13
VYHLÁŠKA
ze dne 10. ledna 2014
o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 27 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 503/2012 Sb., (dále jen „zákon“):
Tato vyhláška upravuje
Náležitosti návrhu pozemkových úprav jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(1) Pozemkový úřad zpravidla s ročním předstihem oznámí předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav příslušnému katastrálnímu úřadu a dotčené obci.
(2) V rámci pozemkových úprav nebo jejich přípravných prací se zajišťují zejména
Pozemkový úřad postupuje při určení obvodu pozemkových úprav tak, že do obvodu zahrne pozemky, které posoudil jako nezbytné pro dosažení cílů pozemkových úprav a obnovy katastrálního operátu, s přihlédnutím k požadavkům vlastníků pozemků, příslušné obce a katastrálního úřadu.
(1) Podrobný průzkum terénu se provede v celém obvodu pozemkových úprav. Pokud je to potřebné z hlediska ochrany pozemků před vodní erozí a před povodněmi nebo pro řešení dalších opatření v oblasti vod, provede se průzkum i v lokalitách navazujících. Průzkum se provede tak, aby byl zjištěn skutečný stav využívání území z hlediska zemědělské výroby, ochrany půdy, ochrany přírody a krajiny a všech faktorů, které mohou ovlivnit plán společných zařízení (§ 9 odst. 8 zákona) nové polohové uspořádání pozemků nebo změnu pozemků podle jejich druhů.
(2) Podrobný průzkum terénu se zaměří na ty skutečnosti, které jsou nezbytné pro zpracování návrhu pozemkových úprav. Jsou to zejména
(3) Při podrobném průzkumu terénu se zjišťuje nesoulad mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí a vypracovávají podklady pro možné změny druhů pozemků v rámci řízení o pozemkových úpravách.
(4) Při podrobném průzkumu terénu se vedle map katastru nemovitostí využijí zejména Státní mapy 1 : 5 000, popřípadě další podklady.
(5) Výsledky podrobného terénního průzkumu se zpracovávají graficky a písemně jako jeden z podkladů pro stanovení základních cílů pozemkových úprav.
Jestliže výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu, použije se pro identifikaci účastníka, kterým je fyzická osoba, jako identifikátor jeho rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo platné v České republice, použije se identifikátor podle katastrální vyhlášky5). V ostatních případech se jako identifikátor použije v souladu se správním řádem6) datum narození.
(1) Po zahájení řízení o pozemkových úpravách (§ 6 zákona) pozemkový úřad svolá úvodní jednání (§ 7 zákona). Svolání tohoto úvodního jednání lze z důvodu hospodárnosti řízení provést současně s oznámením o zahájení pozemkových úprav.
(2) Na úvodním jednání se poskytnou účastníkům přítomným na tomto jednání informace o podstatných skutečnostech zjištěných při přípravě řízení o pozemkových úpravách a informace o cílech a postupu při provádění pozemkových úprav.
(3) Z úvodního jednání pořídí pozemkový úřad zápis, jehož přílohou je prezenční listina, která obsahuje náležitosti podle § 18 odst. 2 správního řádu. Prezenční listina je jedním z dokladů o volbě sboru (§ 5 odst. 5 zákona).
(4) Postup jednání a hlasování sboru upraví jednací řád sboru, přijatý nadpoloviční většinou všech členů sboru. O každém jednání sboru se pořídí zápis, který podepíše předseda sboru a vedoucí pozemkového úřadu nebo jím pověřený zaměstnanec. Dojde-li při jednání sboru k hlasování o určité věci, zápis o výsledku hlasování podepíší všichni přítomní členové sboru.
(5) Osoby, které jsou pověřeny pozemkovým úřadem vstupovat a vjíždět na pozemky (§ 6 odst. 9 zákona), jsou povinny na vyžádání předložit písemné pověření a průkaz totožnosti vlastníkovi, na jehož pozemek vstupují.
Pozemkový úřad uvědomí příslušnou obec a katastrální úřad o termínu zjišťování průběhu hranic (§ 9 odst. 5 zákona) nejméně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování.
Podle rozsahu navrhované změny hranice se do obvodu pozemkových úprav zahrnou buď pouze změnou hranice dotčené pozemky, nebo tak velká navazující část sousedního katastrálního území, aby bylo možno uspokojivě vyřešit nové uspořádání pozemků i v dotčené části sousedního katastrálního území.
(1) Pozemkový úřad dohodne s katastrálním úřadem zejména postup a náležitosti při zpracování podkladů pro obnovu souboru geodetických informací pro pozemky pouze zaměřené a v obvodu pozemkových úprav neřešené podle § 2 zákona (nesměňované), podmínky stanovené katastrálním úřadem (§ 6 odst. 6 zákona) a intervaly a formu, v jakých budou změny, týkající se řešených pozemků, katastrálním úřadem předávány.
(2) Výměra území, zahrnujícího pozemky řešené podle § 2 zákona, se stanoví výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranice obvodu pozemkových úprav určených s kódem 3 charakteristiky kvality souřadnic podrobných bodů.
(3) Výměra území zjištěná podle odstavce 2 se porovná s výměrou území získanou součtem výměr všech parcel podle katastru nemovitostí. Není rozhodující, jaký způsob určení výměry je u parcel v katastru nemovitostí evidován. Rozdíl výměr se porovná s hodnotou mezní odchylky stanovenou katastrální vyhláškou.
(4) Pokud rozdíl výměr podle odstavce 3 nepřekročí mezní odchylku stanovenou katastrální vyhláškou, opraví se součty výměr směňovaných parcel v soupise nároků opravným koeficientem tak, aby zjištěný rozdíl podle odstavce 3 byl odstraněn.
(5) Jestliže rozdíl výměr podle odstavce 3 překročí stanovenou mezní odchylku, zhotovitel ověří, zda není chyba v zaměření území, ve výpočtu jeho výměry nebo v součtu výměr parcel podle katastru nemovitostí. Nezjistí-li zhotovitel takovou chybu, postupuje pozemkový úřad dále na základě výsledků projednání s katastrálním úřadem.
(6) U pozemků v obvodu pozemkových úprav, u kterých se provádí pouze obnova souboru geodetických informací, se provede zjišťování hranic a jejich zaměření a vyhotovení nového souboru informací podle katastrální vyhlášky, aby byla známa jejich skutečná výměra v době zpracování soupisu nároků a umožněn postup podle katastrální vyhlášky.
(7) Při podrobném měření polohopisu se zaměřují prvky potřebné pro návrh pozemkových úprav (drenážní šachty, studně, závlahové hydranty, vodní prameny, povrchové odvodnění, meze, nadzemní a podzemní vedení, dřeviny rostoucí mimo les, osa železničních kolejí, polní a lesní cesty, sjezdy, propustky, dráhy soustředěného odtoku povrchové vody, oplocení a konstrukce trvalých porostů, rozhraní druhů pozemků, budovy a drobné stavby). Podle potřeby se provede rovněž podrobné výškopisné zaměření.
(8) U pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu § 2 zákona, a pozemkový úřad u nich zajišťuje pouze nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu katastrálního operátu, se výsledky těchto činností předávají katastrálnímu úřadu bezprostředně po jejich ukončení.
(1) Na základě zjištěného nesouladu mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí svolá pozemkový úřad před vypracováním soupisu nároků jednání, ke kterému přizve zástupce orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, orgánu ochrany přírody, státní správy lesů a případně dalších dotčených orgánů. Na tomto jednání se posoudí možnost změny druhů pozemků. Vyjádření dotčených orgánů ke změnám druhů pozemků se zaznamená do protokolu, popřípadě se k němu toto vyjádření přiloží. Do soupisu nároků se uvádí skutečnosti podle výsledků tohoto jednání.
(2) K listu vlastnictví, na kterém jsou uvedeny pozemky, na něž se vztahuje § 3 odst. 4 zákona, se vyhotoví pro tyto pozemky samostatný soupis nároků. Obdobně je postupováno i při vyhotovování soupisu nových pozemků.
(3) Soupis nároků, který je součástí dokumentace podle čl. VI bodu 7 přílohy č. 1 k této vyhlášce, se vyhotoví do tabulky podle vzoru v příloze č. 2 k této vyhlášce. Tento soupis nároků pozemkový úřad doručí vlastníkovi do vlastních rukou, určí lhůtu k uplatnění námitek a poučí vlastníka o postupu při udělování souhlasu s řešením pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona.
(4) Podkladem pro vyhotovení soupisu nároků jsou údaje zaměření a zjištění skutečného stavu v terénu a výsledku jednání podle odstavce 1. V případě pozemků, na které se vztahuje § 3 odst. 3 zákona, platí druh pozemku vedený v katastru nemovitostí.
(5) Jestliže vlastník pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona souhlasí s jejich řešením ve smyslu § 2 zákona, uvede svůj písemný souhlas v soupisu nároků. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem podle odstavce 3 nevyjádří k řešení pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona, je souhlas doložen dokladem o doručení soupisu nároků, který bude ve spisové dokumentaci připojen ke konkrétnímu soupisu nároků.
(6) U pozemku, jehož vlastník není znám (§ 9 odst. 16 zákona), se tato skutečnost uvede v soupisu nároků v poznámce.
(7) Vstupuje-li do pozemkových úprav vlastník s jedním pozemkem a výměra tohoto pozemku se zvýší o část odpovídající spoluvlastnickému podílu po reálném rozdělení spoluvlastnických podílů (§ 9 odst. 16 zákona), jedná se v případě ustoupení od požadavku na uhrazení rozdílu ceny (§ 10 odst. 2 zákona) o jeden pozemek.
(8) K námitkám podaným k pozemkům neřešeným podle § 2 zákona, které pozemkový úřad předává podle § 8 odst. 1 zákona katastrálnímu úřadu k rozhodnutí, připojí pozemkový úřad i výsledky zeměměřických činností podle katastrální vyhlášky.
(9) Vzor soupisu nároků je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Nachází-li se na pozemku vlastníka dřeviny rostoucí mimo les, pozemkový úřad vyzve prostřednictvím soupisu nároků vlastníka pozemku, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda požaduje jejich ocenění.
(1) V průběhu zpracování návrhu pozemkových úprav se soupis nároků upřesňuje, a to například z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav a změny okruhu účastníků podle § 9 odst. 6 zákona nebo vypořádání spoluvlastnictví podle § 9 odst. 16 zákona. Poslední aktualizaci soupisu nároků lze provést nejpozději ke dni vystavení návrhu. Aktualizované soupisy nároků se doručí pouze dotčeným vlastníkům.
(2) Dojde-li k vypořádání spoluvlastnictví až po vyložení soupisu nároků, upraví se u dotčených vlastníků jejich nároky podle uzavřených dohod o vypořádání spoluvlastnictví.
(3) Dojde-li v době mezi vystavením návrhu a vydáním rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona v katastru nemovitostí ke změnám v nárocích, jsou tyto změny uvedeny v přílohách rozhodnutí podle § 11 odst. 4, případně odst. 8 zákona. Aktualizace soupisu nároků se v takovém případě již neprovádí.
(1) Osoby uvedené v § 8 odst. 2 zákona prokážou svůj nárok tak, že předloží doklad o přechodu vlastnického práva na jiného vlastníka u nárokovaných pozemků včetně grafické identifikace (soutisk) nárokovaných pozemků v současné platné mapě daného území.
(2) Pozemky uvedené v § 8 odst. 2 zákona se ocení průměrnou cenou zemědělských pozemků v katastrálním území7) dotčeném katastrálními úpravami. Lesní pozemky, které se po roce 1958 staly součástí území Polské lidové republiky, se ocení ve stavu k roku 1958.
(1) Plán společných zařízení se zpracuje tak, aby obsahoval přehled všech navržených společných zařízení včetně změn druhů pozemků; v případě potřeby jsou zvláště uvedeny ty změny druhů pozemků, jichž se netýkají navrhovaná společná zařízení. Plán obsahuje rovněž přehled výměry půdy, kterou je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, a dále přehled pozemků a jejich výměry, které jsou k dispozici pro společná zařízení, s rozdělením na pozemky ve vlastnictví státu, obce, popřípadě pozemky jiných vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona).
(2) Výsledky podrobného průzkumu terénu podle § 5 odst. 2 se vyhodnotí spolu s podmínkami dotčených orgánů (§ 6 odst. 6 zákona) a promítnou se do návrhu plánu společných zařízení. Návrh se projedná s těmito orgány na kontrolním dni.
(3) Pro společná zařízení se přednostně použijí pozemky, které byly v rámci pozemkových úprav vykoupeny nebo darovány ve prospěch státu a jsou uvedeny v čl. VII bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Pro společná zařízení lze rovněž použít pozemky v obvodu pozemkové úpravy řešené podle § 2 zákona, a to s výlučným souhlasem vlastníka.
(4) V případě nedostatku pozemků ve vlastnictví státu a obce, určených pro společná zařízení, se úměrně sníží nároky vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona) a provede se aktualizace nároků tak, že se opraví součty výměr směňovaných parcel opravným koeficientem s přesností na 6 desetinných míst. Po provedené aktualizaci nároků se postupuje podle § 8 odst. 1 zákona.
(5) Při sestavování grafického počítačového souboru nové digitální katastrální mapy se druhy pozemků přizpůsobují výslednému stavu vlastnických hranic nových pozemků; s tím související upřesnění výměr se nepovažuje za rozpor vůči návrhu plánu společných zařízení, ke kterému se dotčené orgány (§ 9 odst. 10 zákona) již vyjádřily.
V plánu společných zařízení se celý obvod pozemkových úprav posoudí též z hlediska erozního ohrožení a povodňových rizik a posoudí se možnost retence území ve vztahu ke zpomalení povrchového odtoku. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje zejména jejich účinnost, požadované snížení smyvu půdy, snížení maximálních průtoků a nezbytná ochrana vodních zdrojů, koryt vodních toků, vodních nádrží a zastavěných částí obce. Plán společných zařízení v části zaměřené na protierozní a protipovodňová opatření musí být doplněn návrhem agrotechnických a organizačních opatření, se kterým budou vlastníci pozemků prokazatelně seznámeni; v poznámce v soupisu nových pozemků se uvede, že na dotčené pozemky se vztahují agrotechnická nebo organizační opatření podle plánu společných zařízení. Dále plán společných zařízení obsahuje vyhodnocení změny odtokových parametrů jako podkladu pro řešení odtokových poměrů v návazném povodí.