Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)

§ 68

(1) Geometrický plán⁸⁶) (dále jen „plán“) graficky znázorňuje:

1. a) reálné rozdělení jedné nebo více nemovitostí,
2. b) novou stavbu (§ 4),
3. c) rozsah věcného břemene k části pozemku.

Plán podle písmen a) a b) obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně s uvedením dosavadních a nových parcelních čísel, výměr, druhů pozemků, porovnání se stavem evidence právních vztahů a další údaje. Vzory plánu jsou uvedeny v příloze body 15 a 16.

(2) V katastrální mapě nelze bez plánu zobrazit nové hranice pozemků, novou stavbu ani další prvky polohopisu katastrální mapy s výjimkou případů podle odstavce 3 a § 90 odst. 3.

(3) Změny dalších prvků polohopisu katastrální mapy (§ 5 odst. 2), jejichž vyznačení v katastru není podmíněno zápisem údajů do souboru popisných informací podle příslušné listiny, lze v katastru zobrazit na podkladě záznamu podrobného měření změn (§ 72 odst. 7) bez vyhotovení plánu, a to vždy na návrh vlastníka nebo jiného oprávněného.

§ 69

Použití plánu

(1) Plán je technickým podkladem pro:

1. a) vyhotovení rozhodnutí a jiných listin o právních vztazích k nemovitostem,
2. b) vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám,⁸⁷) které jsou předmětem katastru,
3. c) změnu hranice katastrálního území a obce,
4. d) změnu hranice druhu pozemku.

(2) Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

§ 70

Podklady pro vyhotovení plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z bývalého pozemkového katastru, veřejných knih a z přídělového a scelovacího řízení se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.

(3) Dalšími podklady jsou zejména:

1. a) předcházející plány, měřické náčrty původního mapování, záznamy podrobného měření změn,
2. b) údaje o bodech základního a podrobného polohového bodového pole a přehled jejich sítě.

§ 71

Součinnost při vyhotovování plánu

(1) Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního předpisu⁸⁸) (dále jen „vyhotovitel plánu“) bezplatně v potřebném rozsahu kopii mapového podkladu podle § 70 odst. 1 a 2 s uvedením délkové srážky mapového podkladu.

(2) Ostatní podklady podle § 70 získá vyhotovitel plánu:

1. a) nahlédnutím do katastru (§ 87) nebo
2. b) požádáním katastrálního úřadu o vyhotovení nepotvrzené kopie z částí katastrálního operátu, popř. výstupy ze souboru geodetických a popisných informací vedených na paměťovém médiu počítače, zejména kopie z dokumentace podle § 16 odst. 3 nebo údaje o jednotlivých parcelách.

(3) Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel plánu zřizovat.

§ 72

Geodetické práce v terénu

(1) Nové vlastnické hranice oddělovaných pozemků se před zaměřením označí způsobem podle § 85.

(2) Podrobné měření se provede s přesností podle ustanovení § 67. Geometrickým základem podrobného měření jsou:

1. a) body základního a podrobného polohového bodového pole v katastrálních územích nebo jejich částech stanovených katastrálním úřadem,
2. b) jednoznačně identifikovatelné podrobné body polohopisu katastrální mapy v ostatních územích.

Prostory stanovené katastrálním úřadem, v kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK, vyhlašuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(3) Při podrobném měření se dále zaměří identické body podle odstavce 2 písm. b), je-li potřebné:

1. a) změnu zaměřenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě, jejíž polohopis není v S-JTSK,
2. b) porovnat právní vztahy k pozemkům podle § 3 odst. 2 zobrazeným v podkladech uvedených v § 70 odst. 2, které vyjadřují právní vztahy k nemovitostem.

(4) Pokud v katastrálním území podle odstavce 2 písm. a) nelze připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 jednoznačně identifikovatelné podrobné body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek uvedených v příloze bod 13.

(5) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zákresem v katastrální mapě. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v příloze bod 13.

(6) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn, který obsahuje měřický náčrt a zápisník. Náležitosti popisového pole a zápisníku podrobného měření jsou upraveny příslušným tiskopisem Úřadu.

(7) V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují:

1. a) pomocné body měřické sítě od čísla 4001,
2. b) jednoznačně identifikovatelné body podle odstavce 2 písm. b) a nové podrobné body od čísla 1 do 3999.

Čísla dosavadních podrobných bodů určených v souřadnicích S-JTSK podle dokumentace katastrálního úřadu se nemění.

(8) Výsledky dřívějších měření, např. při obnově katastrálního operátu novým mapováním, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole se skutečným stavem v terénu.

(9) Záznam podrobného měření musí být vyhotoven jednoznačně a čitelně.

§ 73

Měřický náčrt

(1) Měřický náčrt má náležitosti grafického znázornění plánu (příloha bod 17) a navíc obsahuje přibližný zákres měřické sítě, bodů geometrického základu, rozlišení způsobu trvalého označení hranic (plot, zeď apod.), rozlišení hraničních znaků (§ 85) a označení druhů pozemků u nově vzniklých parcel mapovými značkami (příloha bod 10), dále způsob využití nemovitosti (příloha bod 2), rozlišení staveb (zděná, dřevěná), popisné nebo evidenční číslo stavby (je-li přiděleno). Měřický náčrt obsahuje vždy oměrné a jiné kontrolní míry.

(2) Měřický náčrt musí být zpracován v takovém (přibližném) měřítku, aby kresba byla dobře čitelná. Nesmí být v měřítku menším, než je katastrální mapa, do které bude změna vyznačována, s výjimkou:

1. a) změny s připojením na vzdálené body, které se zakreslí v přiměřeném zmenšeném měřítku,
2. b) liniových staveb nebo plošné změny velkého rozsahu s dlouhými přímými úseky hranic.

(3) Není-li možné v použitém měřítku měřického náčrtu některou část zaměřené změny (drobné výstupky) zobrazit, vykreslí se mimo vlastní kresbu změny detail příslušné části ve větším měřítku a vzájemná souvislost se vyznačí odkazem s použitím velkých písmen abecedy.

§ 74

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí:

1. a) v katastrálních územích s číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodů staveb [§ 5 odst. 1 písm. a)] a v dalších prostorech podle § 72 odst. 2 souřadnicemi v S-JTSK,
2. b) v ostatních prostorech pravoúhlými souřadnicemi v místním systému.

Seznam souřadnic nově určených podrobných bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.

(2) Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:

1. a) z vyrovnaných souřadnic v systému S-JTSK, které byly vypočteny podle odstavce 1 písm. a),
2. b) z přímo měřených měr nebo ze souřadnic bez vyrovnání,
3. c) graficky, t.j. planimetrováním nebo výpočtem z měr nebo ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely (dílu parcely) odměřených na mapě, s přihlédnutím k plošné srážce mapového listu.

(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.

(4) Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c).

(5) Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.

(6) Výpočet výměr podle odstavce 2 písm. b) a c) se provede ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka nebo nájemce.

(7) Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené v příloze bod 14.

(8) Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat:

1. a) číslo plánu,
2. b) plošnou srážku podkladu, na kterém byl proveden výpočet výměr parcel a dílů podle odstavce 2 písm. c),
3. c) vyrovnání výměr ve skupině a sestavení změnou dotčených parcel z dílů podle stavu katastru nemovitostí, popř. i z dílů parcel zobrazených v podkladech podle § 70 odst. 2.

(9) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

(10) Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu:

1. a) chybného výpočtu výměry dosavadní parcely nebo
2. b) chybného geometrického určení hranic nebo zobrazení dosavadní parcely v katastrálním operátu,

poznamená vyhotovitel plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení vyhlášky.

§ 75

Náležitosti plánu

(1) Plán musí obsahovat popisové pole, grafické znázornění a výkaz výměr podle katastru, jejichž obsah a formální úprava je uvedena v příloze bod 17.

(2) Jsou-li zaměřované nemovitosti ve více katastrálních územích, může se v dohodě s katastrálním úřadem vyhotovit společný plán pro všechna dotčená katastrální území.

(3) Plán se vyhotoví způsobem, který zaručí zřetelnost kresby, dobrou čitelnost popisu a jejich stálost.

§ 76

Rozmnožování plánu

(1) Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie. Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny (§ 38 odst. 3), resp. na požadavku objednatele.

(2) Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.

(3) Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 77 a potvrzená katastrálním úřadem podle § 78.

§ 77

Ověřování plánu

Ověření, že plán náležitostmi a přesností odpovídá předpisům, provede fyzická osoba, která má k tomu oprávnění podle zvláštního předpisu.⁸⁵) Ověřením přebírá odpovědnost, že plán náležitostmi a přesností odpovídá ustanovením této vyhlášky. Ověření vyznačí datem, jménem, razítkem a podpisem na všech kopiích, které se mají stát prvopisem plánu.

§ 78

Potvrzení plánu katastrálním úřadem

(1) Plán ověřený podle § 77 předkládá vyhotovitel plánu katastrálnímu úřadu k potvrzení souladu očíslování parcel s údaji katastru s těmito přílohami:

1. a) záznam podrobného měření změn (měřický náčrt podle § 73 a seznam souřadnic nově určených podrobných bodů podle § 74 odst. 1),
2. b) zobrazení změny (včetně bodů geometrického základu) na kopii mapového podkladu poskytnutého vyhotoviteli plánu podle § 71 odst. 1 nebo bodové zobrazení změny (včetně bodů geometrického základu) na nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné fólii v měřítku mapového podkladu (§ 71 odst. 1) s přihlédnutím k jeho srážce,
3. c) záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů (§ 74 odst. 8),
4. d) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole podle § 66 odst. 2 a oznámení o případném zničení nebo poškození bodu podrobného polohového bodového pole (§ 33).

(2) Plán a jeho přílohy podle odstavce 1 písm. a), c) a d) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu, které poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad, nebo automatizovaně.

(3) Automatizovaně lze doklady podle odstavce 2 vyhotovit, jsou-li:

1. a) obsahově shodné s tiskopisy Úřadu,
2. b) úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu, t.j. ve stejném uspořádání, na papíru potřebné kvality a stanoveného formátu, s jen nezbytným zkracováním slov, trvanlivé, čitelné a schopné reprodukce.

(4) Katastrální úřad při potvrzování plánu překontroluje soulad dosavadního stavu výkazu výměr se stavem katastru a správnost označení nových a změnou dotčených parcel parcelními čísly.

(5) Nezjistí-li katastrální úřad zjevné závady v plánu ani v úplnosti jeho příloh, potvrdí všechny ověřené kopie v příslušné části popisového pole. Uvede položku knihy potvrzených plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci. Další potvrzené prvopisy plánu vrátí vyhotoviteli plánu.

(6) Plány, u kterých katastrální úřad zjistí zjevné závady zaviněné vyhotovitelem plánu, vrátí nepotvrzené se všemi přílohami vyhotoviteli s upozorněním na zjištěné závady.

(7) Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu podle § 74 odst. 10, katastrální úřad prošetří s využitím příloh k plánu oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Pokud je chyba nesporná, potvrdí plán a zahájí řízení o opravě chyby.⁷³) Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za závadu v plánu.

(8) Za předložení plánu k potvrzení katastrálním úřadem se vybírá správní poplatek podle zvláštního předpisu.³⁰)

§ 79

Dokumentace plánu

Katastrální úřad založí prvopis plánu s přílohami (§ 78 odst. 5) do dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací (§ 16).

§ 80

Vyhotovení a ověření kopie prvopisu plánu

(1) Katastrální úřad vyhotoví na požádání kopii prvopisu plánu, kterou označí slovem „Kopie“. Ověřovací doložka obsahuje text: „Kopie plánu souhlasí s prvopisem geometrického plánu“, a počet listů, dále položku knihy o poskytnutých údajích z katastru, datum, otisk razítka se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu. Pokud se kopie prvopisu plánu skládá z více listů, musí být všechny pevně spojeny a společně opatřeny otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem.

(2) Má-li být kopie prvopisu plánu podkladem pro právní úkony, přezkoumá katastrální úřad, zda je obsah plánu v souladu se stavem katastru. Pokud je tato podmínka splněna, rozšíří katastrální úřad na kopii prvopisu plánu doložku podle odstavce 1 o text: „Kopie geometrického plánu je v souladu s údaji katastru nemovitostí“.

(3) Není-li plán v souladu s údaji katastru nebo neobsahuje potřebné porovnání se stavem evidence právních vztahů k nemovitostem, upozorní katastrální úřad žadatele, že plán je pro právní úkony nepoužitelný.

(4) Za úkony podle odstavců 1 a 2 se vybírají správní poplatky podle zvláštního předpisu.³⁰)

§ 81

(1) Vytyčení hranic pozemku je geodetickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 70 odst. 2).

(2) Vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným pozemkům.

(3) Hranice pozemku může vytyčovat jen ten, kdo má k tomu oprávnění podle zvláštního předpisu⁸⁵) (dále jen „vytyčovatel“).

(4) Vytyčení hranic pozemku na podkladě projektu vyhotoveného podle zvláštního předpisu,⁸⁹) není předmětem této vyhlášky.

§ 82

Podklady pro vytyčování hranic pozemku

(1) Podkladem pro vytyčení hranic pozemku je:

1. a) plán a jeho měřická dokumentace, který je součástí listiny o právních vztazích k nemovitostem zapsaných v platném katastrálním operátu,
2. b) geometrické a polohové určení pozemku v obnoveném katastrálním operátu podle § 55 až 64,
3. c) měřická dokumentace katastrálního operátu obnoveného podle dřívějších předpisů,⁹⁰)
4. d) katastrální mapa, popř. jiný mapový podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy (§ 70 odst. 2), a to s využitím původních náčrtů. Jiné mapové podklady, zejména mapy pozemkového katastru, se využijí, pokud katastrální mapa má nižší grafickou přesnost, nebo předmětný zákres hranice v ní není zobrazen.

(2) Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 71.

§ 83

Způsob vytyčování hranic pozemku

(1) Vytyčovací prvky se určí z podkladů, které jsou v § 82 odst. 1 uvedeny v pořadí jejich využitelnosti. Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu.

(2) Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech.

(3) Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které jsou zaměřeny k původní i nové síti.

(4) Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací prvky z hodnot odměřených na mapě [§ 82 odst. 1 písm. d)].

(5) Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější použitelné podklady podle § 82 odst. 1.

(6) Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením.

(7) Při vytyčování vlastnických hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní odchylky ve výměře (příloha bod 14), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené výměře pozemku.

(8) Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým způsobem (§ 85), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou hranicí podle katastru; pokud některý z vlastníků má proti jejímu průběhu v terénu námitky, může o nich rozhodnout soud na základě žaloby podané vlastníkem.

(9) S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 84).

(10) Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranice pozemku.

(11) Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 84 odst. 4.

§ 84

Dokumentace vytyčené hranice pozemku

(1) Vytyčovací náčrt má úpravu přiměřeně shodnou se záznamem podrobného měření změn.

(2) Obsahem protokolu o vytyčení hranice pozemku jsou:

1. a) jméno a adresa vytyčovatele,
2. b) jméno (název) a adresa (sídlo) objednatele vytyčení hranice,
3. c) údaje o vytyčované hranici mezi pozemky s uvedením jejich parcelních čísel, katastrálního území a obce,
4. d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení,
5. e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,
6. f) porovnání výměry podle § 83 odst. 7,
7. g) jména a podpisy zúčastněných stran, které byly seznámeny s výsledkem vytyčení hranice pozemků,
8. h) připomínky zúčastněných stran k výsledku vytyčení hranice pozemku s připojením jejich podpisů,
9. i) datum, podpis a razítko vytyčovatele.

(3) Kopii dokumentace podle odstavců 1 a 2 je vytyčovatel povinen předat do 30 dnů po předání výsledků vytyčení hranice objednateli (§ 83 odst. 11) příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací (§ 16).

(4) Dokumentace podle odstavců 1 a 2 při vytyčování neznatelných hranic pozemku, které nejsou v katastru geometricky a polohově určeny, je podkladem pro vyhotovení plánu k vyznačení pozemku do souboru geodetických informací katastru (§ 68 odst. 2) na návrh vlastníka pozemku. Tato dokumentace doplněná seznamem souřadnic podle § 74 odst. 1 nahrazuje přílohu uvedenou v § 78 odst. 1 písm. a) a předává se s ověřeným plánem katastrálnímu úřadu k potvrzení.