Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů

§ 24

Základní ustanovení

(1) Do oběhu může být uváděno pouze maso jatečných zvířat, u nichž byla provedena veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa a bylo rozhodnuto o jeho použitelnosti.¹⁴)

(2) Při podezření, že v důsledku nemoci, podávání léčiv nebo chemických látek, popřípadě se zřetelem k jiným vlivům by maso jatečného zvířete nebylo vhodné k výživě lidí, určí orgán veterinární péče³) lhůtu, před jejímž uplynutím nelze zvíře, kterého se to týká, dodat na jatky, popřípadě nařídí jeho utracení.

(3) Jatečná zvířata musí být dodávána na jatky v čistém stavu a vylačněná, popřípadě - jde-li o dojnice - vydojená; nesmějí být krmena nejméně 12 hodin před poražením.

(4) K jatečným účelům nemohou být používána telata do stáří osmi dnů, jehňata a kůzlata do stáří 14 dnů a prasata o živé hmotnosti do 10 kg.

§ 25

(1) Provozovatel jatek hlásí každou dodávku jatečných zvířat orgánu veterinární péče³) aspoň 24 hodin před jejím uskutečněním; o nutné porážce ji uvědomí neprodleně.

(2) Jatečná zvířata dodávaná na jatky musí být stanoveným způsobem označena (identifikována) a doprovázena veterinárním osvědčením a ostatními průvodními listinami, do nichž provozovatel jatek zaznamená každé další označení jatečných zvířat po jejich příjmu na jatky. Veterinární osvědčení i ostatní průvodní listiny předá provozovatel jatek neprodleně orgánu veterinární péče.³)

(3) Doba platnosti veterinárního osvědčení činí 72 hodin, v případě zvířat určených k nutné porážce 24 hodin.

§ 26

(1) Jatečná zvířata musí být při příjmu v jatkách označena a ustájena tak, aby bylo možno kdykoli zjistit místo jejich původu a den jejich příjmu. Po dodání na jatky již nesmějí opustit svůj prostor, aby od nakládky do porážky nedošlo k mísení jatečných zvířat pocházejících z různých stájí a kotců.

(2) Provozovatel jatek

1. a) dbá o to, aby ustájená jatečná zvířata byla řádně ošetřována a podle potřeby napájena, v případě ustájení trvajícího déle než 24 hodin také krmena a dojnice byly vydojeny,
2. b) je povinen neprodleně hlásit orgánu veterinární péče³) každé onemocnění nebo podezření z onemocnění, jakož i každé poranění nebo uhynutí jatečného zvířete.

§ 27

(1) Odpočinek jatečných zvířat (s výjimkou telat, jehňat, kůzlat, drůbeže a králíků) před porážkou trvá 12 hodin, nestanoví-li orgán veterinární péče³) jinak.

(2) Jatečná zvířata dovezená ze zahraničí se porážejí do 48 hodin po příjmu v jatkách.

§ 28

(1) Vyšetření jatečných zvířat před poražením se provádí při jejich příjmu v jatkách. Trvá-li ustájení jatečného zvířete v jatkách déle než 24 hodin, opakuje se vyšetření v den porážky.

(2) Jatečná zvířata, která jsou nemocná nebo podezřelá z nemoci, provozovatel jatek podle pokynů orgánu veterinární péče³) označuje a přejímá odděleně od ostatních zvířat; umísťuje je ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).

(3) Jatečná zvířata uvedená v odstavci 2 mohou být ve zvlášť odůvodněných případech podle rozhodnutí orgánu veterinární péče³) porážena v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně. Tak tomu může být zejména v případech hromadného porážení jatečných zvířat při zdolávání velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy, popřípadě jiného hromadného onemocnění zvířat.

(4) Jatečná zvířata nutně poražená se zpracovávají v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek.

§ 29

(1) Zakazuje se porážení

1. a) jatečných zvířat, která jsou nemocná morem skotu, africkým morem prasat, morem koní, snětí šelestivou, snětí slezinnou, vzteklinou, brucelózou ovcí a koz, vozhřivkou, nakažlivou chudokrevností koní a maligním edémem,
2. b) nemocných jatečných zvířat v agónii,
3. c) zdravých březích plemenic, nestanoví-li jinak orgán veterinární péče¹⁵) v souvislosti s opatřeními k dalšímu rozvoji a zkvalitnění chovů,
4. d) jatečné drůbeže nemocné influenzou drůbeže nebo podezřelé z této nebezpečné nákazy zvířat nebo z nakažení touto nákazou zvířat,
5. e) jatečných králíků
   1. 1. nemocných tularemií nebo myxomatózou nebo podezřelých z této nákazy zvířat,
   2. 2. s pokročilým onemocněním prašivinou nebo oparem lysivým (trichofytózou) nebo s abscedující pyemií.

(2) Jatečná zvířata, která jsou podezřelá z velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z nakažení touto nákazou, se umísťují ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).

§ 30

(1) Jatečná zvířata musí být před poražením řádně očištěna.

(2) Prostory, místnosti, výrobní zařízení, stroje, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, které byly použity při příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení jatečných zvířat nemocných nákazou zvířat nebo podezřelých z takové nákazy nebo z nakažení takovou nákazou, se podle pokynů orgánu veterinární péče³) dezinfikují. To platí přiměřeně také pro pracovníky zúčastněné na příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení těchto jatečných zvířat.

(3) Před provedením dezinfekce se nesmějí

1. a) výrobní zařízení, stroje, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky uvedené v odstavci 2 používat k jiným účelům,
2. b) pracovníci uvedení v odstavci 2 podílet na jiných pracích v jatkách.

§ 31

(1) Usmrcení jatečných zvířat se provádí zásadně vykrvením; před vykrvením musí být jatečná zvířata omráčena, není-li na místě jiný postup odpovídající požadavku zahraničního odběratele.

(2) Zpracování jatečných zvířat se provádí teprve po úplném vymizení reflexů, a to jen podle výrobních a pracovních postupů schválených orgánem veterinární péče.³)

(3) Všechny úkony v průběhu zpracovávání jatečných zvířat musí na sebe bezprostředně navazovat a plynule probíhat tak, aby od omráčení do vynětí vnitřností neuplynula doba delší 45 minut.

(4) Krev určená k potravinářským účelům se získává tak, aby nedocházelo k jejímu znečištění, a co nejrychleji se vychladí.

§ 32

Provozovatel jatek je povinen k provedení veterinárního vyšetření zajistit

1. a) provedení potřebných pomocných úkonů, zejména odstranění změněných částí, odříznutí struků a vemen v laktaci u prasnic, odstranění kyrysů u kanců a řezanců, stažení kůže, vyloupnutí pohrudnice a pobřišnice, vykostění, rozříznutí kostí apod.,
2. b) zavěšování a odkládání všech orgánů a ostatních částí podléhajících vyšetření v bezprostřední blízkosti těla zvířete; při porážení jatečných zvířat na linkách se předkládají k vyšetření současně s tělem zvířete, popřípadě se s ním shodně označují,
3. c) aby při současném porážení několika jatečných zvířat nebo při porážení jatečných zvířat na linkách až do rozhodnutí o mase bylo nepochybné, které maso, orgány a ostatní části - jde-li o jatečnou drůbež, které maso a orgány - patří k sobě; při porážení jatečné drůbeže a jatečných králíků se označují jednotlivé skupiny poražených zvířat,
4. d) aby na porážecích linkách po opaření nebo po stažení kůže až do rozhodnutí o mase nedocházelo k dotyku těl jatečných zvířat,
5. e) aby znečištěné maso, orgány a ostatní části byly podle pokynu orgánu veterinární péče³) očištěny, popřípadě odstraněny; k oplachování lze použít pouze pitnou vodu pod tlakem.

§ 33

(1) V rámci přípravy těl, masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat k vyšetření se u skotu, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků odstraňují ušní, oční a řitní výkroje a pupeční mošna a podvazuje konečník, střeva, žaludek (předžaludek) a jícen; konce končetin mohou být odděleny od těla zvířete.

(2) Mandle lze oddělit až po jejich vyšetření, žlučník až po vyšetření jater.

§ 34

Skot (s výjimkou telat)

(1) Jatečný skot musí být před vyšetřením stažen a podélně středem páteřního kanálu rozpůlen.

(2) Hlava se po odstranění rohů, očištění a vypláchnutí zavěsí, jazyk se zcela uvolní; mulec se odstraňuje až po jeho vyšetření.

(3) Plíce se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti s průdušnicí, jícnem a srdcem, popřípadě i s játry.

(4) Játra, slezina, předžaludek a žaludek, střeva a děloha se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná zařízení.

(5) Ledviny se uvolňují z tukového a vazivového pouzdra a ponechávají u těla zvířete.

(6) Vemeno krávy se odvěšuje za závěsný vaz.

(7) Varlata býka musí zůstat u těla zvířete.

§ 35

Telata

(1) Jatečná telata musí být před vyšetřením stažena.

(2) Hlava se neodděluje, jde-li o tele mladší šesti týdnů.

(3) Jazyk, průdušnice, jícen, plíce, srdce a játra, popřípadě i slezina, se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti.

(4) Žaludek a střeva se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná prohlížecí zařízení.

(5) Ledviny se ponechávají u těla zvířete, zpravidla uvolněné z tukového a vazivového pouzdra.

§ 36

Prasata

(1) Jatečná prasata musí být před vyšetřením opařena, popřípadě stažena a rozseknuta podélně středem páteřního kanálu; prasata nutně poražená se stahují jen se souhlasem orgánu veterinární péče.³)

(2) Jazyk, průdušnice, jícen, plíce, srdce a játra se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti.

(3) Slezina, opona (předstěra), žaludek, střeva a děloha se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná prohlížecí zařízení.

(4) Ledviny se uvolňují z tukového a vazivového pouzdra a ponechávají u těla zvířete.

(5) Plstní tuk musí být uvolněn tak, aby byla obnažena břišní svalovina.

(6) Při vyjímání orgánů kance (kryptorchida) nesmějí být odstraněna varlata.

§ 37

Ovce a kozy

(1) Jatečné ovce a kozy se připravují k vyšetření stejným způsobem jako jatečná telata.

(2) Jehňata a kůzlata mladší tří měsíců nemusí být před vyšetřením stažena; orgány hrudní dutiny a játra lze po uvolnění bránice ponechat uvnitř těla zvířete. Ledviny zůstávají u těla zvířete.

§ 38

Lichokopytníci

Jateční lichokopytníci se připravují k vyšetření jako jatečný skot s tím, že

1. a) hlava se po vynětí jazyka podélně rozpůlí a nosní přepážka se obnaží z obou stran,
2. b) průdušnice se rozřízne po celé délce,
3. c) plíce se srdcem se odvěsí za zbylou část průdušnice.

§ 39

Drůbež

(1) Jatečná drůbež se připravuje k vyšetření, aby bylo možno vyšetřit povrch těla, tělní dutinu a orgány.

(2) Ihned po vyšetření se odděluje, popřípadě odstraňuje hlava, běháky, průdušnice, plíce, srdce, slezina, játra, jícen, žaludek a střeva, a jde-li o drůbež pohlavně dospělou, varlata a vaječníky s vejcovodem; játra se zbavují žlučníku.

§ 40

Králíci

(1) Jateční králíci musí být před vyšetřením staženi.

(2) Orgány dutiny hrudní a játra lze po uvolnění bránice ponechat uvnitř těla zvířete; ledviny zůstávají u těla zvířete.

(3) Pánevní spona se rozsekne, konce končetin mohou být odděleny v zápěstním nebo v zánártním kloubu.

(4) Hlavu a žlučník lze oddělit teprve po skončení vyšetření.

§ 41

(1) Vyšetření masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat při porážení a po porážení spočívá v zevní prohlídce, prohmatávání a nařezávání, podle potřeby se doplňuje podrobnějším vyšetřením, popřípadě i odběrem vzorků k pomocným zkouškám a laboratornímu vyšetření.

(2) Obvyklé vyšetření masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat lze spojit s dalším vyšetřením a odběrem vzorků podle pokynů orgánů veterinární péče.⁴)

§ 42

(1) Před vyšetřením nelze maso, orgány a ostatní části bez souhlasu orgánu veterinární péče³) odstraňovat ani jakýmkoli způsobem upravovat. Nelze proto odstraňovat, upravovat nebo zakrývat známky onemocnění nebo jiné změny omýváním, stěrem, ořezáváním, slupováním, vytrháváním nebo jiným způsobem.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat určené k vývozu mohou být upraveny podle požadavků zahraničního odběratele, avšak pouze takovým způsobem, aby to nebylo na překážku rozhodování o mase.

§ 43

(1) Podle výsledku prohlídky jatečných zvířat se maso a orgány

1. a) posoudí jako poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné,
2. b) označí předepsaným způsobem.

(2) Maso a orgány, o nichž bez dalšího vyšetření nelze rozhodnout s konečnou platností, se pozastavují, jako takové označují a uskladňují tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně nebo znehodnocení, popřípadě k nedovolené manipulaci s nimi a aby bylo zřejmé, odkud byly odebrány označené vzorky; nelze s nimi nakládat až do konečného rozhodnutí. To platí přiměřeně i pro obaly, háky na maso, nádoby, police, rohože apod., pokud přišly do styku s pozastaveným masem a orgány.

(3) O výsledcích prohlídky jatečných zvířat a masa se vede evidence.

§ 44

Maso a orgány jatečného skotu, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků, které bylo posouzeno jako

1. a) poživatelné, se označuje otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm,
2. b) podmíněně poživatelné
   1. 1. výrobní, se označuje dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm,
   2. 2. bez úpravy, se označuje otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm a s těsně vepsanou kružnicí,
   3. 3. s úpravou, se označuje otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm,
   4. 4. určeného k prodeji ve vyhrazených prodejnách, se označuje dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

1. c) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.

§ 45

Maso a orgány jatečné drůbeže, jež bylo posouzeno jako

1. a) poživatelné, se neoznačuje
2. b) podmíněně poživatelné
   1. 1. výrobní, se označuje na obalech dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 1,5 cm,
   2. 2. určené k zpracování do schválených tepelně opracovaných výrobků z podmíněně poživatelného masa, se označuje na obalech otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm a s těsně vepsanou kružnicí,
   3. 3. určené k zpracování do schválených konzerv z podmíněně poživatelného masa bez předchozí úpravy, se označuje na obalech otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm,
   4. 4. určené k prodeji ve vyhrazených prodejnách, se označuje v krajině prsní kosti a na obalech dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

1. c) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 2,5 cm, popřípadě se obarví.

§ 46

Maso a orgány jatečných králíků, jež bylo posouzeno jako

1. a) poživatelné, se neoznačuje,
2. b) podmíněně poživatelné, se označuje na obalech obdobným způsobem jako podmíněně poživatelné maso jatečné drůbeže,
3. c) nepoživatelné, se označuje obdobným způsobem jako nepoživatelné maso jatečné drůbeže.

§ 47

(1) Uprostřed razítka se vyznačuje místo zpracování, popřípadě veterinární kontrolní číslo.

(2) Razítkování se provádí

1. a) zdravotně nezávadnou modrou, v případech stanovených orgánem veterinární péče⁴) i červenou barvou,
2. b) perforačním nebo vypalovacím razítkem.

(3) Označení musí být čitelné.

§ 48

(1) Poživatelné maso se označuje

1. a) u skotu a lichokopytníků na zadní straně obou předloktí a na přední straně obou holení,
2. b) u telat na hrudi a na obou půlkách,
3. c) u prasat na břiše (boku) na obou půlkách,
4. d) u ovcí a koz na jedné straně hrudi,
5. e) u jehňat a kůzlat na ledvinovém tuku.

(2) Podmíněně poživatelné maso se označuje u všech jatečných zvířat uvedených v odstavci 1 na

1. a) zadní straně předloktí,
2. b) hřbetě v ledvinové krajině,
3. c) vnitřní straně stehna (kýty),
4. d) hlavě na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu,
5. e) jazyku,
6. f) jedné polovině plic,
7. g) žaludeční ploše jater,
8. h) srdci,
9. i) slezině,
10. j) vemeni,
11. k) předžaludku.

(3) Vedle toho se v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 označují plochy vzniklé odstraněním změněných částí.

(4) Nepoživatelné maso se označuje na všech částech a orgánech jatečných zvířat; lze označit obarvením.

(5) Pozastavené maso a orgány skotu, u něhož byla zjištěna slabá uhřivost, se označují - kromě označení pozastavovacím štítkem - na zadní straně obou předloktí, na přední straně obou holení, na hlavě na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu a na srdci otiskem písmene „U“ o výšce 4 cm a šířce 3 cm.

§ 49

(1) Těla jatečných zvířat, jejich maso a orgány, jež jsou určeny pro vývoz, se označují způsobem uvedeným v § 44 a násl. nebo podle požadavků zahraničního odběratele.

(2) Vedle toho se označují - jde-li o skot, prasata, ovce, kozy a lichokopytníky - otiskem veterinárního inspekčního razítka, jehož tvar, velikost, obsah a umístění stanoví orgán veterinární péče.⁴) Pro účely vnitřního trhu nahrazuje toto razítko označení podle § 44 písm. a).

§ 50

(1) Po prohlídce jatečných zvířat a masa a po označení se maso neprodleně přemísťuje do odvěšovacích, chladicích nebo mrazících prostorů nebo se předává k dalšímu zpracování.

(2) Maso se bourá, vykosťuje a balí ve zvláštních k tomu určených vhodných místnostech, v nichž musí být zejména udržovány a kontrolovány teplotní podmínky.

(3) Výrobní zařízení, stroje a nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, jež jsou používány při porážení jatečných zvířat a při jatečné úpravě masa, nesmějí být používány při bourání, vykosťování ani při jiném zpracování masa.

§ 51

(1) Úprava podmíněně poživatelného masa a orgánů jatečných zvířat s výjimkou jatečné drůbeže a jatečných králíků se provádí podle rozhodnutí orgánu veterinární péče³) přímo v jatkách.

(2) Provozovatel jatek je povinen zajistit

1. a) vhodné zařízení pro úpravu podmíněně poživatelného masa a orgánů,
2. b) provedení této úpravy.

§ 52

Podmíněně poživatelné, popřípadě nepoživatelné maso lze se souhlasem orgánu veterinární péče³) použít také

1. a) k výrobě živných půd, pokud jde o maso nezávadné z nákazového hlediska a vhodné pro tuto výrobu,
2. b) ke krmným účelům.

§ 53

(1) Sběr orgánů a ostatních částí jatečných zvířat k výrobě léčiv nebo k potravinářským účelům není přípustný, jde-li o zvířata,

1. a) která jsou nemocná nebo podezřelá z nemoci nebo pocházejí z ohniska nákazy zvířat,
2. b) jejichž maso nebo orgány byly pozastaveny nebo posouzeny jako podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné,
3. c) která byla poražena v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek.

(2) Ostatní části jatečných zvířat nemocných nebo podezřelých z nemoci, jakož i ostatní části jatečných zvířat podezřelých ze znečištění původci nákazy, které není třeba určit k neškodnému odstranění, se uvolňují k dalšímu zpracování po provedení stanovené dezinfekce, popřípadě po úpravě v zařízení určeném k tomuto účelu.

§ 54

(1) Mimo jatky mohou být porážena

1. a) drobná zvířata,
2. b) jatečná prasata, ovce a kozy pro spotřebu ve vlastním závodním stravování chovatele nebo pro spotřebu, popřípadě pohoštění ve vlastní domácnosti chovatele (dále jen „domácí porážka“).

(2) Chovatel, jemuž bylo uděleno povolení národním výborem k prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb, může k uvedenému účelu porážet zvířata uvedená v odstavci 1 a prodávat z nich vyrobené zdravotně nezávadné živočišné produkty.

(3) Socialistické organizace mohou porážet pro spotřebu ve vlastním závodním stravování také jatečný skot, včetně telat, ale jen na jatkách nebo na jiných k tomu určených porážecích místech, kde se provede prohlídka jatečných zvířat a masa.

(4) Jatečná zvířata nemocná nebo podezřelá z nákazy zvířat mohou být porážena – nejde-li o nebezpečí z prodlení – jen v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek, kde se provede prohlídka jatečných zvířat a masa.

§ 55

(1) Maso a orgány jatečných prasat, ovcí a koz z domácích porážek podléhají veterinárnímu vyšetření,

1. a) jsou-li určeny pro spotřebu ve vlastním závodním stravování organizace nebo k prodeji zboží, popřípadě poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru,
2. b) požádá-li o toto vyšetření chovatel,
3. c) jde-li o nutnou porážku,
4. d) stanoví-li tak orgán veterinární péče³) se zřetelem k nákazové, popřípadě epidemiologické situaci.

(2) V případě nutné porážky musí být veterinární vyšetření masa a orgánů provedeno do 24 hodin po jejím ohlášení.

§ 56

(1) Má-li být provedeno veterinární vyšetření masa a orgánů jatečného zvířete z domácí porážky, je chovatel povinen požádat orgán veterinární péče³) o toto vyšetření, popřípadě ohlásit mu domácí porážku aspoň 7 dnů před předpokládaným dnem jejího konání.

(2) Nutná porážka musí být ohlášena orgánu veterinární péče³) neprodleně.

(3) S masem a orgány jatečných prasat, ovcí a koz z domácích porážek, jež podléhají veterinárnímu vyšetření, se naloží tak, jak určí orgán veterinární péče.³)

§ 57

(1) Předběžnou prohlídku ulovené zvěře na místě ulovení provede lovec, popřípadě i lovecký průvodce, a při společném lovu jeho vedoucí.

(2) Není-li ulovená zvěř podezřelá z nákazy zvířat, lze

1. a) oddělit
   1. 1. hlavu, jde-li o tzv. trofejovou zvěř,
   2. 2. jazyk, plíce, srdce, játra, slezinu a ledviny, mají-li být podle zvláštního předpisu¹⁶) ponechány lovci,

1. b) uvolnit zvěřinu k spotřebě v domácnostech účastníků lovu nebo ji určit pro potřeby vnitřního trhu nebo zahraničního obchodu.

(3) Nepoživatelné části vývrhu ulovené zvěře spárkaté (včetně černé) a medvědí, např. předžaludek, žaludek, střeva, močový měchýř a pohlavní orgány, se neškodně odstraní, např. spálením nebo hlubokým zakopáním.

§ 58

(1) Zvěřina musí

1. a) pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené dovoleným způsobem;¹⁷) zvěř z farmových chovů se usmrcuje stejným způsobem jako jatečná zvířata stejného druhu,
2. b) být ošetřena, přepravována a uskladněna tak, aby nedošlo k jejímu znehodnocení znečištěním, zapařením, hnilobou, larvami much apod.

(2) Za dodržování veterinárních hygienických požadavků v době od ulovení zvěře do doby odeslání nebo předání zvěřiny k zpracování odpovídá organizace, která vykonává v honitbě (oboře, samostatné bažantnici) právo myslivosti (dále jen „uživatel honitby“).¹⁸)

§ 59

(1) Je-li zvěřina určena pro potřeby vnitřního trhu nebo zahraničního obchodu, předloží uživatel honitby ulovenou zvěř k veterinárnímu vyšetření.

(2) K veterinárnímu vyšetření se předkládá také

1. a) každý zajíc nebo divoký králík, jenž byl uloven v honitbě, která je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu vymezeném v případě výskytu tularemie, jakož i každý zajíc, jenž byl uloven v honitbě, která je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu vymezeném v případě výskytu brucelózy zajíců,
2. b) vzorky svaloviny ulovené černé a medvědí zvěře.

§ 60

Vyšetření ulovené zvěře pro potřeby vnitřního trhu nebo zahraničního obchodu se provádí přímo v honitbě nebo v nákupním středisku, popřípadě v jiném zařízení organizace k tomu určeném. Uživatel honitby, popřípadě nákupní nebo jiná organizace musí

1. a) připravit ulovenou zvěř k veterinárnímu vyšetření,
2. b) zajistit provedení potřebných pomocných úkonů.

§ 61

(1) Uživatel honitby je povinen zvěřinu určenou k přepravě vytřídit a řádně ošetřit.

(2) Nejde-li o zvěř pernatou, zajíce a divoké králíky, označují se jednotlivé kusy ulovené zvěře přívěsnými štítky, popřípadě jiným vhodným způsobem. Na přívěsném štítku se vyznačuje uživatel honitby, obec, okres a datum ulovení.

(3) Jednotlivé označování se vyžaduje také k přepravě každé zásilky zajíců a divokých králíků ulovených v honitbě, jež je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu v případě výskytu tularemie, jakož i zajíců ulovených v honitbě, jež je v ohnisku nákazy zvířat nebo v ochranném pásmu v případě výskytu brucelózy zajíců.

§ 62

Maso zvířat zoologických zahrad a cirkusů, jež se pokládá za zvěřinu, může být použito k výživě lidí jen se souhlasem orgánu veterinární péče,³) musí být jako takové označeno s uvedením druhu zvířat, z něhož pochází.

§ 63

(1) Zvěřina se přepravuje ve stavu vychladlém, vychlazeném nebo mrazeném, zvěřina v kůži nebo peří odděleně od ostatních živočišných produktů, drobná zvěř srstnatá a pernatá ve vychladlém stavu a rozvěšená.

(2) K přepravě zvěřiny, která netrvá v letním období déle než tři hodiny a v jiných obdobích roku déle než šest hodin, mohou být použity nechlazené, dobře větratelné dopravní prostředky a zařízení; jinak musí být zabezpečeno dostatečné chlazení.

(3) Zvěřinu znečištěnou, vyhublou, rozstřílenou, napadenou ektoparazity, změněnou rozkladnými procesy nebo z jiných důvodů nepoživatelnou nelze přepravovat.

§ 64

Podle výsledku vyšetření se posoudí zvěřina jako poživatelná, podmíněně poživatelná nebo nepoživatelná, popřípadě - jde-li o zvěřinu pocházející ze zvířat zoologických zahrad a cirkusů - jen jako poživatelná nebo nepoživatelná.

§ 65

(1) Sladkovodní a mořské ryby, rybí maso, jikry a mlíčí jsou způsobilé k výživě lidí, jestliže ryby

1. a) byly uloveny dovoleným způsobem,¹⁹)
2. b) pocházejí z prostředí, jež neovlivňuje nepříznivě jejich zdravotní nezávadnost ani jejich specifický pach a příchuť,
3. c) jsou správně druhově označeny.

(2) Výlov sladkovodních ryb musí být hlášen orgánu veterinární péče³) nejméně jeden týden před jeho zahájením.

(3) K výživě lidí nesmějí být použity ryby, jež uhynuly ještě před vylovením nebo u nichž je podezření, že přišly do styku s jedovatými látkami.

(4) Mrtvé ryby, nejde-li o ryby uvedené v odstavci 3, se použijí jako potravina živočišného původu, jen vykazují-li vzhledové a jiné vlastnosti čerstvě zabitých nebo čerstvě leklých (zadušených) ryb nebo je-li leklost běžným a přípustným způsobem jejich usmrcování.

§ 66

(1) Chovatel zajistí vhodnost sádek k sádkování ryb s dostatečně vydatným a jakostním vodním zdrojem pro tento účel a umožní jejich prověření orgánem veterinární péče³) v součinnosti s orgánem hygienické služby.

(2) O hromadném úhynu sladkovodních ryb v sádce uvědomí chovatel neprodleně orgán veterinární péče.³)

§ 67

Korýši, měkkýši a žáby

K výživě lidí jsou způsobilí pouze zdraví korýši, měkkýši a žáby ulovení, popřípadě chycení v živém stavu v místech, v nichž byl jejich lov, odchyt nebo sběr povolen orgánem veterinární péče;³) zvláštní předpisy zůstávají nedotčeny.²⁰)

§ 68

Zmrazené nebo zchlazené (ledované) ryby se přepravují při dodržení podmínek stanovených pro přepravu zmrazených a zchlazených potravin.²¹)

§ 69

Podle výsledku vyšetření se posoudí

1. a) ryby (rybí maso) jako poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné,
2. b) korýši, měkkýši a žáby jako poživatelné nebo nepoživatelné.