Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 94

(1) Pracující, kteří jsou činni na základě dohody o pracovní činnosti mimo pracovní poměr uzavřené s organizací za podmínek stanovených zákoníkem práce (dále jen „pracující na dohodu“) jsou s odchylkami dále uvedenými účastni důchodového zabezpečení³⁷) jako pracující, jestliže,

1. a) nejsou zabezpečeni (pojištěni) již z důvodu jiné činnosti,
2. b) nepobírají starobní ani invalidní důchod,
3. c) příjem z této pracovní činnosti podrobený dani ze mzdy činí aspoň 400 Kčs měsíčně, nebo
4. d) jsou povinni platit z příjmu z této pracovní činnosti daň z příjmu obyvatelstva částkou odpovídající příjmu aspoň 400 Kčs měsíčně.

(2) Uzavře-li pracující na dohodu, účastný důchodového zabezpečení podle předchozího odstavce, další dohodu o pracovní činnosti s touže nebo jinou organizací, je účasten důchodového zabezpečení z činnosti vykonávané na základě této další dohody jen za podmínek uvedených v předchozím odstavci pod písm. c) nebo d).

§ 95

(1) Jestliže pracující na dohodu není účasten důchodového zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky proto, že je již zabezpečen (pojištěn) z důvodu jiné činnosti [§ 94 odst. 1 písm. a)], posuzuje se úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jako pracovní úraz v jeho zaměstnání (činnosti).

(2) Jestliže pracující na dohodu splňuje podmínky uvedené v § 94 odst. 1 písm. c) a d), není však účasten důchodového zabezpečení proto, že pobírá starobní nebo invalidní důchod [ 94 odst. 1 písm. b)], posuzuje se úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním jako úraz v zaměstnání (činnosti), z něhož mu byl přiznán důchod.

§ 96

(1) Důchodové zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky vzniká dnem, kterým pracující na dohodu začal vykonávat sjednané práce, a zaniká dnem následujícím po dni, kdy pracující na dohodu přestal vykonávat sjednané práce; zaniká však vždy, jestliže uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána, nebo není-li splněna některá z podmínek stanovených v § 94 odst. 1.

(2) Za hrubý výdělek pracujícího na dohodu se považuje příjem za sjednané práce podrobený dani ze mzdy, popřípadě příjem ve výši odvozené z paušální částky daně z příjmu obyvatelstva [§ 94 odst. 1 písm. c) a d)].

(3) Stal-li se pracující na dohodu plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, považuje se za průměrný měsíční výdělek nejméně částka 400 Kčs. To platí též v případech uvedených v § 95.

(4) Povinnosti organizace vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má organizace, která uzavřela s pracujícím dohodu o pracovní činnosti. Pracující na dohodu, jehož příjem z této pracovní činnosti je podroben dani z příjmu obyvatelstva [§ 94 odst. 1 písm. d)], je povinen poskytovat této organizaci veškeré podklady potřebné pro provádění důchodového zabezpečení, zejména podklady pro určení výše výdělku.

§ 97

(1) Pracujícím, kteří na základě povolení národního výboru poskytují některé služby a opravy,³⁸) náleží podpora při narození dítěte, přídavky na děti a dávky důchodového zabezpečení za obdobných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracujícím na dohodu uvedeným v § 94 až 96.³⁹)

(2) Za průměrný měsíční výdělek pracujícího poskytujícího služby a opravy na základě povolení národního výboru se považuje nejvýše částka 1200 Kčs; toto omezení neplatí, jde-li o občana se změněnou pracovní schopností.

(3) Povinnosti organizace vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení vykonávat národní výbor, který povolil poskytování služeb a oprav. Pracující poskytující služby a opravy je povinen poskytovat tomuto národnímu výboru veškeré podklady potřebné pro provádění sociálního zabezpečení, zejména podklady pro určení výše výdělku.