(1) Manželské a předmanželské poradny poskytují odborné sociální služby manželům, snoubencům i jiným občanům v oblasti partnerských a rodinných vztahů, porady v otázkách plánovaného rodičovství, spolupůsobí při osvojování dětí a při jejich svěřování do pěstounské péče a podílejí se na výchově občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství.
(2) Služby poskytované manželskými a předmanželskými poradnami jsou bezplatné.
Krajské manželské a předmanželské poradny poskytují odbornou metodickou pomoc okresním manželským a předmanželským poradnám v obvodu své působnosti.
Při plnění svých úkolů spolupracují manželské a předmanželské poradny s místními (městskými) národními výbory, se soudy, se zdravotnickými zařízeními, školami, s pedagogicko-psychologickými poradnami, s vědeckými a výzkumnými ústavy a pracovišti, se socialistickými organizacemi a s hromadnými sdělovacími prostředky.
(1) Manželské a předmanželské poradny zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory.
(2) Národní výbor, který manželskou a předmanželskou poradnu spravuje, vydá pro ni organizační a provozní řád podle vzorového organizačního řádu manželských a předmanželských poraden, vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.
Pracovníci poraden jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti, a to i po skončení této činnosti.
Domov pro matky s dětmi (dále jen „domov“) poskytuje osamělým matkám s malými dětmi, které se ocitly v mimořádně obtížné situaci, ubytování, výchovnou a poradenskou péči, popřípadě jiné sociální služby, zejména pomoc při obstarávání zaměstnání a při umístění dětí v předškolních zařízeních.
Domovy zřizují a spravují krajské národní výbory a podle potřeby též okresní národní výbory. Národní výbor, který domov spravuje, vydá pro něj domácí řád podle vzorového domácího řádu domova, vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.
(1) Krajský národní výbor, popřípadě okresní národní výbor při rozhodnutí o přijetí do domova zároveň rozhodne o výši poplatku za pobyt; přitom přihlédne k sociálně ekonomické situaci matky.
(2) Matka může být propuštěna z domova, jestliže opakovaně hrubě porušila domácí řád. O propuštění rozhoduje národní výbor, který domov spravuje. Podle okolností případu dá tento národní výbor podnět příslušnému okresnímu národnímu výboru k zabezpečení další péče o děti.
(1) Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče5) zřizují a spravují okresní národní výbory.
(2) Okresní národní výbor, který zařízení spravuje, vydá po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky provozní řád zařízení.
(1) K přijetí dítěte do zařízení dochází na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče pěstouna v zařízení, nebo na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu o jeho ustanovení opatrovníkem dítěte. Okresní národní výbor příslušný podle trvalého pobytu dítěte předem projedná zamýšlené umístění dítěte v zařízení s okresním národním výborem, který zařízení spravuje, a s pěstounem.
(2) Pokud splňuje zletilé dítě, které dosud žilo v pěstounské péči vykonávané v zařízení, podmínky nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte,6) zůstává i nadále v zařízení, dohodne-li se o tom s pěstounem. V ostatních případech je třeba další pobyt dítěte v zařízení dohodnout též s okresním národním výborem, který zařízení spravuje.
(1) Výcviková střediska a výcviková zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností zřizují se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a spravují zpravidla okresní národní výbory, a jde-li o výcviková zařízení určená převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů, krajské národní výbory.
(2) Do zařízení uvedených v odstavci 1, která zřizují krajské národní výbory, mohou být přijímáni i občané z krajů Slovenské socialistické republiky.
V zařízeních uvedených v § 87 odst. 1 zajišťují národní výbory přípravu pro pracovní uplatnění pro občany se změněnou pracovní schopností, pokud tuto přípravu není možno zajistit ve výcvikových zařízeních organizací, případně v organizacích přímo.
Národní výbor, který spravuje výcvikové středisko nebo výcvikové zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, vydá pro ně organizační řád.
(1) Občanům společensky nepřizpůsobeným bez přístřeší zajišťují národní výbory ubytování zejména v ubytovnách pro přechodný pobyt občanů bez přístřeší (dále jen „ubytovny“).
(2) V ubytovnách lze poskytnout krátkodobé, zpravidla nejvýše desetidenní ubytování. V případech hodných zvláštního zřetele může národní výbor povolit ubytování trvající déle.
(3) Výši úhrady za ubytování stanoví národní výbor s přihlédnutím k sociálně ekonomické situaci občana společensky nepřizpůsobeného.
(1) Ubytovny zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory, v Praze Národní výbor hlavního města Prahy. Ostatní národní výbory mohou zřizovat a spravovat ubytovny pouze se souhlasem okresního národního výboru, v Praze se souhlasem Národního výboru hlavního města Prahy.
(2) Národní výbor, který ubytovnu spravuje, vydá pro ni domácí řád.
(1) Posláním klubů důchodců je uspokojovat kulturní a společenské zájmy starých občanů a občanů těžce postižených na zdraví, zbavovat je pocitu izolovanosti a poskytnout jim některé služby.
(2) Kluby důchodců jsou zřizovány a spravovány místními (městskými) národními výbory, v hlavním městě Praze obvodními národními výbory. Národní výbor, který klub důchodců spravuje, vydá pro něj domácí řád.
(3) Z návštěvníků klubu se vytváří 3-5členná správa klubu, která dbá o dodržování domácího řádu klubu, o ochranu jeho zařízení a organizuje pomoc návštěvníků klubu při udržování jeho provozu.
(1) Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců jsou zařízení sociální péče poskytující stravování těm důchodcům, pro které nelze stravování zajistit jinak.
(2) Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců jsou zřizovány a spravovány místními (městskými) národními výbory a okresními národními výbory. Národní výbor, který je spravuje, pro ně vydá provozní řád.
(1) K zajištění pečovatelské služby budují okresní národní výbory aktiv dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, kteří vykonávají pečovatelskou službu vedle pečovatelek z povolání. Jako dobrovolné pracovníky vyhledávají národní výbory zejména nepracující důchodce a ženy z domácnosti, jakož i občany pracovně činné, kteří mohou pečovatelskou službu vykonávat v době svého volna.
(2) Při organizaci pečovatelské služby dbají národní výbory, aby tato služba byla poskytována co nejhospodárněji a co nejširšímu okruhu občanů, kteří ji potřebují. Za tím účelem zabezpečují podle místních podmínek bydlení potřebných občanů v domech s pečovatelskou službou a zřizují různá zařízení pečovatelské služby, zejména střediska osobní hygieny a prádelny pečovatelské služby. Aby pečovatelská služba mohla být poskytována co nejširšímu okruhu občanů, využívají národní výbory automobily pečovatelské služby zejména k rozvozu stravy a k dopravě občanů do středisek osobní hygieny.
(3) Zařízení pečovatelské služby uvedená v předchozím ustanovení zřizují a spravují místní (městské) národní výbory a okresní národní výbory. Národní výbor, který zařízení spravuje, vydá pro ně provozní řád.
(1) Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby nejsou k národnímu výboru v pracovním poměru; vztahují se však na ně ustanovení zákoníku práce o náhradě škody při pracovních úrazech.7)
(2) Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby národní výbor poskytuje odměnu; její výši stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonu v rámci stanoveného rozpětí částek za jednotlivé úkony pečovatelské služby uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky. Odměna dobrovolného pracovníka nesmí v jednom kalendářním měsíci překročit částku 1500,- Kčs. Do této částky se nezahrnují odměny za noční služby, za mimořádné úkony, příplatek za úkony vykonávané ve dnech pracovního klidu a příplatek za pečovatelskou službu u bacilonosiče.
(1) Okresní ústavy sociálních služeb zajišťují komplexně technické a ekonomické řízení a organizaci služeb sociální péče poskytovaných v ústavech sociální péče a terénních služeb sociální péče poskytovaných občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům. Okresní ústavy sociálních služeb dále zabezpečují po stránce technické a ekonomické provoz ostatních zařízení sociální péče, která poskytují služby sociální péče jiným skupinám obyvatel.
(2) Do okresních ústavů sociálních služeb se začleňují zejména
(3) Okresní ústavy sociálních služeb jsou rozpočtovými organizacemi spravovanými okresními národními výbory. Organizaci těchto ústavů upravuje organizační řád, který vydá národní výbor, jenž ústav spravuje.
Pro metodicko-odborné řízení ústavní sociální péče, popřípadě dalších služeb sociální péče, zřizují krajské národní výbory krajská metodická střediska jako svá zařízení pro konzultační službu a prohlubování činností všech ústavů sociální péče v kraji po stránce odborné, zejména výchovné a zdravotní, popřípadě k odbornému prohlubování činností dalších služeb sociální péče. Tato střediska se zřizují zpravidla v sídle krajského národního výboru, který řídí jejich činnost. Organizaci střediska upravuje organizační řád střediska, který vydá krajský národní výbor.