zákon o oběhu osiva a sadby

§ 6

(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)

1. a) množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a čísla použitých návěsek, včetně typu návěsek,
2. b) rok sklizně rozmnožovacího materiálu,
3. c) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,
4. d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
5. e) údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen, včetně názvu použitého přípravku na ochranu rostlin,
6. f) údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen,
7. g) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení rozmnožovacího materiálu.

(2) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání uznávacího listu. Odběr vzorků sadby brambor provádí Ústav. Dodavateli nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.

(3) Ústav rozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie⁵) nemá vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy nebo výsledky zkoušek více vzorků téže partie osiva vykazují rozdíly přesahující nejvýše přípustné rozdíly stanovené pravidly Mezinárodní asociace pro zkoušení semen.

(4) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem.

(5) Uznávací list obsahuje

1. a) název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,
2. b) údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení,
3. c) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
4. d) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiál vyroben,
5. e) údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit,
6. f) čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůd révy, chmele, ovocných rodů a druhů,
7. g) výsledky zkoušek,
8. h) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu,
9. i) číslo uznávacího listu,
10. j) datum vydání uznávacího listu,
11. k) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(6) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 5 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(7) Ústav v rámci řízení o uznání množitelského porostu sadby brambor odebere vzorek na základě dodavatelem vyplněné návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,
2. b) způsob určení čísla partie rozmnožovacího materiálu,
3. c) maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
4. d) minimální velikosti vzorků rozmnožovacího materiálu včetně velikostí vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží,
5. e) pravidla pro odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie,
6. f) postupy a metody zkoušení rozmnožovacího materiálu,
7. g) náležitosti žádosti o odběr vzorku rozmnožovacího materiálu,
8. h) způsob, kterým dodavatel oznamuje Ústavu svůj záměr použít mobilní čisticí zařízení pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva, včetně výčtu oznamovaných údajů, a
9. i) údaje, jimiž dodavatel označuje rozmnožovací materiál během jeho výroby a zpracování, včetně způsobu označování obalů.

(9) Vzor žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu a vzor žádosti o odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálu jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(10) Pokud dodavatel hodlá pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva pro uznávací řízení použít mobilní čisticí zařízení, je povinen oznámit způsobem stanoveným vyhláškou tento záměr Ústavu alespoň 5 dnů před plánovaným úkonem, včetně času a místa přípravy osiva nebo odběru vzorku.

(11) Dodavatel je povinen zajistit sledovatelnost rozmnožovacího materiálu, která zaručuje pravost výsledného rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, a to použitím jednoznačného označování rozmnožovacího materiálu ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění do oběhu.

§ 6a

Egalizace osiva

(1) Egalizovat je možné partie osiva stejného druhu a odrůdy, a to celé nebo jejich části, za předpokladu, že

1. a) u nich proběhlo již uznávací řízení,
2. b) byla dodržena homogenita egalizované partie.

(2) Pokud je egalizováno osivo partií různých kategorií nebo generací, odpovídá výsledná egalizovaná partie nejnižší kategorii a generaci z použitých partií.

(3) Egalizovaná partie je označena číslem partie v rámci přidělené číselné řady; první číslice v čísle partie označuje rok egalizace.

(4) Egalizovaná partie podléhá novému uznávacímu řízení. Dodavatel současně se žádostí o uznání egalizované partie předloží egalizační protokol.

(5) Při odběru vzorků egalizované partie předloží dodavatel egalizační protokol a doklady, jejichž výčet a vzory stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Dodavatel je povinen vést evidenci o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiv.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) výčet a vzory dokladů, které předloží dodavatel při odběru vzorků egalizované partie,
2. b) náležitosti egalizačního protokolu a jeho vzor,
3. c) způsob vedení evidence podle odstavce 6 a údaje o egalizovaném osivu vyžadované při vedení této evidence.

§ 7

(1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o

1. a) hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu,
2. b) hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,
3. c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu uvedeného do oběhu.

(2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k činnostem uvedeným v § 17.

(3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona.³) Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých podmínek.

(4) V uzavřených pěstebních oblastech pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu. Mimo tyto uzavřené pěstební oblasti není sadba brambor rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána.

(5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na zdravotní stav testovaného materiálu.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu,
2. b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,
3. c) postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,
4. d) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro jednotlivé druhy,
5. e) druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací,
6. f) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu a způsob označování certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
7. g) pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,
8. h) termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu,
9. i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,
10. j) způsob vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, výčet formulářů, které dodavatel používá k vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, a výčet údajů požadovaných na těchto formulářích, včetně partiového štítku,
11. k) metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností,
12. l) náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
13. m) použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin,
14. n) zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů,
15. o) požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami,
16. p) podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován,
17. r) vzory dokladů vydávaných pověřenými osobami,
18. s) specifikaci kategorií rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů pěstovaných rostlin,
19. t) kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle § 4 odst. 10 a 13,
20. u) podrobnosti o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů a rychlerostoucích dřevin,
21. v) seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor.

(7) Vzory formulářů pro vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, včetně partiového štítku, jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

§ 7a

Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice

(1) Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice nelze uvádět do oběhu na území České republiky.

(2) Partii osiva s neukončenou certifikací musí doprovázet doklad vydaný Ústavem, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Obaly osiva s neukončenou certifikací musí nést návěsku šedé barvy, jejíž náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Dodavatel je povinen vést evidenci o osivu s neukončenou certifikací vyrobeném na území České republiky a uvedeném do oběhu mimo území České republiky.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu podle odstavce 2 a způsob vedení evidence podle odstavce 4.

§ 8

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel

1. a) podá žádost o uznání osiva podle § 6,
2. b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,
3. c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu, nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky konečnému spotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), identifikační číslo dodavatele, číslo partie, výsledek předběžné zkoušky klíčivosti a text „dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“,
4. d) vede evidenci o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě,
5. e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osiva a uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osiva.

(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

§ 9

Standardní osivo

(1) Standardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osiva odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti osiva uváděného do oběhu.

(2) Dodavatel, který vyrábí standardní osivo, je povinen

1. a) odebírat vzorky z každé vyrobené partie osiva a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let, u sadby česneku po dobu její použitelnosti,
2. b) vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o
   1. 1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého k výrobě,
   2. 2. stavu množitelského porostu k výrobě osiva, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
   3. 3. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osiva a o osobě, jíž byl předán,
   4. 4. hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého ve vlastním podniku,
   5. 5. vlastnostech vyrobeného osiva,

1. c) předkládat na vyžádání Ústavu záznamy podle písmene b) ke kontrole.

(3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osiva a namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2.

§ 11

Obchodní osivo

(1) Ústav povolí uvádět do oběhu obchodní osivo, pokud

1. a) se jedná o zemědělský druh stanovený prováděcím právním předpisem,
2. b) je vzorek obchodního osiva odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví prováděcí právní předpis,
3. c) byly provedeny všechny zkoušky podle § 7 odst. 6 písm. n) potřebné ke zjištění vlastností obchodního osiva uvedených v § 3 odst. 2, které musí být provedeny podle obvyklých mezinárodních metod, pokud takové metody existují,
4. d) obchodní osivo splňuje požadavky na pravost druhu a na vlastnosti, stanovené prováděcím právním předpisem,
5. e) je označeno, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní použití osiva,
6. f) jsou splněny požadavky na označování a balení podle § 19.

(2) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu v písemné nebo elektronické podobě.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) výčet zemědělských druhů, u nichž je možno uvádět do oběhu osivo v kategorii obchodní osivo,
2. b) technologický postup odběru vzorků,
3. c) požadavky na pravost druhu a jeho vlastnosti,
4. d) podrobnosti a způsob vedení evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu.

§ 12

Směs osiv

(1) Směs osiv různých rodů, druhů nebo odrůd se smí uvádět do oběhu, pokud jednotlivé složky směsi osiva, které náleží k druhům uvedeným v druhovém seznamu, splňují podmínky pro uvádění do oběhu samostatně.

(2) Do oběhu se smí uvádět směs

1. a) osiv k použití jako pícnina, která smí obsahovat pouze osivo zemědělských druhů a zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou osiva řepy a odrůd trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,
2. b) osiv, která nejsou určena k použití jako pícnina, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu,
3. c) osiv odrůd jednoho nebo více druhů obilnin vyráběných za účelem zlepšení zdravotního stavu budoucího porostu,
4. d) standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny v malém balení, jehož nejvyšší povolenou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis,
5. e) osiv určená k ochraně přirozeného prostředí, která může obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu; pro uvádění do oběhu tohoto typu směsi se použije § 12a.

(3) Dodavatel, který hodlá vyrábět směs osiva k uvádění do oběhu, je povinen

1. a) zajistit přípravu směsi vhodným postupem mísení a na vhodném mísicím zařízení, aby byla zajištěna homogenita vyrobené směsi,
2. b) sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi osiva,
3. c) sdělit Ústavu název směsi, pokud bude uveden na obalu,
4. d) určit osobu odpovědnou za proces mísení.

(4) Ústav

1. a) eviduje směs osiva podle odstavce 3 a přidělí každé směsi osiva před uvedením do oběhu registrační číslo,
2. b) odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po dobu 5 let,
3. c) provádí kontrolu směsí osiv, a to
   1. 1. namátkovou kontrolu procesu míchání směsí osiv,
   2. 2. namátkovou kontrolu složení směsí osiv.

(5) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Směs osiva uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs osiva a musí být označena údaji a způsobem podle § 19. Směs osiva nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli pro užití k nevýrobním a neobchodním účelům dále rozvažována.

(7) Dodavatel vede evidenci o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiva.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení směsi standardního osiva odrůd jednoho druhu zeleniny,
2. b) způsob přidělení registračního čísla směsi osiva,
3. c) technologický postup odběru vzorků směsí osiv,
4. d) náležitosti a způsob vedení evidence o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiv, včetně vzorů formulářů,
5. e) postup při následné kontrole směsi osiv prováděné Ústavem.

§ 12a

Uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí

(1) Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze na základě povolení uděleného Ústavem. Při udělování tohoto povolení Ústav na základě informací pověřené osoby^3c) určí oblast původu dané směsi osiv. Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze v této oblasti původu. V případě, že směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí obsahuje jednu nebo více uchovávaných odrůd, postupuje se podle § 3b a 35a.

(2) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru osiva a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství určené způsobem podle odstavce 4 bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství směsi osiv, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství směsi osiv, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyššímu přípustnému množství určenému způsobem podle odstavce 4. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedeného do oběhu.

(3) Dodavatel uzavře obal směsi osiv uváděné do oběhu takovým způsobem, aby nebylo možné jej otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému obalu musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obal směsi osiv uváděné do oběhu musí být označen návěskou dodavatele nebo potiskem obsahujícími tyto údaje:

1. a) slova „Pravidla a normy EU“,
2. b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,
3. c) označení, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,
4. d) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístným číslem,
5. e) oblast původu směsi osiv,
6. f) zdrojovou oblast směsi osiv,
7. g) lokalitu sběru směsi osiv,
8. h) typ stanoviště v lokalitě sběru směsi osiv,
9. i) slova „směs osiv pícnin určená k ochraně přirozeného prostředí, která má být použita v oblasti se stejným typem stanoviště, jako je v lokalitě sběru této směsi, a to bez ohledu na biotické podmínky“,
10. j) číslo partie přidělené dodavatelem,
11. k) procentické hmotnostní podíly jednotlivých rostlinných druhů a poddruhů; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
12. l) čistou nebo hrubou hmotnost balení,
13. m) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností klubíček nebo čistého osiva a celkovou hmotností,
14. n) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem; v případě, že je počet požadovaných hodnot klíčivosti šest a více, postačuje uvést průměr těchto hodnot.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob určení nejvyššího celkového množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, které lze ročně uvádět do oběhu.

§ 12b

Povolování směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí

(1) Ústav povolí uvádění přímo sklízené směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:

1. a) směs osiv byla ve zdrojové oblasti získána z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,
2. b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,
3. c) procentické podíly druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, musí být vhodné pro obnovu daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,
4. d) klíčivost všech složek směsi osiv podle písmene c) je na přibližně stejné úrovni, aby byl po vysetí směsi osiv zachován v porostu původní poměr složek podle písmene c) a tím zajištěna obnova daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,
5. e) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů, které nejsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které nemají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, nesmí překročit 1 %,
6. f) výskyt vybraných plevelných rostlinných druhů nesmí překročit nejvyšší přípustnou úroveň, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Ústav povolí uvádění směsi osiv z odděleně pěstovaných složek určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:

1. a) osivo určené k výrobě směsi bylo ve zdrojové oblasti získáno z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,
2. b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,
3. c) směs osiv se skládá z druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
4. d) složky směsi osiv, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, musí před smísením splňovat požadavky na vlastnosti osiva stanovené prováděcím právním předpisem,
5. e) počet generací při množení osiva jednotlivých složek nesmí přesáhnout pět.

(3) Žádost o povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podává dodavatel Ústavu. K žádosti musí být přiloženo prohlášení o splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), pokud se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo v odstavci 2 písm. a), b) a e), pokud se jedná o směs osiv z odděleně pěstovaných složek. Vzor žádosti podle věty první a vzor prohlášení podle věty druhé stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí obsahuje tyto údaje:

1. a) označení dodavatele a adresu jeho sídla nebo místa podnikání,
2. b) údaj, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,
3. c) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů obsažených ve směsi osiv; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
4. d) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem,
5. e) množství směsi osiv, na které se povolení vztahuje,
6. f) oblast původu směsi osiv,
7. g) omezení uvádění do oběhu v oblasti původu směsi osiv,
8. h) zdrojovou oblast směsi osiv,
9. i) lokalitu sběru směsi osiv; v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek také lokalitu množení osiva,
10. j) typ stanoviště v lokalitě sběru,
11. k) rok sklizně.

(5) Ústav nebo pověřená osoba u směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí ověřuje

1. a) u přímo sklízené směsi osiv
   1. 1. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. c) přehlídkou porostu prováděnou Ústavem v lokalitě sběru, pokud se tato lokalita sběru nachází na území České republiky; počet a termíny konání těchto přehlídek porostu, jejichž výsledky Ústav zaznamenává, stanoví prováděcí právní předpis,
   2. 2. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují,

1. b) u směsi osiv z odděleně pěstovaných složek splnění požadavků uvedených v odstavci 2 písm. c) a d) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt je v přímo sklízené směsi osiv limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů,
2. b) požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu,
3. c) počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí,
4. d) vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí.

§ 13

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

(1) Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní právní předpis⁶).

(2) Obal⁷) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být označen podle zvláštního právního předpisu⁶).

(3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 5. Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství v písemné nebo elektronické podobě.

(4) Ústav je povinen vést a aktualizovat elektronickou databázi^7a) rozmnožovacího materiálu získaného z ekologického zemědělství nebo v přechodném období, který je dostupný na území České republiky.

(5) Dodavatelé rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství jsou povinni pravidelně aktualizovat údaje jich se týkající v databázi vedené Ústavem podle odstavce 4.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti vedení evidence podle odstavce 3 a způsob poskytování informací podle odstavce 5.

§ 14

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

(1) Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd musí být v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s ustanoveními zvláštního právního předpisu^1a).

(2) Použití rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdy, která není v České republice registrována nebo zapsána ve společném katalogu odrůd, se pro pokusné účely a zkoušky řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu^1a).

(3) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu podle odstavce 1 musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu^1a).

(4) Každá osoba, která uvádí rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy do oběhu, musí ve svém obchodním katalogu zřetelně označit, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(5) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd v písemné nebo elektronické podobě.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o údajích na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu a podrobnosti vedení evidence podle odstavce 5.

§ 15

Sazenice zeleniny

(1) Sazenice zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět do oběhu, pokud

1. a) pochází z osiva, sadby nebo části rostliny registrované odrůdy nebo odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd v kategorii základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo, nebo pochází z rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu oznámeného Ústavu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848,
2. b) byly vypěstovány a uchovávány odděleně a nedošlo ke smíchání jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu zeleniny,
3. c) vykazují vlastnosti a jsou baleny a označeny způsobem, který stanoví tento zákon a vyhláška,
4. d) neobsahují škodlivé organismy nebo nevykazují zjevné příznaky poškození škodlivými organismy.

(2) Dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí

1. a) být pro tuto činnost registrován (§ 16),
2. b) informovat o výskytu škodlivých organismů Ústav,
3. c) splnit podmínky pro
   1. 1. popis, sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu,
   2. 2. odběr vzorků, prováděný Ústavem nebo pověřenou osobou,

1. d) zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdy sazenic zeleniny a kontrolovat jejich zdravotní stav,
2. e) vést evidenci o výrobě sazenic zeleniny, včetně záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a uchovávat je po dobu alespoň jednoho roku.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na sadbu česneku, sazečku cibule a sazečku šalotky.

(4) Ústav nebo jím pověřená osoba kontroluje sledování kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.

(5) Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, zaznamená dodavatel v evidenci složení nové partie a původ jejích jednotlivých složek.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) požadované vlastnosti sazenic zeleniny,
2. b) podrobnosti způsobu balení a označování sazenic zeleniny,
3. c) kritické body sledované ve výrobním procesu sazenic zeleniny,
4. d) podrobnosti postupu při odběru vzorků,
5. e) náležitosti evidence včetně způsobu vedení záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a podmínky pro sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.