Vyhláška o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav

§ 11

Soupis nároků

(1) Na základě zjištěného nesouladu mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí svolá pozemkový úřad před vypracováním soupisu nároků jednání, ke kterému přizve zástupce orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, orgánu ochrany přírody, orgánu územního plánování, státní správy lesů a případně dalších dotčených orgánů. Na tomto jednání se posoudí možnost změny druhů pozemků a způsobu jejich využití. Vyjádření dotčených orgánů ke změnám druhů pozemků a způsobu jejich využití se zaznamená do protokolu, popřípadě se k němu toto vyjádření přiloží. Do soupisu nároků se uvádí skutečnosti podle výsledků tohoto jednání.

(2) K listu vlastnictví, na kterém jsou uvedeny pozemky, na něž se vztahuje § 3 odst. 4 zákona, se vyhotoví pro tyto pozemky samostatný soupis nároků. Obdobně je postupováno i při vyhotovování soupisu nových pozemků.

(3) Soupis nároků, který je součástí dokumentace podle čl. VI bodu 7 přílohy č. 1 k této vyhlášce, se vyhotoví do tabulky podle vzoru v příloze č. 2 k této vyhlášce. Jednotlivé soupisy nároků musí být opatřeny vlastnoručním podpisem osoby úředně oprávněné k projektování pozemkových úprav a otiskem jejího razítka se státním znakem. Tento soupis nároků pozemkový úřad doručí vlastníkovi do vlastních rukou, určí lhůtu k uplatnění námitek a poučí vlastníka o postupu při udělování souhlasu s řešením pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona.

(4) Podkladem pro vyhotovení soupisu nároků jsou údaje zaměření a zjištění skutečného stavu v terénu a výsledku jednání podle odstavce 1. V případě pozemků, na které se vztahuje § 3 odst. 3 zákona, platí druh pozemku vedený v katastru nemovitostí. V soupisu nároků se v poznámce uvede „§ 3 odst. 3“ a důvod pro zařazení do této kategorie pozemků.

(5) Jestliže vlastník pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona souhlasí s jejich řešením ve smyslu § 2 zákona, uvede svůj písemný souhlas v soupisu nároků. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem podle odstavce 3 nevyjádří k řešení pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona, je souhlas doložen dokladem o doručení soupisu nároků, který bude ve spisové dokumentaci připojen ke konkrétnímu soupisu nároků.

(6) U pozemku, jehož vlastník není znám (§ 9 odst. 16 zákona), se tato skutečnost uvede v soupisu nároků v poznámce.

(7) Vstupuje-li do pozemkových úprav vlastník s jedním pozemkem a výměra tohoto pozemku se zvýší o část odpovídající spoluvlastnickému podílu po reálném rozdělení spoluvlastnických podílů (§ 9 odst. 16 zákona), jedná se v případě ustoupení od požadavku na uhrazení rozdílu ceny (§ 10 odst. 2 zákona) o jeden pozemek.

(8) K námitkám podaným k pozemkům neřešeným podle § 2 zákona, které pozemkový úřad předává podle § 8 odst. 1 zákona katastrálnímu úřadu k rozhodnutí, zajistí pozemkový úřad předání výsledků zeměměřických činností podle katastrální vyhlášky před podáním těchto námitek.

(9) Podkladem pro vyhotovení soupisu nároků je stav katastru nemovitostí ke dni uvedenému na soupisu nároků.

§ 12

Ocenění nároků vlastníků

(1) Nachází-li se na pozemku vlastníka dřeviny rostoucí mimo les, pozemkový úřad vyzve prostřednictvím soupisu nároků vlastníka pozemku, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda požaduje jejich ocenění. V případě oceňování dřevin rostoucích mimo les se v soupisu nároků uvede existence těchto dřevin označením jejich druhu.

(2) Na cenu porostu se opravný koeficient podle § 10 odst. 4 nepoužije.

(3) Porost, který je součástí pozemku řešeného podle § 2 zákona, jehož výměra se návrhem pozemkových úprav nezmění nebo se nezmění o více než 10 % a současně u takového pozemku nedojde při novém uspořádání pozemků ke změně jeho umístění ani ke změně vlastníka, se neoceňuje.

(4) U parcely uvedené v soupisu nároků nebo v soupisu nových pozemků může být uvedeno více bonitovaných půdně ekologických jednotek.

§ 13

Aktualizace soupisu nároků

(1) V průběhu zpracování návrhu pozemkových úprav se soupis nároků upřesňuje, a to například z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav a změny okruhu účastníků podle § 9 odst. 6 zákona nebo vypořádání spoluvlastnictví podle § 9 odst. 16 zákona. Poslední podnět k aktualizaci soupisu nároků lze zohlednit nejpozději 30 dní před vystavením návrhu. Aktualizované soupisy nároků se doručí pouze dotčeným vlastníkům. Změny, k nimž dojde později, budou řešeny formou zajištění návaznosti listin při vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona.

(2) Dojde-li k vypořádání spoluvlastnictví až po vyložení soupisu nároků, upraví se u dotčených vlastníků jejich nároky podle uzavřených dohod o vypořádání spoluvlastnictví.

(3) Dojde-li z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav ke změně opravného koeficientu (§ 8 odst. 1 zákona) na prvních třech desetinných místech, provede se aktualizace soupisů nároků.

§ 14

Nároky osob uvedených v § 8 odst. 2 zákona

(1) Osoby uvedené v § 8 odst. 2 zákona prokážou svůj nárok tak, že předloží doklad o přechodu vlastnického práva na jiného vlastníka u nárokovaných pozemků včetně grafické identifikace (soutisk) nárokovaných pozemků v současné platné mapě daného území.

(2) Pozemky uvedené v § 8 odst. 2 zákona se ocení průměrnou cenou zemědělských pozemků v katastrálním území⁷) dotčeném katastrálními úpravami. Lesní pozemky, které se po roce 1958 staly součástí území Polské lidové republiky, se ocení ve stavu k roku 1958.

§ 15

Zpracování plánu společných zařízení

(1) Plán společných zařízení se zpracuje tak, aby obsahoval přehled stávajících i navržených společných zařízení včetně celkových výměr změn druhů pozemků. Plán obsahuje rovněž přehled výměry půdy, kterou je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, a dále přehled pozemků a jejich výměry, které jsou k dispozici pro společná zařízení, s rozdělením na pozemky ve vlastnictví státu, obce, popřípadě pozemky jiných vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona).

(2) Výsledky rozboru současného stavu podle § 5 odst. 2 se vyhodnotí spolu s podmínkami dotčených orgánů (§ 6 odst. 6 zákona) a promítnou se do návrhu plánu společných zařízení. Návrh se v případě potřeby projedná s těmito orgány na kontrolním dni. Plán společných zařízení pro řešené katastrální území je funkčně provázán s platným územním plánem v sousedním katastrálním území a s územím mimo obvod pozemkových úprav v řešeném katastrálním území.

(3) Pro společná zařízení se přednostně použijí pozemky, které byly v rámci pozemkových úprav vykoupeny nebo darovány ve prospěch státu a jsou uvedeny v čl. VII bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(4) V případě nedostatku pozemků ve vlastnictví státu a obce, určených pro společná zařízení, se úměrně sníží nároky vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona) a provede se aktualizace nároků tak, že se opraví součty výměr a cen pozemků řešených podle § 2 zákona opravným koeficientem s přesností na 6 desetinných míst.

(5) Při sestavování grafického počítačového souboru nové digitální katastrální mapy se druhy pozemků přizpůsobují výslednému stavu vlastnických hranic nových pozemků; s tím související upřesnění výměr se nepovažuje za rozpor vůči návrhu plánu společných zařízení, ke kterému se dotčené orgány (§ 9 odst. 10 zákona) již vyjádřily.

(6) Přístupnost je pozemkovými úpravami zajišťována k pozemkům uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a). Lesní pozemky se pozemkovými úpravami nezpřístupňují.

(7) Hlavní výkres plánu společných zařízení je opatřen podpisem členů sboru, datem, kdy byl sbor s plánem společných zařízení seznámen, otiskem razítka a podpisem zástupce obce s uvedením data schválení plánu společných zařízení zastupitelstvem obce. Současně se ověřuje vlastnoručním podpisem osoby úředně oprávněné k projektování pozemkových úprav a otiskem jejího razítka se státním znakem, a datem, kdy bylo ověření provedeno. Dokumentace technického řešení plánu společných zařízení se pro všechna navrhovaná opatření ověřuje autorizovanou osobou s požadovanou specializací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Není-li sbor zvolen, jsou vlastníci s plánem společných zařízení seznámeni formou přizvání na kontrolní den (§ 9 odst. 24 zákona), který pozemkový úřad svolá za tímto účelem.

(8) Pozemky jednoho vlastníka, které na sebe bezprostředně navazují, se zpřístupňují jako jeden celek.

(9) Navrhovaná společná zařízení se doplňují podle potřeby výpočty a nezbytným rozsahem technického řešení za účelem určení potřebné výměry půdy pro dané opatření.

(10) Na výměře potřebné pro společná zařízení (§ 9 odst. 17 zákona) se podílejí poměrnou částí všichni vlastníci řešených pozemků, včetně těch, jejichž pozemky se nacházejí v navazující části sousedícího katastrálního území v obvodu pozemkových úprav, a to i v případě, že v této navazující části nejsou žádná společná zařízení navrhována.

§ 16

Ochrana půdy, vody a krajiny

V plánu společných zařízení se celý obvod pozemkových úprav posoudí též z hlediska erozního ohrožení a povodňových rizik a posoudí se možnost retence území ve vztahu ke zpomalení povrchového odtoku. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje zejména jejich účinnost, požadované snížení smyvu půdy, snížení maximálních průtoků a nezbytná ochrana vodních zdrojů, koryt vodních toků, vodních nádrží a zastavěných částí obce. Plán společných zařízení v části zaměřené na protierozní a protipovodňová opatření musí být doplněn návrhem agrotechnických a organizačních opatření. V poznámce v soupisu nových pozemků se uvede, že na dotčené pozemky se vztahují agrotechnická nebo organizační opatření podle plánu společných zařízení.

§ 17

Návrh nového uspořádání pozemků

(1) Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se nepřihlíží k takovým požadavkům, které jsou v rozporu s projednaným plánem společných zařízení a stanoveným způsobem využití území.

(2) Návrh nových parcel a jejich označování musí odpovídat požadavkům katastrální vyhlášky. Návrh nového uspořádání pozemků se zpracovává v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Výměry nových parcel se vypočtou ze souřadnic lomových bodů hranic parcel se zaokrouhlením výsledků na celé čtvereční metry.

(3) Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se bere v úvahu aktualizovaný stav údajů katastru nemovitostí. Výsledky pozemkových úprav podle katastrální vyhlášky, které slouží pro zpracování obnoveného katastrálního operátu, se předávají katastrálnímu úřadu.

(4) Pozemkový úřad všechny připomínky účastníků řízení uplatněné k vystavenému návrhu pozemkových úprav posoudí, popřípadě je s dotčenými účastníky projedná a s vypořádáním připomínek tyto účastníky písemně seznámí.

(5) Pozemek řešený v obvodu pozemkových úprav, který je dotčen exekucí nebo insolvenčním řízením, je nově navržen tak, aby nebyla překročena kritéria přiměřenosti v neprospěch vlastníka, a poznámka¹⁰) je přenesena na nově navrhovaný pozemek.

(6) Hospodaření s pozemky řešenými v obvodu pozemkových úprav může být návrhem pozemkových úprav navrženo organizační složce státu, státní organizaci nebo státnímu podniku, které ho potřebují k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti.

§ 18

Soupis nových pozemků

(1) Kompletní soupis nových pozemků je tvořen

1. a) originály soupisů nových pozemků, které vlastník svým podpisem odsouhlasil,
2. b) soupisy nových pozemků doplněnými originálem dokladu o doručení a písemnou výzvou, je-li postupováno podle § 9 odst. 21 zákona,
3. c) originály soupisů nových pozemků, na nichž je vlastníkem vyjádřen nesouhlas.

(2) Vzor soupisu nových pozemků je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 19

Výkup pozemků a reálné rozdělení podílového spoluvlastnictví

(1) Reálné rozdělení podílového spoluvlastnictví může pozemkový úřad provést na základě písemné dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, uzavřené všemi podílovými spoluvlastníky. Podpisy na této dohodě musí být úředně ověřeny nebo musí být podpis učiněn před oprávněnou úřední osobou⁸). Právní účinky dohody nastávají dnem, kdy je dohoda podepsána všemi spoluvlastníky. Dohoda je podkladem pro rozhodnutí podle § 11 odst. 4 zákona a nepodléhá vkladu do katastru nemovitostí. Dohoda o reálném rozdělení pozemku se neuzavírá v případech, kdy je jedním z podílových spoluvlastníků stát.

(2) Účastníci dohody podle odstavce 1 musí být v dohodě identifikováni jménem, příjmením, datem narození a místem jejich trvalého pobytu, popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince (dále jen „místo trvalého pobytu“); nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, uvede bydliště mimo území České republiky zapsané v průkazu totožnosti, který je veřejnou listinou. Dále se v dohodě uvede spoluvlastnický podíl, číslo listu vlastnictví a katastrální území. V dohodě se uvedou pozemky, které jsou předmětem reálného dělení, včetně jejich výměry, a výsledek tohoto dělení vyjádřený odpovídajícím podílem výměry nebo čísly parcelními konkrétních pozemků, které jednotlivý vlastník po rozdělení získá. Druhy pozemků se neuvádějí. Reálně mohou být děleny pouze pozemky řešené podle § 2 zákona.

§ 20

Věcná břemena

(1) Je-li podle schváleného návrhu zřízeno věcné břemeno k pozemku, uvede se v soupisu nových pozemků způsob, případně výše náhrady.

(2) U věcných břemen, která pouze přecházejí a nedochází u takto zatíženého pozemku návrhem ke změně vlastníka, se souhlas dotčených účastníků řízení o pozemkových úpravách nevyžaduje.

(3) Umístění a rozsah nově zřízeného věcného břemene se vyznačí v mapě návrhu nového uspořádání pozemků mapovou značkou podle katastrální vyhlášky⁵).

(4) Věcná břemena podle § 9 odst. 18 věty čtvrté zákona nejsou pozemkovými úpravami dotčena ve svém rozsahu.

§ 21

Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků

(1) Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných a původních pozemků se provádí vždy za všechny pozemky evidované v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví.

(2) Cena pozemku a porostu v soupisu nároků i v soupisu nových pozemků se v součtu uvede se zaokrouhlením směrem nahoru na celé desetikoruny. Rozdíl ceny určený k úhradě (§ 10 odst. 2 zákona) se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů.

(3) Za jeden pozemek, s nímž vlastník vstupuje do pozemkových úprav (§ 10 odst. 2 zákona), lze považovat i více parcel jednoho vlastníka, které na sebe bezprostředně navazují. Upuštění od úhrady částky nepřesahující 100 Kč se týká každého vlastníka nebo spoluvlastníka samostatně. V případě, že spoluvlastníci souhlasí s uhrazením rozdílu ceny přesahující kritérium 4 %, uvede se odpovídající část ceny vztažená ke každému spoluvlastnickému podílu samostatně.

(4) Vzdálenost se stanoví jako vážený aritmetický průměr vzdáleností jednotlivých pozemků měřených vzdušnou čarou od bodu dohodnutého na úvodním jednání. Tento bod je stejný pro řešené katastrální území i pro navazující části sousedících katastrálních území řešených v obvodu pozemkových úprav.

§ 22

Vystavení návrhu pozemkových úprav

(1) Vystavený návrh musí již obsahovat parcelní čísla přidělená katastrálním úřadem. Pokud budou parcelní čísla přidělená katastrálním úřadem použita až při vystavení návrhu, bude součástí vystaveného návrhu rovněž srovnávací sestavení pracovních a přidělených parcelních čísel s uvedením čísla příslušného listu vlastnictví, na kterém jsou dosavadní pozemky v katastru nemovitostí evidovány.

(2) Ve vystavené mapě návrhu nového uspořádání pozemků jsou parcely označeny pouze parcelními čísly přidělenými katastrálním úřadem.

(3) Návrh, který se ukládá u pozemkového úřadu, musí obsahovat všechny doklady v originále. Za originál se považuje listinná podoba i dokumenty archivované elektronickou spisovou službou, s výjimkou doručenek pozvánky na zjišťování hranic pozemků, které jsou součástí dokumentace předávané katastrálnímu úřadu.

(4) Námitkám a připomínkám uplatněným k vystavenému návrhu může pozemkový úřad vyhovět, pokud se změnou návrhu souhlasí všichni účastníci, kterých se změna týká.

§ 23

Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav

(1) Souhlasem vlastníků podle § 11 odst. 4 zákona se rozumí souhlasy získané postupem podle § 9 odst. 20 a 21 zákona, s tím, že se souhlasy udělené podle § 9 odst. 21 zákona nevedou odděleně.

(2) Písemná a grafická část návrhu, která se společně s rozhodnutím o schválení návrhu včetně seznamu účastníků řízení zasílá účastníkům řízení, se pevně spojí s rozhodnutím do svazku sešitím, které se přelepí přelepkou tak, aby přelepka znemožňovala rozdělení listin bez jejího poškození. Přelepka se opatří otiskem razítka příslušného pozemkového úřadu se státním znakem z obou stran tak, aby část otisku tohoto razítka byla otištěna na listině.

(3) Grafická část musí být vyhotovena v takové kvalitě, aby byla pro účastníky řízení čitelná a srozumitelná.