Zákon České národní rady o státní správě ve vodním hospodářství

§ 24

Inspekce a okresní úřady ukládají pokuty fyzickým osobám při provozování podnikatelské činnosti a právnickým osobám (dále jen „právní subjekt“), které

1. a) odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen „nedovolené užití vod“),
2. b) vypustí odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do veřejné kanalizace bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním, popřípadě v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené vypouštění vod“),
3. c) znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám“),
4. d) poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci,
5. e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, tímto zákonem, nebo povinnosti podle nich uložené.

§ 24a

Pokuty za nedovolené užití vod

(1) Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 2 Kčs za 1 m³ nedovoleně užitých povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.

(2) Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7 Kčs za 1 m³ nedovoleně užitých podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.

(3) Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 10 000 Kčs.

§ 24b

Pokuty za nedovolené vypouštění vod

(1) Pokuta za nedovolené vypouštění vod se stanoví na základě výpočtu podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen „výroby“) a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě v jedné kampani zpracovávaných nebo vyráběných.

(2) Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s uvedením technických jednotek výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen „technické jednotky“), uvedených v příloze tohoto zákona.

(3) V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu pro projednání s ministerstvem.

(4) Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku celkovým množstvím technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň, u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích činí:

(5) Je-li týž druh výroby u jednoho právního subjektu rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, u nichž k nedovolenému vypouštění vody došlo.

(6) Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto zákona. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen v případě, že jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.

(7) Vodohospodářský orgán ukládající pokutu může snížit vypočtenou pokutu

1. a) udržuje-li právní subjekt řádně v provozu alespoň některé části čistírny odpadních vod nebo,
2. b) prokáže-li právní subjekt, že jde o zcela výjimečný případ a ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl znečištění zabránit,
3. c) jde-li o první pokutu ukládanou v posledních třech letech před zjištěním důvodu k jejímu uložení.

(8) Vypočtená pokuta se v případě uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění uvedeného v příloze tohoto zákona. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.

§ 24c

Pokuty za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám

(1) Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám se stanoví ve výši od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, a k tomu, jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

(2) Při posouzení ohrožení jakosti vod se přihlédne zejména k množství a charakteru uniklé látky, jakož i k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo.

(3) Při posouzení stupně znečištění se přihlédne zejména k množství a charakteru škodlivé látky, která pronikla do vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění, k vlivu škodlivé látky na jakost povrchových nebo podzemních vod a ke stupni ochrany dotčeného toku.

§ 24d

Pokuty za poškození veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace

Pokuta se stanoví za poškození,

1. a) vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo kanalizačního potrubí o průměru 800 mm a větším ve výši od 20 000 Kčs do 50 000 Kčs,
2. b) vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši od 5000 Kčs do 20 000 Kčs,
3. c) veřejné části vodovodní přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs,
4. d) veřejné části kanalizační přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs.

§ 24e

Pokuty za porušení jiných povinností

Pokuta za porušení jiných povinností podle § 24 písm. e) se stanoví ve výši od 1000 Kčs do 200 000 Kčs podle závažnosti porušení povinností.

§ 24f

Při ukládání pokuty podle § 24d a 24e se přihlíží zejména k tomu, jaké následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

§ 24g

Pokuty za opakované porušení povinností

(1) Poruší-li právní subjekt v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za níž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se při stanovení výše další pokuty dvojnásobná sazba, při ještě dalším porušení trojnásobná sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek, případně trojnásobek.

(2) Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit nejvýše 3 000 000 Kčs.

§ 24h

Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán dověděl o skutečnostech podle § 24, nejdéle však do uplynutí tří let ode dne, kdy k nim došlo.

§ 24i

Řízení o uložení pokuty provede vodohospodářský orgán, který jako první zjistil porušení povinností. Pokud porušení povinnosti zjistil okresní úřad a Inspekce ve stejný den, rozhodne o uložení pokuty okresní úřad. K přezkoumání rozhodnutí v odvolacím řízení je příslušné ministerstvo.

§ 24j

Při ukládání zvýšené pokuty podle § 24g se pokuty uložené podle nařízení vlády ČSR č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství, posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.

§ 24k

(1) Pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(2) Z pokut uložených Inspekcí připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů, a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.⁴) Pokuty ukládané okresními úřady jsou jejich příjmem.

§ 25

Vodohospodářské orgány postupují při opatřeních podle vodního zákona a tohoto zákona, jakož i předpisů vydaných k jejich provedení, ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy.

§ 26

V případech, kdy vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních je třeba uvést do souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli,⁵) rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých podmínek jejich vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví jakost vypouštěných odpadních a zvláštních vod a lhůtu, v níž má být tohoto stupně dosaženo.

§ 27

(1) Organizace, spravující ke dni účinnosti tohoto zákona veřejnou kanalizaci, předloží návrh kanalizačního řádu⁸) vodohospodářskému orgánu, který je příslušný k jeho schválení, ve lhůtě jím stanovené.

(2) Ten, kdo vypouští do veřejné kanalizace odpadní nebo zvláštní vody znečištěné při svém vzniku nad míru stanovenou kanalizačním řádem, je povinen do šesti měsíců od schválení tohoto řádu požádat o povolení podle § 24 odst. 3 vodního zákona. Vydá-li vodohospodářský orgán povolení, postupuje se obdobně podle ustanovení § 26.

(3) Ministerstvo obecně závazným právním předpisem upraví po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy lhůty a postup vodohospodářských orgánů při vydávání povolení podle odstavce 2.

§ 28

Vodoprávní řízení zahájené před účinností tohoto zákona dokončí vodohospodářský orgán, který toto řízení zahájil jako příslušný podle předchozích předpisů.

§ 29

(1) Tímto zákonem nejsou dotčeny

1. a) působnost Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu,
2. b) působnost Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
3. c) zvláštní předpisy upravující výkon státní správy na úseku vodního hospodářství ve vyhrazených prostorách Československé lidové armády a ozbrojených bezpečnostních sborů.⁹)

(2) Ministerstvo zemědělství České republiky

1. a) řídí vodohospodářské meliorace zemědělských a lesních pozemků a hrazení bystřin, včetně závlahových a odvodňovacích staveb a jejich soustav, rybníků a malých vodních nádrží, pokud slouží zemědělství a lesnímu hospodářství,
2. b) řídí systémy veřejných vodovodů a veřejných kanalizací,
3. c) zajišťuje správu drobných vodních toků určených ústředním vodohospodářským orgánem prostřednictvím organizací ve své působnosti,
4. d) zabezpečuje dlouhodobou koncepci, základní a aplikovaný výzkum, monitorování a informační systémy v oblastech uvedených pod písmeny a) až c),
5. e) po dohodě s ministerstvem může stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti na úsecích uvedených pod písmeny a) až d), pokud zákon o vodách nestanoví jinak,⁶)
6. f) uděluje právnickým osobám po prokázání jejich odborné způsobilosti povolení k provozování veřejných vodovodů a veřejných kanalizací.

§ 30

Zrušují se:

1. 1. ustanovení § 29 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, vztahující se na provádění ochrany před povodněmi, pokud ji upravuje tento zákon, popřípadě předpisy vydané k jeho provedení a pokud nejde o výkon povodňových záchranných prací prováděných požárními jednotkami,
2. 2. zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
3. 3. vyhláška č. 622/1949 Ú. l., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
4. 4. vládní nařízení č. 65/1966 Sb., o změnách působnosti v oboru ochrany před povodněmi.

§ 31