zákon o elektronických komunikacích

§ 78

(1) Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu. Přístupem se rozumí zejména

1. a) přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, který může zahrnovat připojení zařízení po pevných nebo jiných než pevných prostředcích; zahrnuje zejména zpřístupnění účastnického vedení a prostředků a služeb nezbytných k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení,
2. b) přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, stožárů a prostředků pro vedení kabelů,
3. c) přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu,
4. d) přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,
5. e) přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,
6. f) přístup k systému podmíněného přístupu,
7. g) přístup ke službám virtuálních sítí,
8. h) propojení veřejných komunikačních sítí,
9. i) přístup k informačním systémům nebo databázím pro objednávání, žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.

(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikatelem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikatelem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti.

(3) Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito sítěmi. Propojení může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť.

(4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení využívající signály elektronických komunikací spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační síti.

§ 79

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen sjednat propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen nabídnout přístup a propojení jinému podnikateli, který podle § 13 oznámil podnikání, za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými Úřadem podle § 51 odst. 6, § 72, 78, § 79 odst. 2, § 80, 83, 85, 85a, 86 a 86e.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 v odůvodněných případech rozhodnutím uložit

1. a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, včetně propojení sítí,
2. b) operátoru povinnost v případě zabezpečení přístupu koncových uživatelů ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání a souvisejícím doplňkovým službám umožnit přístup k rozhraní pro aplikační programy (API) a elektronickému programovému průvodci (EPG),
3. c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb,
4. d) podnikateli, který poskytuje interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které dosahují významné úrovně pokrytí a využívání koncovými uživateli, povinnost zajistit spojení mezi koncovými body koncových uživatelů s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb.

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

(4) Povinnost podle odstavce 2 písm. d) lze uložit pouze

1. a) v míře nezbytné k zajištění interoperability interpersonálních komunikačních služeb, přičemž mohou zahrnovat přiměřené povinnosti pro poskytovatele těchto služeb zveřejnit a povolit používání, změny a další šíření relevantních informací příslušnými orgány a dalšími poskytovateli nebo povinnost používat normy nebo specifikace podle § 62, a
2. b) pokud Komise po konzultaci se Sdružením BEREC a při nejvyšším možném zohlednění jeho stanoviska zjistila zřetelnou hrozbu pro spojení mezi koncovými body koncových uživatelů v celé Evropské unii nebo v alespoň 3 členských státech a přijala prováděcí opatření specifikující povahu a rozsah veškerých povinností, které mohou být uloženy.

§ 79a

(1) Nejsou-li žádnému podnikateli zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, může Úřad za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum, uložit podnikatelům, kteří zajišťují nebo jsou oprávněni zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu.

(2) Úřad může povinnosti podle odstavce 1 uložit za předpokladu, že tato možnost byla podnikateli jednoznačně stanovena v přídělu rádiových kmitočtů a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované zavádění infrastruktury pro poskytování sítí nebo služeb závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, může Úřad uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury.

(3) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 1

1. a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele,
2. b) zajištění účinného využití rádiového spektra,
3. c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek,
4. d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb,
5. e) technologické inovace,
6. f) převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl.

(4) V případě řešení sporů může Úřad oprávněnému z povinnosti sdílení nebo přístupu uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s operátorem poskytujícím přístup k infrastruktuře v příslušné oblasti. Při ukládání povinnosti sdílet rádiové spektrum je třeba zohlednit zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury.

(5) V případě uložení povinnosti podle odstavců 1, 7 nebo 8 anebo podle § 79 odst. 2 Úřad do 5 let ode dne jejich uložení provede přezkum a po konzultaci podle § 130 a 131 vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle tohoto zákona.

(6) Úřad může po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitou věc podle § 104, sdílet své síťové prvky, přiřazené prostředky nebo svůj majetek, jejichž prostřednictvím je cizí nemovitá věc využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost může Úřad uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(7) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky, kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo distribuční bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by jejich zdvojení bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo vlastníkovi přiřazených prostředků, nebo kabelového rozvodu, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení přiřazených prostředků, kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení síťových prvků, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

(8) Neřeší-li povinnosti uložené podle odstavce 7 dostatečně fungování hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, může Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti zajištění přístupu za první soustřeďovací nebo distribuční bod až po bod, který je schopen zajistit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byl pro subjekty usilující o účinný přístup z komerčního hlediska životaschopný, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny Sdružení BEREC. Úřad může v odůvodněných případech z technického nebo ekonomického hlediska uložit povinnosti přístupu nebo virtuálního přístupu.

(9) Úřad povinnosti podle odstavce 8 neuloží, pokud

1. a) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť poskytuje jakémukoli podnikateli za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek schůdné a podobné alternativní prostředky pro spojení s koncovými uživateli prostřednictvím přístupu k síti s velmi vysokou kapacitou,
2. b) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nabízí za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek přístup k síti s velmi vysokou kapacitou, nebo
3. c) uložení povinností by z ekonomického nebo finančního hlediska narušilo zavádění nových sítí, zejména menšími místními projekty.

(10) Úřad může podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který splňuje podmínky podle odstavce 9 písm. a) a b), uložit povinnosti podle odstavce 7, pokud byla tato síť financována z veřejných prostředků.

§ 80

(1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

(2) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 4 až 7 obdobně.

(3) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osoba podle odstavce 1, která požádala o uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinna nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy předat Úřadu její úplné znění, včetně příloh.

(5) Pokud se oslovený operátor podle odstavce 1 rozhodl odmítnout uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, neprodleně písemně o odmítnutí informuje odmítnutého podnikatele a zároveň uvede konkrétní důvody odmítnutí, a to zejména

1. a) technické důvody,
2. b) ekonomické důvody,
3. c) organizační důvody, nebo
4. d) další důvody, které měly vliv na jeho rozhodnutí o odmítnutí navrhovaného řešení.

Tyto informace zašle odmítající operátor podle odstavce 1 současně Úřadu.

(6) Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.

(7) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.

(8) Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pokyny a postupy nutné k získání přístupu a propojení, aby z uložených povinností měly prospěch malé a střední podniky a operátoři s omezeným zeměpisným dosahem.

§ 81

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost, aby při poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné služby a poskytoval jim služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení³⁰).

(2) Podnikatel je povinen využívat informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty. Při zpracování takto předaných nebo uložených informací tyto informace nesmí sdělit svým nepříslušným útvarům, dceřiným společnostem, společníkům nebo akcionářům, ani jiným podnikatelům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.

§ 82

(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace ceny, technické specifikace, síťové charakteristiky a jejich očekávaný vývoj, smluvní podmínky pro zajišťování a využívání sítě, včetně podmínek omezujících přístup, ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, zejména s ohledem na přechod ze starší infrastruktury.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu nebo propojení s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na části podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Tento subjekt nesmí v referenční nabídce přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé žádající přístup nebo propojení platili za prostředky a provozně-technické služby, které nejsou nezbytné pro požadovanou službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle § 85 odst. 1.

(3) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu nebo propojení, pokud tato nabídka nevede k důslednému plnění povinností podle tohoto zákona.

(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a podle § 84 odst. 4 a její rozsah a formu stanoví Úřad prováděcím právním předpisem, přičemž může specifikovat klíčové ukazatele výkonnosti, jakož i příslušné úrovně služeb.

§ 83

Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání

(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarové rozhraní mezi aplikacemi, poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize, určené pro digitální televizní a rozhlasové služby.

(2) Zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb.

(3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen „brána“) se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění.

(4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.

(5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností

1. a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72,
2. b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.

Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností.

(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb koncovým uživatelům, včetně osob se zdravotním postižením, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.

(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem¹¹). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.

(9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen

1. a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,
2. b) zajistit poskytování služby elektronického programového průvodce, který je šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém toku obsažených,
3. c) využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby šíření služeb informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové kapacity sítě elektronických komunikací.

(10) Poskytovatel služby šíření digitálního televizního vysílání, který svým koncovým uživatelům poskytuje digitální televizní zařízení, je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné, aby toto digitální televizní zařízení bylo možné použít i u jiných poskytovatelů.