Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 1

(1) Dobou důchodového zabezpečení (pojištění) členů jednotných zemědělských družstev se rozumí od 1. října 1948 též doba

1. a) před 1. lednem 1957, po kterou žena, aniž byla členkou jednotného zemědělského družstva, trvale a soustavně v něm pracovala ve stanoveném rozsahu, i když tato doba nebyla započitatelná podle předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev;
2. b) před 1.lednem 1969, po kterou členka jednotného zemědělského družstva před vstupem do takového družstva byla účastna na výdělečné činnosti svého manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny, a splňovala v té době podmínky stanovené pro důchodové pojištění spolupracujícího člena rodiny (§ 98 odst. 3) nebo byla ve stanoveném rozsahu pracovně činná v jednotném zemědělském družstvu I. nebo II. typu.

(2) Dobou důchodového zabezpečení (pojištění) členů jednotného zemědělského družstva se rozumí v období od 1. ledna 1957 do 31. března 1962 též doba, po kterou člen jednotného zemědělského družstva nebyl důchodově pojištěn proto, že pobíral částečný invalidní důchod nebo obdobný důchod z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), jestliže současně vykonával v družstvu pracovní činnost aspoň v rozsahu zakládajícím zabezpečení v nemoci podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(3) Doba pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu před 1. dubnem 1962 se pro nároky vzniklé za účinnosti zákona hodnotí jako doba zaměstnání, i když nebylo za tuto dobu zaplaceno pojistné, jestliže byly splněny ostatní podmínky pro započtení této doby podle dosavadních předpisů.

§ 2

Za dobu zaměstnání se považuje též

1. a) doba, po kterou byl pracující veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání
   1. - po skončení zaměstnání v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními a v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy,¹)
   2. - po skončení služebního poměru vojáka z povolání, příslušníka Sboru národní bezpečnosti a příslušníka sboru nápravné výchovy v souvislosti se zásadními organizačními změnami v ozbrojených silách (sborech),²)

1. b) doba soustavné pracovní činnosti vykonávané v ústavech sociální péče občany (i mladistvými), kteří jsou umístěni v těchto ústavech pro velmi těžké tělesné (smyslové) nebo mentální postižení (§ 93 odst. 3 a § 94 zákona), jestliže pracovní odměna dosahuje aspoň 120 Kčs měsíčně,
2. c) doba pracovní výchovy v diagnostických ústavech pro mládež,
3. d) doba, po kterou byl pracující zařazen do pracovního útvaru podle vládního nařízení č. 223/1938 Sb., o pracovních útvarech, a doba, po kterou byl pracující začleněn okupanty v době nesvobody do zvláštních útvarů zřízených pro válečné účely.

§ 3

(1) Členu jednotného zemědělského družstva se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši kalendářní rok, jestliže v něm odpracoval

1. a) všechny pracovní dny, které pro něj vyplývají z jeho pracovního zařazení, anebo
2. b) aspoň 150 pracovních dnů, jde-li o člena činného jen v rostlinné výrobě,

pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Pracoval-li člen jednotného zemědělského družstva po část kalendářního roku v rostlinné výrobě a po část kalendářního roku v jiném pracovním zařízení, započítává se kalendářní rok, jestliže odpracoval počet pracovních dnů uvedený v předchozím odstavci pod písm. a); tento počet pracovních dnů se snižuje o 9 dnů za každý kalendářní měsíc, po který člen jednotného zemědělského družstva pracoval v rostlinné výrobě.

(3) Odpracovaným dnům se kladou naroveň dny

1. a) po které člen jednotného zemědělského družstva pracoval se souhlasem družstva mimo družstvo,
2. b) za které se poskytují peněžité dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte nahrazující mzdu,
3. c) ošetřování nebo péče o dítě mladší než 10 let nebo ošetřování jiného nemocného člena rodiny, za podmínek uvedených v § 16 zákona o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, po uplynutí doby, po kterou se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny,
4. d) řádné dovolené na zotavenou a dny lázeňské péče,
5. e) po které člen jednotného zemědělského družstva vykonával veřejnou funkci, plnil občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, konal službu v ozbrojených silách včetně dnů potřebného volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,
6. f) po které člen jednotného zemědělského družstva prokazatelně nemohl pracovat pro nepříznivé povětrnostní vlivy, popřípadě pro překážku na straně družstva,
7. g) pracovního volna poskytovaného podle předpisů o studiu při zaměstnání a dny účasti na odborném nebo politickém školení,
8. h) za které se podle platných předpisů poskytuje pracovníkům náhrada mzdy, popřípadě mzda, jakož i doba, za kterou při důležitých osobních překážkách v práci náhrada mzdy nenáleží jen proto, že pracovník nesplňuje požadovanou podmínku doby zaměstnání.

(4) Členu jednotného zemědělského družstva se změněnou pracovní schopností a člence jednotného zemědělského družstva, která pečuje aspoň o jedno dítě předškolního věku starší tří let nebo o invalidní nezletilé dítě, které potřebuje stálé péče, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši kalendářní rok, jestliže v něm odpracovali aspoň 100 pracovních dnů (odstavce 1 až 3).

(5) Neodpracoval-li člen jednotného zemědělského družstva počet pracovních dnů potřebný podle předchozích odstavců pro zápočet celého kalendářního roku, započítávají se pro vznik nároku na důchod a jeho výši jen odpracované dny, popřípadě dny, které se jim kladou naroveň, pokud pracovní činnost člena jednotného zemědělského družstva zakládala zabezpečení v nemoci podle předpisů o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte.³)

(6) Odpracovaným dnem se rozumí den, v němž člen jednotného zemědělského družstva pracoval v družstvu v rozsahu stanoveném předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte.^3a)

(7) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o zápočtu náhradních dob do doby pracovní činnosti pro účely důchodového zabezpečení.

§ 4

Zápočet doby od 9.května 1945 do 30. září 1948 jako doby zaměstnání

Pracovní činnost jednotlivě hospodařícího rolníka, popřípadě spolupracujícího člena rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka, vykonávaná v době od 9. května 1945 do 30. září 1948, se hodnotí jako zaměstnání, byla-li vykonávána v rozsahu a za podmínek, které by podle části třetí této vyhlášky (§ 98 a násl.) zakládaly důchodové pojištění. Přitom se nevyžaduje splnění podmínky zaplacení pojistného za tuto dobu.

§ 5

Hodnocení doby zaměstnání vykonávaného v cizině

Jde-li o dobu zaměstnání vykonávaného československým občanem v cizině před 1. lednem 1947, má se za to, že se občan zdržoval v cizině s povolením příslušného československého státního orgánu.

§ 6

(1) Nárok na důchod pracujícího, který byl důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící (spolupracující člen rodiny) a nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z tohoto pojištění, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracujících a doba tohoto pojištění se hodnotí jako doba zaměstnání, jestliže pracující

1. a) byl po skončení samostatné výdělečné činnosti zaměstnán aspoň po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, jde-li o invalidní (částečný invalidní) důchod, a aspoň po dobu pěti roků, jde-li o starobní důchod. Splnění této podmínky se však nevyžaduje, stal-li se pracující invalidním následkem pracovního úrazu; nebo
2. b) nesplňuje sice podmínky pod písm. a), byl však před započetím samostatné výdělečné činnosti zaměstnán a získal v samostatném důchodovém zabezpečení pracujících dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, a jde-li o starobní důchod, dobu potřebnou pro nárok na tento důchod; uplynulo-li však mezi skončením zaměstnání a vstupem do nového zaměstnání více než pět let, započítává se doba zaměstnání předcházející době výkonu samostatné výdělečné činnosti, jen jestliže byl znovu zaměstnán aspoň tři roky. Doba důchodového pojištění osob samostatně hospodařících se v tomto případě započítává pro výši důchodu; anebo
3. c) po 31. prosinci 1975 se stal členem jednotného zemědělského družstva nebo pracovníkem jiné socialistické organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou a odevzdal své hospodářství některé z těchto organizací. To platí též pro nárok na důchod člena jednotného zemědělského družstva nebo pracovníka jiné uvedené organizace vzniklý po 31. prosinci 1975, i když se podmínky uvedené v předchozí větě splnily před 1. lednem 1976.

(2) Podmínkou pro hodnocení doby důchodového pojištění osob samostatně hospodařících (spolupracujících členů rodiny) jako doby zaměstnání podle předchozího odstavce je, že bylo včas zaplaceno pojistné za celou dobu trvání tohoto pojištění; doba důchodového pojištění se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.

(3) Nesplňuje-li pracující podmínky uvedené v předchozích odstavcích, posuzuje se jeho nárok podle předpisů o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících; přitom se doba zaměstnání započítává jako doba důchodového pojištění osob samostatně hospodařících.

(4) Ženě, která je zaměstnána v zemědělství na státním (školním) statku nebo v jiné socialistické organizaci se zemědělskou nebo lesní výrobou, se započítává jako doba důchodového pojištění spolupracujícího člena rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka též doba její účasti v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1968 na výdělečné činnosti manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny, jestliže splňovala v té době podmínky stanovené v § 98 odst. 3 pro důchodové pojištění spolupracujícího člena rodiny.

(5) Nárok na invalidní nebo starobní důchod pracujícího, který byl před vstupem do zaměstnání osobou samostatně hospodařící a jemuž nevznikl nárok na důchod z tohoto pojištění jen proto, že nebylo zaplaceno pojistné, se posuzuje vždy jen podle předpisů o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících pro něj platných v den, kdy se jinak splnily všechny podmínky pro nárok na důchod s výjimkou podmínky zaplacení pojistného.

§ 7

(1) Pracujícímu, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, zvyšuje se nárok na starobní důchod za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod podle předpisů platných pro pracující, jestliže nepobíral po dobu zaměstnání starobní důchod; zvýšení nároku na starobní důchod se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

(2) Byla-li výplata důchodu zastavena na žádost pracujícího, který pokračuje v zaměstnání, obnoví se výplata důchodu nejdříve po uplynutí tří měsíců.

§ 8

(1) Jako náhradní doba se započítává doba služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a v československých ozbrojených silách od 9. května 1945, pokud tato doba není již hodnocena jako služba vojáka z povolání.

(2) Dobou jiné vojenské služby je:

1. a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 1. ledna 1923 do 21. června 1941,
2. b) doba vojenské služby v československých legiích po 11.listopadu 1918,
3. c) doba vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,
4. d) doba výkonu služby na hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu.

(3) Jako náhradní doba může být též započtena doba vojenské služby (včetně doby zajetí) v jiné než československé nebo spojenecké armádě, kterou konali povinně občané za doby nesvobody, pokud nejde o důstojníky nebo příslušníky SS a obdobných útvarů⁴) nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů.⁵)

(4) Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

§ 9

(1) Dobou odbojové činnosti a vězení (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí:

1. a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945,
2. b) doba vojenské služby v československých legiích do 11. listopadu 1918,
3. c) doba vojenské služby ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919,
4. d) doba účasti na protiválečných vzpourách za první světové války,
5. e) doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii,
6. f) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945,
7. g) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele jak na území československého státu a Svazu sovětských socialistických republik, tak i v jiné evropské zemi,
8. h) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády,
9. ch) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané persekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů,
10. i) doba účasti na domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945 a doba účasti na Slovenském národním povstání,
11. j) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945,
12. k) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945; pokud nutné léčení trvalo i po tomto dni, hodnotí se doba dalšího nutného léčení jako náhradní doba (§ 11 odst. 1 zákona), nikoli však jako doba odbojové činnosti.

(2) Polní službou se rozumí vojenská služba

1. a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Svazu sovětských republik (Sovětského Ruska) v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945,
2. b) v jednotkách 1.československého armádního sboru ve Svazu sovětských socialistických republik v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,
3. c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17.června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945,
4. d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,
5. e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,
6. f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939,
7. g) u polních útvarů československých legií nebo ve spojeneckých armádách v době od 1.srpna 1914 do 11. listopadu 1918,
8. h) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. c) a g).

(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. Doba zajetí se nepovažuje za polní službu.

(4) Doby odbojové činnosti (odstavec 1) a polní služby (odstavec 2 a 3) se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

§ 10

Blízkými osobami se rozumějí manželé, děti, rodiče, prarodiče, tchán a tchýně kteréhokoliv z manželů. Za děti se považují též osvojené děti a děti převzaté do péče nahrazující péči rodičů podle § 11 odst. 2 zákona; pečuje-li osobně o blízkou osobu muž, platí toto ustanovení zákona obdobně.

§ 11

(1) Jestliže pracující přerušil zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie a přerušení netrvalo déle než pět let, započítává se jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie i doba zaměstnání vykonávaného v této kategorii před přerušením. Trvalo-li však přerušení bez vážného důvodu déle než pět let, započítává se doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie před přerušením pro zachování výhod ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jen byl-li pracující do dne vzniku nároku na důchod znovu zaměstnán v I. (II.) pracovní kategorii aspoň tři roky.

(2) Došlo-li ke změně (skončení) zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie u pracujících, kteří

1. a) vykonávali při těžbě, průzkumu, úpravě a konečném zpracování uranové rudy aspoň 10 roků zaměstnání I. pracovní kategorie odůvodňující nárok na starobní důchod již v 55 letech, nebo
2. b) byli zaměstnáni v I. pracovní kategorii aspoň 20 roků, z toho aspoň 10 roků při úpravě a konečném zpracování radioaktivních surovin nebo v dolech na radioaktivní suroviny, nebo
3. c) vykonávali v podzemí hlubinných dolů 15 roků zaměstnání I. pracovní kategorie odůvodňující nárok na starobní důchod v 55 letech a byli z tohoto zaměstnání uvolněni (převedeni) z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) anebo z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce a u nichž vzhledem k jejich osobním poměrům by bylo nepřiměřenou tvrdostí požadovat, aby byli nadále zaměstnáni v hornickém povolání pod zemí, zařazeném do I. pracovní kategorie, nebo
4. d) byli uvolněni (převedeni) ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie v souvislosti s racionalizačními nebo organizačními opatřeními uvedenými v § 2 písm. a), jestliže pracující ke dni uvolnění (převedení) získali z doby potřebné pro nárok na důchod aspoň 20 roků zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie,

se považuje taková změna (skončení) zaměstnání za přerušení z vážných důvodů; v případech uvedených pod písm. a) až c) se předpokládá, že vážný důvod, který vede ke změně (skončení) zaměstnání, potrvá až do vzniku nároku na důchod.

(3) Doba uvedená v § 13 odst. 3 a 4 zákona a doba přerušení zaměstnání uvedená v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. d) se prodlužuje o dobu, po kterou pracující používal invalidní (částečný invalidní) důchod, důchod za výsluhu let nebo částečný důchod za výsluhu let.

(4) Doba služby v ozbrojených silách zařazené do I. (II.) kategorie funkcí se hodnotí jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(5) Nebyl-li pracující zaměstnán v I. nebo II. pracovní kategorii po celou dobu potřebnou pro získání výhod z této pracovní kategorie, započítává se doba zaměstnání v této pracovní kategorii jako doba zaměstnání v nejblíže nižší pracovní kategorii.

§ 12

(1) Doba učebního poměru učně vychovávaného pro zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se posuzuje jako doba zaměstnání této pracovní kategorie, jestliže se v rámci učebního plánu pravidelně provádí odborný výcvik učně na pracovištích nebo v provozech, kde se vykonává zaměstnání. I. (II.) pracovní kategorie.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i pro pracující, kteří se připravují k výkonu povolání zaškolením mimo učební poměr⁶)