Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/24 ve věci návrhu na zrušení § 10 odst. 5 věty druhé zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití
14. Ze stručného vyjádření Sněmovny se podává, že vládní návrh zákona, který obsahoval i napadené ustanovení, byl jako sněmovní tisk č. 750 rozeslán poslancům dne 29. 7. 2004 ve čtvrtém volebním období, přičemž současně bylo podle § 90 odst. 2zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v tehdy účinném znění, (dále jen „zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny“) navrženo, aby Sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvním čtení. Sněmovna návrh zákona projednala v prvním čtení na 35. schůzi konané dne 23. 9. 2004 a po obecné rozpravě souhlasila s projednáváním návrhu zákona tak, aby mohl být přijat již v prvním čtení. Po následné podrobné rozpravě byl návrh zákona přijat (hlasování č. 73, usnesení č. 1264). Z přítomných 171 poslanců hlasovalo 98 pro přijetí návrhu zákona a 37 hlasovalo proti přijetí návrhu zákona.
15. Senát ve vyjádření rekapituloval obsah návrhu a konstatoval, že při projednávání návrhu zákona postupoval v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Návrh zákona byl Senátu postoupen dne 7. 10. 2004 a byl projednáván ve 4. funkčním období jako tisk č. 416. Byl projednán výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako výborem garančním dne 20. 10. 2004, jakož i výborem pro záležitosti Evropské unie dne 3. 11. 2004. Na 18. schůzi pak Senát přijal usnesení č. 522, kterým schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, neboť v hlasování č. 5 se pro návrh vyslovilo 46 senátorů z 52 přítomných a nikdo nebyl proti. Během projednávání návrhu zákona v Senátu nezazněly žádné pochybnosti ohledně jeho slučitelnosti s ústavním pořádkem.
IV./b Vyjádření vlády
16. Vláda usnesením ze dne 12. 6. 2024 č. 378 schválila vstup do řízení a navrhla, aby Ústavní soud návrh zamítl. Současně zmocnila ministra průmyslu a obchodu k vypracování a zaslání vyjádření k návrhu.
17. Dne 25. 6. 2024 obdržel Ústavní soud vyjádření ministerstva. Z tohoto vyjádření, obsahově podobného s vyjádřením ke správní žalobě, se podává, že v posuzované věci jsou podle vlády splněny podmínky pro vyloučení správního rozhodnutí ze soudního přezkumu. Vláda má za to, že žalobou napadené správní rozhodnutí, kterým je v souladu s nařízením Parlamentu a Rady č. 2021/821 v rámci plnění mezinárodních závazků České republiky zamezeno nežádoucímu vývozu citlivého zboží dvojího užití, nezasahuje do základních práv a svobod podle Listiny. Rozhodnutí podle zákona č. 594/2004 Sb. jsou ministerstvem vydávána „na základě stanovisek určených státních orgánů, včetně zpravodajských služeb, která jsou s ohledem na jejich obsah zpravidla utajovanými informacemi“ podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Dále vláda odkázala na nález sp. zn. Pl. ÚS 39/17, kterým Ústavní soud zamítl návrh na zrušení § 26 zákona o státním občanství. Skutečnost, že u zákona o kontrole obchodu s výrobky, který vznikal v jiné době, neměl zákonodárce vůli využít ústavní možnosti vyloučení soudního přezkumu, nemůže být při posuzování ústavnosti ani podpůrným argumentem pro konstatování rozporu s ústavním pořádkem. Vláda si je vědoma toho, že napadené ustanovení může ve spojení s vyloučením opravného prostředku ve správním řízení v některých případech způsobovat „přílišnou tvrdost“. Proto předložila vládní návrh zákona, kterým by bylo umožněno podání rozkladu proti rozhodnutí ministerstva, a to při současném zachování výluky ze soudního přezkumu proti rozhodnutím o nepovolení vývozu citlivého zboží dvojího užití do třetí země z důvodu ochrany zahraničněpolitických nebo bezpečnostních zájmů.
IV./c Ústní jednání
18. Jelikož Ústavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, podle § 44 věty první zákona o Ústavním soudu od něj upustil.