Zákon o sociálním zabezpečení

§ 15

účinné od 1. 1. 1976Pracující má podle délky doby zaměstnání a podle dosaženého věku nárok na plný starobní důchod nebo na poměrný starobní důchod.

§ 16

účinné od 1. 1. 1976Podmínky pro nárok na plný starobní důchod

účinné od 1. 1. 1976(1) Na plný starobní důchod má nárok pracující, který byl zaměstnán nejméně 25 roků a v době trvání zaměstnání dosáhl věku aspoň 60 let.

účinné od 1. 1. 1976(2) Na plný starobní důchod má nárok též pracující, který byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku aspoň

1. účinné od 1. 1. 1976a) 55 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 až 7 a toto zaměstnání trvalo při dosažení uvedeného věku;
2. účinné od 1. 1. 1976b) 58 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 8 a 9 a toto zaměstnání trvalo při dosažení uvedeného věku.

účinné od 1. 1. 1976(3) Žena má nárok na plný starobní důchod, jestliže byla zaměstnána nejméně 25 roků a v době trvání zaměstnání dosáhla věku aspoň

1. účinné od 1. 1. 1976a) 53 let a vychovala pět nebo více dětí,
2. účinné od 1. 1. 1976b) 54 let a vychovala tři nebo čtyři děti,
3. účinné od 1. 1. 1976c) 55 let a vychovala dvě děti,
4. účinné od 1. 1. 1976d) 56 let a vychovala jedno dítě,
5. účinné od 1. 1. 1976e) 57 let a nevychovala žádné dítě,

účinné od 1. 1. 1976pokud pro ni není výhodnější ustanovení předchozího odstavce.

účinné od 1. 1. 1976(4) Při posuzování nároku ženy na starobní důchod se přihlíží k jejím dětem (i k osvojencům) a k dětem, které převzala do péče nahrazující péči rodičů; ustanovení § 11 odst. 2 platí i tu.

§ 17

účinné od 1. 1. 1976Podmínky pro nárok na poměrný starobní důchod

účinné od 1. 1. 1976(1) Na poměrný starobní důchod má nárok pracující, který byl zaměstnán po dobu kratší než 25 roků, avšak nejméně 10 roků, jestliže v době trvání zaměstnání dosáhl věku aspoň 65 let.

účinné od 1. 1. 1976(2) Žena má nárok na poměrný starobní důchod též, jestliže byla zaměstnána po dobu kratší než 25 roků, avšak nejméně 20 roků a dosáhla v době trvání zaměstnání věku aspoň 60 let.

§ 18

účinné od 1. 1. 1976Výše plného starobního důchodu

účinné od 1. 1. 1976(1) Základní výměra plného starobního důchodu pracujícího, který splnil podmínky stanovené pro nárok na tento důchod, činí

1. účinné od 1. 1. 1976a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracující zaměstnán z potřebné doby zaměstnání 25 roků nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod;
2. účinné od 1. 1. 1976b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracující zaměstnán z potřebné doby zaměstnání 25 roků nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod;
3. účinné od 1. 1. 1976c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.

účinné od 1. 1. 1976(2) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítají pracujícím uvedeným pod písm. a) a b) od 21. roku zaměstnání a ostatním pracujícím od 26. roku zaměstnání za každý rok zaměstnání

účinné od 1. 1. 1976průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však celkem 20 % tohoto výdělku; toto omezení neplatí, byl-li pracující z potřebné doby zaměstnání 25 roků zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii. Pro zvýšení základní výměry podle předchozí věty se započítává jen doba zaměstnání po dosažení věku 18 let.

účinné od 1. 1. 1976(3) Byl-li pracující zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle předchozího odstavce do započitatelné doby zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání III. pracovní kategorie, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

§ 19

účinné od 1. 1. 1976Výše poměrného starobního důchodu

účinné od 1. 1. 1976Poměrný starobní důchod činí za každý rok zaměstnání 2 % průměrného měsíčního výdělku⁴).

§ 20

účinné od 1. 1. 1976Nárok na starobní důchod při dalším zaměstnání

účinné od 1. 1. 1976(1) Pracující, kteří splní podmínky pro nárok na starobní důchod, mohou pokračovat podle svých fyzických a duševních schopností v dalším zaměstnání. Nárok na starobní důchod za dobu výkonu dalšího zaměstnání v Československé socialistické republice se zvyšuje podle dalších ustanovení.

účinné od 1. 1. 1976(2) Organizace jsou povinny ve spolupráci se závodními výbory základních organizací Revolučního odborového hnutí vytvářet v souladu s potřebami národního hospodářství příznivé předpoklady pro další zaměstnávání těch pracujících v pracovním poměru, kteří nepoužijí svého práva na odchod do důchodu a rozhodnou se pokračovat v práci i po vzniku nároku na starobní důchod. Obdobnou povinnost mají ke svým členům výrobní družstva a jednotná zemědělská družstva.

účinné od 1. 1. 1976(3) Starobní důchod se po dobu dalšího zaměstnání poskytuje jen za podmínek a v rozsahu, které stanoví vláda Československé socialistické republiky (§ 169).

§ 21

účinné od 1. 1. 1976Zvýšení nároku na plný starobní důchod

účinné od 1. 1. 1976(1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na plný starobní důchod a nepobírá tento důchod ani jeho část, ani invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let, zvyšuje se nárok na plný starobní důchod za každý další rok zaměstnání vykonávaného za účinnosti tohoto zákona o 7 % průměrného měsíčního výdělku; při neukončeném roku zaměstnání o 1,75 % průměrného měsíčního výdělku za každé tři měsíce zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1976(2) Pro zvýšení nároku na plný starobní důchod podle předchozího odstavce se do doby dalšího zaměstnání nezapočítávají náhradní doby (§ 11).

§ 22

účinné od 1. 1. 1976Zvýšení nároku na poměrný starobní důchod

účinné od 1. 1. 1976(1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na poměrný starobní důchod a nepobírá tento důchod ani jeho část, ani invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let, zvyšuje se nárok na poměrný starobní důchod za každý další rok zaměstnání vykonávaného do dovršení 25 roků zaměstnání o 2 % průměrného měsíčního výdělku.

účinné od 1. 1. 1976(2) Po dovršení 25 roků zaměstnání zvyšuje se nárok na poměrný starobní důchod podle ustanovení o zvyšování nároku na plný starobní důchod.

účinné od 1. 1. 1976(3) Ustanovení § 21 odst. 2 platí obdobně.

§ 23

účinné od 1. 1. 1976Nejvyšší a nejnižší výměra starobního důchodu

účinné od 1. 1. 1976(1) Nejvyšší výměra starobního důchodu v pevných částkách činí

1. účinné od 1. 1. 1976a) 2500 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a zaměstnání této kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod;
2. účinné od 1. 1. 1976b) 2150 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v II. pracovní kategorii a zaměstnání této kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod nebo pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii, nesplňuje však podmínky pro nárok na starobní důchod ze zaměstnání I. pracovní kategorie [§ 18 odst. 1 písm. a)].

účinné od 1. 1. 1976Částkou převyšující tyto výměry se starobní důchod vyměří, jen pokud jde o zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod; důchod spolu s tímto zvýšením nesmí však přesáhnout částku 3000 Kčs měsíčně. Tato nejvyšší výměra pro starobní důchod s jeho zvýšením za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod platí též, jde-li o důchod ze zaměstnání III. pracovní kategorie.

účinné od 1. 1. 1976(2) Starobní důchod (plný i poměrný) činí nejméně 400 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 1. 1976(3) Nejvyšší procentní výměra starobního důchodu (odstavce 1 a 2) činí

1. účinné od 1. 1. 1976a) jde-li o výdělky podléhající dani ze mzdy, 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 14 odst. 4 a sníženého o částku odpovídající dani ze mzdy z takového výdělku poplatníka⁵) staršího 50 let (ženy starší 45 let), který nevyživuje žádnou osobu nebo vyživuje jen jednu osobu,
2. účinné od 1. 1. 1976b) jde-li o výdělky z pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva, 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 14 odst. 4,
3. účinné od 1. 1. 1976c) jde-li o výdělky, z nichž část podléhá dani ze mzdy [písmeno a)] a část této dani nepodléhá [písmeno b)], 90 % průměrného měsíčního výdělku zjištěného ze součtu zdaněných i nezdanitelných výdělků a neomezeného podle § 14 odst. 4.

§ 24

účinné od 1. 1. 1976(1) Pracujícím, jejichž nepříznivý zdravotní stav působí změnu, pokles nebo ztrátu pracovní schopnosti, poskytují zdravotnické orgány a orgány sociálního zabezpečení ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a družstevními orgány a v součinnosti s organizacemi péči, aby potřebnou léčbou, převedením k vhodné práci, úpravou pracovních podmínek a účelnou pracovní rehabilitací (§ 84) si udrželi nebo získali vhodné zaměstnání a tím si zabezpečili dosavadní životní úroveň.

účinné od 1. 1. 1976(2) Při ztrátě nebo dlouhodobém poklesu pracovní schopnosti se pracující zabezpečují invalidním (částečným invalidním) důchodem. Pokud povaha zdravotního poškození a věk pracujících připouštějí zlepšení jejich zdravotního stavu a obnovení pracovní schopnosti, přiznává se invalidní (částečný invalidní) důchod za dobu trvání plné (částečné) invalidity a umožňuje se vhodnou pracovní rehabilitací, aby důchodci znovu získali pracovní schopnost, popřípadě mohli vhodně využívat zbývající pracovní schopnosti.

§ 25

účinné od 1. 1. 1976Podmínky pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod

účinné od 1. 1. 1976(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží pracujícímu, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na důchod (§ 26) a v době trvání zaměstnání se stal plně (částečně) invalidním. Jde-li o plnou (částečnou) invaliditu vzniklou nemocí z povolání, není rozhodné, kdy plná (částečná) invalidita vznikla.

účinné od 1. 1. 1976(2) Invalidní důchod však nenáleží pracujícímu, který v době vzniku plné invalidity již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod, pokud plná invalidita není následkem pracovního úrazu (§ 27).

účinné od 1. 1. 1976(3) Pracující je plně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

1. účinné od 1. 1. 1976a) je neschopen vykonávat jakékoli soustavné zaměstnání, nebo
2. účinné od 1. 1. 1976b) výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav, nebo
3. účinné od 1. 1. 1976c) je sice schopen vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, anebo
4. účinné od 1. 1. 1976d) může vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek (občané nevidomí, občané s velmi těžkými ortopedickými vadami apod.).

účinné od 1. 1. 1976(4) Pracující je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat

1. účinné od 1. 1. 1976a) dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek anebo
2. účinné od 1. 1. 1976b) jen jiné zaměstnání méně kvalifikované

účinné od 1. 1. 1976a v důsledku toho jeho výdělek podstatně poklesl.

§ 26

účinné od 1. 1. 1976Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod

účinné od 1. 1. 1976(1) Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod činí u pracujících ve věku

účinné od 1. 1. 1976Doba zaměstnání potřebná pro nárok pracujících ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků počítaných zpět od vzniku plné (částečné) invalidity.

účinné od 1. 1. 1976(2) Získal-li pracující potřebnou dobu zaměstnání v některém z věkových pásem uvedených v předchozím odstavci a byl-li dále zaměstnán, považuje se za získanou doba zaměstnání potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.

účinné od 1. 1. 1976(3) Bez ohledu na délku doby zaměstnání vznikne nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod, stane-li se pracující plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu (§ 27).

§ 27

účinné od 1. 1. 1976Pracovní úrazy a nemoci z povolání

účinné od 1. 1. 1976(1) Pracovním úrazem je úraz, který pracující utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Stejné nároky jako při pracovním úrazu má též pracující, který utrpěl úraz

1. účinné od 1. 1. 1976a) cestou do zaměstnání a zpět, jestliže ji podstatně nepřerušil z příčin nesouvisejících se zaměstnáním,
2. účinné od 1. 1. 1976b) při práci na záhumenku, jde-li o člena jednotného zemědělského družstva,
3. účinné od 1. 1. 1976c) při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku,
4. účinné od 1. 1. 1976d) při výkonu veřejné funkce,
5. účinné od 1. 1. 1976e) při některých zvláštních druzích činnosti, které stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ústřední radou odborů.

účinné od 1. 1. 1976(2) Pracovním úrazům se kladou naroveň nemoci z povolání; které nemoci jsou nemocemi z povolání, stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy zdravotnictví republik a s Ústřední radou odborů.

§ 28

účinné od 1. 1. 1976(1) Pro stanovení výše invalidního důchodu se k získané době zaměstnání přičítá doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen.

účinné od 1. 1. 1976(2) Byl-li pracující zaměstnán přede dnem vzniku nároku na invalidní důchod nejméně 25 roků nebo po dobu, jež s přičtenou dobou dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra invalidního důchodu

1. účinné od 1. 1. 1976a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
2. účinné od 1. 1. 1976b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
3. účinné od 1. 1. 1976c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.

účinné od 1. 1. 1976(3) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítají pracujícím uvedeným pod písmeny a) a b) od 21. roku zaměstnání a ostatním pracujícím od 26. roku zaměstnání za každý rok

účinné od 1. 1. 1976průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však celkem 20 % tohoto výdělku; toto omezení neplatí, byl-li pracující zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním. Pro zvýšení základní výměry podle předchozí věty se započítává jen doba zaměstnání po dosažení věku 18 let.

účinné od 1. 1. 1976(4) Jestliže byl pracující zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle předchozího odstavce do započitatelné doby zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání III. pracovní kategorie včetně přičtené doby, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

§ 29

účinné od 1. 1. 1976Nebyl-li pracující zaměstnán přede dnem vzniku nároku na důchod nejméně 25 roků nebo jestliže doba jeho zaměstnání s přičtenou dobou (§ 28 odst. 1) nedosahuje 25 roků, činí invalidní důchod 2 % průměrného měsíčního výdělku za každý rok zaměstnání a přičtené doby.

§ 30

účinné od 1. 1. 1976Výše částečného invalidního důchodu

účinné od 1. 1. 1976Částečný invalidní důchod činí polovinu invalidního důchodu; přitom však neplatí ustanovení o výši invalidního důchodu, který je jediným zdrojem příjmu (§ 42).

§ 31

účinné od 1. 1. 1976Výše invalidního (částečného invalidního) důchodu při pracovním úrazu

účinné od 1. 1. 1976(1) Invalidní důchod pracujícího, jehož plná invalidita je následkem pracovního úrazu, je o 10 % průměrného měsíčního výdělku vyšší než invalidní důchod vypočtený podle § 28 a 29.

účinné od 1. 1. 1976(2) Částečný invalidní důchod pracujícího, jehož částečná invalidita je následkem pracovního úrazu, činí polovinu invalidního důchodu, který by mu náležel při pracovním úrazu. Ustanovení § 30 věty za středníkem platí i tu.

§ 32

účinné od 1. 1. 1976Invalidní (částečný invalidní) důchod v mimořádných případech

účinné od 1. 1. 1976(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží též pracujícímu, který se stal plně (částečně) invalidním

1. účinné od 1. 1. 1976a) před vstupem do zaměstnání, jestliže získal dobu potřebnou pro nárok na důchod v kterémkoliv období 10 roků; jde-li však o pracujícího mladšího 24 let, činí potřebná doba zaměstnání aspoň dva roky,
2. účinné od 1. 1. 1976b) po vstupu do zaměstnání, nebyl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na důchod před vznikem plné (částečné) invalidity, získal však spolu s dobou zaměstnání před vznikem plné (částečné) invalidity potřebnou dobu v kterémkoliv období 10 roků dokončeném po vzniku plné (částečné) invalidity.

účinné od 1. 1. 1976Nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod vzniká při splnění ostatních podmínek ode dne získání potřebné doby zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1976(2) Občanu, který se stal plně invalidním před dovršením věku rozhodného pro skončení povinné školní docházky (invalida z mládí), nemohl být proto zaměstnán vůbec nebo po dobu potřebnou pro nárok na důchod a dosáhl věku 26 let, náleží invalidní důchod ve výši 500 Kčs měsíčně. Invalidní důchod v této částce náleží též invalidovi z mládí, který získal potřebnou dobu zaměstnání podle odstavce 1 písm. a), jestliže invalidní důchod ze zaměstnání nedosáhl částky 500 Kčs měsíčně. V případech hodných zřetele může být důchod v částce 500 Kčs zvýšen až o 200 Kčs měsíčně. Ustanovení o nejvyšší procentní výměře důchodu (§ 34 odst. 3) tu neplatí.

účinné od 1. 1. 1976(3) Za částečně invalidního se považuje též pracující, jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky, i když jeho výdělek podstatně nepoklesl; takovému pracujícímu může být přiznán částečný invalidní důchod.

§ 33

účinné od 1. 1. 1976Nové vyměření invalidního důchodu

účinné od 1. 1. 1976(1) Je-li poživatel invalidního důchodu zaměstnán a zanechá-li zaměstnání, které trvalo po vzniku nároku na důchod aspoň pět roků, vyměří se mu na jeho žádost invalidní důchod znovu z průměrného měsíčního výdělku vypočteného za kalendářní roky před vznikem nároku na nové vyměření; do doby pěti roků zaměstnání se nezapočítávají náhradní doby a doby zaměstnání již zhodnocené pro nové vyměření tohoto důchodu podle předpisů dříve platných⁶). Invalidní důchod podle předchozí věty lze nově vyměřit jen jednou a jen pokud nevznikl nárok na starobní důchod. Nové vyměření důchodu se posuzuje jako vznik nároku na důchod ke dni skončení zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1976(2) Podmínka trvání zaměstnání po dobu pěti roků se považuje za splněnou, jestliže poživatel invalidního důchodu utrpěl pracovní úraz, který mu trvale znemožnil výkon dosavadního zaměstnání.

§ 34

účinné od 1. 1. 1976Nejvyšší a nejnižší výměra invalidního důchodu

účinné od 1. 1. 1976(1) Nejvyšší výměra invalidního důchodu v pevných částkách činí

1. účinné od 1. 1. 1976a) 2500 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a zaměstnání této kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod, nebo se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
2. účinné od 1. 1. 1976b) 2150 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a zaměstnání této kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod, nebo pracující byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii, nesplňuje však podmínky pro nárok na invalidní důchod ze zaměstnání I. pracovní kategorie (§ 28), anebo se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. nebo III. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním.

účinné od 1. 1. 1976(2) Invalidní důchod činí nejméně 400 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 1. 1976(3) Ustanovení § 23 odst. 3 o nejvyšší procentní výměře důchodu platí obdobně, jde-li o invalidní důchod pracujícího staršího 20 let.

§ 35

účinné od 1. 1. 1976Důchod za výsluhu let

účinné od 1. 1. 1976(1) Důchod za výsluhu let se poskytuje

1. účinné od 1. 1. 1976a) výkonným letcům,
2. účinné od 1. 1. 1976b) sólistům opery, sólistům hudebních divadel, dirigentům a členům orchestrů státních operních scén, dirigentům a členům státních symfonických orchestrů a profesionálních komorních souborů, profesionálním koncertním umělcům sólistům, tanečním umělcům státních divadel a dalším umělcům, o nichž to stanoví prováděcí předpisy,
3. účinné od 1. 1. 1976c) vojákům z povolání - výsadkářům a vojákům z povolání a příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří vykonávají funkce zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.

účinné od 1. 1. 1976(2) Důchod za výsluhu let náleží po stanovené době zaměstnání bez zřetele na věk pracujícího, jestliže skončil zaměstnání uvedené v předchozím odstavci.

účinné od 1. 1. 1976(3) Částečný důchod za výsluhu let náleží umělci po stanovené době zaměstnání v pracovním poměru, jestliže pokračuje v takovém zaměstnání, avšak s výdělkem podstatně sníženým pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nebo pro jinou dlouhodobou změnu ve schopnostech potřebných k výkonu tohoto zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1976(4) Umělci, který je vojákem z povolání nebo příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, náleží výplata důchodu za výsluhu let (částečného důchodu za výsluhu let) až po skončení služebního poměru.

účinné od 1. 1. 1976(5) Prováděcí předpisy podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky blíže určí okruh pracujících, na něž se vztahují ustanovení o důchodu za výsluhu let (částečném důchodu za výsluhu let), stanoví další podmínky pro nárok na tento důchod a jeho výši, zejména délku potřebné doby zaměstnání a podmínky výplaty důchodu.

§ 36

účinné od 1. 1. 1976Všeobecné podmínky

účinné od 1. 1. 1976(1) Důchod vdovský a sirotčí náležejí:

1. účinné od 1. 1. 1976a) po pracujícím, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na invalidní nebo starobní důchod, jestliže neuplynuly od skončení zaměstnání do dne smrti více než dva roky, nebo po pracujícím, který zemřel následkem pracovního úrazu;
2. účinné od 1. 1. 1976b) po poživateli důchodu starobního nebo invalidního (částečného invalidního) nebo důchodu za výsluhu let (částečného důchodu za výsluhu let).

účinné od 1. 1. 1976(2) Dítěti oboustranně osiřelému náleží sirotčí důchod, měl-li aspoň jeden z rodičů, popřípadě z občanů, na něž dítě bylo převážně odkázáno výživou (§ 40 odst. 2), v době smrti trvalý pobyt v Československé socialistické republice, i když nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 pro nárok na sirotčí důchod.

§ 37

účinné od 1. 1. 1976(1) Vdovský důchod náleží vdově po dobu jednoho roku od smrti manžela.

účinné od 1. 1. 1976(2) Po uplynutí této doby náleží vdovský důchod, jestliže vdova splňuje některou z těchto podmínek:

1. účinné od 1. 1. 1976a) je plně invalidní,
2. účinné od 1. 1. 1976b) pečuje aspoň o jedno dítě, jež má nárok na sirotčí důchod (§ 40),
3. účinné od 1. 1. 1976c) vychovala aspoň tři děti (§ 40),
4. účinné od 1. 1. 1976d) dosáhla věku 45 let a vychovala dvě děti (§ 40),
5. účinné od 1. 1. 1976e) dosáhla věku 50 let,
6. účinné od 1. 1. 1976f) dosáhla věku aspoň 40 let ke dni smrti manžela, který zemřel následkem pracovního úrazu (§ 27 odst. 1 první věta) utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie.

účinné od 1. 1. 1976Ustanovení písm. b) až d) se nevztahují na děti, které žena nebo její manžel převzali do pěstounské péče podle zvláštních předpisů.⁷)

účinné od 1. 1. 1976(3) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) až e) do dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod nebo do pěti roků, zemřel-li manžel následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie.

účinné od 1. 1. 1976(4) Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním; při opětném ovdovění vznikne však nárok na dřívější vdovský důchod znovu, jestliže by vdově náležel, kdyby se znovu neprovdala, a jestliže jí nevznikl nárok na vdovský důchod po posledním manželu.

účinné od 1. 1. 1976(5) Vdovský důchod náleží za podmínek uvedených v předchozích odstavcích též rozvedené ženě, jestliže byla v době smrti bývalého manžela odkázána na příspěvek na výživu, až do skončení doby, do které měl bývalý manžel povinnost jej poskytovat; po této době může být vdovský důchod poskytován jen v případech hodných zřetele.

účinné od 1. 1. 1976(6) Vdově, která nežila s manželem delší dobu před jeho smrtí ve společné domácnosti a jejíž manželství přestalo plnit svou společenskou funkci, náleží vdovský důchod, jen pokud vdova měla v době smrti manžela vůči němu nárok na výživné.

§ 38

účinné od 1. 1. 1976Výše vdovského důchodu

účinné od 1. 1. 1976(1) Vdovský důchod činí 60 % důchodu

1. účinné od 1. 1. 1976a) starobního nebo invalidního, na který by měl pracující (pracující důchodce) nárok v době smrti, podle toho, který z těchto důchodů je vyšší;
2. účinné od 1. 1. 1976b) starobního, invalidního nebo důchodu za výsluhu let, na který měl nárok v době smrti nepracující důchodce.

účinné od 1. 1. 1976(2) Vdovský důchod po poživateli částečného invalidního důchodu, který nebyl zaměstnán, nebo po poživateli částečného důchodu za výsluhu let se vyměřuje z invalidního důchodu, na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu (částečného důchodu za výsluhu let) nárok v době smrti, kdyby byl plně invalidní.

účinné od 1. 1. 1976(3) Vdovský důchod činí nejméně 360 Kčs měsíčně, nesmí však být vyšší než důchod zemřelého.

účinné od 1. 1. 1976(4) Vdovský důchod rozvedené ženy (§ 37 odst. 5) a vdovy, která nežila s manželem v době jeho smrti ve společné domácnosti (§ 37 odst. 6), nesmí být vyšší než příspěvek na výživu, popřípadě výživné; ustanovení předchozího odstavce o nejnižší výměře vdovského důchodu tu neplatí.

účinné od 1. 1. 1976(5) Je-li vedle vdovy, která má nárok na vdovský důchod, také rozvedená žena, která má nárok na vdovský důchod, nesmí úhrn vdovských důchodů převyšovat důchod zemřelého; pokud by úhrn byl vyšší, snižují se tyto důchody poměrně.

§ 39

účinné od 1. 1. 1976Souběh vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

účinné od 1. 1. 1976(1) Je-li vdova výdělečně činná, krátí se vdovský důchod o polovinu částky, o kterou úhrn vdovského důchodu a průměru hrubých příjmů z výdělečné činnosti, dosažených za období nepřesahující 12 kalendářních měsíců, převyšuje částku 1500 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 1. 1976(2) Vdovský důchod se nekrátí výdělečně činné vdově

1. účinné od 1. 1. 1976a) po dobu jednoho roku od smrti manžela, nebo
2. účinné od 1. 1. 1976b) která pečuje aspoň o jedno dítě (§ 16 odst. 4), anebo
3. účinné od 1. 1. 1976c) která dosáhla věku 70 let.

§ 40

účinné od 1. 1. 1976(1) Sirotčí důchod náleží dítěti (i osvojenci) zemřelého pracujícího (důchodce).

účinné od 1. 1. 1976(2) Sirotčí důchod náleží, pokud zvláštní předpisy⁸) nestanoví jinak, také dítěti, jestliže zemřel pracující (důchodce), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů a dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče.

účinné od 1. 1. 1976(3) Sirotčí důchod náleží do skončení povinné školní docházky dítěte. Poté náleží sirotčí důchod nejdéle do 26. roku věku, jestliže dítě

1. účinné od 1. 1. 1976a) se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo
2. účinné od 1. 1. 1976b) nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo
3. účinné od 1. 1. 1976c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat k budoucímu povolání anebo je schopno se k němu připravovat jen za mimořádných podmínek, anebo
4. účinné od 1. 1. 1976d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

účinné od 1. 1. 1976(4) Po skončení povinné školní docházky se sirotčí důchod nevyplácí, má-li dítě vlastní hrubý měsíční příjem vyšší než 620 Kčs.

účinné od 1. 1. 1976(5) Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením dítěte; nárok se obnovuje zrušením osvojení nebo smrtí osvojitele, jestliže dítě nemá po něm nárok na sirotčí důchod.

účinné od 1. 1. 1976(6) Výplata sirotčího důchodu může být zastavena, uzavře-li poživatel sirotčího důchodu sňatek a je-li v rodině hrubý příjem na osobu vyšší než příjem uvedený v odstavci 4.

§ 41

účinné od 1. 1. 1976Výše sirotčího důchodu

účinné od 1. 1. 1976(1) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % důchodu a oboustranně osiřelého dítěte 50 % důchodu

1. účinné od 1. 1. 1976a) starobního nebo invalidního, na který by měl pracující nebo pracující důchodce (§ 40 odst. 1 a 2) nárok v době smrti, podle toho, který z těchto důchodů je vyšší,
2. účinné od 1. 1. 1976b) starobního, invalidního nebo důchodu za výsluhu let, na který měl nárok v době smrti nepracující důchodce.

účinné od 1. 1. 1976(2) Sirotčí důchod po poživateli částečného invalidního důchodu, který nebyl zaměstnán, nebo částečného důchodu za výsluhu let se vyměřuje z invalidního důchodu, na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu (částečného důchodu za výsluhu let) nárok v době smrti, kdyby byl plně invalidní.

účinné od 1. 1. 1976(3) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 300 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 1. 1976(4) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí nejméně 500 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 1. 1976(5) Jde-li o více dětí, nesmí být sirotčí důchod žádného z nich nižší než poměrný díl připadající na jedno dítě z úhrnu výchovného náležejícího k důchodu (§ 46 odst. 2).

§ 42

účinné od 1. 1. 1976(1) Je-li starobní, invalidní nebo vdovský důchod anebo sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte jediným zdrojem příjmu důchodce a nedosahuje částky 600 Kčs měsíčně, zvyšuje se na tuto částku; má-li důchodce též jiný příjem (důchod) a úhrn důchodu a tohoto příjmu nedosahuje částky 600 Kčs měsíčně, zvyšuje se důchod tak, aby úhrn důchodu a příjmu (důchodu) činil 600 Kčs měsíčně. Je-li jiným příjmem poživatelky vdovského důchodu starobní nebo invalidní důchod, zvyšuje se jen starobní nebo invalidní důchod. Při souběhu sirotčího důchodu s důchodem invalidním nebo vdovským zvyšuje se jen důchod invalidní nebo vdovský.

účinné od 1. 1. 1976(2) Je-li na starobní nebo invalidní důchod, který nedosahuje částky 1100 Kčs měsíčně, odkázán též rodinný příslušník důchodce, o němž to stanoví prováděcí předpisy, důchod se zvyšuje na tuto částku; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), zvyšuje se důchod tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 1100 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé, zvýší se jen důchod náležející manželovi o rozdíl mezi částkou 1100 Kčs a úhrnem důchodů a jiných příjmů manželů.

účinné od 1. 1. 1976(3) Starobní a invalidní důchod podle předchozích odstavců se vyměří i nad nejvyšší procentní výměru důchodu (§ 23 odst. 3), a to i pracujícímu staršímu 20 let (§ 34 odst. 3).

účinné od 1. 1. 1976(4) Důchod se zvyšuje podle předchozích odstavců, jen nemůže-li si důchodce nebo rodinný příslušník pro stáří, zdravotní stav nebo jiné vážné důvody zvýšit životní úroveň vlastní prací. Při zvýšení důchodu se nehledí k výchovnému, k zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost, k příspěvkům sociální péče, k odměně za výkon pěstounské péče⁹), k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka z činnosti, která netrvá déle než 60 pracovních dnů v kalendářním roce, ani k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka staršího 70 let ani k příjmu ze záhumenku. Zvýšení důchodu se nezapočítává do výše důchodu rozhodné pro výpočet důchodů pozůstalých.

účinné od 1. 1. 1976(5) Invalidní důchod podle odstavce 1 může být důchodci, na nějž není odkázán žádný rodinný příslušník důchodce, zvýšen v případech hodných zvláštního zřetele o dalších 100 Kčs měsíčně; důchod s tímto zvýšením nesmí však činit více než činí nejvyšší procentní výměra (§ 23 odst. 3 a § 34 odst. 3).

§ 43

účinné od 1. 1. 1976Důchod manželky

účinné od 1. 1. 1976(1) Manželce pracujícího, který získal dobu zaměstnání potřebnou pro nárok na invalidní nebo starobní důchod anebo důchod za výsluhu let, může být přiznán důchod manželky, jestliže není výdělečně činná ani nemá nárok na jiný důchod a

1. účinné od 1. 1. 1976a) dosáhla věku 65 let, nebo
2. účinné od 1. 1. 1976b) je plně invalidní.

účinné od 1. 1. 1976(2) Důchod manželky může být přiznán za stejných podmínek také manželce poživatele důchodu starobního, invalidního (částečného invalidního) nebo důchodu za výsluhu let (částečného důchodu za výsluhu let).

účinné od 1. 1. 1976(3) Důchod manželky se poskytuje ve výši 100 až 300 Kčs měsíčně podle sociálních poměrů rodiny.

§ 44

účinné od 1. 1. 1976Osobní důchod

účinné od 1. 1. 1976(1) Zvlášť zasloužilým pracujícím v oboru hospodářství, vědy, školství, kultury, obrany a bezpečnosti vlasti, v oboru správy a v jiných úsecích veřejné činnosti, jakož i pozůstalým po nich může být přiznán osobní důchod. Vláda Československé socialistické republiky stanoví, který orgán je příslušný k rozhodnutí, a upraví bližší podmínky pro přiznání osobního důchodu.

účinné od 1. 1. 1976(2) Osobní důchod nahrazuje jiné důchody z důchodového zabezpečení (pojištění).

§ 45

účinné od 1. 1. 1976Sociální důchod

účinné od 1. 1. 1976(1) Sociální důchod může být přiznán potřebným občanům, kteří dosáhli věku 65 let nebo jsou plně invalidní, jestliže jejich životní potřeby nejsou zabezpečeny.

účinné od 1. 1. 1976(2) Je-li sociální důchod jediným zdrojem příjmu důchodce, může být přiznán až do výše 600 Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem (důchod), může být sociální důchod přiznán až do takové výše, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 600 Kčs měsíčně. Je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce (§ 42 odst. 2), může být tento důchod přiznán až do výše 1100 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), může být sociální důchod přiznán až do takové výše, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 1100 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky pro přiznání sociálního důchodu oba manželé (druh a družka), může jim být přiznán společný sociální důchod až do výše rozdílu mezi částkou 1100 Kčs a úhrnem příjmů obou manželů (druha a družky).