krajské zřízení

§ 81

(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška kraje zákonu, vyzve ministerstvo kraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li kraj nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.

(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky kraje s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.

(3) Nezjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky kraje. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.

(4) Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje zruší do 15 dnů od doručení sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.

§ 82

(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku kraje, vyzve ministerstvo kraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.

(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti se zákonem může ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.

(3) Nezjedná-li příslušný orgán kraje ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

(4) Zjedná-li příslušný orgán kraje před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.

(5) Ministerstvo o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti krajů upraveny zvláštním právním předpisem²⁵).

§ 83

(1) Odporuje-li nařízení kraje zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad kraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení kraje. Účinnost nařízení kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu kraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.

(2) V případě zřejmého rozporu nařízení kraje s lidskými právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu kraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.

(3) Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení kraje. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení kraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.

(4) Zjedná-li příslušný orgán kraje před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší do 15 dnů od doručení sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.

§ 84

(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad kraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li kraj nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v přenesené působnosti informuje krajský úřad.

(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v přenesené působnosti se zákonem může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.

§ 85

(1) Kraj vyvěsí neprodleně na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů

1. a) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti,
2. b) rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu nebo o zastavení řízení o návrhu na zrušení právního předpisu kraje.

(2) Ve Věstníku kraj neprodleně oznámí

1. a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,
2. b) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,
3. c) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis kraje nebo jeho jednotlivá ustanovení,
4. d) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje platnosti.

(3) Kraj na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje v samostatné působnosti. Kraj na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje v přenesené působnosti.

(4) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení kraje a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.

(5) Ustanovení dílů 1 a 2 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů kraje učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.

§ 86

(1) Ministerstvo kontroluje výkon samostatné působnosti svěřené orgánům krajů. Věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady kontrolují výkon přenesené působnosti svěřené orgánům krajů.

(2) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavci 1, při které se zjišťuje, zda orgány krajů dodržují

1. a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy,
2. b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů a opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona (§ 88 odst. 3).

(3) Kontrolu výkonu samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům krajů provádějí pověření zaměstnanci státu zařazení do ministerstva, věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu (dále jen „kontrolující“).

§ 87

Kontrola výkonu samostatné působnosti

(1) Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn

1. a) požadovat od příslušného orgánu kraje, aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné informace nezbytné k provedení kontroly,
2. b) zajistit v odůvodněných případech předložené podklady,
3. c) vstupovat do objektů a do jiných prostor, pokud vstup souvisí s prováděním kontroly,
4. d) v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze jeho činnosti používat technické a materiální vybavení kraje, v případech, kdy je jejich použití nezbytné k zabezpečení kontroly.

(2) Kraj poskytne v souvislosti s prováděním kontroly kontrolujícímu veškerou součinnost odpovídající možnostem kraje a rozsahu kontrolních oprávnění stanovených tímto zákonem.

(3) Kontrolující je povinen

1. a) oznámit hejtmanovi, popřípadě jím pověřenému zástupci, zahájení a ukončení kontroly a předložit před zahájením kontroly písemné pověření vydané osobou oprávněnou podle vnitřních předpisů kontrolního orgánu,
2. b) provádět kontrolu v rozsahu pověření ke kontrole,
3. c) zjistit skutečný stav kontrolovaných činností, porovnat je s příslušnými právními předpisy a kontrolní zjištění prokázat příslušnými podklady,
4. d) písemně potvrdit převzetí předložených podkladů, zabezpečit řádnou ochranu zajištěných podkladů a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich zajištění,
5. e) o výsledcích kontroly pořídit písemný protokol o kontrole a uvést v něm náležitosti stanovené tímto zákonem,
6. f) seznámit s obsahem protokolu o kontrole hejtmana, popřípadě jím pověřeného zástupce,
7. g) předat stejnopis protokolu o kontrole hejtmanovi, popřípadě jím pověřenému zástupci, k podpisu,
8. h) poučit hejtmana, popřípadě jím pověřeného zástupce, o možnosti podat proti protokolu námitky.

(4) V protokolu o kontrole se zejména uvede

1. a) označení kontrolního orgánu,
2. b) označení kontrolovaného orgánu kraje,
3. c) jméno a příjmení kontrolujícího, popřípadě kontrolujících,
4. d) místo a čas provedení kontroly,
5. e) předmět kontroly a kontrolované období,
6. f) všechna kontrolní zjištění, včetně uvedení zjištěného nezákonného postupu,
7. g) označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá,
8. h) podpis kontrolujícího, který kontrolu provedl; v případě, že kontrolu provedlo více kontrolujících, podpisy všech kontrolujících, kteří se kontroly zúčastnili,
9. i) datum vyhotovení protokolu a datum převzetí protokolu o kontrole hejtmanem, popřípadě jím pověřeným zástupcem.

(5) Pokud hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, odmítnou podepsat protokol o kontrole, kontrolující tuto skutečnost vyznačí v protokolu.

(6) Proti protokolu o kontrole může hejtman nebo jím pověřený zástupce podat do 15 dnů ode dne jeho převzetí námitky. O námitkách proti protokolu o kontrole rozhodne kontrolující. Nebylo-li námitkám vyhověno, mohou se hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitkách odvolat k tomu, kdo kontrolujícího pověřil kontrolou (dále jen „vedoucí“). Vedoucí o odvolání proti rozhodnutí o námitkách rozhodne do 30 dnů od doručení odvolání. Jsou-li pro to důvody, vedoucí rozhodnutí o námitkách změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Pokud v řízení o odvolání proti rozhodnutí o námitkách vyplyne potřeba věc došetřit, vedoucí rozhodnutí zruší a zajistí došetření věci. Proti rozhodnutí vedoucího se nelze dále odvolat. Pokud kontrolující vyhoví námitkám proti protokolu, nebo pokud vedoucí vyhoví odvolání proti rozhodnutí o námitkách, je přílohou jejich písemného rozhodnutí dodatek k protokolu, kterým je opravena část protokolu o kontrole, která byla námitkami úspěšně napadena.

(7) Při rozhodování podle odstavce 6 se nepostupuje podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů, doručování a obsahových a formálních náležitostech rozhodnutí.

(8) Hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva kraje seznámí zastupitelstvo kraje s výsledky uskutečněné kontroly; v případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup orgánů kraje, předloží mu návrh opatření k odstranění jeho důsledků a k zamezení jeho opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informace o jednání zastupitelstva kraje v této věci včetně návrhu opatření podle věty první, popřípadě sdělení o způsobu nápravy nezákonného postupu orgánů kraje, kraj neprodleně vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů.

§ 88

Kontrola výkonu přenesené působnosti

(1) Pro kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům krajů se ustanovení § 87 užije obdobně, s výjimkou odstavce 8. Práva a povinnosti, které podle § 87 náležejí hejtmanovi, popřípadě jím pověřenému zástupci, náležejí v případě kontroly výkonu přenesené působnosti řediteli krajského úřadu.

(2) Kontrolující je povinen porovnat stav kontrolovaných činností též s usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů a s opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.

(3) Kontrolující může dále v protokolu o kontrole

1. a) uložit orgánu kraje splnit úkol stanovený zákonem nebo provést nápravu nezákonného postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při kontrole a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu,
2. b) uložit orgánu kraje podat kontrolnímu orgánu ve lhůtě stanovené podle písmene a) písemnou zprávu o splnění úkolu stanoveného zákonem nebo o nápravě nezákonného postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při kontrole.

(4) Ustanovení odstavce 3 písm. a) se nevztahuje na úkony učiněné orgány kraje podle správního řádu nebo podle daňového řádu.

§ 89

(1) Fyzické osobě, která zavinila, že kraj nesplnil povinnost podle § 87 odst. 2, může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolujícím. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti.

(4) Pořádkovou pokutu vybírá a vymáhá kontrolní orgán, který ji uložil. Pořádková pokuta je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost kontrolního orgánu, který pokutu uložil.

§ 92

(1) Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány územní samosprávy podřízeny příslušnému ministerstvu.

(2) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány územní samosprávy, řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a směrnic; podmínkou platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.

§ 92a

Vztah ministerstev ke krajům

Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány kraje,

1. a) přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení;⁴) na přezkoumávání rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu,
2. b) kontrolují výkon přenesené působnosti orgány kraje na svěřeném úseku.

§ 93

Ministerstvo ve vztahu ke krajům na úseku přenesené působnosti

1. a) koordinuje vydávání směrnic ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti kraje nebo přenesené působnosti obce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,
2. b) kontroluje dodržování usnesení a opatření vlády v činnosti příslušných orgánů kraje a poskytování odborné pomoci krajským úřadem obcím,
3. c) organizuje porady ředitelů krajských úřadů,
4. d) ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích činnosti orgánů kraje, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
5. e) řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci projektů.

§ 94

(1) Je-li orgánům kraje svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samostatné působnosti kraje, k řízení je příslušný krajský úřad; na jeho rozhodování se vztahuje správní řád,⁴) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. K přezkoumávání těchto rozhodnutí je příslušné ministerstvo, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak^25a); odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.

(2) Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného do krajského úřadu²⁷) z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují příslušnému vedoucímu odboru krajského úřadu; skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru krajského úřadu nebo vedoucího nebo člena zvláštního orgánu se oznamují řediteli krajského úřadu. O podjatosti rozhoduje zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě rozhodnutí o vyloučení pro podjatost učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.

(3) Orgány kraje samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj;²⁶) výnos pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(4) Správní řízení pravomocně neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

§ 95

Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.

§ 96

(1) Přednosta okresního úřadu v sídle kraje přijme do pracovního poměru k okresnímu úřadu zaměstnance, kteří budou určeni ministerstvem na základě výsledků výběrového řízení organizovaného ministerstvem. Tito zaměstnanci zabezpečí přípravu zahájení činnosti nově zvolených orgánů kraje a výkon působnosti krajského úřadu.

(2) Pro Brněnský kraj zabezpečí úkoly podle odstavce 1 Okresní úřad Brno-venkov, pro Ostravský kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský kraj Okresní úřad Plzeň-sever.

(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců přijatých podle odstavců 1 a 2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z okresních úřadů na příslušné kraje.

§ 97

Ustavující zasedání zastupitelstev zvolených ve volbách v roce 2000 svolá ministr vnitra. Termín jeho konání stanoví tak, aby se uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.

§ 97a

(1) Kraje obdrží ze státního rozpočtu příspěvek^27a) určený na úhradu nákladů spojených s převzetím výkonu státní správy v souvislosti s druhou fází reformy veřejné správy v celkovém objemu 536 mil. Kč pro rok 2003.

(2) Výši příspěvku pro jednotlivé kraje určí vláda svým usnesením.

(3) Příspěvek neobdrží kraje, které budou dlouhodobě využívat administrativní budovy v majetku státu nebo na něž tento majetek přejde.

(4) V případě, že kraje budou administrativní budovy dlouhodobě využívat pouze částečně, odstavec 3 se použije přiměřeně.

§ 98

Zmocňovací ustanovení

Vláda vydá nařízení k provedení § 47 a 48.

§ 99

Účinnost