Příloha C ke článku III.
Změny dohody o nákazách zvířat ze dne 4. května 1921.
Na místo druhého odstavce článku 2 nastupují tato ustanovení:
„Mají-li býti vyvezena zvířata, na něž jest přenosná nákaza
- a) mor skotu nebo plicní nákaza skotu,
- b) hřebčí nákaza koní, mor vepřů, nákaza vepřů nebo neštovice ovčí,
- c) slintavka a kulhavka,
pak jest mimo to potvrditi, že tyto nákazy se nevyskytly ani v místě původu ani v sousedních obcích, a to:
Při dopravě zvířat určených k porážce, na něž jest přenosným mor skotu, plicní nákaza skotu, slintavka a kulhavka, neštovice ovčí, nákaza vepřů nebo mor vepřů, má se však potvrzení státního zvěrolékaře vztahovati jenom na to, že tyto nákazy, pokud jsou na dotčený druh zvířat přenosny, se nevyskytly v době odeslání ani v místě původu ani v sousedních obcích“.
Sedmý odstavec článku 2 má zníti:
„V certifikátech na maso a masné výrobky budiž stvrzeno, že zboží, o něž jde, pochází ze zvířat, jež byla podle předpisů prohlédnuta za živa a po porážce zvěrolékařem, úřadem ustanoveným, a shledána zdravými“.
První odstavec článku 5 doplňuje se takto:
„Takové opatření lze též naříditi při vyskytnutí se plicní nákazy skotu ohledně dovozu skotu, ze skotu pocházejících zvířecích částí a surovin, jakož i předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, dále při vyskytnutí se nákazy hřebčí ohledně dovozu jednokopytníků, i když nákazy tyto se nevyskytnou způsobem povážlivým“.