Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost dodatková úmluva ze dne 21. července 1927 k obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, sjednané v Praze dne 4. května 1921.

II.

K čís. 18:

Cukr řepový atd.:

Jest shoda v tom, že po dobu platnosti této úmluvy nenastane odbavování rafinovaného cukru k výrobě kandisového cukru na dovolovací list.

Poněvadž cla tohoto čísla jsou vytvořena se zřetelem na domácí cukerní daň, toho času 10 zlatých korun za 100 kg, a rakouská vláda nemá býti v žádném směru vázána v jejím vyměření, jest shoda v tom, že smluvní celní sazby tohoto čísla mohou býti změněny, odchylně od ustanovení článku I., odstavce 1. této úmluvy, v souvislosti se změnou cukerní daně o tutéž částku jako cukerní daň.

Rozpětí mezi celními sazbami čís. 18 b a poznámky nesmí však překročiti částku 5·30 zlatých korun za 100 kg, při čemž se přihlíží i k domácí dani cukerní.

Rakouská vláda se zavazuje, že po dobu platnosti této dodatkové úmluvy nesníží pro surový cukr poznámky k čís. 18 b cla 16·70 zlatých korun za 100 kg.

K čís. 25:

Ječmen

a k čís. 29:

Slad:

Smluvního cla pro ječmen 2 zlatých korun se užije, nebude-li autonomní (pohyblivé) clo výhodnější.

K čís. 35 a:

Třešně:

Jest shoda v tom, že každá výhoda, kterou by Rakousko přiznalo třetímu státu pro proclívání višní, bude platiti bez jakéhokoliv omezování též pro proclívání třešní československého původu.

K čís. 39 a:

Salátové okurky:

Za salátové okurky, uváděné pod čís. 39 a přílohy A, považují se okurky o délce 15 až 30 cm, jichž 60 kusů váží 4½ kg nebo více. Vyskytnou-li se v zásilce jednotlivé okurky odchylné délky, nemá tato okolnost vlivu na odbavování jako salátové okurky.

K čís. 46 c a čís. 47 c:

Okrasné květiny atd. a okrasné listoví atd. barvené, napuštěné nebo, aby byly trvanlivé, jinak upravené:

Podle sazebního čís. 46 c a čís. 47 c dlužno odbavovati také okrasné květiny atd., po případě okrasné listoví atd., které jsou ke zvýšení trvanlivosti upraveny glycerinem, louhem chloridu vápenatého a pod., lakované, velutované, slídou potažené nebo bronzované.

K čís. 50:

Chmel:

Pod názvem „Československý chmel“, zvláště pak pod pojmenováním „Český chmel“ („Žatecký chmel“, „Roudnický chmel“, „Ouštěcký chmel“, „Dubský chmel“), „Moravský chmel“ („Tršický chmel“), smí se uváděti v Rakousku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonitých předpisů o označování původu chmele, platných v Československé republice. Mimo to musí býti takový chmel v původním plnění, to jest v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou, podle zmíněných československých předpisů.

Označení původu československého chmele, uvedené v předchozím odstavci, bude požívati v Rakousku téže ochrany, jaká je zavedena vždy právě platnými rakouskými zákony pro označování původu šumivých vín a pálených lihových tekutin.

K čís. 56:

Koně:

Jest shoda v tom, že každá výhoda, kterou by Rakousko přiznalo třetímu státu v proclívání koní teplokrevných nebo chladnokrevných, bude platiti za stejných podmínek také pro teplokrevné koně, pocházející a přicházející z Československa.

K čís. 96 c:

Šunka, uzená pečínka; vepřová svíčková, paprikovaná:

Clo 25 zlatých korun se zvýší, zvýší-li se sazba používaná pro vepře těžší než 40 až 110 kg (čís. 55 c), o 225% tohoto zvýšení cla.

K čís. 97:

Masité droby:

Celní sazby 20 zlatých korun, případně 50 zlatých korun, případně 60 zlatých korun se zvýší, zvýší-li se sazby používané na dobytek (čís. 52 a) nebo na vepře těžší než 40 až 110 kg (čís. 55 c) podle těchto zásad:

Čís. 97/1. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 52 a (nyní 5 zlatých korun) způsobí, že se zvýší clo 20 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 2˙20 zlatých korun. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 55 c (nyní 9 zlatých korun), způsobí, že se zvýší clo 20 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 0˙35 zlatých korun.

Čís. 97/2. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 52 a (nyní 5 zlatých korun), způsobí, že se zvýší clo 50 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 1˙80 zlatých korun. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 55 c (nyní 9 zlatých korun), způsobí, že se zvýší clo 50 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 1·70 zlatých korun.

Čís. 97/3. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 52 a (nyní 5 zlatých korun), způsobí, že se zvýší clo 60 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 1·50 zlatých korun. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 55 c (nyní 9 zlatých korun), způsobí, že se zvýší clo 60 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 3 zlaté koruny.

Zvýší-li se jak používaná sazba čís. 52 a tak čís. 55 c, sečtou se přirážky jmenované u každé jednotlivé skupiny uvedené v předchozím (čís. 97/1, případně 97/2, případně 97/3).

Bude-li se uchylovati budoucí rakouská sazba používaná pro čerstvé maso nynějšího čís. 96 a 3 o více než 50% od celní sazby, která by vyplývala, když se zachová — při základu budoucí rakouské sazby používané pro dobytek (čís. 52 a) nebo pro vepře těžší než 40 až 110 kg (čís. 55 c) — nynější procentní poměr mezi čís. 52 a případně 55 c na jedné straně a čís. 96 a 3 na druhé straně (5 zlatých korun ke 12 zlatým korunám, případně 9 zlatých korun ke 12 zlatým korunám), přikročí obě strany ve vzájemné dohodě k revisi celní sazby čís. 97/1. Změní-li se celní sazba čís. 97/2 nebo čís. 97/3, jest rakouská vláda oprávněna zvýšiti smluvní celní sazby těchto položek o rozdíl mezi sazbou, která se vypočte podle zmíněného počítacího způsobu a novou rakouskou sazbou používanou pro čerstvé maso nynějšího čís. 96 a 3.

K čís. 107 g:

Šunkové konservy:

Po dobu platnosti sazby 20 zlatých korun používané nyní pro šunku čís. 96 c snižuje se celní sazba pro šunkové konservy na 30 zlatých korun. Zvýší-li se clo pro šunku čís. 96 c přes 25 zlatých korun, zvýší se clo pro šunkové konservy tak, že rozpjetí mezi předchozími celními položkami 25 ke 35 zůstane procentně zachováno.

K čís. 132:

Bavlněná vata:

V tomto sazebním čísle vyclívá se také bavlněná vata, bílená a zbavená tuku, v balících o váze 50 kg a více.

K čís. 140 až 144:

Bavlněné tkaniny:

Hladké tkaniny, u nichž povstaly jednoduché kraje a pokrajní pruhy pouze vetkáním silnější příze (jako na příklad jednoduché bordury při kapesních šátcích atd.), nepokládají se proto ještě za vzorkované.

K poznámkám k čís. 140, 141 A, 141 B a 142:

1. 1. Grádlové tkaniny:

   Grádlové tkaniny jsou trojvazné, pokud se týká čtyřvazné grádlové képry, u kterých se střídají dva stejně široké proužky; při tom u jednoho z nich běží přímky nalevo, u druhého napravo.

1. 2. K poznámce 3:

Tkaniny ze skané příze:

Za tkaniny ze skaných přízí považují se všechny tkaniny, u nichž v osnově a v útku dohromady nepřipadají průměrně více než tři jednoduchá vlákna na jednu nit.

Toto omezení neplatí u tkanin zvaných kongres a tkanin k vyšívání; tyto spadají vždy, pokud jsou přitkány skané příze, pod tkaniny ze skaných přízí.

K čís. 145:

Nábytkové látky bavlněné:

Za nábytkové látky bavlněné se nepovažují:

1. a) veškeré potištěné tkaniny bavlněné;
2. b) aksamity bavlněné, váží-li čtvereční metr méně než 400 g;
3. c) jiné bavlněné tkaniny:
   1. α) v kusu barvené;
   2. β) váží-li čtvereční metr méně než 250 g.

Ostatní shora neuvedené bavlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy).

Pod pojem stolních a ložních pokrývek a nábytkových přehozů nespadá stolní prádlo (soupravy stolního prádla), které se bude vyclívati podle své povahy jako bavlněné, pokud se týče lněné tkaniny.

K čís. 153 c:

Rukavice:

Stávkované nebo pletené rukavice, jsou-li vybaveny podšívkou, nepodrobují se přirážce 20% k příslušné celní sazbě (bod 5 všeobecných poznámek k třídám XVIII až XXII).

K čís. 161:

Tkaniny ze lněné příze:

Tkaniny ze lněné příze s jednotnou atlasovou (satinovou) vazbou projednávají se ve smluvním styku jako nevzorkované tkaniny.

K čís. 180 a 1:

Tkaniny halina a huňa:

Halina vyrábí se z hrubé vlny a váží čtvereční metr 800 g nebo více; používá se jí k různým účelům (jako na selské pláště, pokrývky na podlahu atd.).

Huňa je proti halině poněkud jemnější, hladší sukno, z podobného materiálu jako halina. Je zpravidla silněji valchována než halina a používá se jí k výrobě obyčejných domácích střevíců.

K čís. 180 a 2:

Pokrývky z odpadků:

Pokrývky z odpadků jsou pokrývky s osnovou z rostlinných přediv a s útkem z méněcenných, vlněných odpadků přádelných nebo z umělé vlny; tyto pokrývky nejsou prané a vyznačují se tudíž mastným zápachem a hmatem.

K čís. 180 a 3:

Látky na obuv:

Látkami na obuv tohoto čísla rozumějí se: silné, na obou stranách zdrastěné, dvojité tkaniny, jichž svršek sestává jak v osnově, tak v útku z vlněné příze mykané, spodek pak vykazuje útek z vlněné příze mykané a osnovu z bavlny, která současně váže svršek. Tyto tkaniny jsou zhusta na svršku různobarevnou přízí čtvercově vzorkovány.

K čís. 180c:

Zásady pro vyclívání vlněného tkaného zboží podle hodnoty:

Vyclívání podle hodnoty vlněného tkaného zboží, výslovně nejmenovaného, děje se zásadně podle čisté (netto) fakturované ceny. Z fakturované ceny odečítá se tudíž rabat a pod. Zlaté koruny přepočítávají se podle kursu v den vyclívání. Při zboží, prodaném československým výrobcem přímo rakouskému odběrateli, je směrodatnou faktura, vystavená československým podnikem. Bylo-li prodáno zboží rakouskému odběrateli z rakouského svobodného skladiště komisionářem nebo pobočným závodem československého podniku, bere se v úvahu ona faktura, kterou rakouskému odběrateli vydá komisionář, pokud se týká pobočný závod.

Má-li celní úřad pochybnosti o správnosti fakturovaných cen, nastoupí rozhodčí řízení, stanovené v bodu 3. §u 21 rakouského celního řádu.

K čís. 181:

Nábytkové látky vlněné:

K nábytkovým látkám vlněným nenáležejí:

1. a) aksamity vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 450 g,
2. b) jiné tkaniny vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 250 g.

Ostatní shora neuvedené vlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy).

K čís. 182a:

Sealskiny:

Sealskiny jsou tkaniny na způsob plyšů s bavlněnou osnovou a vlněným útkem, také potištěné a lisované; zdrastěné vlněné látky, netkané na způsob floru, vyclívají se podle čís. 180.

K čís. 187c:

Rukavice:

Stávkované nebo pletené rukavice, jsou-li vybaveny podšívkou, nepodrobují se přirážce 20% k příslušné celní sazbě (bod 5 všeobecných poznámek k třídám XVIII až XXII).

K čís. 189b 1:

Plsť v kusech, barvená:

Plstí v kusech, barvenou, rozumí se toliko plsť, která je úplně vybarvena. Pouhé stínování, přibarvení a pod. nepokládají se za barvení.

K čís. 200 a čís. 208:

Nábytkové látky hedvábné a polohedvábné:

K nábytkovým látkám hedvábným a polohedvábným nenáležejí látky se zatíženým hedvábím.

K čís. 234 a:

Ostatní zboží pletené, též košíkářské, surové:

Podle tohoto čísla vyclívají se také obyčejné koše z dřevových loubků (štěpek), nemořené, nebarvené, nepokostované aniž lakované, s jinými hmotami nespojené, takového druhu, jako se jich užívá k balení (rozesílání zboží). Barevný pruh z loubků na kraji takových košů vpletený zůstává při vyclívání nepovšimnut. Sem patří též hrubé kolébky z přírodního proutí.

K čís. 250:

Tiskopisy:

Tiskopisy československého poštovního šekového úřadu (složenky, šeky, seznamy k hromadným šekům, šekové platební poukázky, poukazy dobropisů, převodní příkazy, splatní lístky [složenky], seznamy k hromadným převodním příkazům a obálky pro zasílání šeků a převodních příkazů) odbavují se ve smluvním styku beze cla.

K čís. 252:

Pouzdra:

Pouzdra jsou obaly, určené k úschově předmětů a k tomu účelu uvnitř patřičně upravené.

K čís. 252 c:

Lékárnické kartonáže:

Za lékárnické kartonáže dlužno považovati krabičky, určené k lékárnickým účelům (krabičky zasouvací, kulaté a podobné, t. zv. krabičky lékárnické), jakož i krabičky skládací, vesměs, možno-li jejich použití k tomu účelu seznati z tištěného označení nebo pod.

K čís. 267:

Oděv z kaučuku atd.:

Za základ pro výpočet cla s přirážkou vezmou se ve smluvním styku smluvní cla čís. 265 a 266.

K čís. 270:

Hrubé látky, chemicky připravené atd.:

Hrubé látky z juty, lnu nebo konopí, chemicky připravené, nebo olejem, dehtem nebo tukovou směsí natřené nebo napuštěné, přikrývky a vozové plachty z nich, budou se vyclívati, když tato povaha zboží jest zachována, podle tohoto čísla bez ohledu na hustotu tkaniny.

Použití bavlněných přízí do čís. 13 po anglicku nevylučuje, aby se projednávalo toto zboží jako hrubé látky.

K čís. 271 b:

Lepenka na podlahu:

Lepenka na podlahu jest pokrývka na podlahu z lepenky, která jest napuštěna bitumenem, petrolejovou smůlou nebo asfaltem a pak opatřena pokostovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách, v síle nad 1·2 mm a ve váze 1000 g nebo více na 1m².

K čís. 287 b:

Jednoduché dámské polobotky:

Podšívka svršku této obuvi, jakož i povlak stélky (branzolu) musí býti zcela z bavlny nebo lnu; použití lepidel, také kaučuku, ke kašírování je přípustno. Za uzávěru bude sloužiti jednoduchý knoflík nebo jednoduchá kovová spona; jedna nebo dvě hladké příčné pásky jsou přípustny. Tato obuv nesmí býti jinak zdobena, nesmí míti podpatky „celokomtes“ (podešve až přes krček podpatku); čistá fakturní cena této obuvi nesmí přesahovati 7 zlatých korun za pár.

Uložené vzorky mohou býti doplňovány, pokud se týče vyměňovány.

K čís. 288:

Pantofle a domácí střevíce atd.:

Střevíce zvané huňa jsou střevíce, zhotovené z látky zvané huňa (bez ohledu na váhu tkaniny), s podrážkou z motouzu, z látky zvané huňa nebo z plsti. Ve smluvním styku nevylučuje vyclení jako střevíce huňa, jsou-li paty nebo přední části sesíleny vložkou z kartonu (lepenky), jakož i upravené k lepšímu opnutí nohy (na příklad knoflíky, přeskami nebo pružnými vložkami).

Podle čís. 288 b vyclívá se též obuv tak zvaná mikado. Obuv mikado jest obuv z plsti nebo z látek na obuv, z tak zvané velbloudí srsti nebo z tak zvaných skotských látek (viz k čís. 180 a 3), bez ohledu na váhu použité látky, s podešví z plsti a kůže nebo jen z kůže, nebo jen z plsti nebo motouzu nebo z kůže s mezipodešví z lepenky nebo z textilní látky. Připevnění podpatkových plátků, jakož i ozdobení třapci z jiných látek jest přípustné. Taková obuv může míti též stužený nárt a patu.

K čís. 301:

Hole dřevěné nebo rákosové:

Spojení se zdířkou, tvořící dolní konec hole, z obyčejných nebo jemných látek zůstává při vyclívání bez povšimnutí.

K čís. 302:

Zahradní nábytek:

Za zahradní nábytek se považují židle, lenošky, lavice, stoly a stoličky.

K čís. 302 a 303:

Krabice:

Barevná, bronzovaná, stříbřená, zlacená, vypálená nebo vtlačená označení firem, zboží nebo jakosti, tovární značky a pod., též ozdobená, zůstanou při vyclívání nepovšimnuta.

K čís. 302 a 303:

Památkové předměty:

Označení krajiny a místa nebo krátkého věnování, provedené vypáleným, vtlačeným, malovaným a podobným písmem, zůstanou při vyclívání tohoto zboží podle jeho bližší povahy bez povšimnutí.

K čís. 319:

Technické sklo:

Za technické sklo se považuje: Luxfer-prismata (vložky do světlíků), zorná skla pro kotle, pro pekařské, tavicí pece atd., misky pro vyvolávání fotografií a na chirurgické nástroje s výlevkou nebo bez ní, kasety pro vyvolávání fotografických desek, vodoměrná skla a ochranná opatření k vodoměrným sklům, vásy a cylindry na mazavé oleje ke strojům, třecí misky a paličky pro laboratoře, filtrovací trychtýře s vlisovanými rýhami, obkládačky ze skla, skla do lodních svítilen a lodní čočky, stojánky pro výkladní skříně, skleněná písmena, skleněné vlnité valchy, skleněné tyče pro průmysl nábytku a textilní, lahvové kuličky a jiné uzávěrkové kuličky, kuličky pro technické účele, kuličky pro mlýny, cylindrické válce pro kožařský průmysl.

K čís. 340 a:

Vápenec, surový:

K čís. 340 a patří surový vápenec (přírodní uhličitan vápenatý), nepálený, v kusech nebo mletý.

K čís. 340 b:

Vápenec, pálený, hašený, (žíravé vápno):

Smluvní celní sazba tohoto čísla platí, pokud jest v platnosti československé clo pro vápno, pálené, též hašené (československé číslo 150 a) 1·50 Kč.

K čís. 355:

Zvonivky a dlaždice:

Síla zjišťuje se na nejtenším místě; při tom však prohlubeniny, způsobené vtlačenými továrními známkami a značkami, jakož i pouze ojedinělé, při lisování nebo pálení vzniklé nepravidelnosti a konečně i snížené okraje zůstanou bez povšimnutí.

K čís. 361 b:

Obyčejné hrnčířské nádobí atd.:

Také hrnčířské nádobí, z obyčejné hlíny, barevně se vypalující, glazurou jednou polévané, jako na příklad tak zvané nádobí Rockingham, podle předložených vzorků, bude se vyclívati podle tohoto čísla.

K čís. 375:

Roury:

Lité roury s kondensačními hrnci (syfony) vyclívají se jako rourové spojky tohoto čísla.

K čís. 381:

Domácí a kuchyňské nářadí:

Jako domácí a kuchyňské nářadí vyclívají se též kbelíky na uhlí, předložky před kamna a misky ke kamnům.

K čís. 407 a:

Zboží z nekujné litiny:

U kanalisační litiny pokládá se potažení asfaltem za hrubý nátěr. Za kanalisační litinu se pokládají stokové mříže, vstupní rámy, vstupní poklopy, stokové uzávěry, dešťáky, vtokové trychtýře, skřínky na kohouty a uliční poklopy pro podzemní hydranty.

K čís. 407:

Litina kamnová:

Do kusové váhy pětinkových kamen dlužno započítati též příslušné kroužky, rošty, nohy a nezdobená dvířka, která jsou buď připevněna drátem nebo jsou s nimi společně zabalena.

K čís. 408:

Pětinková kamna:

Do kusové váhy pětinkových kamen dlužno započítati též příslušné kroužky, rošty, nohy a dvířka, která jsou k nim buď připevněna drátem nebo jsou s nimi společně zabalena.

K čís. 407 a a k čís. 408 a:

Pětinková kamna:

Při jinak neopracovaných pětinkových kamnech zůstávají bez povšimnutí: sešroubování nebo snýtování jednotlivých součástí, upevnění uzávěr na kamnových dvířkách, jakož i — dojdou-li tato kamna rozložena — vrtané nebo vyrážené otvory za účelem sestavení jednotlivých částí.

K čís. 428:

Armatury, petrolejové vařiče atd.:

Ucpávky u armatur, petrolejových a lihových vařičů a letovacích nástrojů zůstanou při vyclívání bez povšimnutí.

K čís. 439 d, 2α:

Stroje k čištění luk od mechu:

Stroje k čištění luk od mechu jsou stroje na obdělávání luk, opatřené noži ve dvou řadách za sebou, které slouží k rozřezávání trávníku.

K čís. 441 b a c:

Speciální stroje a přístroje pro cukrovary, pivovary a sladovny:

Takovými speciálními stroji a přístroji na průkaz jejich určení se rozumějí:

1. A. Pro cukrovary:

   stroje na praní řepy,

   řezací stroje na řepu,

   difusery a difusní přístroje s příslušnými vývěvami,

   lisy na řízky,

   filtrační lisy,

   kalolisy,

   lapače drti,

   malaksery (též refrigeranty a kristalisatory),

   saturatéry,

   přístroje na vyprazdňování odstředivek (dechargeury),

   přístroje k odlučování šťáv,

   zařízení na síření šťáv,

   separátory vápeného mléka,

   přístroje na hašení vápna,

   filtry (otevřené nízkotlaké filtry, uzavřené filtry skříňové, filtry na spodium),

   přístroje na čištění šťáv aktivním uhlím,

   zařízení na regeneraci spodia,

   lisy na kostkové tyčinky a kostkové desky a stroje na rozsekávání kostkových tyčinek a desek na kostky,

   balicí stroje na cukr,

   granulátory,

   zařízení na prosévání cukru,

   zařízení na mletí cukru,

   zařízení na sušení řízků,

   zvedací kola na řepu nebo vodu,

   hrabicové transportéry řízků,

   bagry na řízky,

   dopravní a lisovací šrouby na řízky,

   pásové transportéry,

   korýtkové výtahy,

   třasadlové dopravní žlaby,

   výtahy na řepu,

   Westonovy odstředivky,

   odstředivky na cukrové homole,

   čerpadla na brýdové vody,

   čerpadla na vápenné mléko,

   čerpadla na kal,

   čerpadla na šťávy,

   čerpadla na cukrovinu,

   čerpadla na syrupy,

   stroje na praní plachetek,

   stroje na praní spodia,

   stroje na mytí forem na cukr.

1. B. Pro pivovary a sladovny:

   vystírací a zcezovací kádě s míchadly,

   stroje na odkličování ječmene,

   obraceče sladu,

   sladovací bubny, sušicí bubny,

   šrotovníky,

   čisticí a lešticí stroje na slad,

   cízy na chmel,

   stroje na utužování sudů s příslušenstvím,

   stroje na odstraňování zátek,

   automatické stroje na mytí sudů,

   automatické stroje na vymývání sudů,

   stroje na zkoušení sudů,

   požahovací stroje na sudy,

   stroje na vysmolování sudů,

   válečková zařízení na dopravu sudů,

   mladinkové filtry,

   monžíky na chmel s míchadly,

   kalorifery pro sladovny,

   přístroje na plnění sudů,

   filtry,

   stroje na praní filtrační hmoty,

   přístroje na plnění lahví i s transportními pasy,

   zařízení na čištění lahví,

   stroje na uzátkování lahví,

Posléze jmenovaných 5 strojů, pokud se týká přístrojů vyclívá se podle smluvních sazeb také tehdy, odebírají-li se pro jiné podniky než pivovary.

Smluvní cla platí i pro jednotlivě dovážené části těchto strojů a přístrojů čís. 441 b a c s výjimkou transportních pasů k přístrojům na plnění lahví.

K čís. 441 c: Speciální stroje a přístroje pro doly, hutě a válcovny a pro chemický průmysl:

Takovými speciálními stroji a přístroji na průkaz jejich určení se rozumějí:

1. A. Pro doly, hutě a válcovny:

   těžné stroje,

   vyklápěcí zařízení,

   třídicí rošty,

   třasadla,

   kývavá síta,

   třídicí bubny,

   prádla uhlí,

   úplná zařízení válcoven železa a obecných kovů včetně válcoven za studena, jakož i pomocná zařízení k nim (jako sklápěcí stoly, válečková posunovadla, střešní zdviže, vlečná zařízení),

   Forterovy ventily k plynovým generátorům,

   pístová dmychadla k zařízením pro vysoké pece, těžší než 800 q,

   turbinová dmychadla k zařízením pro vysoké pece, těžší než 20 q,

   turbokompresory k zařízením pro vysoké pece, těžší než 400 q.

1. B. Pro továrny na mýdlo:

   stroje na řezání mýdlových tyčí,

   hoblovací stroje na mýdlo,

   mísicí stroje na mýdlo,

   hnětací stroje (pilírovací) na mýdlo,

   lisy na mýdlové tyče (pelotesy),

   sušicí stroje na mýdlo,

   automatické razicí stroje,

   chladicí stroje na mýdlové desky,

   kompresory s výtlakovou nádobou na mýdlo.

1. C. Zařízení pro továrny na olej:

   drticí stroje na semena,

   čisticí stroje na semena,

   pražicí pánve,

   hydraulické ceďákové lisy,

   stroje na lámání pokrutin.

1. D. Zařízení pro továrny na klih:

   drticí stroje na kosti,

   difuséry kostí,

   vyluhovací a extrakční přístroje na klih,

   přístroje na sušení fosfátů.

Smluvní cla platí i pro jednotlivě dovážené části těchto strojů a přístrojů čís. 441 b a c.

K čís. 456:

Sportovní dětské vozíky:

Sportovní vozíky sem náležející jsou dětské vozíky většinou sklápěcí, se dřevěnou kostrou, dřevěným sedadlem, dřevěnou opěrou a dřevěnými podpěradly rukou a nohou, bez vyložení po stranách, bez obalu na nohy a bez střechy.

K čís. 514 a:

Obvazové látky:

Podle tohoto sazebního čísla dlužno ve smluvním styku vyclívati mullová obínadla se tkaným okrajem, i nejsou-li napuštěna a v antiseptických obalech.

1. B. K československému celnímu sazebníku.

   K s. čís. 64 a 65. Pro plemenné býky a plemenné krávy rasy simenské a hnědé, pocházející a přicházející z Rakouska, budou platiti pro dobu trvání obchodní smlouvy dojednané 16. února 1927 mezi Československou republikou a Švýcarskem cla stanovená v této smlouvě sazbou 180·— Kč za kus.

   Plemenný dobytek jmenovaných ras projedná se při dovozu za snížené clo, předloží-li dovozce celnímu úřadu předepsané osvědčení příslušné československé zemědělské rady nebo zemědělského referátu civilní správy Podkarpatské Rusi, potvrzené nálezem československého úředního zvěrolékaře, pověřeného zvěrolékařskou prohlídkou při dovozu, o tom, že v souhlasu s údaji rakouského dobytčího pasu jde o plemenný dobytek rasy jmenované v osvědčení.

K s. čís. 71. Teplokrevní koně pocházející a přicházející z Rakouska, a to ras nebo kmenů Lipica, Nonius, Furioso, Gidran, křížení anglo-arabského a kříženci jmenovaných teplokrevných koní mezi sebou, jakož i teplokrevní koně rasy Haflinger budou požívati po dobu platnosti obchodní smlouvy dojednané 31. května 1927 mezi Československou republikou a Maďarským královstvím celních sazeb v této smlouvě pro teplokrevné koně stanovených ve výši 900·— Kč, případně 550·— Kč za kus, předloží-li dovozce celního úřadu potvrzení československého úředního zvěrolékaře, pověřeného zvěrolékařskou prohlídkou při dovozu, o tom, že v souhlase s údaji rakouského dobytčího pasu jde o dovoz jmenovaných teplokrevných koní.

V případě splnění této poslední podmínky budou požívati chladnokrevní koně norické rasy, pocházející a přicházející z Rakouska, při dovozu do Československé republiky smluvních cel 1100·— Kč, případně 550·— Kč zu kus.

Přiznala-li by Československá republika třetímu státu pro chladnokrevné koně celní výhodu přesahující smluvní výhodu přiznanou Rakousku, bude platiti tato výhoda také na koně týchž ras, i na koně rasy norické, pocházející a přicházející z Rakouska.

K s. čís. 109. Zásilky rakouských vín musí při dovozu do Československé republiky býti doprovázeny nejen osvědčením původu, nýbrž i nálezem o rozboru.

Osvědčení původu jsou oprávněny vydávati místně příslušné zemědělské a lesní ústředny (zemědělské komory) — Land- und forstwirtschaftliche Hauptkörperschaften (Landwirtschaftskammern), jakož i příslušní spolkoví sklepní inspektoři.

Nálezy o rozboru jest oprávněn vydávati zemědělsko-chemický spolkový pokusný ústav ve Vídni nebo jeho odbočky.

Nálezy o rozboru budou obzvláště obsahovati:

specifickou váhu,

alkoholovou stupňovitost,

obsah všech kyselin,

obsah těkavých kyselin,

obsah extraktu (výtažku),

obsah cukru,

obsah extraktu (výtažku) bez cukru,

obsah popele (nerostných látek).

V nálezu o rozboru bude udáno, že se rozbor týká téže vinné zásilky, pro niž bylo vydáno příslušné osvědčení původu.

Československým úřadům zůstává vyhrazeno právo přezkoušeti rozbory dovážených vín.

K s. pol. 200 d), 233 d), 252 d) a 258 d). Jest shoda v tom, že stávkové a pletené zboží, výslovně nejmenované, shora označených sazebních čísel požívá ve smluvním styku i tehdy smluvních sazeb, jde-li o zboží přistřižené a šité.

K s. pol. 229 b). Tyrolské lodeny jsou hladké, nevzorkované, jednobarevné (barvené v kusu nebo ve vlně), nebo vícebarevné (pouze melírované) tkaniny z ovčí mykané příze, jež jsou více nebo méně zplstěny (valchovány) a mají svrchní stranu hladkou nebo zdrastěnou (lodeny s vlasem na způsob velbloudího).

Československá vláda prohlašuje ochotu, že sníží-li celní sazbu na vlněné tkaniny této položky ještě pod výměru, přiznanou pro tyrolské lodeny, přizná touž výhodu také tyrolským lodenům.

Odbavovati tyrolské lodeny jsou zmocněny hlavní celní úřady v Praze, v Plzni, v Liberci, v Brně a v Bratislavě.

K s. čís. 239. Kroucenými žíněmi a chlupy na tkaninách rozumějí se stejnoměrné vrstvy roztřásněných žíní a chlupů, jež jsou upevněny na hrubých tkaninách; používá se jich k účelům čalounickým (vycpávání).

K s. pol. 267 a). Čepicemi sem patřícími rozumějí se pokrývky na hlavu se štítkem, jakož i námořnické čapky pro děti, zhotovené z tkanin všeho druhu, vyjma z hedvábí.

K s. čís. 274. Lehkou konfekcí pro dámy, dívky a děti rozumějí se: lehké šaty (šaty v celku), bluzy, sukně, župany, pyjama, zástěrky, ranní kabátky (kabátky ke kadeření). Za těžkou dámskou konfekci se pokládají dámské a dívčí pláště, kostymy, kabáty (saka) a sukně ke kostymům.

K s. čís. 298 a 300. Jest shoda v tom, že tiskopisy rakouského poštovního spořitelního úřadu, a to šekové vplatní lístky, šeky v sešitech, seznamy k hromadným šekům, platební poukázky a převodní poukázky odbavují se při dovozu do Československé republiky podle s. čís. 647 beze cla.

K poznámce k s. čís. 299. Bezcelnost bude přiznána takovým modním časopisům, které mají formu časopisu, tudíž vycházejí-li periodicky nejméně 4kráte do roka, je-li udána redakce (vydavatel) a předplatné nebo cena jednotlivého sešitu a mají-li mimo to obsah literární (román, feuilleton, novelu) nebo odborný (modní zprávu nebo podobné pojednání nebo delší popisy vyobrazených modelů), a sice i tehdy, když nejsou sešity, nýbrž skládají se z volně vložených, avšak stránkovaných listů.

K těmto bezcelným modním časopisům přiložené archy vzorkových střihů, hotové střihy a pod., dále nestránkované modní obrázky dlužno vyclívati odděleně podle jich povahy.

K s. čís. 300. 1. Při vyclívání nehledí se na vyobrazení a značky, jež jsou pouze živnostenskými ochrannými známkami, ani na ozdoby sestávající z čar, orámování, jsou-li toliko na bezprostředních obálkách, obalech nebo krabicích s papírovým zbožím.

1. 2. Žlábky vytlačené na listy do alb za účelem snažšího listování, dírky na těchto listech, mající sloužiti k jejich spojení a výřezy k zasunutí lístků, nevylučují vyclívání podle s. pol. 300 a).
2. 3. Při zařadění alb, desek na jejich vazbu a psacích podložek nehledí se na rohy a hřbety z kůže nebo tkanin.
3. 4. Hotová alba s koženými deskami vyclívají se podle s. pol. 300 c).
4. 5. Desky na vazbu alb povlečené napodobeninami kůže (pegamoidem, grabiolem, granitolem atd.) vyclívají se podle s. čís. 300 c).

K s. čís. 312. Utěsňovacími deskami z kaučuku s příměsí osinku rozumějí se pravoúhlé desky větších rozměrů, jichž se používá k výrobě ucpávek na vysoký tlak.

K s. pol. 326 a). Ve smluvním styku vyclívají se také potítka do klobouků z napodobenin kůže (pegamoidu, grabiolu, granitolu atd.) podle s. pol. 326 a).

K s. čís. 338. Do s. čís. 338 patří jen velocipedová sedla bez per a opor (podpěradel).

K s. čís. 351. Desky sklížené z dyh (překlížky) vyclívají se podle s. čís. 351.

K s. pol. 353 a). Ke zhotovení rámů patřících do s. pol. 353 a) může býti použito též dyh z různých druhů dřeva, pokud se tím nevytvoří kresby, mosaika a pod.

K s. čís. 354. Při vyclívání holí nehledí se na spojení se zdířkou z jemných hmot, jež tvoří dolní konec hole.

K poznámce k s. pol. 356 c) 1. Prkénka uvedená v poznámce k s. pol. 356 c) 1 požívají výhody smluvní sazby v poznámce vyznačené jen tehdy, jsou-li 160—250 mm dlouhá, 40 až 70 mm široká a 4·5—7·5 mm silná.

K s. čís. 356, 358 a 359. Barevná, též bronzí, stříbrem nebo zlatem provedená, vpálená nebo vtlačená označení firem, zboží nebo jakosti, tovární známky a pod., též ozdobená, zůstanou při vyclívání krabic nepovšimnuta.

K s. pol. 361 c). Zvýší-li Rakousko dnešní clo 20 zlatých korun na celluloid, čímž by se zvýšilo také celkové smluvní clo (ex s. čís. 307 a 3) pro knoflíky z celluloidu (155 zlatých korun nad clo pro celluloid), vyhrazuje si Československá republika zvýšiti dnešní smluvní clo 1960·— Kč pro knoflíky z celluloidu (ex s. pol. 361 c) v rozsahu celního zvýšení provedeného Rakouskem.

K s. čís. 400. Podle s. čís. 400 vyclívají se stavební desky (Heraklitovy, Veitschské desky), jež byly zhotoveny s použitím dřevěných třísek nebo jiných rostlinných vláken, pokud obsahují co do váhy více než 50% magnesitového (Sorelova) cementu.

K s. čís. 431. Ve smluvním styku vyclívají se kroucené ocelové tyče k výrobě spirálních vrtáků na uhlí, jakož i ocelové tyče s vyvstávající spirálou k výrobě hadových vrtáků podle s. pol. 431 b).

K s. čís. 432. Plochým železem na želízka k nožům rozumí se ploché železo směrem ke středu nebo k jedné podélné straně postupně sesílené.

K s. čís. 433. Jest shoda v tom, že pásky na bedny s vroubkováním nebo rýhováním, jež vznikly při vyrážení dírek, nepokládají se za vzorkované.

K s. čís. 439. Dutá ocel v tyčích k výrobě dutých vrtáků má vnější průměr 18—35 mm, při čemž světlost nesmí přesahovati 35% vnějšího průměru. Průřez těchto tyčí může býti kulatý šesti- nebo osmihranný.

K s. čís. 468. Ve smluvním styku odbavují se poniklovaná pouzdra na cigarety a na tabák celní sazbou 1950·—Kč za 100 kg.

K s. čís. 468 a 509. Pružné pásky v pouzdrech na cigarety a na tabák zůstanou při vyclívání nepovšimnuty.

K s. pol. 470 b). Podle s. pol. 470 b) vyclívá se též kalená, pružinová ocel ve svazcích nebo v kotoučích slabší 0·5 mm a široká 1·5 cm a užší.

K s. čís. 472. Šikmo vysoustružené zápustě pro hlavičky šroubů nevylučují projednání kování podle s. pol. 472 a).

K s. čís. 475. Při vyclívání železných pokladen nehledí se na poniklování klíčových štítků, klik a rukojetí.

K s. čís. 516. Armatury jsou výstrojné předměty strojů, přístrojů a rourovodů.

K s. čís. 517. Při zařadění armatur, petrolejových, lihových vařičů a spájecích přístrojů zůstávají ucpávky nepovšimnuty.

K poznámce k s. pol. 530 b). Takováto ocel na příraznice k mlátičkám, surová, vyclívá se podle s. pol. 431 c).

K s. čís. 538. Pro celní výhodu stanovenou na elevátory na slámu nutno při dovozu při šetření ostatních předpisů prokázati celnímu úřadu účel upotřebení dotyčných strojů předepsaným potvrzením příslušné obchodní a živnostenské komory.

Pro celní výhodu stanovenou na papírenské stroje vyžaduje se při šetření ostatních předpisů dodatečná celní prohlídka, t. j. zjištění, že dotyčné stroje sestavené v závodě odběratelově ve stavu k provozu způsobilém skutečně slouží k udanému účelu upotřebení.

Stroji papírenskými rozumějí se stroje na výrobu papíroviny, papíru a lepenky a na úpravu papíru a lepenky.

1. 1. Ke strojům na výrobu papíroviny patří:
   1. a) stroje na výrobu dřevoviny:

      stroje na loupání kůry,

      loupací stroje,

      štípací stroje (váží-li kus více než 1000 kg),

      stroje na vyvrtávání suků,

      brusy na dřevo,

      lapače třísek,

      třídicí stroje na dřevovinu,

      rafinery dřevoviny,

      odvodňovací šroubové lisy,

      odvodňovací stroje na dřevovinu;

   1. b) stroje na výrobu buničiny:

      stroje na loupání kůry,

      loupací stroje,

      stroje na řezání kotoučů z kmenů,

      odstředivé mlýny (na drcení rozsekaného dřeva nejméně s 15 bicími rameny),

      stroje na třídění rozsekaného dříví,

      lapače suků,

      drtiče buničiny,

      lapače písku,

      stroje na třídění buničiny,

      odvodňovací šroubové lisy,

      odvodňovací stroje s podélnými síty rovinnými nebo síty válcovými,

      bělicí holandry;

   1. c) stroje na výrobu hadroviny:

      zařízení na vyklepávání hadrů,

      stroje na řezání hadrů,

      zařízení na vyprašování hadrů,

      namáčecí bubny,

      stroje na rozvlákňování,

      holandry na vypírání a rozmělnění hadrů,

      bělicí holandry,

      odvodňovací stroje s podélnými síty nebo se síty válcovými.

1. 2. Ke strojům na výrobu papíru a lepenky patří:

   zařízení na rozpouštění zemin a chloru,

   holandry na papírovinu,

   mlýny na jemné mletí papíroviny (zvané též kuželové mlýny),

   vlastní papírenské stroje s podélnými síty rovinnými nebo se síty válcovými, sestávající z lapačů písku, z lapačů uzlů, z části sítové, z přetřásadla, z části lisovací (odvodňovací), z části sušicí (vysoušecí válce), z části hladicí (satinovací válce), z podélného řezacího stroje a ze zařízení navíjecího.

1. 3. Ke strojům na úpravu papíru a lepenky patří:

   stroje na převíjení a rozřezávání papírového listu,

   navlhčovací stroje,

   papírenské kalandry,

   příčné řezací stroje,

   stroje na výrobu pergamenového papíru (sestávající z podobných částí jako vlastní papírenské stroje),

   stroje na slepování papírových listů (kašírovací stroje) (sestávající z podobných částí jako vlastní papírenské stroje).

Je shoda v tom, že celní sazby stanovené v této dodatkové úmluvě pro zboží této třídy nevztahují se ani na Roentgenovy ani na jiné elektrolékařské přístroje a pomocné nářadí.

K s. čís. 621. Při použití smluvního cla je podmínkou, že se předloží vysvědčení o obsahu obalů. Tato vysvědčení buďtež vyhotovena příslušnou komorou země výroby pro obchod, živnosti a průmysl.

K obchodní dohodě ze 4. května 1921.

Obě smluvní strany se zavazují, že s příslušníky a společnostmi druhé smluvní strany nebudou, pokud se týká režimu tuzemských a cizozemských platebních prostředků nakládati hůře než s příslušníky a společnostmi státu, požívajícího v tomto směru nejvyšších výhod.

Ustanovení dunajského statutu o transitním styku na Dunaji nejsou dotčena ustanoveními tohoto článku a příslušného závěrečného protokolu.

Jest shoda v tom, že obě strany, měníce ustanovení odstavce 3. si sdělí úřady, příslušné k vystavování živnostenského listu legitimačního.

Živnostenské listy legitimační budou vyhotoveny podle vzoru, předepsaného ve článku 10 Mezinárodní konvence pro zjednodušení celních formalit ze dne 3. listopadu 1923.

Odstavec 2 tohoto článku nahrazuje se tímto zněním:

Odstavec 1. tohoto článku nahražuje se tímto zněním:

Osvobození od dávek uvedené v bodě b rozšiřuje se na čerstvou zeleninu do množství 5 kg (vyjma zemáky).

Ustanovení bodu f o hospodářských podnicích platí obdobně také pro rybničné hospodářství.

Osvobození od cla přiznává se též pro potřebné množství krmiva pro ryby.

Mateční kapři, kteří jsou určeni ku tření z hlavních kaprových rybníků do třecích rybníků, budou odbavováni v záznamním řízení. Úbytek při opětném jich vývozu zůstane bezcelný, bude-li hodnověrně odůvodněn.

Roční množství a druh krmiva pro ryby, jakož i počet, případně váha třecích ryb, bude stanovena pro jednotlivá rybničná hospodářství v obapolné dohodě.

Bod q, odstavec 1., bude zníti: