Příloha č. 9

k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Vzory formulářů

Vzor formuláře

  1. a) žádosti o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy
  2. b) žádosti o uznání množitelského porostu
  3. c) žádosti o uznání osiva/sadby
  4. d) pro výsledek mechanického rozboru sadby brambor
  5. e) pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu
  6. f) pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor
  7. g) pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice
  8. h) výrobní evidence osiva (nebo sadby) - (dvojlist)
  9. i) skladové karty (oboustranná)
  10. j) pro vedení evidence o výrobě standardního osiva
  11. k) pro vedení evidence o vyrobené směsi - Míchací protokol směsi
  12. l) pro vedení evidence osiva pro ekologické zemědělství
  13. m) pro vedení evidence pro sazenice zeleniny
  14. n) žádosti o registraci osob
  15. o) oznámení o zahájení činnosti
  16. p) oznámení o ukončení činnosti
  17. q) žádosti o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu a sazenic zelenin ze třetích zemí
  18. r) oznámení dovozu
  19. s) protokolu o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva
  20. t) egalizační protokol
  21. u) žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí
  22. v) prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

VZOR

ŽÁDOST O POVOLENÍ UVÁDĚT DO OBĚHU OSIVO ÚŘEDNĚ NEZAPSANÉ ODRŮDY

Obrázek

VZOR

Žádost o uznání množitelského porostu

Žádost o uznání množitelského porostu

Obrázek

VZOR

Žádost o uznání osiva / sadby*

Obrázek

VZOR

VÝSLEDEK MECHANICKÉHO ROZBORU SADBY BRAMBOR

VÝSLEDEK MECHANICKÉHO ROZBORU SADBY BRAMBOR

Obrázek

VZOR

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

Obrázek

VZOR

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor

Obrázek

VZOR

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice

Obrázek

VZOR

VÝROBNÍ EVIDENCE OSIV (nebo sadby) - (dvojlist)

Obrázek

VZOR

SKLADOVÁ KARTA

Obrázek

VZOR

Evidence standardního osiva

Obrázek

VZOR

Míchací protokol směsi

Obrázek

VZOR

Evidence osiva pro ekologické zemědělství

Obrázek

VZOR

Evidence pro sazenice zeleniny

Obrázek

VZOR

Žádost o registraci

Obrázek

VZOR

OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ČINNOSTI DODAVATELE

Obrázek

VZOR

OZNÁMENÍ O UKONČENÍ ČINNOSTI DODAVATELE

Obrázek

VZOR

Žádost o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu

Obrázek

VZOR

Oznámení dovozu

Obrázek

VZOR

Protokol o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva

Obrázek

VZOR

Protokol o egalizaci osiva

Obrázek

VZOR

ŽÁDOST o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

Obrázek

VZOR

Prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

Obrázek

Příloha č. 10

k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Vzory dokladů vydávaných pověřenou osobou

  1. a) Uznávací list na množitelský porost
  2. b) Uznávací list na osivo
  3. c) Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací

VZOR

UZNÁVACÍ LIST č. na MNOŽITELSKÝ POROST č. (pro pověřenou osobu)

Obrázek

VZOR

UZNÁVACÍ LIST č. na OSIVO (pro pověřenou osobu)

Obrázek

VZOR

Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací / Declaration of seed not finally certified

Obrázek

Příloha č. 11

k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi

  1. 1. Náležitosti čísla množitelského porostu
    1. a) Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem:
      1. i. ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,
      2. ii. z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.
      Příloha č. 11 Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi
      Vzor: 3867-00657
    1. b) tabulka číselných řad pořadových čísel porostů

      Tabulka 1

      Příloha č. 11 Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi Tabulka 1
      Registrační nebo evidenční číslo dodavatelePořadové číslo porostuPorost
      oddo
      RRRRX0001X0100porosty založené z rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd
      RRRRX0101X0200porosty uchovávaných odrůd
      RRRRX0201X0500porosty založené pro ekologické zemědělství
      RRRRX0501X0600porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálu
      RRRRX0601X8000porosty rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného osiva
      RRRR90001a dáleporosty standardního osiva (k uznávacímu řízení se nepřihlašují)
    2. RRRR - čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.
    3. X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve Věstníku Ústavu.
    1. c) Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát.
    2. d) Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace.
  1. 2. Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálu
    1. a) Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu.
      Příloha č. 11 Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi Tabulka 1
      Vzor: 6-3867-00657/01
    1. b) Číslování partií směsí osiv, osiv z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných partií, standardního osiva a sazenic zeleniny:

      Tabulka 2

      Příloha č. 11 Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi Tabulka 1 Tabulka 2
      Registrační nebo evidenční číslo dodavatelečíselné rozmezítyp osiva
      oddo
      RRRRX8001X8400registrační čísla směsí k použití jako pícnina
      RRRRX8401X8800registrační čísla směsí osiv, které nejsou určeny k použití jako pícnina
      RRRRX8801X8900registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zelenin, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí, případně směsí osiv pro ekologické zemědělství
      RRRRX8901X9000čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených
      RRRRX9001X9800čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce
      RRRRX9801X9999čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením
      RRRR9000195000čísla partií standardních osiv
      RRRR95001a dálečísla partií sazenic zelenin
    2. X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.
    1. c) Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiál.
  1. 3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy

    Tabulka 3

    Příloha č. 11 Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3
    Skupina druhůVýměra (počet)Hmotnost (počet)Počet desetinných míst
    zemědělské druhy
    (kromě brambor)
    sazečky
    brambory
    hakgha – 0,00
    kg – 0,000
    t – 0,000
    hakg/ks 1
    hat
    zeleninové druhy
    sazečky
    akga – 0,00
    kg – 0,000
    akg/ks 1
    aks
    ksg
  2. 1 - počet bude používán k odhadu výnosu
  1. 4. Způsob přidělení registračního čísla směsi osiv
    1. a) Registrační číslo směsi se skládá z
      1. i. označení roku přidělení registračního čísla
      2. ii. čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,
      3. iii. pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.
      Příloha č. 11 Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3
      Vzor: 6 – 3867 – 08199
    1. b) Ústav přidělí každé ohlášené směsi osiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce 4. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2.

      Tabulka 4

      Příloha č. 11 Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4
      Registrační nebo evidenční číslo dodavatelečíselné rozmezítyp směsi
      oddo
      RRRRX8001X8400registrační čísla směsí k použití jako pícnina
      RRRRX8401X8800registrační čísla směsí, které nejsou určeny k použití jako pícnina
      RRRRX8801X8900registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zeleniny, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí
    2. X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Výčet skladištních škůdců

Příloha č. 12 Výčet skladištních škůdců
Český názevVědecký název
Červotoč spížníStegobium paniceum (Linnaeus)
Červotoč tabákovýLasioderma serricorne (Fabriscius)
Čtverorožec obilníGnathocerus cornutus (Fabriscius)
Kornatec nejmenšíLophocateres pusillus (Klug)
Kornatec skladištníTenebroides mauritanicus Linnaeus
KorovníkProstephanus truncatus (Horn)
Korovník obilníRhizopertha dominica (Fabriscius)
KožojedDermestes peruvianus Castelnau
Kožojed obecnýDermestes lardarius (Linnaeus)
Kožojed skvrnitýAttagenus pellio (Linnaeus)
Kožojed šedýDermestes maculatus DeGeer
Kožojed temnýAttagenus unicolor (Brahm)
Lesák rýžovýCryptolestes pusillus (Schönherr)
LesákOryzaephilus mercator (Fauvel)
Lesák bludnýAhasverus advena (Waltl)
Lesák moučnýCryptolestes ferrugineus (Stephens)
Lesák skladištníOryzaephilus surinamensis (Linnaeus)
Lesknáček fíkovýCarpophilus hemipterus (Linnaeus)
Lesknáček obilníCarpophilus dimidiatus (Fabriscius)
Pilous černýSitophilus granarius Linnaeus
Pilous kukuřičnýSitophilus zeamais (Motschulsky)
Pilous rýžovýSitophilus oryzae (Linnaeus)
Potemník evropskýTribolium madens (Charpentier)
Potemník hnědýTribolium casteneum (Herbst)
Potemník moučnýTenebrio molitor (Linnaeus)
Potemník ničivýTribolium destructor (Uyttenboogaart)
Potemník rýžovýLatheticus oryzae Waterhouse
Potemník skladištníTribolium confosum (Jaqudin Du Duval)
Potemník stájovýAlphitobius diaperinus (Panzer)
Rušník obilníTrogoderma granarium (Everts)
Rušník semenovýReesa vespulae (Milliron)
Rušník skladištníTrogoderma variabille Ballion
Vrtavec australskýPtinus tectus Boieldieu
Vrtavec plstnatýNiptus hololeucus (Faldermann)
Vrtavec průsvitnýGibbum psylloides (Czenpinski)
Vrtavec zhoubnýPtinus fur (Linnaeus)
Zrnokaz bobovýBruchus rufimanus (Gyllenhal)
Zrnokaz fazolovýAcanthoscelides obtectus (Say)
Zrnokaz hrachovýBruchus pisorum (Linnaeus)
Palorus ratzeburgi (Wissmann)
Typhaea stercorea (Linnaeus)
Makadlovka obilnáSitotroga cereallela (Olivier)
Makadlovka semenováHofmannophila peudospretella (Stainton)
Makadlovka škrobováEndrosis sarcitrella (Linnaeus)
Mol obilníNemapogon granellus (Linnaeus)
Zavíječ datlovýCadra cautella (Walher)
Zavíječ domácíPyralis farinalis (Linnaeus)
Zavíječ moučnýEphestia kuehniella (Zeller)
Zavíječ paprikovýPlodia interpunctella (Hübner)
Zavíječ rýžovýCorcyra cephalonica (Stainton)
Zavíječ skladištníEphestia elutella (Hübner)
Skladokaz moučný1Acarus siro (Linnaeus)
Peříčkovec zhoubný1Lepidoglyphus destructor (Schrank)
Roztoč zhoubný1Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus)
  • 1 - Osivo smí obsahovat živé roztoče za předpokladu, že je v osivu zjištěn rovněž roztoč dravý (například Cheyletus eruditus Schrank), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého.
  • Příloha č. 13

    k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

    Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

    1. 1. Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny

      Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny, jsou uvedeny v tabulce 1.

      V případě použití nemořeného osiva musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu.

    1. 2. Požadavky na vlastnosti osiva

      Osivo druhů uvedených v tabulce 1 musí, s výjimkou klíčivosti, splňovat požadavky na vlastnosti stanovené pro tyto druhy v přílohách číslo 1, 2, 3 a 5.

      Tabulka 1

      Příloha č. 13 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti Tabulka 1
      DruhZkoušky
      čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS / HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdymikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdyelektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdystanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
      Zemědělské druhy
      Ječmen■■■■#▲##x■
      Pšenice■■■■#▲##x■
      Žito■■■■#▲#x■
      Tritikale■■■■#▲##x■
      Oves■■■■#▲#■ 1##■
      Řepka ozimá■■■#▲##■
      Druhy jetelovin a trav vysévaných v roce sklizně■■■#▲#■
    2. 1 - Neplatí pro oves nahý.
      1. ■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
      2. x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
      3. # zkoušku lze provést na žádost dodavatele
      4. ▲ zkouška se provádí, ale při uvedení do oběhu není dokončena

    Příloha č. 14

    k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

    POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY

    Tabulka 1Část 1. Přehled druhů

    Příloha č. 14 POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Tabulka 1
    Český názevLatinský název
    ArtyčokCynara cardunculus L.
    - skupina Artyčok
    Bob zahradníVicia faba L.
    BrokoliceBrassica oleracea L.
    - skupina Brokolice (květáková a výhonková)
    Apium graveolens L.
    Celer bulvový- skupina Celer bulvový
    Celer řapíkatý- skupina Celer řapíkatý
    Cibule, EchalionAllium cepa L.
    - skupina Cepa
    Cibule sečkaAllium fistulosum L.
    Cichorium intybus L.
    Čekanka hlávková- skupina Čekanka listová
    Čekanka pro puky- skupina Čekanka pro puky
    Čekanka kořenová- skupina Čekanka průmyslová
    Černý kořenScorzonera hispanica L.
    ČesnekAllium sativum L.
    EndivieCichorium endivia L.
    Phaseolus vulgaris L.
    Fazol obecný keříčkový- skupina Fazol obecný keříčkový
    Fazol obecný pnoucí- skupina Fazol obecný pnoucí
    Fazol šarlatovýPhaseolus coccineus L.
    FenyklFoeniculum vulgare Mill.
    - skupina Azoricum
    Pisum sativum L.
    Hrách dřeňový- skupina Hrách dřeňový
    Hrách kulatosemenný- skupina Hrách kulatosemenný
    Hrách cukrový- skupina Hrách cukrový
    ChilliCapsicum annum L.
    ChřestAsparagus officinalis L.
    KadeřávekBrassica oleracea L.
    - skupina Kadeřávek
    Kapusta hlávkováBrassica oleracea L.
    - skupina Kapusta hlávková
    Kapusta listováBrassica oleracea L.
    - skupina Kapusta listová
    Kapusta růžičkováBrassica oleracea L.
    - skupina Kapusta růžičková
    KardaCynara cardunculus L.
    - skupina Karda
    KedlubenBrassica oleracea L.
    - skupina Kedluben
    KerblíkAnthriscus cerefolium (L.) Hoffm.
    Kozlíček polníčekValerianella locusta (L.) Laterr.
    Zea mays L.
    Kukuřice cukrová- skupina Kukuřice cukrová
    Kukuřice pukancová- skupina Kukuřice pukancová
    KvětákBrassica oleracea L.
    - skupina Květák
    Lilek vejcoplodýSolanum melongena L.
    MangoldBeta vulgaris L.
    - skupina mangold
    Meloun cukrovýCucumis melo L.
    Meloun vodníCitrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai
    Mrkev a Mrkev krmnáDaucus carota L.
    Cucumis sativus L.
    Okurka salátová- skupina Okurka salátová
    Okurka nakládačka- skupina Okurka nakládačka
    PaprikaCapsicum annuum L.
    PažitkaAllium schoenoprasum L.
    Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill
    Petržel kořenová- skupina Petržel kořenová
    Petržel listová- skupina Petržel listová
    Portugalské zelíBrassica oleracea L.
    - skupina Portugalské zelí
    PórAllium porrum L.
    RajčeSolanum lycopersicum L.
    ReveňRheum rhabarbarum L.
    Raphanus sativus L.
    Ředkvička- skupina Ředkvička
    Ředkev- skupina Ředkev
    Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“Beta vulgaris L.
    - skupina Řepa zeleninová
    SalátLactuca sativa L.
    ŠalotkaAllium cepa L.
    - skupina Aggregatum
    ŠpenátSpinacia oleracea L.
    Tykev obecná vč. cukety a patizonuCucurbita pepo L.
    Tykev velkoplodáCucurbita maxima Duchesne
    VodniceBrassica rapa L.
    - skupina Vodnice
    Zelí hlávkové bílé a zelí hlávkové červenéBrassica oleracea L.
    - skupina Capitata
    Zelí pekingskéBrassica rapa L.
    - skupina Zelí pekingské

    Požadované vlastnosti sazenic zeleninyČást 2.

    Sazenice zeleniny musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy. Rovněž musí vykazovat rodovou, druhovou a odrůdovou pravost a čistotu.

    Kontrola dodržování kritických bodůČást 3.

    Ústav nebo pověřená osoba kontroluje:

    1. a) dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v § 15 vyhlášky,
    2. b) spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci,
    3. c) vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů,
    4. d) úroveň práce prováděné personálem dodavatele.

    Způsob vedení záznamůČást 4.

    Záznamy obsahují informace o

    1. a) vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly,
    2. b) odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky,
    3. c) prodeji a expedici sadby zeleniny,
    4. d) výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna.

    Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotkyČást 5.1

    1. a) Minimální časový interval mezi množitelským porostem a jakýmkoli jiným porostem téhož nebo příbuzného druhu je jeden rok.
    2. b) U každého množitelského porostu je provedena alespoň jedna přehlídka, a to ve fázi technologické zralosti porostu.
    3. c) Každý množitelský porost je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou.

    Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotkyČást 5.2

    1. a)

      Tabulka 5.2.1

      Příloha č. 14 POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Tabulka 1 Požadované vlastnosti sazenic zeleniny Kontrola dodržování kritických bodů Způsob vedení záznamů Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky Tabulka 5.2.1
      Nejvyšší povolený obsah (% hmotnosti)
      cibulí naklíčených, poškozených a neškodných příměsí celkem10
      z toho:
      - cibulí napadených suchou nebo mokrou hnilobou3
      nesmí se vyskytovat
      - cibule napadené škodlivými organismy, které
      je
      zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5)
      cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů
      cibulí rozvitých a porostlých
      2
      5
      Nejvyšší povolená délka (cm)
      délka suché natě3
      délka kořínků3
    1. b) cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka musí být suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků.
    2. c) příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v sadbě určené pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu může být maximálně 0 %, v sadbě pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu maximálně 1 %.
    3. d) Požadavky na velikostní třídění sazečky cibule a echalionu

      Tabulka 5.2.2

      Příloha č. 14 POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Tabulka 1 Požadované vlastnosti sazenic zeleniny Kontrola dodržování kritických bodů Způsob vedení záznamů Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky Tabulka 5.2.1 Tabulka 5.2.2
      Velikostní tříděníTřídění na sítech s podélnými otvory (nejvyšší přípustný podíl cibulí mimo stanovené rozpětí v % hmotnosti)
      malé7 až 15 mm
      nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm
      velké15 až 20 mm
      nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm
      jednotné7 až 20 mm
      nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm přičemž podíl cibulí o velikosti 7 až 15 mm minimálně 30 % hmotnosti

    Požadavky na vlastnosti sadby česnekuČást 5.3

    1. a)

      Tabulka 5.3.1

      Příloha č. 14 POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Tabulka 1 Požadované vlastnosti sazenic zeleniny Kontrola dodržování kritických bodů Způsob vedení záznamů Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky Tabulka 5.2.1 Tabulka 5.2.2 Požadavky na vlastnosti sadby česneku Tabulka 5.3.1
      DruhCibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů maximálně v %Cibulí rozvitých a porostlých maximálně v %Délka suché natě maximálně v cmDélka kořínků maximálně v cm
      Česnek2553
    1. b)

      Tabulka 5.3.2

      Příloha č. 14 POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Tabulka 1 Požadované vlastnosti sazenic zeleniny Kontrola dodržování kritických bodů Způsob vedení záznamů Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky Tabulka 5.2.1 Tabulka 5.2.2 Požadavky na vlastnosti sadby česneku Tabulka 5.3.1 Tabulka 5.3.2
      % z počtu cibulí
      závadných cibulí celkem10
      z toho:- cibulí mechanicky poškozených8
      - cibulí poškozených houbovými chorobami6
    1. c) v sadbě česneku můžou být maximálně 3% cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

    Část 6. Požadavky na zdravotní stav sazenic

    1. a) Sazenice zeleniny musí být alespoň při vizuální prohlídce v místě produkce shledány prakticky prosté všech škodlivých organismů uvedených v tabulce 6.
    2. b) Výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Evropskou unii (RNŠO) na sazenicích zeleniny, které jsou uváděny na trh, nesmí alespoň při vizuální prohlídce překračovat příslušné prahové hodnoty stanovené v tabulce 6.
    3. c) Sazenice zeleniny musí být při vizuální prohlídce shledány prakticky prostými jakýchkoli jiných škodlivých organismů, které snižují použitelnost a kvalitu sazenic zeleniny, než jsou škodlivé organismy uvedené v tabulce 6.
    4. d) Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie 5) se nesmí vyskytovat.
    5. e) Sazenice, které při sklizni vykazují viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřeny nebo zlikvidovány, chemický přípravek, kterým byly sazenice ošetřeny, se uvede na návěsce nebo na průvodním dokladu.

      Tabulka 6

      Příloha č. 14 POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Tabulka 1 Požadované vlastnosti sazenic zeleniny Kontrola dodržování kritických bodů Způsob vedení záznamů Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky Tabulka 5.2.1 Tabulka 5.2.2 Požadavky na vlastnosti sadby česneku Tabulka 5.3.1 Tabulka 5.3.2 Tabulka 6
      DruhRNŠO nebo příznaky, které způsobujePrahové hodnoty pro výskyt na sazenicích zeleniny
      RajčeClavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith)
      Davis et al.
      0%
      Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.0%
      Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al0%
      Xanthomonas perforans Jones et al.0%
      Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.0%
      Potato spindle tuber viroid0%
      Tomato spotted wilt tospovirus0%
      Tomato yellow leaf curl virus0%
      Paprika, chilliXanthomonas euvesicatoria Jones et al.0%
      Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al0%
      Xanthomonas perforans Jones et al.0%
      Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge)
      Vauterin et al.
      0%
      Potato spindle tuber viroid0%
      Tomato spotted wilt tospovirus0%
      ChřestFusarium Link (anamorfní rod)
      vyjma Fusarium oxysporům f.
      sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon
      a Fusarium circinatum Nirenberg & O‘Donnell
      0%
      Helicobasidium brebissonii (Desm.) Donk0%
      Artyčok, KardaVerticillium dahliae Kleb.0%
      Cibule, Echalion, ŠalotkaDitylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev0%
      Stromatinia cepivora Berk.0%
      Onion yellow dwarf virus1%
      Cibule sečkaStromatinia cepivora Berk.0%
      PórStromatinia cepivora Berk.0%
      ČesnekStromatinia cepivora Berk.0%
      Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev0%
      Leek yellow stripe virus1%
      Onion yellow dwarf virus1%
      SalátTomato spotted wilt tospovirus0%
      Lilek vejcoplodýTomato spotted wilt tospovirus0%
    1. f) Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na sazenicích zeleniny přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5):

      Tabulka 7

      Příloha č. 14 POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Tabulka 1 Požadované vlastnosti sazenic zeleniny Kontrola dodržování kritických bodů Způsob vedení záznamů Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky Tabulka 5.2.1 Tabulka 5.2.2 Požadavky na vlastnosti sadby česneku Tabulka 5.3.1 Tabulka 5.3.2 Tabulka 6 Tabulka 7
      DruhRNŠOOpatření k RNŠO a limitům uvedeným v tab. 6
      RajčeXanthomonas euvesicatoria Jones et al.
      Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al.
      Xanthomonas perforans Jones et al.
      Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.
      a) sadba byla pěstována z osiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny
      a
      b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických podmínkách, aby se zamezilo infekci.
      Clavibacter michiganensis ssp. Michiganensis (Smith) Davis et al.Rostliny jsou pěstovány z osiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a byly udržovány prosté infekce s použitím vhodných hygienických opatření.
      Potato spindle tuber viroida) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo
      b) rostliny byly podrobeny úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech byly shledány prostými daného škodlivého organismu.
      Tomato spotted wilt tospovirusa) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a
      b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo
      ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu.
      Tomato yellow leaf curl virusa) na rostlinách nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato yellow leaf curl virus nebo
      b) na místě produkce nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato yellow leaf curl virus.
      Paprika, chilliXanthomonas euvesicatoria Jones et al.
      Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al.
      Xanthomonas perforans Jones et al.
      Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.
      a) sadba byla pěstována z osiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a
      b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických podmínkách, aby se zamezilo infekci.
      Potato spindle tuber viroida) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo
      b) rostliny byly podrobeny úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech byly shledány prostými daného škodlivého organismu.
      Tomato spotted wilt tospovirusa) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a
      b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo
      ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu.
      ChřestFusarium Link (anamorfní rod), vyjma Fusarium oxysporum f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & O‘Donnell

      Helicobasidium brebissonii (Desm.) Donk
      a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, byl vytrhán reprezentativní vzorek rostlin a nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO nebo
      ii) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň dvakrát ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, byly neprodleně vytrhány rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO a při konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a
      b) koruny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO.
      Cibule,
      Echalion,
      Šalotka
      Stromatinia cepivora Berk.a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Berk.
      nebo
      b) i) - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo
      - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky
      a
      ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.
      Ditylenchus dipsaci (Kuehn) FilipjevV případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu:
      a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
      nebo
      b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a
      ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a
      iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo
      c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu.
      V případě rostlin pro produkci komerčního porostu:
      a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
      nebo
      b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu;
      ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a
      iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku
      nebo
      c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev.
      Onion yellow dwarf virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus
      nebo
      b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a
      ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a
      iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce.
      Cibule sečka
      Pór
      Stromatinia cepivora Berk.a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Berk.
      nebo
      b) i) - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo
      - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky
      a
      ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.
      ČesnekStromatinia cepivora Berk.a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo
      ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky
      a
      b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.
      Ditylenchus dipsaci (Kuehn) FilipjevV případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu:
      a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
      nebo
      b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a
      ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a
      iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo
      c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu.
      V případě rostlin pro produkci komerčního porostu:
      a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
      nebo
      b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu;
      ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a
      iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku
      nebo
      c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev.
      Leek yellow stripe virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Leek yellow stripe virus nebo
      b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce nevykazovalo příznaky více než 1 % rostlin.
      Onion yellow dwarf virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus
      nebo
      b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a
      ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a
      iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce.
      Artyčok, KardaVerticillium dahliae Kleb.a) matečné rostliny se získávají z materiálu testovaného na patogeny a
      b) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce se známou historií rostlinné výroby beze známého výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb. a
      c) rostliny byly vizuálně prohlédnuty ve vhodných termínech od začátku posledního ukončeného vegetačního období a shledány prostými příznaků výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb.
      Salát,
      Lilek vejcoplodý
      Tomato spotted wilt tospovirusa) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tahači Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a
      b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo
      ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu.

    Příloha č. 15

    k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

    Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob

    Požadavky na prostory laboratoří pověřených osobČást I

    Předpokladem zkušební činnosti jsou kromě odpovídajícího technického vybavení i vhodné prostory, které musí splňovat tyto minimální požadavky:

    1. 1. Analytická laboratoř musí být dostatečně prostorná, aby nedocházelo k nežádoucímu vzájemnému promíchání vzorků osiv. Rozhodujícím kritériem jsou optimální a konstantní světelné podmínky. V analytické laboratoři je možné přijímat laboratorní vzorky a připravovat vzorky zkušební, pokud pro tyto účely pracoviště nedisponuje samostatnými prostory. Rovněž je zde možné provádět stanovení velikostního třídění a hmotnosti tisíce semen, případně nasazování semen na zkoušku klíčivosti a posuzování klíčních rostlin.
    2. 2. Prostor pro klíčení semen musí být zvolen a vybaven tak, aby byly dodrženy požadavky na osvětlení, teplotu a vlhkost, jaké pro ně stanovuje metodika pro zkoušení osiva a sadby. Laboratoř musí být vybavena přístroji, pomocí nichž budou zajištěny jednotné a operativně řiditelné podmínky. Jsou to např. klimatizované místnosti, inkubátory, speciální klíčírenské skříně, Jacobsenova klíčidla.
    3. 3. Laboratoř vlhkosti - vzhledem ke specifickým tepelným podmínkám při stanovení vlhkosti osiva musí být tento prostor oddělen od zkušebních prostor určených pro klíčení semen, od ostatních zkušebních prostor je vhodné oddělit z důvodu zajištění hygieny práce při provádění dalších zkoušek.
    4. 4. Sklad vzorků osiv - samostatně uzamykatelný suchý prostor s teplotou neklesající pod +5°C v zimním období a nepřesahující +20°C v letním období, chráněný proti živočišným škůdcům.
    5. 5. Fytopatologická laboratoř musí být oddělena od prostor vymezených pro stanovení klíčivosti z důvodu nežádoucí kontaminace lůžek škodlivými organismy (plísně, bakterie). Vlastní fytopatologická laboratoř pak tvoří minimálně dva oddělené prostory:
      1. a) sterilní prostor pro sterilizaci Petriho misek, přípravu živných půd a nasazování semen na kultivační média.
      2. b) prostor s termostaty určený pro kultivaci a posuzování škodlivých organismů, pro likvidaci médií a mytí laboratorního skla.
      3. Oba prostory musí být vybaveny zařízením ke sterilizaci vzduchu (germicidní lampa)

    Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osobČást II

    Příloha č. 15 Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob Požadavky na prostory laboratoří pověřených osob Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osob
    skupina plodin:zkouška:přístrojové vybavení:
    dělidloanalytické váhySteineckerovo prosévadlosušárnalupa 6x zvětšující(případně stereomikroskop)prosvěcovací lupakřemíková lampachladící boxklíčidlo3odstředivkalaminární boxsterilizační sušárnaautoklávgermicidní lampatermostatmikroskop
    obilninypříprava zkušebního vzorku••
    velikostní třídění••
    vlhkost••
    čistota osiva v %••••1
    příměs jiných rostlinných druhů•••1
    klíčivost••
    výskyt chorob•••••••
    identifikace živočišných škůdců•
    trávypříprava zkušebního vzorku••
    vlhkost••
    čistota osiva v %•••
    příměs jiných rostlinných druhů••
    klíčivost••
    identifikace živočišných škůdců•
    luskovinypříprava zkušebního vzorku••
    vlhkost••
    čistota osiva v %••••2
    příměs jiných rostlinných druhů•••2
    klíčivost••
    výskyt chorob••••••
    identifikace živočišných škůdců•
    jetelovinypříprava zkušebního vzorku••
    vlhkost••
    čistota osiva v %•••
    příměs jiných rostlinných druhů••
    klíčivost••
    identifikace živočišných škůdců•
    jiné krmné plodinypříprava zkušebního vzorku••
    vlhkost••
    čistota osiva v %•••
    příměs jiných rostlinných druhů••
    klíčivost••
    identifikace živočišných škůdců•
    olejniny a přadné rostlinypříprava zkušebního vzorku••
    vlhkost••
    čistota osiva v %•••
    příměs jiných rostlinných druhů••
    klíčivost••
    výskyt chorob••••••
    identifikace živočišných škůdců•
    jiné okopaniny (řepy)příprava zkušebního vzorku••
    vlhkost••
    čistota osiva v %•••
    příměs jiných rostlinných druhů••
    klíčivost•
    jednoklíčkovost•
    výskyt chorob••••••
    identifikace živočišných škůdců•
    stanovení stupně ploidie••
    zeleninové druhypříprava zkušebního vzorku••
    vlhkost••
    čistota osiva v %•••
    příměs jiných rostlinných druhů••
    klíčivost••
    výskyt chorob••••••
    identifikace živočišných škůdců•
  • 1 - Pro identifikaci jinobarevných semen u ovsa.
  • 2 - Pro identifikaci hořkých semen u lupiny a pro rozlišení hrachu setého a pelušky.
  • 3 - Klíčidlem se rozumí Jacobsenovo klíčidlo, růstová komora případně jiný klimatizovaný prostor umožňující stanovení klíčivosti za přesně definovaných podmínek, které jsou po celou dobu klíčení monitorovány.