§ 1.
Odkaz § 1.Firma a sídlo podniku.
(1) Firma podniku zní „Československá plavba dunajská, národní podnik“
(2) Sídlem podniku je Bratislava. Podnik je oprávněn zřizovati odštěpné (pobočné) závody v tuzemsku i v cizině.
127.
Vládní nařízení
ze dne 10. května 1949,
jímž se vydává organisační statut národního dopravního podniku „Československá plavba dunajská, národní podnik“.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 25 zákona ze dne 22. prosince 1948, č. 311 Sb., o národních dopravních podnicích:
(1) Firma podniku zní „Československá plavba dunajská, národní podnik“
(2) Sídlem podniku je Bratislava. Podnik je oprávněn zřizovati odštěpné (pobočné) závody v tuzemsku i v cizině.
(1) Firma podniku se znamená tak, že k vytištěnému nebo kýmkoli napsanému jejímu znění připojí svůj vlastnoruční podpis ředitel podniku nebo vedoucí úředník ho zastupující (§ 27).
(2) Sdělení určená uživatelům služeb podniku uveřejňuje podnik, pokud zvláštními předpisy není stanoveno jinak, způsobem, který určí ministerstvo dopravy vyhláškou v Úředním listě republiky Československé.
(1) Podnik provozuje dopravu osob a věcí na Dunaji, jeho přítocích a spojujících průplavech, jakož i plavbu námořní; ministerstvo dopravy může toto oprávnění rozšířiti i na jiné přirozené i umělé splavné vodní cesty.
(2) Podnik vykonává nebo obstarává samostatně všechny práce a pomocné úkony, jež slouží předmětu jeho podnikání nebo vybudování a udržování jeho zařízení včetně zkušebních nebo řemeslných prací všeho druhu, avšak kromě rozvojových investic, a podle potřeby zřizuje a provozuje k tomu účelu zvláštní pomocné závody, zejména
(3) Jako vedlejší provozuje podnik činnosti, usnadňující jeho podnikání nebo sloužící přepravcům a cestujícím nebo péči o vlastní zaměstnance, i kdyby jinak k nim bylo třeba zvláštního živnostenského oprávnění, a to s výjimkou činností uvedených dále pod písm. e) a ch) toliko na plavidlech, v přístavech, na jiných provozních pozemcích nebo v provozních budovách podniku, při čemž zejména
(4) Pokud činnosti uvedené v odstavci 3 mají povahu živností, platí pro jejich provozování příslušná ustanovení živnostenského řádu (zákona).
(5) Podnik je oprávněn dopravovati písemnosti ve vzájemném služebním styku orgánů své výkonné správy (§ 28), pokud jej zprostředkují jeho vlastní zaměstnanci jeho dopravními prostředky, jakož i zřizovati, udržovati a provozovati dorozumívací zařízení na plavidlech pro vlastní podnikovou potřebu nebo i pro potřebu cestujících, obdrží-li k tomu příslušné úřední povolení.
(6) Podnik je oprávněn účastniti se v tuzemsku i v zahraničí na podnicích sledujících stejný nebo podobný účel nebo se s takovými podniky sdružovati k společnému obstarávání předmětu podnikání.
(1) Podnik je oprávněn trvale veřejně užívati:
(2) Úprava a způsob užívání podnikového a státního znaku, jakož i podnikové a státní vlajky podléhá schválení ministerstev dopravy a vnitra.
(1) Podnik budiž veden podle zásad obchodního podnikání. Uspořádává svůj provoz tak, aby v oboru vodní dopravy co nejlépe a nejhospodárněji uspokojoval dopravní potřeby ve státě.
(2) Podnik určuje své přepravní úkoly a upravuje rozsah, druh a způsob provozu a investiční činnost tak, jak to vyžaduje splnění celostátního dopravního plánu jako součásti jednotného hospodářského plánu.
(3) Podnik udržuje svá zařízení v řádném stavu, obnovuje je přiměřeně potřebám provozu a doplňuje a zdokonaluje je v mezích hospodářské účelnosti a únosnosti se zřetelem k technickému pokroku.
(1) Výdaje souvisící s provozem hradí podnik z vlastních provozních prostředků. Nestačí-li tyto prostředky, opatří si podnik potřebné finanční prostředky se souhlasem ministerstev dopravy a financí úvěrem (provozní úvěr).
(2) Při opatřování provozního úvěru smí býti podnik v obchodním spojení pouze s bankou pro provozní úvěr.
(3) Prostředků určených k provozním účelům nesmí podnik použíti k financování investic.
(1) K úhradě nákladů na investice použije podnik prostředků získaných prováděním odpisů (§ 8); nestačí-li tyto prostředky, opatří si podnik další prostředky na investice se souhlasem ministerstev dopravy a financí úvěrem u Investiční banky, národního podniku v Praze, podle směrnic vydaných ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem dopravy.
(2) Podnik nesmí použíti prostředků určených k investičním účelům ani přechodně k jiným účelům.
Podnik je povinen prováděti odpisy investic podle odpisového plánu, který schválí ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí; prostředků získaných odpisy použije podnik k obnově investic (§ 7, odst. 1).
Podnik smí zcizovati nebo zatěžovati své nemovitosti nejvýše do částky, kterou všeobecně stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí; zciziti nebo zatížiti nemovitosti nad tuto částku smí podnik jen se souhlasem ministerstev dopravy a financí.
Podnik je povinen konati své platy převodem ze svého účtu u banky pro provozní úvěr (§ 6, odst. 2). Placení hotovými je přípustné jen podle směrnic, které vydá ministerstvo financí. Hotovosti přesahující výši přípustnou podle těchto směrnic je podnik povinen odváděti na svůj účet u banky pro provozní úvěr. Pro styk s touto bankou může podnik používati služeb Poštovní spořitelny.
(1) Na investice určené jednotným hospodářským plánem přispěje stát podniku, jsou-li tyto investice podnikány ve veřejném zájmu a jestliže by náklady na ně přesáhly hospodářské možnosti podniku, a to pokud by náklady na ně byly hospodářsky neúnosné. Výši tohoto investičního příspěvku a způsob jeho poskytnutí stanoví vláda před započetím příslušných investic, t. j. zásadně před schválením investičního programu a investičního rozpočtu. Za téhož předpokladu, týmž způsobem a v téže míře přispěje stát podniku na zúročení a úmor zápůjček na investice, sjednaných do dne zřízení podniku a jím převzatých [§ 4 a § 8, odst. 3 zákona ze dne 22. prosince 1948, č. 311 Sb., o národních dopravních podnicích (v dalším jen „dopravní podnikový zákon“)].
(2) O náhradě nákladů na investice, jež podnik provede v zájmu obrany státu, platí přiměřeně ustanovení § 121 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách (železničního zákona).
(1) Za plnění přepravních, tarifních nebo jiných závazků a úkonů, uložených státem nebo prováděných v naléhavém zájmu národního hospodářství nebo v jiném důležitém státním zájmu, jež přesahují míru obvyklou v obchodním podnikání a za něž se podniku nedostane přímé úplaty odpovídající alespoň vlastním nákladům, přísluší podniku náhrada ve výši rozdílu mezi vlastními náklady a úplatou přijatou za splnění těchto závazků. O náhradě, její výši a způsobu jejího placení rozhodne vláda, která zároveň určí odvětví státní správy, jež poskytne podniku stanovenou náhradu, a to ve čtvrtletních předem splatných částkách. Podnik je povinen zároveň s účetní závěrkou vzniklé ztráty řádně prokázati.
(2) O náhradě ztrát vzniklých ze zvláštních služeb v zájmu obrany státu platí přiměřeně příslušná ustanovení železničního zákona.
Ve svém podnikovém početnictví se podnik řídí ustanoveními zákona ze dne 16. května 1946, č. 116 Sb., o jednotné organisaci podnikového početnictví, a předpisy vydanými podle něho.
(1) Podnik sestavuje podnikový rozpočet a podle něho hospodaří. Jeho rozpočetní závěrka tvoří přílohu státního rozpočtu.
(2) Podnik sestaví zahajovací bilanci do lhůty a podle směrnic, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí. Tato bilance podléhá schválení vlády.
(3) Podnik sestaví účetní závěrku vždy do lhůty, kterou určí ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí. Účetní závěrka je přílohou státního závěrečného účtu.
(1) Kmenovým jměním podniku je při jeho zřízení čistá hodnota majetkové podstaty stanovená podle § 11, odst. 2 dopravního podnikového zákona v zahajovací bilanci (§ 14, odst. 2).
(2) Podnik může kmenové jmění zvýšiti nebo snížiti jen podle směrnic, jež vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí.
Podnik utvoří z přídělů ze zisku (§ 17), po případě z mimořádných zisků, které nesouvisí s předmětem podnikání a jsou neprovozní povahy, jakož i z mimořádných příspěvků (darů) reservní fond, a to až do výše 30 % kmenového jmění podle stavu ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
(1) Ze zisku podniku připadne:
(2) Ministerstvo dopravy může v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, ukáže-li se toho potřeba, přiměřeně snížiti příděl reservnímu fondu, uvedený v odstavci 1, písm. b), a to až na 20 %.
(3) K náhradě bilančních ztrát se použije reservního fondu. Nestačí-li reservní fond k tomuto účelu, převede se zbytek ztráty na nový účet.
Pro stanovení hospodářského roku a jeho rozdělení na období platí obecné předpisy o jednotném hospodářském roku.