Platné znění

Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

  1. 1. Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.
  2. 2. Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou se zařazuje do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé úrokové míry. U dluhopisů s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony a jmenovitou hodnotu dluhopisu za jednotlivé úrokové pozice.
  3. 3. Převody úrokových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček či půjček cenných papírů nebo komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
  4. 4. S úrokovými forwardy, úrokovými futures a úrokovými swapy se zachází jako s kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek dodáním více druhů podkladových nástrojů, použije se pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jedna úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures a druhá úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje.
  5. 5. V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů se dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací kupovaných měn a krátké úrokové pozice se zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných měn. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
  6. 6. V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů se úrokové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel a akciové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
  7. 7. V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních swapů se úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací a komoditní pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle podle dosavadních pravidel. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
  1. d) Při stanovení kapitálového požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se postupuje takto:
    1. 1. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů uvedených v tabulce č. 5 v této příloze. Kategorie vládních nástrojů v tabulce č. 5 v této příloze zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v této příloze rizikovou vahou 0, kategorie kvalifikovaných nástrojů zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v této příloze rizikovou vahou 0,20 a kategorie ostatních nástrojů zahrnuje nástroje nezařazené do kategorie vládních ani kvalifikovaných nástrojů.
    2. 2. Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů nebo směnek, z poskytnutých nebo přijatých vkladů, a odpovídajícím těmto dluhopisům, směnkám nebo vkladům se přiřadí koeficient podle bodu 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů se přiřadí koeficient nula.
  1. e) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se postupuje takto:
    1. 1. Pro každou měnu se zvolí jedna ze dvou metod měření obecného úrokového rizika obchodního portfolia podle dosavadních pravidel, kterými jsou metoda splatností nebo metoda durací.
    2. 2. Dlouhé a krátké úrokové pozice se zahrnou do schématu splatností podle zbytkové splatnosti nebo se zahrnou do schématu durací podle modifikované durace.
    3. 3. Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží s tím, že úrokové pozice těchto nástrojů se nezařazují do schématu splatností nebo durací.
    4. 4. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se rovná součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu stanovených podle metody splatností nebo metody durací a kapitálového požadavku k úrokovým futures spočteného podle metody marží.
  1. f) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel metodou splatností se postupuje takto:
    1. 1. Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v této příloze. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.
    2. 2. Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v této příloze.
    3. 3. Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.
    4. 4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
    5. 5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
    6. 6. Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
    7. 7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel stanovený metodou splatností se u dané měny rovná součtu
      1. a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (bod 3),
      2. b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (bod 4),
      3. c) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2 (bod 4),
      4. d) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3 (bod 4),
      5. e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2 (bod 5),
      6. f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3 (bod 5),
      7. g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (bod 6),
      8. h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6.
  1. g) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel metodou durací se postupuje takto:
    1. 1. Úrokové pozice se zařadí do schématu durací (durační pásma) dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací podle tabulky č. 8 v této příloze.
    2. 2. Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou uvedeny v tabulce č. 8 v této příloze.
    3. 3. Vážené úrokové pozice se kompenzují v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu.
    4. 4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech se dále kompenzují v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.
    5. 5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách se kompenzují mezi sousedními zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.
    6. 6. Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.
    7. 7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel stanovený metodou durací se rovná součtu
      1. a) 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu (bod 3),
      2. b) 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1 (bod 4),
      3. c) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2 bod 4),
      4. d) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3 (bod 4),
      5. e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2 (bod 5),
      6. f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3 (bod 5),
      7. g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3 (bod 6),
      8. h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6.
  1. h) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel metodou marží se postupuje takto:
    1. 1. Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku stanovenému metodou splatností, metodou durací nebo podle vlastních modelů.
    2. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do měnových pozic nezařazují.
  1. IV. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
    1. a) Kapitálový požadavek k akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR) a deriváty. V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, lze je konvertovat do podkladových akcií, které se zařazují do akciových pozic daného národního trhu podle písmena c).
    2. b) Před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku lze kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkursu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně. V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje.
    3. c) Při stanovení akciových pozic se postupuje takto:
      1. 1. Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
      2. 2. Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném obdobném seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu.
      3. 3. Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.
      4. 4. Převody akciových nástrojů v rámci revezních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
      5. 5. U akciových forwardů, futures a swapů se akciové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
      6. 6. Obchodník s cennými papíry může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku dlouhé akciové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že tyto akcie jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou. Může také vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku části dlouhých akciových pozic podle tabulky č. 11 v této příloze vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že nedošlo k upsání předmětných akcií třetí osobou do stanoveného pracovního dne podle tabulky č. 11 v této příloze ode dne, ke kterému se obchodník s cennými papíry zavázal sám předmětné akcie upsat za předem pevně stanovenou cenu.
    1. d) Při stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel postupuje takto:
      1. 1. Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle písmene c) bodu 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle bodu 2.
      2. 2. Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky:
        1. a) nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v této příloze pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel,
        2. b) je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 9 v této příloze,
        3. c) podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice nebo podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice, pokud součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

        Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel v případě vybraného portfolia je roven součinu koeficientu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

      1. 3. Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle bodu 1 a 2.
    1. e) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel postupuje takto:
      1. 1. Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle písmene c) bodu 3.
      2. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku lze akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle bodu 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle bodu 1 nebo podle vlastních modelů. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazují do měnových pozic, které jsou základem pro stanovení měnových pozic.
    1. f) S akciovými indexy se při stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel zachází takto:
      1. 1. Akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 v této příloze lze rozložit na jednotlivé akciové nástroje nebo je lze považovat za samostatné akciové nástroje.
      2. 2. Akciová pozice v akciovém indexu se stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot jednotlivých akciových nástrojů, nebo jako reálná hodnota akciového indexu.
      3. 3. Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 v této příloze se pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazují.
  1. V. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
    1. a) Kapitálový požadavek k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v Kč. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v Kč. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách se vyjímají pozice nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů, a dále pozice podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování se proti měnovému riziku plynoucímu z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů. Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato. Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou lze rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.
    2. b) Při stanovení měnových pozic se postupuje takto:
      1. 1. Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.
      2. 2. Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo je krátká, je-li uvedený součet záporný.
      3. 3. Čistá měnová pozice v Kč je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo je krátká, je-li tento součet kladný.
      4. 4. Celková měnová pozice je součet
        1. 4.1 větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách s tím, že čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje a
        2. 4.2 absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.
    1. c) Se silně korelovanými měnami se zachází takto:
      1. 1. Dvě měny lze považovat za silně korelované v případě, že ke ztrátě (spočtené na základě kurzů devizovaného trhu vyhlašovaných Českou národní bankou v každém pracovním dnu předchozích tří nebo pěti let) u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí být doloženy.
      2. 2. Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé čisté měnové pozice v jedné měně a krátké čisté měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké čisté měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Tato nekompenzovaná měnová pozice se zahrnuje do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle písmene b) bodu 4.
    1. d) Při výpočtu kapitálového požadavku k měnovému riziku se postupuje takto:
      1. 1. Kapitálový požadavek k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.
      2. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel lze vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle bodu 1 nebo podle vlastních modelů. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle bodu 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.
  1. VI. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
    1. a) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku se stanoví z komoditních nástrojů obchodního a investičního portfolia. Komoditními nástroji jsou nástroje, které mají alespoň jednu komoditní pozici.
    2. b) Před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku lze kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou ve stejné měně, mají stejnou splatnost a v případě derivátů i stejnou protistranu. Dále lze kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně korelovaných komoditách podle písmene e) a opačné komoditní nástroje, se kterými se obchoduje na trhu s denními dodávkami a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší nejvýše o deset dnů.
    3. c) Při stanovení komoditních pozic se postupuje takto:
      1. 1. Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
      2. 2. Převody komoditních nástrojů v rámci revezních rep a rep, výpůjček a půjček komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
      3. 3. U komoditních forwardů, futures a swapů se komoditní pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
      4. 4. Pokud krátká komoditní pozice je splatná před dlouhou komoditní pozicí, je třeba, aby ovládající osoba přijala kroky k zabezpečení se proti riziku nedostatečné likvidity, která může nastat na některých trzích.
    1. d) Při výpočtu kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku se postupuje takto:
      1. 1. Pro každou komoditu se zvolí jedna ze dvou metod měření komoditního rizika, kterými jsou zjednodušená metoda podle písmene f) nebo metoda splatností podle písmene g). U silně korelovaných komodit lze použít podle písmene e) společné schéma splatností.
      2. 2. Pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle písmene h) s tím, že komoditní pozice těchto nástrojů se nezařazují do komoditních pozic pro účely kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle zjednodušené metody i metody splatností, měnové pozice se nezařazují do měnových pozic pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
    1. e) Se silně korelovanými komoditami se zachází takto:
      1. 1. Silně korelovanými komoditami se rozumí komodity, které jsou podle dohody protistran zaměnitelné, nebo podobné komodity, které jsou blízkými substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9.
      2. 2. Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody podle písmene f) a metody splatností podle písmene g) za jednu komoditu.
    1. f) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel stanovený pro danou komoditu zjednodušenou metodou je roven součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic dané komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic dané komodity.
    2. g) Při stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel metodou splatností se postupuje takto:
      1. 1. Pro každou komoditu se sestaví schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve které existuje alespoň jedna komoditní pozice. Každá komoditní pozice se zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity se zařadí do prvního časového pásma.
      2. 2. Postupně se kompenzují dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytková pozice z nižšího časového pásma se postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu se opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.
      3. 3. Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem
        1. 3.1 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,
        2. 3.2 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy a
        3. 3.3 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.
    1. h) Při stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel metodou marží se postupuje takto:
      1. 1. Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle zjednodušené metody, metody splatnostní nebo podle vlastních modelů podle dosavadních pravidel.
      2. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazují do měnových pozic, které jsou základem pro stanovení měnových pozic.
    1. i) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel je roven součtu kapitálových požadavků podle dosavadních pravidel pro každou jednotlivou komoditu spočtených podle zjednodušené metody podle písmene f) nebo metody splatností podle písmene g) nebo metody marží podle písmene h).
  1. VII. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
    1. a) Kapitálový požadavek k opcím se stanoví z opcí včetně warrantů zařazených do obchodního portfolia a měnových a komoditních opcí včetně warrantů zařazených do investičního portfolia.
    2. b) Před stanovením kapitálového požadavku k opcím lze kompenzovat opačné opce, jestliže jsou stejného druhu, byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou realizační cenu a zbytkovou splatnost a mají stejné podkladové nástroje.
    3. c) Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice opcí se vyjadřují v delta ekvivalentech opcí. Delta ekvivalenty opcí se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky se označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem.
    4. d) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel se pro každou opci se zvolí jedna ze čtyř metod stanovení kapitálového požadavku k opcím, kterými jsou zjednodušená metoda podle písmene e), metoda delta plus podle písmene f), metoda analýzy situací podle písmene g) nebo metoda marží podle písmene h). Metodu delta plus může používat pouze banka.
    5. e) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel zjednodušenou metodou se postupuje takto:
      1. 1. Zjednodušená metoda se použije pouze v případě, že v portfoliu jsou jen koupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými koupenými opcemi.
      2. 2. Při použití zjednodušené metody se nezahrnují pozice nástrojů zajištěné opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.
      3. 3. Kapitálový požadavek k opci podle dosavadních pravidel je roven rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle bodu 4 a vnitřní hodnoty opce, pokud je kladný a pokud je v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opce. Pokud v portfoliu není zajištěný nástroj, avšak je v portfoliu koupená opce, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot
        1. 3.1 reálná hodnota podkladového kupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle bodu 4, nebo
        2. 3.2 reálná hodnota opce.
      1. 4. Koeficient se zvolí v závislosti na druhu opce. V případě
        1. 4.1 úrokových opcí je koeficient roven součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 této vyhlášky, a koeficientu 0,08,
        2. 4.2 akciových opcí je koeficient roven součtu koeficientu specifického akciového rizika podle § 38 a koeficientu 0,08,
        3. 4.3 měnových opcí je koeficient roven 0,08, nebo
        4. 4.4 komoditních opcí je koeficient roven 0,15.
      1. 5. Kapitálový požadavek k opcím podle dosavadních pravidel je roven součtu kapitálových požadavků stanovených podle bodu 3.
      2. 6. Kapitálový požadavek k opcím podle odstavce 5 se přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.
      3. 7. Kapitálový požadavek k úrokovým opcím podle dosavadních pravidel se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v této příloze a koeficientu 0,08. Část kapitálového požadavku k úrokovým opcím podle dosavadních pravidel odpovídající koeficientu specifického rizika se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel. Druhá část kapitálového požadavku k úrokovým opcím podle dosavadních pravidel odpovídající koeficientu 0,08 se přičítá ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel.
      4. 8. V případě kapitálového požadavku k akciovým opcím podle dosavadním pravidlům se postupuje stejným způsobem, což znamená, že kapitálový požadavek k akciovým opcím se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického rizika použitému při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel a koeficientu 0,08. První část kapitálového požadavku k akciovým opcím podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle dosavadních pravidel a druhá část ke kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel.
      5. 9. Kapitálový požadavek k měnovým opcím podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
      6. 10. Kapitálový požadavek ke komoditním opcím podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
    1. f) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel metodou delta plus se postupuje takto:
      1. 1. Delta ekvivalenty opcí se zařadí do úrokových, akciových a komoditních pozic, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
      2. 2. Delta ekvivalenty v cizích měnách opcí se zařadí do měnových pozic podle, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
      3. 3. Při použití metody delta plus se dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gamma a vega.
      4. 4. Kladné a záporné hodnoty gamma se sečtou pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá se kapitálový požadavek k riziku gamma, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gamma a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje.

        Pro účely tohoto ustanovení se stejnými podkladovými nástroji rozumí v případě

        1. 4.1 úrokových měr nástroje, úrokové pozice, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 7 nebo č. 8 v této příloze v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel byla zvolena,
        2. 4.2 akcií a akciových indexů nástroje, akciové pozice, které jsou zařazeny při stanovení akciových pozic do jednoho národního trhu,
        3. 4.3 cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato, nebo
        4. 4.4 komodit jednotlivé komodity.

        Pro účely tohoto ustanovení se změnou reálné hodnoty podkladového nástroje rozumí v případě

        1. 4.5 úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 7 v této příloze. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva se násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle tabulky č. 7 v této příloze;
        2. 4.6 akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08, nebo
        3. 4.7 komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15.
      1. 5. Kapitálový požadavek k riziku gamma se stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gamma spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji.
      2. 6. Kapitálový požadavek k riziku vega se počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční, implikovaná, se zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci.
      3. 7. Kapitálové požadavky k riziku gamma a vega se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
    1. g) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel metodou analýzy situací se postupuje takto:
      1. 1. Situační síť se sestaví odděleně pro každý podkladový nástroj opcí. První dimenzí situační sítě je reálná hodnota podkladového nástroje a druhou dimenzí je volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro vymezení první dimenze situační sítě se považuje za dostatečný rozsah intervalu + 8 % a v případě komodit + 15 % aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje, pro vymezení druhé dimenze rozsah intervalu + 25 % aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje. Každý interval se rozdělí na nejméně šest stejně velkých částí s tím, že aktuální reálná hodnota a aktuální volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje tvoří středy obou intervalů. Situační síť obsahuje nejméně 49 bodů.
      2. 2. Pro každý bod situační sítě se vypočte očekávaná ztráta odpovídajícího portfolia opcí a vybere se maximální očekávaná ztráta. Očekávanou ztrátou portfolia opcí se rozumí rozdíl mezi aktuální hodnotou portfolia opcí a hodnotou portfolia opcí v každém z bodů situační sítě.
      3. 3. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí podle dosavadních pravidel se počítá, pokud podkladovými nástroji těchto opcí jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku podle dosavadních pravidel takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových podkladových nástrojů opcí a koeficientů specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v této příloze nebo koeficientů specifického akciového rizika použitých při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku úrokových opcí podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku akciových opcí podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle dosavadních pravidel.
      4. 4. Nejvyšší očekávané ztráty podle bodu 2 vypočtené pro jednotlivé podkladové nástroje se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
    1. h) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel metodou marží se postupuje takto:
      1. 1. Metodu marží lze použít pouze pro stanovení kapitálového požadavku podle dosavadních pravidel k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce je roven marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle dosavadních pravidel zjednodušenou metodou, metodou delta plus, metodou analýzy situací nebo podle vlastních modelů podle dosavadních pravidel.
      2. 2. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí podle dosavadních pravidel se počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí podle dosavadních pravidel je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 5 v této příloze nebo koeficientů specifického akciového rizika použitých při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle dosavadních pravidel v závislosti na podkladovém nástroji.
      3. 3. Marže se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
      4. 4. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do měnových pozic nezařazují.
  1. VIII. Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku na základě vlastních modelů podle dosavadních pravidel pro banky
    1. a) Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému a specifickému akciovému riziku na základě vlastních modelů podle dosavadních pravidel jsou tato:
      1. 1. Model musí objasňovat historické cenové pohyby v portfoliu, například pomocí testu dobré shody (goodness of fit).
      2. 2. Model musí být citlivý na změny ve struktuře portfolia a musí stanovovat vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací.
      3. 3. Model musí brát do úvahy změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí.
      4. 4. Model musí být ověřen pomocí zpětného testování, zda je specifické riziko správně odhadováno.
    1. b) Kapitálový požadavek ke specifickému riziku stanovený modelem se zvyšuje o dodatečnou přirážku, která je rovna
      1. 1. části celkové rizikové hodnoty celého portfolia připadající na specifické riziko, nebo
      2. 2. rizikové hodnotě subportfolia obsahujícího pozice v dluhopisech a akciích, které mají specifické riziko.

      Dodatečná přirážka se stanoví ve výši průměrné denní hodnoty podle bodu 1 nebo 2 za posledních 60 pracovních dnů.

    1. c) Specifické riziko lze oddělit od obecného rizika zejména
      1. 1. na základě postupů výpočtu mezních přínosů rizikových faktorů specifického rizika k celkové rizikové hodnotě,
      2. 2. na základě postupů výpočtu rozdílu mezi rizikovou hodnotou a hodnotou vypočtenou nahrazením individuálních akciových pozic akciovým indexem, nebo
      3. 3. pomocí zvláštního modelu pro analytické rozdělení obecného a specifického rizika.
    1. d) Denně se provádí zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka tento záměr ve lhůtě 3 měsíců od jeho úplného doložení odmítne nebo ve lhůtě 3 měsíců od úplného doložení záměru informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené o nejvýše o 2 měsíce, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne. Vlastní model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dnů počet 10. Tato skutečnost se oznamuje neprodleně České národní bance.
    2. e) Nedostatky modelu je nutné neprodleně odstranit a zajistit dostatečnou rezervu kapitálu pro pokrytí specifického rizika.
  1. IX. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel pro družstevní záložny
    1. a) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia je roven součinu rizikově vážených aktiv investičního portfolia a koeficientu 0,08.
    2. b) Při stanovení rizikově vážených aktiv investičního portfolia se postupuje takto:
      1. 1. Rizikově vážená aktiva investičního portfolia představují součet rozvahových rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv.
      2. 2. Rozvahová rizikově vážená aktiva investičního portfolia včetně zohlednění spotových operací družstevní záložna stanoví jako součet součinů rozvahových aktiv po odečtení opravných položek a u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných položek, které byly vytvořeny k těmto aktivům, a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze.
      3. 3. V případě reverzního repa, repa, výpůjčky a půjčky cenných papírů nedochází jejich převody ke změně jejich původních vykazovaných pozic. V případě reverzního repa s cennými papíry družstevní záložna oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka. V případě repa s cennými papíry družstevní záložna oceňuje poskytnutý cenný papír rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě vypůjčování a půjčování cenných papírů volí vypůjčovatel a půjčovatel u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje. V případě půjčování cenných papírů bez přijatého zajištění volí půjčovatel u cenného papíru vyšší rizikovou váhu z rizikových vah emitenta poskytnutého cenného papíru a vypůjčovatele.