Příloha č. 16

k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem

  1. 1. Podání žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů

    Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost na stanoveném formuláři a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti a musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů.

  1. 2. Zaškolení
    1. a) Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva.
    2. b) Plán zaškolení
      1. i. Část teoretická: Dokonalé seznámení uchazeče s platnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů.
      2. ii. Část praktická: Vlastní provádění úkonů pod dozorem pracovníka Ústavu.
      3. iii.Složení zkoušky: teoretická a praktická
  1. 3. Uzavření smlouvy

    Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení.

  1. 4. Další proškolování

    Probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni.

  1. 5. Kontrola

    Ústav provádí nad všemi úkony úřední dozor a následnou kontrolu ve výši 5 - 10 % z celkového množství provedených zkoušek v rámci uzavřené smlouvy v jednom sklizňovém roce.

  1. 6. Zrušení pověření

    Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou osobu, se kterou je uzavřena smlouva, na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis o kontrole a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele, Ústav od smlouvy odstoupí. Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko.

  1. 7. Opětovné uzavření smlouvy

    Osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení podle postupu při zaškolení uchazečů a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních zkoušek současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95% shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst. 12 zákona.

VZOR

Obrázek

Příloha č. 17

Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

  1. I. Pověření
    1. 1. Osoby - přehlížitelé

      Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehlížitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem, jeho prováděcími předpisy a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou uznávání porostů a kteří jsou pověřeni Ústavem k této činnosti.

    1. 2. Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů

      Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů podá žádost na stanoveném formuláři a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 10 zákona.

    1. 3. Školení a pověření přehlížitelů
      1. a) Zaškolení uchazečů o pověření

        Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a je stanoveno plánem zaškolování, který vychází z počtu stanovených přehlídek v plánu zaškolování provedených spolu se školitelem a trvá nejméně 2 roky. Zaškolování je ukončeno testem a předvedením celé přehlídky množitelského porostu ve všech krocích. Pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

      1. b) Plán zaškolení musí povinně obsahovat:
        1. 1. Jméno, příjmení a titul zaškolované osoby.
        2. 2. Přidělené číslo uchazeči o pověření.
        3. 3. Jméno, příjmení a titul školitelů.
        4. 4. Přehled témat teoretického zaškolení.
        5. 5. Přehled témat praktického zaškolení a tabulku pro záznamy praktického zaškolení.
        6. 6. Informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování provede.
      1. c) Část teoretická

        V teoretické části se předpokládá dokonalé seznámení nového přehlížitele s platnými právními předpisy, tj. se zákonem a vyhláškami, které jsou zaměřeny na přehlížení množitelských porostů. Součástí teoretické části je i seznámení přehlížitele se zadáváním přehlídek porostů.

      1. d) Část praktická

        Praktická část zaškolování probíhá přímo v porostech přihlášených k uznávacímu řízení. Součástí zaškolení jsou následující postupy:

        1. 1. kontrola umístění pozemku v systému pro evidenci využití zemědělské půdy (LPIS),
        2. 2. kontrola předplodin v předešlých letech,
        3. 3. kontrola označení pozemku podle § 5 odst. 2 zákona o oběhu osiva a sadby ,
        4. 4. vlastní provedení přehlídky množitelského porostu včetně kontroly izolačních vzdáleností od ostatních pozemků,
        5. 5. konečné hodnocení stavu množitelského porostu po poslední přehlídce,
        6. 6. zadání výsledků přehlídek,
        7. 7. postup u neuznaných porostů,
        8. 8. předání výsledků z přehlídek elektronicky.
      1. e) Složení zkoušky teoretické i praktické.

        Po splnění provedení určeného počtu přehlídek a dosažené shodnosti minimálně 95 % a podle vyjádření školitelů je možné provést přezkoušení, které se skládá z:

        1. 1. Teoretické části – forma písemného testu
        2. 2. Praktické části – předvedení celé přehlídky množitelského porostu ve všech krocích (minimálně u dvou porostů různých plodin).

        Závěrečné přezkoušení je prováděno komisionálně.

    1. 4. Udělení pověření:

      Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání zkoušek udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů. V případě, že žadatel požádá o pověření na konkrétní skupinu nebo skupiny plodin, je pověření vydáno v tomto rozsahu.

    1. 5. Další proškolování:

      probíhá pravidelně 1x ročně a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehlížitelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu má pověřený přehlížitel možnost test zopakovat do 7 pracovních dnů. V případě opětovného nesplnění testu je přehlížitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do začátku prvních přehlídek. Po tuto dobu je pověření pozastaveno. Po úspěšném vykonání testu je pověření obnoveno. V případě opětovného špatného výsledku testu je pověření odebráno, přehlížitel vyškrtnut ze seznamu pověřených přehlížitelů.

  1. II. Úřední dozor a následná kontrola
    1. 1. Úřední dozor – audit přehlížitele

      Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola vedení polního deníku a u konkrétní přehlídky dodržování správného postupu přehlížení dle platné legislativy.

    1. 2. Následná kontrola

      Všichni pověření přehlížitelé jsou kontrolování Ústavem minimálně u 5 % jejich přehlížených porostů v daném roce. Procento následných kontrol je stanoveno na základě praxe pověřeného přehlížitele a shodnosti následných kontrol z předchozího roku. První rok po zaškolení má pověřený přehlížitel stanovenou 50 % následnou kontrolu. Přehlížitel Ústavu provede přehlídku stejného porostu jako pověřený přehlížitel v maximálním odstupu 14 dní od přehlídky pověřeného přehlížitele, aby se tyto 2 přehlídky daly porovnat.

  1. III. Zrušení pověření
    1. 1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehlížitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehlížitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele, dále v případě uznání ve prospěch dodavatele a nedodržení zákona je mu zrušeno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehlížitelů. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí tří let a musí absolvovat nové proškolení a úspěšně složit zkoušky. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně s přehlížitelem Ústavu.
    2. 2. Za chyby v technologickém postupu se považuje:
      1. a) neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin,
      2. b) neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu,
      3. c) špatně provedené nebo neprovedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení,
      4. d) nezaslání podkladů pro vydání konečného dokladu, zejména rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opožděné zaslání.
    1. 3. V případě, že přehlížitel aktivně neprovádí přehlídky množitelských porostů nejméně 1 rok, je s ním zahájeno správní řízení o odebrání pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a následně je mu odebráno pověření. Nevztahuje se na nečekaný výpadek ze zdravotních důvodů. V případě, že pověřený přehlížitel nevykonával přehlídky ze zdravotních důvodů, je před sezónou proškolen a přezkoušen.
  1. IV. Přehlížení množitelských porostů – pracovní postup
    1. 1. Postup práce dodavatele
      1. a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem),
      2. b) podání žádosti Ústavu.
    1. 2. Postup práce Ústavu
      1. a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu,
      2. b) pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu,
      3. c) je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav předá digitálně záznam k provedení přehlídky množitelského porostu pověřenému přehlížiteli, která byla uvedena v žádosti nebo kterou Ústav určil, k dalšímu řízení,
      4. d) po provedení poslední přehlídky předá pověřený přehlížitel pomocí dálkového přenosu dat záznam z provedené přehlídky Ústavu, Ústav následně vydá uznání k množitelskému porostu, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu.
    1. 3. Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů
      1. a) pověřený přehlížitel převezme pomocí dálkového přenosu dat záznamy k přehlídkám množitelských porostů,
      2. b) oznámí dodavateli termín provedení přehlídky,
      3. c) přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené ve vyhlášce č. 61/2011 Sb.,
      4. d) přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo neuznán,
      5. e) provede záznam o přehlídce a odešle pomocí dálkového přenosu dat, v případě neuznání odešle ihned vyplněný záznamu o provedení přehlídky emailem Ústavu a zároveň pomocí dálkového přenosu dat.
    Obrázek

Příloha č. 18

Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

  1. I. Pověření
    1. 1. Osoby - vzorkovatelé

      Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem, kterým se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy souvisejícími s problematikou vzorkování osiva.

    1. 2. Podání žádosti o pověření ke vzorkování

      Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 10 zákona. Uchazeč o pověření ke vzorkování musí mít zajištěn přístup na portál e-Agri a do aplikace Vzorkování.

    1. 3. Proškolení a pověření vzorkovatelů
      1. a) Zaškolení uchazečů o pověření

        Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a trvá nejdéle 2 roky nebo do odběru 50 souběžných vzorků s úředním vzorkovatelem s minimální shodností 95 %. Všechny vzorky v rámci zaškolování školitelem a zaškolujícím se vzorkovatelem jsou zkoušeny v NRL OS Praha. Po vyhodnocení souběžných srovnávacích zkoušek vzorků odebraných uchazečem o pověření a kontrolních odběrů vzorků Ústavu je možné požádat o závěrečné přezkoušení. Závěrečné přezkoušení se skládá z teoretické a praktické části. Pokud žadatel o pověření uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření. Zaškolování včetně teoretické a praktické zkoušky může trvat nejvýše po dobu 2 po sobě jdoucích let. Pokud není zaškolování ukončeno v této lhůtě, je nutné opakovat celý proces zaškolování a závěrečného přezkoušení.

      1. b) Plán zaškolení:

        Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

        1. 1. Jméno, příjmení a titul zaškolované osoby
        2. 2. Přidělené číslo uchazeče o pověření
        3. 3. Jméno, příjmení a titul školitelů
        4. 4. Přehled témat teoretického zaškolení
        5. 5. Přehled témat praktického zaškolení a tabulku pro záznamy praktického zaškolení
        6. 6. Informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování povede.
      1. c) Část teoretická

        V teoretické části se předpokládá dokonalé seznámení nového vzorkovatele s platnými právními předpisy, tj. se zákonem a vyhláškou, která rozpracovává principy vzorkování a metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku vzorkování.

        Součástí teoretické části je také seznámení se s potřebnými moduly souvisejícími se vzorkováním.

      1. d) Část praktická

        Praktická část zaškolování probíhá již přímo na vzorkovacích místech a zaškolovaná osoba si osvojuje celý postup při odběru úředního vzorku osiva. Tato část zahrnuje praktické provádění těchto úkonů:

        1. – kontrola všech předepsaných dokladů a evidence,
        2. – kontrola uložení partie osiva, kontrola návěsek, jejich připevnění a stav obalů,
        3. – vlastní vzorkování – četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd.,
        4. – použití dělidla a kalibrace dělení,
        5. – příprava laboratorního vzorku, principy správného dělení souhrnného vzorku při přípravě všech potřebných vzorků,
        6. – uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu,
        7. – způsob předání do laboratoře – způsob dalšího zabalení a zabezpečení vzorků.
      1. e) Složení zkoušky teoretické i praktické

        Ke zkoušce jsou doporučeni zaškolovaní vzorkovatelé po splnění všech bodů plánu zaškolení a dosažení 95 % shodnosti v hodnocení souběžných vzorků. Přezkoušení se skládá z teoretické části (test) a praktické části (předvedení celého odběru vzorku ve všech krocích). Závěrečné přezkoušení je prováděno komisionálně.

      1. f) Udělení pověření

        Po úspěšném složení závěrečných zkoušek udělí Ústav pověření k odběru vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko.

      1. g) Postup při neúspěšném složení závěrečné zkoušky

        V případě neúspěšného vykonání závěrečné zkoušky nebo její části má zaškolovaný možnost ji zopakovat do 7 kalendářních dnů. V případě opětovného nesplnění zkoušky nebo její části, je znovu proškolen teoreticky i prakticky (dle doplněného plánu zaškolení). Znovu musí vykonat závěrečnou zkoušku, a to nejpozději ve lhůtě stanovené Ústavem od posledního neúspěšného pokusu. Po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky je pověření uděleno. V případě opětovného špatného výsledku zkoušky musí opakovat celý program zaškolování.

    1. 4. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

      Proškolování probíhá alespoň jednou ročně a je podle povahy školení zakončeno jednou za dva roky praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu má pověřený vzorkovatel možnost jej zopakovat do 7 pracovních dnů. V případě opětovného nesplnění testu je znovu proškolen teoreticky i prakticky. Znovu musí vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců od posledního neúspěšného testu. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a nesmí vykonávat úřední vzorkování. Po úspěšném vykonání testu je pověřené obnoveno. V případě opětovného špatného výsledku testu je pověření odebráno, vzorkovatel je vyškrtnut ze seznamu úředních vzorkovatelů.

  1. II. Kontrola pověřeného vzorkovatele

    Kontrolou pověřeného vzorkovatele se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování a skládá se z úředního dozoru a následné kontroly pověřeného vzorkovatele. Postup při kontrole pověřeného vzorkovatele se řídí metodickými pokyny vytvořenými Ústavem. Záznamy o výsledcích kontroly musí být uloženy minimálně 6 let.

    1. 1. Úřední dozor - audit pověřeného vzorkovatele

      Úřední dozor je kontrola dodržování správného postupu vzorkování během vlastního odběru vzorku – kontrola na místě. Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva je kontrolován alespoň jedenkrát ročně při odběru úředního vzorku, zda postupuje při vzorkování v souladu s vyhláškou č. 61/2011 Sb. a metodickými pokyny Ústavu.

    1. 2. Následná kontrola

      Kontroluje se správnost výsledku ručního odběru vzorku. Tato kontrola se provádí laboratorně provedením zkoušek základních kvalitativních vlastností osiva, kdy se porovnává vzorek pověřeného vzorkovatele a kontrolujícího inspektora Ústavu. Následná kontrola pro nově zaškolené vzorkovatele je v prvním roce 20 % ze vzorkovaných partií. Následná kontrola již déle zaškolených vzorkovatelů činí minimálně 5 % vzorkovaných partií. Její konkrétní výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledků úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.

      1. 3. Kontrola pověřeného vzorkovatele v případě automatického vzorkovadla

      Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti, dodržení technických požadavků na zabezpečení vzorků a na způsob přípravy laboratorního vzorku. K následné kontrole pověřeného vzorkovatele se vzorky z automatického vzorkovadla nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.

  1. III. Zrušení pověření
    1. 1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, neprodleně upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví Protokol o kontrole a stanoví potřebná opatření. V případě opětovného vážného pochybení postupu stanoveného vyhláškou č. 61/2011 Sb., které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele nebo nedodržení zákona, je mu zrušeno pověření a je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů.
    2. 2. Za chyby v technologickém postupu se považuje
      1. a) chyba při kontrole dokladů o partii osiva,
      2. b) neprovedená kontrola homogenity partie (vizuální kontrola osiva při odběru dílčích vzorků)
      3. c) nesprávná volba rozměru Nobbeho vzorkovadla,
      4. d) nedodržení předepsané četnosti vzorkování,
      5. e) nepromíchání souhrnného vzorku před jeho redukcí (dělením),
      6. f) neprovedená kontrola před redukcí (čistota dělidla),
      7. g) špatně zvolený obal pro vzorek na zkoušku vlhkosti,
      8. h) hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s prováděcí právním předpisem,
      9. i) nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii,
      10. j) nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami,
      11. k) chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku,
      12. l) špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku a dalších vzorků,
      13. m) jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem.
    1. 3. Vzorkovatel, kterému bylo zrušeno pověření ke vzorkování, musí vrátit razítko a adjustační materiál. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí tří let ode dne zrušení pověření, přičemž musí absolvovat nové proškolení podle postupu zaškolení nových vzorkovatelů a úspěšně složit test. Dále je provedeno 20 kontrolních odběrů současně se vzorkovatelem Ústavu.
  1. IV. Vzorkování – pracovní postup
    1. 1. Zařízení a pomůcky
      1. a) Dodavatel je povinen zajistit pomůcky ke vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem. Každý vzorkovatel musí disponovat vlastní sadou Nobbeho bodcových vzorkovadel (štechrů).
      2. b) Úřední vzorkovatel musí být dále vybaven:
        1. 1) plombami pověřeného vzorkovatele, samolepícími přelepkami s textem „Vzorkováno pověřenou osobou“,
        2. 2) samolepkami „Vzorkováno pověřenou osobou“ pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice.

        Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel prostřednictvím Ústavu za úplatu.

      1. c) Povinnosti pověřeného vzorkovatele jsou:
        1. 1) zajistit účinnou ochranu převzatých plomb,
        2. 2) vést evidenci o přijatých a vydaných plombách.
    1. 2. Dodavatel je povinen ke vzorkování předložit
      1. a) uznávací list o uznání porostu,
      2. b) vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva,
      3. c) výrobní a skladovou evidenci,
      4. d) evidenci návěsek.
    1. 3. Technologický postup
      1. a) kontrola žádosti a dalších dokladů,
      2. b) kontrola označení partie partiovým štítkem,
      3. c) kontrola všech obalů v partii
        1. 1) návěsky – správnost, úplnost a čitelnost údajů,
        2. 2) plomby – přítomnost plomby a správnost použití,
        3. 3) stav obalů – uzavření, celistvost a nepoškozenost,
      1. d) vlastní vzorkování,
      2. e) příprava vzorků – laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek).
    1. 4. Pověřený vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji ve výrobní evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Pokud byl vzorek odebrán automatickým vzorkovadlem, uvede tato skutečnost uvedena v žádosti, a to zkratkou „AV“. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií.
    2. 5. Pověřený vzorkovatel odebere vzorky
      1. a) laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky,
      2. b) rezervní,
      3. c) kontrolní, určený pro systém následné kontroly a
      4. d) další úřední vzorek – ke zjištění kyseliny erukové a glukosinolátů, apod., popř. tzv. společný (kompromisní) vzorek.
    1. 6. Při jakékoliv známce heterogenity při vzorkování (osivo v jednotlivých obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, apod.) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere.

      V takovém případě pověřený vzorkovatel kontaktuje inspektora Ústavu a ten odebere vzorky na zkoušku heterogenity.

    1. 7. Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních

      Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře pověřený vzorkovatel osobně. Kontrolní vzorky určené pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají

      1. a) ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu nebo
      2. b) v případě nezávislých vzorkovatelů v místě vzorkování nebo jiném Ústavem určeném místě.
    Obrázek

Příloha č. 19

Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami

  1. I. Pověření
    1. 1. Osoby

      Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí

      1. a) Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe, která činí u osob
        1. 1) s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo
        2. 2) s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření, minimálně tři roky praxe v oboru.
      1. b) Dodržení zásady „nikdo nekontroluje sám sebe“, tj. musí být určen zástupce vedoucího pověřené laboratoře, který splňuje stejné požadavky jako vedoucí pověřené laboratoře.
      2. c) V případě jakékoli změny ve vedení pověřené laboratoře je nutno požadavek stanovený v písmeni b) znovu splnit, a to nejdéle do 3 měsíců od změny ve vedení laboratoře.
      3. d) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Čestným prohlášením.
      4. e) Vedoucí laboratoře vede seznam osob, které provádějí zkoušky, a vede záznamy o jejich proškolení a kontrole.
    1. 2. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky

      Laboratoř, která se uchází o pověření, má povinnost 2 roky úspěšně provádět souběžné ověřovací laboratorní zkoušky a účastnit se kruhových testů organizovaných Ústavem. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky laboratoř zahájí na základě žádosti o provádění těchto zkoušek u Ústavu, vzor žádosti je uveden v této příloze.

    1. 3. Podání žádosti o pověření

      Žadatel o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo požádá Ústav, odbor osiv a sadby písemně. Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo obsahuje:

      1. a) seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem, příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří, originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě;
      2. b) prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání;
      3. c) prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv;
      4. d) doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců.
    1. 4. Proces pověřování a proškolení
      1. a) Ústav žádost přijme a ověří tyto náležitosti:
        1. 1) úplnost podané žádosti a přiložených dokladů;
        2. 2) do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou „Auditu na místě“;
        3. 3) že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95% shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu;
        4. 4) v případě, že je laboratoř již pověřená a žádá o rozšíření pověření, probíhají souběžné ověřovací zkoušky jen pro novou zkoušku, pověření se nepozastavuje;
        5. 5) účast laboratoře žadatele v kruhových testech organizovaných Ústavem a jejich vyhodnocení.
      1. b) Proškolení a stanovení Plánu zaškolení:

        Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle Plánu zaškolení. Zaškolování je ukončeno vyhodnocením souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek za 2 roky, složením teoretického testu a praktické zkoušky. Termín testu je stanoven po ukončení zaškolování dle stanoveného plánu a vyhodnocení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek.

        Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

        1. 1. Část teoretická – dokonalé seznámení s platnými právními předpisy:
          1. a) se zákonem a prováděcími předpisy,
          2. b) Metodikou zkoušení osiva a sadby,
          3. c) Metodickými pokyny Ústavu, které souvisí s pověřováním nebo zkoušením osiva.
        1. 2. Část praktická – praktický postup při laboratorním zkoušení:
          1. a) příjem a příprava laboratorního vzorku,
          2. b) zkouška vlhkosti,
          3. c) zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů, hmotnosti tisíce semen,
          4. d) zkouška klíčivosti,
          5. e) další zkoušky v závislosti na povaze pověření,
          6. f) uložení vzorků,
          7. g) kontrola podkladů pro vydání uznávacího listu,
          8. h) vlastní vyplnění a tisk uznávacího listu,
          9. i) kontrola správnosti uznávacího listu,
          10. j) podpis a příprava k odeslání uznávacího listu.
        1. 3. Složení zkoušky teoretické i praktické.
        2. 4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolení vedl.
        3. 5. Udělení pověření:

          Po vyhodnocení a splnění všech podmínek rozhodne Ústav o udělení pověření. Výši následné kontroly stanoví Ústav v závislosti na shodnosti výsledků souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek v pověřené laboratoři a v Národní referenční laboratoři pro osivo a sadbu v Praze a výsledků kruhových testů.

        1. 6. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

          Personál laboratoře se povinně účastní školení pro pověřené laboratoře, které probíhá pravidelně 1x za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby písemně seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoba Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testu je pověření obnoveno.

          Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě. K pravidelnému zvyšování kvalifikace laborantů pověřených laboratoří pořádá Ústav i speciální školení.

  1. II. Úřední dozor a následná kontrola
    1. 1. Úřední dozor

      Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva prováděného pověřenou laboratoří. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí:

      1. a) Kontrola kvality prováděných rozborů

        Zkoušky provádějí laboratoř pověřená i laboratoř NRLOS a vedoucí této laboratoře průběžně zaznamenává shodnost zkoušek obou vzorků a vyhodnocuje je. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kapitole 15 Metodiky zkoušení osiv a sadby. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů a interpretace výsledků pověřenou laboratoří a správnost vyplňování rozborové karty. Podrobný postup hodnocení shodnosti laboratoře má Ústav stanovený metodickým postupem.

      1. b) Kontrola vyhodnocení karet

        Zkoušky provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí NRLOS kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty jsou odborem osiv a sadby kontrolovány vydané uznávací listy a výsledky se zaznamenávají. V případě zjištění chybného hodnocení Ústav rozhodne o novém provedení rozboru laboratoří Ústavu.

      1. c) Kontrola pověřené laboratoře na místě
        1. 1. Pravidelnou kontrolu provádí Ústav alespoň jedenkrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře. K provádění kontroly pověřené laboratoře má Ústav zpracovaný Metodický pokyn, který je závazný pro pověřené laboratoře. Její základní části jsou:
          1. - kontrola vedení evidence,
          2. - kontrola dodržování metodických postupů u všech prováděných zkoušek,
          3. - kontrola metrologického vybavení,
          4. - kontrola uložení vzorků.
        1. 2. Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků.
        2. 3. Z kontrol laboratoře jsou vyhotoveny zápisy o kontrole pověřené laboratoře. Zápisem může Ústav stanovit doporučení pro laboratoř, ale i nápravná opatření se lhůtou k jejich odstranění. Zápisy se vyhotoví na místě, dokončí se bezprostředně po skončení kontroly a zasílají se pověřené laboratoři prostřednictvím datové schránky.
    1. 2. Následná kontrola
      1. a) Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem. Úřední vzorkovatel pravidelně odebírá stanovené procento vzorků k následné kontrole a zasílá je do NRLOS.
      2. b) Ústav zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje prováděcí právní předpis a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva.
      3. c) Uložení vzorků v pověřené laboratoři
        1. 1. Vzorky pro NRLOS označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí NRLOS a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře.
        2. 2. V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod.
        3. 3. Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci). V případě jakéhokoliv poškození vzorků, je třeba informovat Ústav a požádat o protokolární likvidaci vzorků za přítomnosti úředního vzorkovatele. V případě, že budou vzorky zlikvidovány bez vědomí Ústavu, bude tato skutečnost hodnocena jako vážné pochybení v technologickém postupu.
        4. 4. Vzorky označené „ÚKZÚZ“, určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti.
      1. d) Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad:
        1. 1. Posouzení klíčivosti:

          po provedení zkoušek klíčivosti a jejich vyhodnocení se zkoušky, které jsou mimo povolenou toleranci, provedou znovu jako souběžné zkoušky, a to v laboratoři Ústavu i v pověřené laboratoři takto:

          1. a) vedoucí NRLOS oznámí v době provádění následné kontroly vedoucímu pověřené laboratoře, které partie je třeba zopakovat v obou laboratořích současně a také termín nasazení na zkoušku,
          2. b) pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovaně na klíčivost a výsledek zašle do NRLOS,
          3. c) následná kontrola bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v obou laboratořích ve stejném termínu, a to z důvodu zvýšení objektivity hodnocení.
        1. 2. Posouzení čistoty:

          vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení osiva a sadby pro čistotu a počet semen jiných rostlinných druhů se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledku stanovení Ústavu ze vzorku pro následnou kontrolu.

        1. 3. Posouzení vlhkosti:

          v rámci následné kontroly se nehodnotí.

      1. e) Vzorky se ukládají do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy.
    1. 3. Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře

      Ročním vyhodnocením práce pověřené laboratoře je závěrečná zpráva, která se skládá z:

      1. 1. vyhodnocení shodnosti vzorků následné kontroly,
      2. 2. auditu v pověřené laboratoři,
      3. 3. výsledků KT.

      Součástí závěrečné zprávy je stanovení procenta kontrolovaných vzorků v následujícím období. Závěrečnou zprávu ročního vyhodnocení vypracuje vedoucí NRLOS ve spolupráci s referentem pro pověřování z odboru osiv a sadby. Zprávy odesílá odbor osiv a sadby pověřeným laboratořím do jejich DS.

  1. III. Zrušení pověření
    1. a) Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je zrušeno pověření.
    2. b) Za chyby v technologickém postupu se považuje:
      1. 1. neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení,
      2. 2. opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva,
      3. 3. opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení,
      4. 4. neohlášená likvidace vzorků z důvodu poškození,
      5. 5. nevydání uznávacího listu,
      6. 6. nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání.
    1. c) Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry přesahujícími hodnoty povolené tolerance má za následek zrušení pověření s dalšími dopady.
  1. IV. Práce v pověřené laboratoři
    1. a) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí NRLOS.
    2. b) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před udělením pověření a dále každý druhý rok odborné školení prováděné Ústavem. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou).
    3. c) Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou, metodikou zkoušení a metodickými pokyny Ústavu.
      1. 1. Vzorkování
        1. a) Vzorky odebírá úřední vzorkovatel Ústavu nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky:
          1. 1. pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem. Originál žádosti musí být neprodleně zaslán Ústavu.
          2. 2. pro Ústav s označením „ÚKZÚZ“,
          3. 3. rezervní vzorek označený „R“.
        1. b) Vzorek pro Ústav a rezervní budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři.
        2. c) Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory, kde probíhá vzorkování.
        3. d) Bude-li odebraný vzorek zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak:
          1. 1. vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele,
          2. 2. vzorky označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách čistící stanice. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen u vedoucího čistící stanice.
        1. e) Po vzorkování bude postup následující:
          1. 1. Pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním).
          2. 2. Originály žádosti budou bezprostředně odeslány poštou nebo datovou schránkou nebo elektronicky s připojením uznávaného elektronického podpisu na oddělení správní odboru osiv a sadby Ústavu.
          3. 3. Do zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu budou odesílány vzorky pro následnou kontrolu dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře.
      1. 2. Vedení evidence v pověřené laboratoři
        1. a) Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci, v záznamech o zkouškách a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše. Nepřípustné je
          1. 1. přeškrtání více čarami,
          2. 2. přelepení štítkem,
          3. 3. zatření opravným lakem,
          4. 4. gumování záznamu,
          5. 5. zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou.
        1. b) Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři Ústavem.
      1. 3. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku
        1. a) U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány prováděcím právním předpisem. Zkoušky budou prováděny v souladu s Metodikou zkoušení osiva a sadby, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kapitole 2 Metodiky zkoušení osiva a sadby.
        2. b) Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy, odešle neprodleně originál karty Ústavu a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí následně s kopií uznávacího listu. Originály rozborové karty a kopie uznávacího listu se ukládají po dobu 10 let.
      1. 4. Přezkoušení vzorku ve zkušební laboratoři osiv a sadby Ústavu
        1. a) V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do laboratoře Ústavu.
        2. b) Vedoucí NRLOS je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení osiva a sadby, provede se po dohodě s žadatelem rozbor rezervního vzorku.
      1. 5. Vydávání dokladů na osivo
        1. a) Uznávací list může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že
          1. 1) osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou,
          2. 2) vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování,
          3. 3) zkoušení proběhlo dle platných metod.
        1. b) Uznávací list bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem.
        2. c) Uznávací listy budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.
        3. d) Uznávací listy budou číslovány stejným způsobem jako v Ústavu, tj. 0 - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování.
        4. e) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá neprodleně pověřená osoba veškeré podklady Ústavu, odboru osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.
      1. 6. Vlastní postup práce při zkoušení vzorků v pověřené laboratoři
        1. 1. Postup práce dodavatele
          1. a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky,
          2. b) požadavek na vzorkování – dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování,
          3. c) spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence.
        1. 2. Postup práce vzorkovatele
          1. a) vzorkovatel provede vzorkování v souladu s prováděcím právním předpisem,
          2. b) zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto:
            1. 1) originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem ke správnímu řízení, dodavatel učiní podání v analogové nebo digitální formě a zašle data ze žádosti pomocí dálkového přenosu dle pokynů ústavu,
            2. 2) kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře,
            3. 3) vzorky pro následnou kontrolu se ukládají buď v pověřené laboratoři dodavatele, nebo na místně vzorkování.
        1. 3. Postup práce Ústavu
          1. a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti uznávacímu listu na množitelský porost,
          2. b) pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání uznávacího listu,
          3. c) pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř, po kontrole ověření žádosti, může vydat uznávací list, Ústav eviduje a zakládá kopie uznávacích listů vydaných pověřenými osobami, které je nezasílají prostřednictvím dálkového přenosu dat v XML formátu.
        1. 4. Postup práce osoby pověřené k vydávání uznávacích listů
          1. a) pověřená osoba před vydáním uznávacího listu provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty,
          2. b) pověřená osoba nemůže vydat uznávací list, dokud nemá informaci z Ústavu o ověření žádosti nebo pokyn k pozastavení vydání uznávacího listu,
          3. c) pokud jsou výsledky vyhovující, vydá pověřená osoba uznávací list, opatří ho podpisem a razítkem,
          4. d) originál uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii založí ve své evidenci a výsledky zašle pomocí dálkového přenosu dat v XML formátu.
        1. 7. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství

          Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami.

    Obrázek
    Obrázek

Příloha č. 20

k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu

Příloha č. 20 Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu
Kategorie rozmnožovacího materiálu nebo typ osivaSymbolBarva návěsky
Rozmnožovací materiál předstupňů1. generaceSE 1(u sadby brambor PB 1)bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm
2. generaceSE 2 (u sadby brambor PB 2)
3. generaceSE 3 (u sadby brambor PB 3)
4. generacePB 4 (pouze u sadby brambor)
Základní rozmnožovací materiál (Elita)E (u sadby brambor S, SE a E)bílá
Certifikovaný rozmnožovací materiáljediná generaceCmodrá
1. generaceC 1 (u sadby brambor A)modrá
2. generaceC 2 (u sadby brambor B)červená 1
3. generaceC 3červená
Standardní osivoStmavě žlutá
Obchodní osivoOhnědá
Směsi osiv (druhové a odrůdové)zelená
Osivo s neukončenou certifikacíšedá
Osivo úředně nezapsaných odrůdoranžová
Šlechtitelský rozmnožovací materiálu sadby brambor PBTCfialová
Certifikovaný rozmnožovací materiál sdružené odrůdymodrá se zeleným příčným pruhem po diagonále
Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiáluEHMžlutá se zeleným úhlopříčným křížem
  • 1 – Pro Sadbu brambor kategorie B jsou používány modré návěsky jako pro kategorii A.
  • Příloha č. 21

    k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

    Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí

    1. 1. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů přímo sklízených směsí
      1. a) Kontrola zdrojové oblasti:

        Podle prohlášení dodavatele daná lokalita sběru nebyla oseta po dobu posledních 40-ti let přede dnem podání žádosti o povolení dané směsi.

      1. b) Specifikace přehlídek porostů v lokalitě sběru:

        V průběhu doby květu bude provedena přehlídka porostu, která potvrdí složení porostu uvedené v podané žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí.

      1. c) Čistota druhového složení porostu, zaplevelení porostu:
        1. i) Potvrzení přítomnosti jednotlivých druhů a poddruhů uvedených v žádosti o uznání množitelského porostu se hodnotí podle následujících kritérií:
          1. 1. jsou typické pro dané stanoviště dané lokality,
          2. 2. mají význam pro zachování genetických zdrojů a
          3. 3. jsou vhodné pro obnovu daného typu stanoviště.
        1. ii) Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost jednotlivých druhů, které jsou uvedeny v žádosti. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice.
        2. iii) Čistota druhového složení a zaplevelení se uvádí jedním společným hodnocením.
      1. d) Zdravotní stav porostu:

        Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

        Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

      1. e) Konečné hodnocení porostu:

        Porost bude uznán, pokud bude přehlídkou potvrzeno, že jsou splněny požadavky podle odstavců a) až d).

    1. 2. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů odděleně pěstovaných složek
      1. a) Počet a termíny přehlídek porostů:

        Hodnotí se samostatně jednotlivé druhy, ze kterých bude směs osiv složena, a to jednou přehlídkou v době květu přehlíženého druhu.

      1. b) Pravost druhu, čistota druhu, zaplevelení porostu:

        Pravost druhu musí být na základě přehlídky porostu potvrzena. Do zaplevelení se počítají všechny druhy mimo hodnocený druh. Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost daného druhu. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice.

      1. c) Zdravotní stav porostu:

        Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

        Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

    1. 3. Plevelné rostlinné druhy, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů:

      Tabulka 1

      Příloha č. 21 Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí Tabulka 1
      Plevelný rostlinný druhNejvyšší přípustná úroveň výskytu
      Oves hluchý0
      Oves jalový0
      Kokotice0
      Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského0,05 % hmotnostních
    1. 4. Požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu:
      1. a) Trávy:

        Tabulka 2

        Příloha č. 21 Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí Tabulka 1 Tabulka 2
        DruhČistota nejméně8Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7-9
        vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku dle sloupce 10 počet semen
        celkemv množství dle sloupce 3odlišné od sloupce 4
        z tohokokotice6šťovíky2oves hluchý, oves jalový
        jeden druhPýrpsárka polní
        %%%%%ksksksg
        12345678910
        bojínek luční96,02,52,00,30,305010
        bojínek hlíznatý96,02,52,00,30,305010
        jílek hybridní96,02,52,00,50,305060
        jílek mnohokvětý96,02,52,00,50,305060
        jílek vytrvalý96,02,52,00,50,305060
        x Festulolium96,02,52,00,50,305060
        kostřava luční95,02,52,00,50,305050
        kostřava červená90,02,52,00,50,305030
        kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá85,03,02,00,50,305030
        kostřava rákosovitá95,02,52,00,50,305050
        lesknice vodní96,02,52,00,30,304050
        lesknice menší96,02,52,00,30,3040200
        lesknice rákosovitá96,02,52,00,30,304030
        lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná85,03,0 12,0 10,30,30205
        lipnice roční85,03,0 72,07)0,30,305010
        medyněk vlnatý85,03,02,00,30,303010
        metlice trsnatá85,03,02,00,30,303010
        ovsík vyvýšený90,04,02,0 30,50,3050 480
        poháňka hřebenitá90,03,02,00,30,303020
        psárka luční75,03,52,0 30,30,305030
        psineček výběžkatý, tenký, psí90,03,02,00,30,30105
        psineček veliký90,03,02,00,30,30105
        pýr hřebenitý90,02,52,00,30,305040
        srha laločnatá, hajní90,02,52,00,30,305030
        sveřep bezbranný97,02,52,00,50,3010090
        sveřep horský97,02,52,00,50,30100200
        sveřep samužníkovitý, sitecký97,02,52,00,50,30100 4200
        tomka vonná85,03,02,00,30,302020
        trojštět žlutavý75,04,02,0 30,30,3020 55
      2. 1 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 3 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.
      3. 2 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.
      4. 3 - Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.
      5. 4 - Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
      6. 5 - Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
      7. 6 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
      8. 7 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.
      9. 8 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
      1. b) Luskoviny:

        Tabulka 3

        Příloha č. 21 Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3
        DruhČistota nejméně14Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-8Další požadavky
        vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku podle sloupce 9
        v množství podle sloupce 3odlišné od sloupce 4
        celkemjednoho druhukomoniceoves hluchý, oves jalovýšťovíky kromě menšího a přímořskéhokokotice
        %%%%ksksksg%
        12345678910
        bob polní98,01,51,30,3050100011
        hrách polní (včetně pelušky)98,01,51,30,3050100011
        lupina bílá, úzkolistá, žlutá97,01,5 121,3 120,305010009,10,11
        vikev huňatá, panonská, setá97,02,0 131,5 130,30501000
        cizrna beraní98,0---0-'01000
        čočka jedlá99,0---0-0600
      2. 9 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 2,5 %.
      3. 10 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 4 %, u ostatních odrůd 2 %.
      4. 11 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
      5. 12 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.
      6. 13 - Celkový výskyt semen druhů vikev panonská, vikev huňatá a příbuzných pěstovaných druhů (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 6 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.
      7. 14 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
      1. c) Jeteloviny:

        Tabulka 4

        Příloha č. 21 Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4
        DruhČistota nejméně18Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6–8
        vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku podle sloupce 9 počet semen odlišné od sloupce 4
        celkemv množství podle sloupce 3
        z tohokokoticeoves hluchý, oves jalovýšťovíky, kromě menšího a přímořského
        jeden druhkomonice
        %%%%ksksksg
        123456789
        jestřabina východní97,03,02,50,30 16,17010200
        jetel alexandrijský97,02,52,00,30 16,1701060
        jetel luční97,02,52,00,3016,1701050
        jetel nachový97,02,52,00,30 16,1701080
        jetel zvrácený (perský)97,02,52,00,30 16,1701020
        jetel plazivý97,02,52,00,3016,1701020
        jetel zvrhlý (švédský)97,02,52,00,3016,1701020
        pískavice řecké seno95,02,01,50,3005450
        štírovník růžkatý95,02,82,00,3016,1701030
        štírovník jednoletý95,02,82,00,30 16,1701030
        tolice dětelová97,02,52,00,30 16,1701050
        vičenec - nevyluštěný95,03,52,00,3005600
        400 15
        vojtěška setá, proměnlivá97,02,52,00,30 16,1701050
        čičorka pestrá95,02,52,00,30 16,17010100
        jetel prostřední97,02,52,00,30 16,1701050
        komonice bílá97,02,52,0-0 16,170550
        úročník bolhoj95,02,52,00,30 16,170560
      2. 15 - Osivo vyluštěné.
      3. 16 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.
      4. 17 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
      5. 18 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
      1. d) Jiné krmné plodiny:

        Tabulka 5

        Příloha č. 21 Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5
        DruhČistota nejméně20Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7–9
        Vztaženo na hmotnost základního vzorkuVe vzorku podle sloupce 10 počet semen
        celkemz toho jeden druhředkev ohnicehořčice polníodlišné od sloupce 3
        oves hluchý, oves jalovýkokoticešťovíky kromě menšího a přímořského
        %%%%%ksksksg
        12345678910
        bér italský96,02,000 1990
        kapusta krmná98,02,01,50,30,300 1910100
        ředkev olejná97,02,01,50,30,3005300
        sléz přeslenitý95,02,01,500 1950
        svazenka96,02,01,500 1950
        tuřín98,02,01,50,30,300 195100
      2. 19 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
      3. 20 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
      1. e) Výskyt škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu osiva, je na nejnižší možné úrovni.

    Příloha č. 22

    Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku

    Tabulka 1Část I Přehled druhů

    Příloha č. 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Tabulka 1
    Český názevLatinský název
    ČesnekAllium sativum L.

    Tabulka 2Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

    Příloha č. 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Tabulka 1 Tabulka 2
    DruhŠlechtitelský RMRM předstupňůZákladní RMCertifikovaný RMStandardní osivo
    SE 1SE 2SE 3ECS
    ČesnekXXXXXXX

    Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

    Tabulka 3.1Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

    Příloha č. 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3.1
    KategoriePočet přehlídek porostuPorosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány
    Počet rokůPředplodina
    Všechny kategorie15rostliny rodu Allium

    Tabulka 3.2Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

    Příloha č. 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3.1 Tabulka 3.2
    KategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi - vzdálenost od sousedních porostů česneku (m)Vzdálenost od každého jiného porostu rodu Allium mimo množitelské porosty česneku stejné kategorie * (m)
    Šlechtitelský RM, SE, E1300 *
    C, S1100 *
  • * Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, pokud je u množitelského porostu použito účinné mechanické izolace zabraňující vniknutí hmyzu schopného přenést na rostliny česneku viry.
  • Tabulka 3.3Oddíl 3 Čistota odrůdy

    Příloha č. 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3.1 Tabulka 3.2 Tabulka 3.3
    KategorieRostliny neodpovídající odrůdě a odchylných typů (%)
    Šlechtitelský RM, SE, E0
    C, S1

    Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

    1. 1. Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství5), se nesmí vyskytovat.
    2. 2. Materiál, který při sklizni vykazuje viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřen nebo zlikvidován.
    3. 3. Množitelský porost musí být vizuálně prostý škodlivých organismů uvedených v následující tabulce a nesmí vykazovat příznaky napadení těmito organismy.
    Tabulka 3.4
    Příloha č. 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3.1 Tabulka 3.2 Tabulka 3.3 Tabulka 3.4
    RNŠO nebo příznaky, které způsobujePrahové hodnoty
    Stromatinia cepivora Berk.0 %
    Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev0 %
    Leek yellow stripe virus1 %
    Onion yellow dwarf virus1 %
    Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5):
    Tabulka 3.5
    Příloha č. 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3.1 Tabulka 3.2 Tabulka 3.3 Tabulka 3.4 Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): Tabulka 3.5
    RNŠOOpatření k RNŠO a jejich prahovým hodnotám
    Stromatinia cepivora Berk.a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo
    ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky
    a
    b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.
    Ditylenchus dipsaci (Kuehn) FilipjevV případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu:
    a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
    nebo
    b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a
    ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a
    iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo
    c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu.
    V případě rostlin pro produkci komerčního porostu:
    a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
    nebo
    b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu;
    ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a
    iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku
    nebo
    c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev.
    Leek yellow stripe virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Leek yellow stripe virus nebo
    b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce nevykazovalo příznaky více než 1 % rostlin.
    Onion yellow dwarf virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus
    nebo
    b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a
    ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a
    iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce.

    Tabulka 5Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

    Příloha č. 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3.1 Tabulka 3.2 Tabulka 3.3 Tabulka 3.4 Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): Tabulka 3.5 Tabulka 5
    Vlastnosti sadby česnekuKategorie
    SE, EC, S
    Nejvyšší povolený výskyt (% z počtu cibulí)cibulí jiných odrůd a zřetelně odchylných typůnesmí se vyskytovat2
    cibulí rozvitých a porostlých52
    cibulí mechanicky poškozených88
    cibulí poškozených houbovými chorobami66
    celkem závadných cibulí (včetně poškození mechanicky a houbovými chorobami)1010
    cibulí podsadbových *33
    Nejvyšší povolená délka (cm)suché natě55
    kořenů33
  • * Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.
  • Část VI Návěska

    Oddíl 1 Úřední návěska sadby česneku kategorie šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

    1. 1. označení „Kvalita EU“
    2. 2. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
    3. 3. označení dodavatele a jeho registrační číslo
    4. 4. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu
    5. 5. kategorie a generace
    6. 6. měsíc a rok uzavření
    7. 7. název druhu
    8. 8. název odrůdy
    9. 9. čistá hmotnost nebo počet kusů
    10. 10. označení země výroby
    11. 11. číslo návěsky
    12. 12. údaje o případné dodatečné úpravě sadby

    Oddíl 2 Návěska dodavatele sadby česneku kategorie standardní osivo s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

    1. 1. označení „Kvalita EU“
    2. 2. označení dodavatele a jeho registrační číslo
    3. 3. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu
    4. 4. kategorie
    5. 5. měsíc a rok uzavření
    6. 6. název druhu
    7. 7. název odrůdy
    8. 8. čistá hmotnost nebo počet kusů
    9. 9. označení země výroby
    10. 10. číslo návěsky
    11. 11. údaje o případné dodatečné úpravě sadby

    Část VII Malé balení

    Oddíl 1 Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku

    Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česnekuje 1 kg nebo 35 cibulí česneku.

    Oddíl 2 Označování malého balení

    Návěska dodavatele nebo potisk obalu na malém balení sadby česneku obsahuje následující údaje:

    1. 1. název druhu
    2. 2. název odrůdy
    3. 3. označení kategorie a generace
    4. 4. číslo partie
    5. 5. označení dodavatele a jeho registrační číslo
    6. 6. čistá hmotnost nebo počet kusů
    7. 7. údaje o případné dodatečné úpravě sadby