budoucí znění, účinné od 1. 9. 2029

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Tabulka 2.1Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1
DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RM
(včetně komponentů hybridních odrůd)
Certifikovaný RM
SE 1SE 2SE 3EC2C 1C 2
Čirok – nehybridníxxxxx
Čirok – hybridníxx
Čirok súdánská tráva - nehybridníxxxxx
Čirok súdánská tráva
- hybridní
xx
Čirok x súdánská trávaxx
Ječmen - nehybridníxxxxxx
Ječmen - hybridníxx
Kukuřice - nehybridníxxxxx
Kukuřice - hybridníxx
Lesknice kanárská – nehybridníxxxxx
Lesknice kanárská
- hybridní
xx
Oves nahý, setý, hřebílkatý - nehybridníxxxxxx
Oves nahý, setý, hřebílkatý - hybridníxx
Pšenice setá, tvrdá a špalda
- nehybridní
xxxxxx
Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridníxx
Tritikale - nehybridníxxxxxx
Tritikale – hybridníxx
Žito - nehybridníxxxxx
Žito - hybridníxx
Pohanka obecnáxxxxxx
Proso setéxxxxxx
  • 2 - označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál
  • Tabulka 2.2Oddíl 2 Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2
    KategorieNázevPopis
    E
    (komponenty pro tvorbu hybridů)
    L - inbrední liniesoubor rostlin stejného původu geneticky identických
    SLc - sesterský liniový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
    E
    (komponenty pro tvorbu hybridů) nebo
    C
    (konečný hybrid)
    Sc- dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid)první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
    C
    (konečný hybrid)
    Tc- tříliniový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele
    Dc- čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid)první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele
    top cross hybridprvní generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele
    meziodrůdový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele

    Požadavky na vlastnosti množitelských porostůČást III

    Tabulka 3.1aOddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a
    KategoriePrvní přehlídka
    ve fázi
    Druhá přehlídka v doběMnožení po stejném druhu nejdříve za
    (počet roků) 6
    SE, Eod vymetání
    do konce kvetení
    dozrávání2 3, 4
    C - nehybridní odrůdyod vymetání
    do voskové zralosti 5
    -1 3, 4, 6a
    C - hybridní odrůdyod vymetání
    do konce kvetení
    dozrávání1 3
  • 3 - Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice, čiroků, prosa, pohanky a lesknice.
  • 4 - V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
  • 5 - U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.
  • 6 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2, neplatí pro luskovinoobilné směsky na zelené hnojení.
  • 6a - Pro množitelský porost jarní formy platí, že za předchozí rok se považuje i porost směsky bez zastoupení obilnin, jehož doba pěstování od setí do likvidace dosáhla alespoň 90 dnů.
  • Tabulka 3.1b

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b
    KategorieNázevPřehlídka porostů ve fáziMnožení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)
    1234
    kukuřice
    Ekomponenty pro výrobu hybridůpřed metánímna začátku kvetení 7, 9v plném kvetenína konci kvetení 81
    Ckonečné hybridy1 10
    SE, E, Cnehybridní odrůdy---na konci kvetení1 10
    čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva
    Ekomponenty pro výrobu hybridů-na začátku kvetenív plném kvetenína konci kvetení1
    Ckonečné hybridy1 10
    SE, E, Cnehybridní odrůdy---na konci kvetení1 10
  • 7 - Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.
  • 8 - Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.
  • 9 - K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5 % rostlin mateřského komponentu.
  • 10 - V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
  • Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostůOddíl 2

    Tabulka 3.2aPododdíl 1

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a
    DruhKategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájemProstorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů)
    od jiné odrůdy téhož druhuod jiných druhů
    druhvzdálenost
    ječmenSE, E1,05011--
    C1,05011--
    E (komponenty hybridů CMS)1,010011--
    C (hybrid CMS)1,05011--
    lesknice kanárskáSE, E1,0300--
    C1,0250--
    oves nahý, setý, hřebílkatýSE, E1,0---
    C1,0---
    pšenice setá, tvrdá a špaldaSE, E1,0---
    C1,0---
    tritikaleSE, E1,05013žita300
    C1,02013žita250
    žitoSE, E1,030013tritikale50
    C1,025013tritikale20
    E (komponenty)1,0100012tritikale50
    komponenty bez otcovské pylové sterility1,060012tritikale50
    C (hybrid)1,050012tritikale50
    pohanka obecnáSE, E1,0200od jiného druhu pohanky200
    C1,0200od jiného druhu pohanky200
    proso setéSE, E1,0---
    C1,0---
  • 11 - Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.
  • 12 - Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.
  • 13 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
  • Pododdíl 2

    V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility (CMS), ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů 13, s výjimkou porostu otcovského komponentu.

    Tabulka 3.2bPododdíl 3

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b
    DruhKategorieNejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu v metrech
    kukuřicevšechny kategorie a generace200
    čirok, čirok súdánská tráva,
    čirok x čirok súdánská tráva
    SE, E400
    C200

    Minimální vzdálenosti uvedené v tabulce 3.2b nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

    V oblastech, v nichž výskyt čiroku halepského (Sorghum halepense) nebo čiroku súdánská tráva (Sorghum bicolor subsp. drummondii) představuje zvláštní problém z důvodu cizosprášení, se použijí následující ustanovení:

    1. a) množitelské porosty určené k produkci základního osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 800 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva);
    2. b) množitelské porosty určené k produkci certifikovaného osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 400 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva).

    Čistota druhu a čistota odrůdyOddíl 3

    Tabulka 3.3aPododdíl 1

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a
    DruhKategorieNejvyšší dovolený počet rostlin určitých jiných druhů a jiných forem na 100 m2Nejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů 17 na 100 m2
    ječmen 18SE, E-20
    C-40
    lesknice kanárskáSE, E2 (proso seté, jiné lesknice)3
    C10 (proso seté, jiné lesknice)10
    oves nahý, setý, hřebílkatý18SE, E-20
    C-40
    pšenice setá, tvrdá a špalda18SE, E2 (tritikale)20
    C4 (tritikale)100
    tritikale18SE, E2 (pšenice, žito, jiné formy tritikale)20
    C4 (pšenice, žito, jiné formy tritikale)100
    žito 20SE, E,2 (tritikale)3
    C4 (tritikale)10
    E (komponenty)2 (tritikale)3
    C (hybrid)4 (tritikale)10 19
    pohanka obecnáSE, E-3
    C-10
    proso setéSE, E2 (lesknice)3
    C10 (lesknice)10
  • 17 - Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.
  • 18 - S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy, s výjimkou hybridních odrůd ječmene a pšenic vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.
  • 19 - Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.
  • 20 - Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.
  • Pododdíl 2

    1. 1. zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu;
    2. 2. množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy;
    3. 3. při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %;
    4. 4. v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné;
    5. 5. pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, pro osivo hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 85 % a maximální množství příměsí jiných, než je obnovitel fertility, je 2 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;
    6. 6. osivo hybridních odrůd žita a hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility;
    7. 7. otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu;
    8. 8. v případě osiva hybridních odrůd ječmene využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,2 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility a pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 0,5 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99,5 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu.

    Tabulka 3.3bPododdíl 3

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b
    DruhKategorieNejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů (%)Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě23 (%)Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce21, 22 (%)
    v každé z 2.-4. přehlídkymaximální součet 2.-4. přehlídky
    kukuřiceE (komponenty)0,10,51,01,0
    C (hybrid)0,21,02,02,0
    SE,E (nehybridní)0,5
    C (nehybridní)1,0
  • 21 - Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin.
  • 22 - Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.
  • 23 - Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.
  • Pododdíl 4

    1. 1. Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.
    2. 2. Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.
    3. 3. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.

    Tabulka 3.3cPododdíl 5

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c
    DruhKategoriePočet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu(%)
    čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská trávaEpři kvetení 0,1
    ve zralosti 0,1
    C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení0,1
    C - rostliny mateřského komponentupři kvetení 0,3
    ve zralosti 0,1

    Pododdíl 6

    1. 1. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu.
    2. 2. Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %.
    3. 3. Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.
    4. 4. U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout:
      1. 3 rostliny na 100 m2 v kategorii E
      2. 10 rostlin na 100 m2 v kategorii C
    1. 5. Pokud byl při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů:
      1. a) smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě, nebo
      2. b) pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu.

    Zdravotní stav porostuOddíl 4

    Tabulka 3.4a

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a
    DruhKategorieNejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu
    fuzariozy v klasech(Fusarium spp.)sněť prašná pšeničná(Ustilago tritici(Pers.) Rostrub)sněť stébelná(Urocystis occulta (Wallr.)Rabenh.)sněť prašná ječmenná(Ustilago nuda(Jens.) Rostr.)prašná sněť ovesná(Ustilago avenae(Pers.) Rostrub)sněť prosová(Sphacelotheca destruens(Schlt.) Stev & A. G. Johnson)sněti rodu Tilletia spp. s výjimkou T. controversa Kühnsněť zakrslá(Tilletia controversa Kühn)sněť tvrdá ječmenná(Ustilago hordei(Pers.) Lagerh.)pruhovitost ječmene(Drechslera graminea (Rabenh.) Shoem., Pyrenophora graminea Ito et Kuribay)
    ječmenSE, E3%--5---1010
    C5%--20---1110
    lesknice kanárskáSE, E-----1----
    C-----3----
    oves nahý, setý, hřebílkatýSE, E----1--1--
    C----1--1--
    pšenice setá, tvrdá a špaldaSE, E3%5----0nesmí se vyskytovat--
    C5%20----1--
    tritikale24SE, E3%-5----nesmí se vyskytovat--
    C5%-20------
    žito24SE, E3%-5----1--
    C5%-20----1--
    proso setéSE, E-----1----
    C-----3----
  • 24 - Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m2 a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m2 - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.
  • Tabulka 3.4b

    Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a Tabulka 3.4b
    Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků
    čiroky:
    Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz5
    kukuřice:
    Ustilago maydis (DC.) Corda5

    Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:Část IV

    OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:Oddíl 1

    1. 1. Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
    2. 2. Izolace:
      Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a Tabulka 3.4b Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:
      kategorienejmenší vzdálenost v m
      cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájemsamosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů triticale
      E30050
      C25020

      Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

    1. 3. Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.
    2. 4. Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání.
    3. 5. Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.
    4. 6. Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.
    5. 7. V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.
    6. 8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
    7. 9. Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m2
      Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a Tabulka 3.4b Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:
      DruhSE,EC 1C 2
      pšenice, ječmen, oves99,9 % 30 rostlin na 100m299,7 % 90 rostlin na 100m299,0 % 300 rostlin na 100m2
      převážně samosprašné odrůdy tritikale99,7 % 90 rostlin na 100m299,0 % 300 rostlin na 100m298,0 % 600 rostlin na 100m2
    1. 10. U cizosprašných druhů - maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě:
      Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a Tabulka 3.4b Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:
      druhSE, EC
      cizosprašné odrůdy žita a tritikale3 rostliny na 100m210 rostlin na 100 m2
    1. 11. U hybridních odrůd:
      Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a Tabulka 3.4b Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:
      druhrodičovské liniekonečný hybrid
      pšenice, ječmen, oves99,9 % 30 rostlin na 100m299,7 % 90 rostlin na 100m2
      žito3 rostliny na 100m210 rostlin na 100m2
    1. 12. pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,
    2. 13. odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění.
    3. 14. Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:
      1. a) posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,
      2. b) stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.
    1. 15. Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.
    2. 16. Při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:
      1. a) Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b)
      2. b) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
      3. c) a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.
      4. d) Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c)
      5. e) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
      6. f) a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.
    1. 17. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

    KUKUŘICE A ČIROKY:Oddíl 2

    1. 1. Požadavky na prostorovou izolaci
      Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a Tabulka 3.4b Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ: KUKUŘICE A ČIROKY:
      kategorienejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m
      kukuřicečiroky - nehybridní odrůdyčiroky - hybridní odrůdy
      E200400300
      C200200200

      Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

    1. 2. Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.
    2. 3. Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.
    3. 4. Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.
    4. 5. Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.
    5. 6. Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.
    6. 7. Minimální čistota odrůd kukuřice v %
      Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a Tabulka 3.4b Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ: KUKUŘICE A ČIROKY:
      EC
      nehybridní odrůdy99,5 %99,0 %
      hybridní odrůdy99,9 %99,8 %
    1. 8. Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů
      Tabulka 2.1 Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu a čistota odrůdy Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a Tabulka 3.4b Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ: KUKUŘICE A ČIROKY:
      EC
      nehybridní odrůdy3 rostliny na 100m210 rostlin na 100m2
      hybridní odrůdy99,9 %99,7 % - mateřský komponent
    1. 9. Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m2 a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100m2.
    2. 10. V případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.
    3. 11. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:
      1. a) smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1;
      2. b) použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku.
    1. 12. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.