129

VYHLÁŠKA

ze dne 4. dubna 2012

o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 15, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 8, § 12a odst. 4, § 12b odst. 6, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb. a zákona č. 54/2012 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Odkaz § 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

§ 2

změněno 1. 1. 2025 zákonem 382/2024 Sb. Odkaz § 2

Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(1) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 přílohy č. 2, 7 a 23 a v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(2) Obsahuje-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona příměs geneticky modifikovaného organismu povoleného k pěstování v Evropské unii, musí být takové osivo označeno jako „GMO“. Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %.

(3) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(4) Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být

  1. a) rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,
  2. b) základní rozmnožovací materiál vyráběn i ze základního rozmnožovacího materiálu,
  3. c) certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce.

§ 3

Odkaz § 3

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

(1) Množství osiva úředně nezapsané odrůdy, které se povolí pro jednu odrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí

  1. a) 0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní,
  2. b) 0,05 % pro pšenici tvrdou,
  3. c) 0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami.

(2) Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí Ústav množství potřebné k osetí této plochy.

(3) U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.

(4) Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5) Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:

  1. a) kopie původního povolení,
  2. b) další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení,
  3. c) doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy.

§ 4

Odkaz § 4

Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

(1) Množství osiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdy v její oblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 4.

(2) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zemědělských druhů uváděné do oběhu nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto:

  1. a) 0,3 % pro hrách polní, pšenici setou, pšenici tvrdou, pšenici špaldu, ječmen, kukuřici, brambor, řepku a slunečnici a
  2. b) 0,5 % pro ostatní druhy.

(3) Celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu u zemědělských druhů, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší.

(4) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře

  1. a) 40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,
  2. b) 20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo
  3. c) 10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.

(5) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 % z partií osiva uvedeného do oběhu.

§ 5

Odkaz § 5

Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

(1) Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí

  1. a) 250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,
  2. b) 25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo
  3. c) 5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý.

(2) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.

§ 5a

vloženo 1. 1. 2025 zákonem 382/2024 Sb. Odkaz § 5a

Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu

(1) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí být prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu rozmnožovacího materiálu. Rozmnožovací materiál musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů (dále jen „KŠO“) pro Evropskou unii, regulovaných nekaranténních škodlivých organismů Evropské unie (dále jen „RNŠO“) a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění.

(2) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí splňovat, pokud jde o klíčivost, čistotu a zdravotní stav osiva nebo kvalitu a zdravotní stav sadby brambor a sazenic zeleniny, s výjimkou požadavků na odrůdovou čistotu a odrůdovou pravost,

  1. a) v případě osiva obilnin, krmných plodin, olejnin, přadných rostlin a řep požadavky pro osivo v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál poslední povolené generace, uvedené v přílohách č. 1 až 6 k této vyhlášce,
  2. b) v případě sadby brambor požadavky pro sadbu brambor v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál poslední povolené generace, uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce,
  3. c) v případě osiva zelenin požadavky pro osivo zelenin v kategorii standardní osivo, uvedené v příloze č. 8 k této vyhlášce,
  4. d) v případě sazenic zeleniny požadavky pro sazenice zeleniny, uvedené v příloze č. 14 k této vyhlášce.

(3) Osivo ekologického heterogenního materiálu lze uvádět do oběhu i v případě, že nesplňuje požadavek na klíčivost osiva. V takovém případě dodavatel uvede skutečnou klíčivost osiva na návěsce obalu osiva nebo na obalu osiva.

§ 6

změněno 1. 1. 2025 zákonem 382/2024 Sb. Odkaz § 6

Uznávací řízení

(1) Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(2) Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně

  1. a) do 31. března pro
    1. 1. ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),
    2. 2. ozimé formy vikve seté, panonské a huňaté, ozimé formy hrachu polního,
    3. 3. jeteloviny a trávy z první seče (kromě jílku jednoletého),
    4. 4. salát a špenát setý na podzim,
  1. b) do 15. dubna pro jarní formu řepky,
  2. c) do 30. dubna pro
    1. 1. jarní formu hrachu polního, hrách zahradní, čočku, cizrnu,
    2. 2. ozimé obilniny – ječmen, pšenice, žito, tritikale,
    3. 3. jarní formy olejnin (kromě řepky),
    4. 4. pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,
    5. 5. zeleniny rychlené – semenice,
  1. d) do 10. května pro
    1. 1. obilniny jarní, svazenku,
    2. 2. bob polní, vikev setou, lupinu,
    3. 3. semenice semenných okopanin,
    4. 4. len,
    5. 5. anýz, fenykl, kmín, koriandr, heřmánek, ostropestřec,
    6. 6. brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,
  1. e) do 20. května pro
    1. 1. brambory,
    2. 2. jílek jednoletý,
    3. 3. kukuřici, proso, pohanku, čiroky, bér,
  1. f) do 10. června pro
    1. 1. fazol polní i zahradní, sóju, slunečnici,
    2. 2. jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,
    3. 3. lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizon, rajče, štěrbák, tykev, meloun,
  1. g) do 20. června pro jeteloviny z druhé seče,
  2. h) do 31. července pro druhý zásev prosa, béru, čiroku a pohanky,
  3. i) do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,
  4. j) do 30. září pro řepku ozimou,
  5. k) do 30. listopadu pro porosty řepy cukrové z předpěstované sazečky.

(3) Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel o této skutečnosti informuje Ústav nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.

(4) Vzory dokladů vydávaných v uznávacím řízení Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce.