, kárný a kancelářský řád Komory,
4. d) ruší nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného rozhodnutí prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,
5. e) schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
6. f) schvaluje výšku ročního členského příspěvku exekutorů na činnost Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem nebo řády Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
7. g) schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
8. h) zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
9. i) schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si vyhradí,
10. j) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,
11. k) stanoví postup při vedení, správě a provozu centrální evidence exekucí,
12. l) usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí.

(8) K platnosti zkušebního, kárného a kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 je zapotřebí souhlasu ministerstva; návrhy podává ministerstvu prezidium Komory.

§ 111

Prezidium Komory

(1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory.

(2) Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové.

(3) Prezidium Komory volí a odvolává ze svých členů prezidenta a viceprezidenta Komory.

(4) Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce.

(5) Členství v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní nebo kárné komisi.

(6) Prezidium

1. a) zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů,
2. b) dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců,
3. c) organizuje odbornou výchovu exekutorů, kandidátů a koncipientů a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost,
4. d) vede evidenci (seznamy) exekutorů, kandidátů, koncipientů a ustanovených zástupců exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam exekutorů zasílá krajským a okresním soudům,
5. e) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
6. f) organizuje exekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební komise,
7. g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy výběrové komise,
8. h) podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví tento zákon,
9. i) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí kárné komise o uložení kárného opatření,
10. j) svolává sněm,
11. k) vypracovává návrh organizačního, volebního, zkušebního, kárného a kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 a předkládá je sněmu ke schválení,
12. l) předkládá ministerstvu návrh zkušebního, kárného a kancelářského řádu a návrh postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,
13. m) vyjadřuje se k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti exekutorů,
14. n) ustanovuje zástupce exekutora,
15. o) schvaluje studijní plán exekutorské zkoušky,
16. p) činí veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory,
17. r) provádí další činnost podle tohoto zákona a rozhoduje ve všech dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu Komory.

§ 112

Prezident Komory

(1) Prezident Komory

1. a) zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,
2. b) řídí jednání sněmu,
3. c) svolává prezidium Komory nejméně jednou za 3 měsíce a řídí jeho jednání; prezidium Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,
4. d) je oprávněn činit v době mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu, a veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.

(2) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.

§ 113

Revizní komise

(1) Revizní komise má 5 členů.

(2) Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu revizní komise.

(3) Revizní komise

1. a) přezkoumává hospodaření Komory a podává zprávu o výsledku hospodaření Komory sněmu exekutorů; za tímto účelem musí být revizní komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
2. b) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory,
3. c) schvaluje roční závěrečný účet Komory.

(4) Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise.

(5) Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory a s členstvím v kárné komisi.

§ 114

Kárná komise

(1) Kárná komise má 9 členů.

(2) Členové kárné komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu kárné komise.

(3) Řízení, rozhodování a činnost kárné komise upraví Komora kárným řádem.

(4) Předsedu kárné komise zastupuje místopředseda kárné komise.

(5) Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory a s členstvím v revizní komisi.

§ 115

Zkušební komise

(1) Zkušební komise má 15 členů.

(2) Členové zkušební komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu zkušební komise.

(3) Předsedu zkušební komise zastupuje místopředseda zkušební komise.

(4) Exekutorská zkouška se koná před tříčlenným zkušebním senátem složeným ze 2 členů zkušební komise z řad exekutorů a z 1 člena zkušební komise z řad soudců; senátu předsedá člen určený předsedou zkušební komise.

(5) Řízení, rozhodování a činnost zkušební komise upraví Komora zkušebním řádem.

§ 116

(1) Exekutor a kandidát exekutora je kárně odpovědný za kárné provinění.

(2) Jestliže exekutor závažně nebo opětovně porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jestliže jeho chováním byla závažně nebo opětovně narušena důstojnost exekutorského povolání (dále jen „kárné provinění“), může mu být v kárném řízení uloženo některé z těchto opatření:

1. a) napomenutí,
2. b) písemné napomenutí,
3. c) pokuta až do výše stonásobku minimální mzdy,
4. d) odvolání z exekutorského úřadu.

(3) Jestliže se kárného provinění dopustil kandidát jako zástupce exekutora, může mu být uloženo kárné opatření uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) nebo kárné opatření odvolání ze zastupování.

(4) Výnos pokut připadá Komoře.

§ 117

(1) Kárná komise projednává kárná provinění a ukládá za ně kárná opatření.

(2) Kárnému senátu předsedá člen komise jmenovaný předsedou kárné komise.

(3) Kárné řízení se zahajuje na návrh.

(4) Návrh na zahájení řízení je oprávněn podat

1. a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, případně kandidátovi,
2. b) předseda revizní komise proti kterémukoli exekutorovi, případně kandidátovi,
3. c) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, případně kandidátovi tohoto exekutora,
4. d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který byl tímto soudem pověřen provedením exekuce, případně proti kandidátovi tohoto exekutora či zástupci exekutora (dále jen „kárný žalobce“).

(5) Návrh na zahájení řízení musí být podán u kárné komise do 3 měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne spáchání kárného provinění.

(6) Návrh musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, případně kandidáta, proti němuž návrh směřuje, jeho sídlo, případně sídlo exekutora, u něhož je kandidát zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. K návrhu se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.

(7) O zahájení kárného řízení vyrozumí předseda kárného senátu exekutora, případně kandidáta, proti němuž se kárné řízení vede, doručením návrhu na zahájení kárného řízení. Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad exekutorů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud nepodal návrh na zahájení řízení.

§ 118

(1) Exekutor nebo kandidát, proti němuž bylo řízení zahájeno, má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Exekutor nebo kandidát může být v řízení zastoupen jiným exekutorem nebo advokátem.

(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.

(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony, které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.

§ 119

(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže

1. a) byl návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo byl vzat zpět,
2. b) byl exekutor odvolán nebo jestliže výkon jeho úřadu zanikl, případně skončil-li pracovní vztah kandidáta u exekutora,
3. c) zanikla odpovědnost exekutora, případně kandidáta, za kárné provinění,
4. d) bylo o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízení.

(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se exekutorovi, případně kandidátovi klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.

(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti exekutorovi, případně kandidátovi vede trestní stíhání.

(4) Kárný senát pokračuje v řízení, jestliže orgán činný v trestním řízení rozhodl, že skutek by mohl být posouzen jako kárné provinění.

(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, exekutora, případně kandidáta, proti němuž návrh směřuje, a má-li obhájce, také jeho obhájce. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.

§ 120

(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že exekutor se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 2. Dojde-li kárný senát k závěru, že kandidát se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 2 písm. a) nebo b) nebo podle § 116 odst. 3.

(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se exekutor, případně kandidát kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že exekutor, případně kandidát se kárného obvinění zprošťuje.

(3) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 119 odst. 1 při ústním jednání.

(4) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl nebo exekutora, případně kandidáta zprostil, má exekutor, případně kandidát, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením.

§ 121

(1) Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku; pro doručování se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.²¹)

(2) Rozhodnutí kárného senátu se doručí exekutorovi, případně kandidátu, proti němuž se kárné řízení vede, a kárnému žalobci do vlastních rukou. Dále se doručí obhájci, jestliže jej exekutor, případně kandidát má, a ministru, pokud nebyl kárným žalobcem.

(3) Proti rozhodnutí může exekutor, případně kandidát a kárný žalobce podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání u kárné komise. Odvolání má odkladný účinek.

(4) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí ustanovení § 118 a 119. O odvolání rozhoduje prezidium. Prezidium změní napadené rozhodnutí, jestliže kárný senát rozhodl nesprávně, ačkoli správně zjistil skutkový stav věci. Nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, prezidium je zruší a vrátí je kárnému senátu k dalšímu řízení nebo postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem prezidia.

(5) Proti rozhodnutí prezidia, které nabylo právní moci, je možno u soudu podat žalobu.²²)

§ 122

Pozastavení výkonu exekutorského úřadu

(1) Ministr může pozastavit exekutorovi výkon exekutorského úřadu, jestliže bylo proti němu zahájeno trestní řízení za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s exekuční činností, a to až do právní moci rozhodnutí.

(2) Ministr pozastaví exekutorovi výkon exekutorského úřadu po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání.

(3) Po dobu pozastavení výkonu exekutorského úřadu nesmí exekutor vykonávat exekutorskou činnost.

(4) Proti rozhodnutí ministra o pozastavení výkonu exekutorského úřadu lze podat žalobu u soudu.²²)

§ 123

Zahlazení kárného postihu

Po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na exekutora, případně kandidáta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.

§ 124

(1) Pokud občanský soudní řád stanoví, že listina má být vyvěšena na úřední desce soudu, platí, že tato povinnost je splněna vyvěšením na úřední desce exekutora, nestanoví-li tento zákon výslovně jinak. Povinnost zveřejnit vyhláškou různé údaje stanovená v zákoně je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku,²³) pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu.

(2) Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí nebo listina mají být vyvěšeny na úřední desce soudu nebo na úřední desce exekutora, platí, že patnáctým dnem po vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou exekutorovi známi nebo jejichž pobyt není znám.

§ 125

(1) Komora vede centrální evidenci pravomocně nařízených exekucí, v níž se evidují usnesení soudu o nařízení exekuce a o pověření exekutora provedením exekuce a usnesení soudu o zastavení a odkladu exekuce, (dále jen „centrální evidence exekucí“).

(2) Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Komorou.

(3) Zápisy do centrální evidence exekucí provede elektronicky exekutor, který je pověřen exekucí, v přiměřené lhůtě.

(4) Postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva.

§ 126

Do zahájení činnosti Komory vykonává její funkci ministerstvo, které svolá ustavující konferenci exekutorů nejdéle do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 127

Ministerstvo schvaluje na návrh Komory kárný řád, kancelářský řád, zkušební řád pro exekutorské zkoušky a stanoví pravidla pro složení výběrové komise a postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10.

§ 128

Vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejich právních předchůdců se považuje za vysokoškolské právnické vzdělání podle § 9 odst. 1 písm. b). Za toto vysokoškolské vzdělání se považuje i zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva uznané mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo podle zvláštních právních předpisů.

§ 129

Výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností tohoto zákona se uskuteční podle dosud platných právních předpisů; jestliže však pohledávka oprávněného nebyla zcela uspokojena, může oprávněný se souhlasem soudu podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona.

§ 130

Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také nařízení a provádění exekuce podle tohoto zákona.

§ 131

Ministerstvo se zmocňuje, aby stanovilo vyhláškou

1. a) výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu času, včetně přiměřené výše zálohy,
2. b) výši a způsob určení odměny správců podniku a náhrady jejich hotových výdajů,
3. c) podmínky pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem činností dle tohoto zákona,
4. d) postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro její vedení, provoz a správu,
5. e) postupy při výkonu exekuční a další činnosti k provedení hlavy třetí až osmé tohoto zákona.

§ 132

Po dobu 2 let od účinnosti tohoto zákona může se souhlasem ministra Komora započítat i jinou právní praxi v délce 3 let.