Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení

§ 14

(1) Okresní národní výbory, místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory organizují, zabezpečují a koordinují ve svém územním obvodu výchovu občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské záležitosti, koordinačních sborů a kulturních, školských, zdravotnických a sociálních zařízení, která spravují; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.

(2) Místní národní výbory organizují výchovu k manželství a k odpovědnému rodičovství zejména kulturně, zdravotně a sociálně výchovnou činností; v rámci této činnosti pořádají zejména besedy se snoubenci, přednášky a kursy.

(3) Místní národní výbory vykonávají činnost uvedenou v odstavci 2 prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské záležitosti a kulturních zařízení; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.

§ 15

(1) Okresní národní výbory

1. a) vyhledávají rodiny s nezaopatřenými dětmi a těhotné ženy žijící v nepříznivých životních poměrech; přitom zvláštní pozornost věnují rodinám s větším počtem dětí, neúplným rodinám, rodinám, kde jsou matka či otec vážně nemocni, rodinám ohroženým rozvratem a rodinám alkoholiků a působí na odstranění příčin a důsledků jejich nepříznivých životních poměrů vhodnými formami sociální péče,
2. b) vyhledávají děti, jejichž rodiče či jiné osoby odpovědné za jejich výchovu neplní své povinnosti, ohrožují či narušují jejich výchovu, a působí na odstranění příčin a důsledků těchto nedostatků.

(2) Místní národní výbory se podílejí na činnosti uvedené v odstavci 1; nemůže-li místní národní výbor sám poskytnout dostatečnou pomoc a zjednat nápravu, upozorní okresní národní výbor na občany, kteří potřebují sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování. Místní národní výbor oznámí okresnímu národnímu výboru zejména případy, kdy rodiče nebo jiné odpovědné osoby zanedbávají plnění svých povinností při výchově dětí závažným způsobem, popřípadě kdy je třeba dítě umístit do výchovy nahrazující výchovu rodičů.

(3) Okresní národní výbory vykonávají sociálně právní ochranu nezletilých. Rodičům, jiným občanům odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám poskytují pomoc a odůvodňuje-li to povaha případu, sepisují podání, jednají v jejich zájmu u ostatních orgánů, zařízení a organizací a v případě potřeby jim zjednají u nich pomoc.

§ 16

Ochrana dětí před škodlivými vlivy

Místní národní výbory

1. a) zakročují ve prospěch dětí, kterým rodiče nebo jiní občané odpovědní za jejich výchovu neposkytují řádnou péči, a působí k odstraňování příčin, které tyto nedostatky způsobují. Závažné nedostatky oznamují okresnímu národnímu výboru;
2. b) dozírají, aby se dětem a mladistvým nepodávaly nebo neprodávaly alkoholické nápoje, aby se děti mladší 15 let nezdržovaly bez dozoru osob odpovědných za jejich výchovu ve veřejných místnostech, kde se takové nápoje podávají;
3. c) dozírají, aby pořadatelé filmových a divadelních představení a jiných kulturních a sportovních podniků nedovolili účast dětí a mladistvých na představeních (podnicích) mládeži nepřístupných.

§ 17

(1) Zanedbávají-li rodiče nebo jiní občané odpovědní za výchovu dítěte své povinnosti, narušují-li sami nebo jiní občané výchovu dítěte nebo je-li chování dítěte závadné, vyšetří místní národní výbor všechny okolnosti případu a projedná se zúčastněnými odstranění nedostatků ve výchově dítěte.

(2) Nelze-li očekávat, že samo projednání povede k nápravě a vyžaduje-li to zájem společnosti, místní národní výbor

1. a) v méně závažných případech napomene nezletilého, popřípadě občany, jejichž chování bylo závadné; přitom může požádat společenskou organizaci na pracovišti těchto občanů, aby toto opatření vykonala,
2. b) v závažnějších případech nebo když předchozí napomenutí bylo neúčinné, stanoví nad nezletilým dohled.

(3) Ten, kdo vykonává dohled, je povinen v součinnosti se školou a se socialistickými organizacemi v bydlišti nebo na pracovišti působit soustavně na nezletilého a na občany za jeho výchovu odpovědné a sledovat, jak se nezletilý chová a jak o něj rodiče či jiní občané odpovědní za výchovu pečují; v případě potřeby dává podnět k dalšímu opatření v zájmu řádné výchovy nezletilého.

(4) Je-li zvláště třeba chránit nezletilého před škodlivými vlivy, uloží místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor, a nejsou-li příslušné, okresní národní výbor nezletilému přiměřené omezení; zejména mu může zakázat návštěvu podniků a zábav pro něj nevhodných nebo styk s občany, kteří mohou mít nepříznivý vliv na jeho výchovu; o tomto opatření uvědomí školu, provozovatele podniků a zábav a občana, jehož vliv na nezletilého byl nepříznivý; okresní národní výbor uvědomí o tomto opatření místní národní výbor.

(5) Místní národní výbor uvědomí o opatřeních podle odstavců 2 a 4 okresní národní výbor a příslušný okresní soud.

§ 18

(1) Pokud opatření uvedená v § 17 odst. 2 neučinil místní národní výbor ani místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, učiní tato opatření okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti; přitom přiměřeně použije ustanovení § 17 odst. 3 a 5.

(2) Napomenout, stanovit dohled nebo uložit omezení může národní výbor v případech, kterými se zabýval soud, jen pokud soud o těchto opatřeních zatím nerozhodl.

§ 19

Pomoc dětem v naléhavých případech

Místní národní výbory poskytují dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc, zejména když dítěti hrozí vážná újma na životě nebo na zdraví v důsledku nedostatečné péče rodičů nebo jiných občanů odpovědných za jeho výchovu a když není možno čekat, až v jeho prospěch zasáhne okresní národní výbor či soud. Místní národní výbory zakročí též tehdy, když se dítě v důsledku závažného onemocnění nebo úmrtí rodičů nebo jiných občanů odpovědných za jeho výchovu ocitne náhle bez jakékoliv péče nebo když potřebuje okamžitou lékařskou pomoc a rodiče nebo jiní občané odpovědní za jeho výchovu mu ji neobstarají. O těchto opatřeních místní národní výbor uvědomí okresní národní výbor, který učiní další opatření potřebná v zájmu dítěte.

§ 20

Umístění dítěte do náhradní výchovy

(1) Okresní národní výbor podává soudu návrh na nařízení ústavní výchovy v případech, kdy se nedostatky v rodinné výchově projevily vážnou mravní narušeností dítěte nebo kdy je dítě v dosavadním prostředí vážně ohroženo ve svém tělesném nebo duševním vývoji a jiná výchovná opatření nevedla k cíli a svěření dítěte do výchovy jiného občana se nejeví účelné nebo postačující. Ústavní výchovu může okresní národní výbor navrhnout také tehdy, když se dítě ocitlo bez jakékoliv řádné péče a není možno je svěřit do výchovy jiného občana.

(2) Jestliže je třeba bez odkladu umístit dítě do péče nahrazující výchovu rodičů, protože o ně nikdo řádně nepečuje, nebo protože jeho život, zdraví nebo vývoj v dosavadním prostředí je vážně ohrožen, rozhodne okresní národní výbor předběžně o jeho okamžitém umístění v rodině zaručující příznivé podmínky pro jeho všestranný vývoj nebo o jeho umístění v ústavu; o svém opatření uvědomí soud, který rozhodne dodatečně.

(3) V případech, kdy soud rozhodne o umístění dítěte do výchovy jiného občana nebo nařídí ústavní výchovu nebo stanoví ochrannou výchovu, zajistí okresní národní výbor umístění dítěte do výchovy nahrazující výchovu rodičů, popřípadě do zařízení ústavní či ochranné výchovy.

(4) Okresní národní výbory zjišťují podmínky další výchovy dětí v rodině, má-li být zrušena ústavní či ochranná výchova, působí na zlepšení výchovného prostředí v takových rodinách a sledují poměry dětí, které se do rodiny vrátily po skončení ústavní či ochranné výchovy, nebo mladistvých, kteří se do rodiny vrátili po skončení výkonu trestu odnětí svobody; místní národní výbory spolupůsobí při výkonu této činnosti a rozhodující skutečnosti, které přitom zjistí, oznamují okresnímu národnímu výboru.

(5) Okresní národní výbory při zařazování mladistvých podmíněně odsouzených a mladistvých po skončení ústavní nebo ochranné výchovy a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody do učebního či pracovního poměru spolupracují zejména s organizacemi i s orgány Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže v organizacích a poskytují těmto mladistvým zvýšenou výchovnou a sociální péči.

§ 21

Péče o děti svěřené do výchovy jiných občanů než rodičů

(1) Okresní národní výbory pravidelně sledují tělesný a duševní vývoj dětí svěřených do výchovy jiných občanů než rodičů. Za tím účelem nejméně jednou za čtvrt roku navštíví pověřený pracovník nebo funkcionář národního výboru rodinu, ve které dítě žije, a v případech potřeby poskytnou občanovi odpovědnému za výchovu dítěte, popřípadě dítěti pomoc potřebnou k všestrannému vývoji dítěte.

(2) Dokud soud neustanoví dítěti opatrovníka nebo dokud se ustanovený opatrovník své funkce neujme, činí okresní národní výbor v zájmu dětí neodkladné úkony.

(3) Na základě rozhodnutí soudu vykonává okresní národní výbor funkci opatrovníka.

§ 22

Zprostředkování osvojení

(1) Okresní národní výbory vyhledávají děti vhodné k osvojení a občany vhodné stát se osvojiteli. Prověřují, zda tito občané způsobem svého života a života své rodiny poskytují záruku, že dítě budou vychovávat k jeho prospěchu a v zájmu společnosti, a působí k tomu, aby osvojení bylo pro dítě co nejprospěšnější.

(2) Krajské národní výbory zabezpečují přehled dětí vhodných k osvojení a občanů vhodných stát se osvojiteli a působí k tomu, aby se vhodným občanům doporučily vhodné děti k osvojení.

§ 23

Věcná pomoc

Věcná pomoc se poskytuje sociálně potřebným rodičům s nezaopatřenými dětmi, zejména osamělým matkám (otcům), nezaopatřeným dětem a těhotným ženám, pokud jejich potřeby nejsou zabezpečeny jinak. Poskytují se předměty potřebné k uspokojování životních potřeb, zejména výživy, ošacení a vybavení domácnosti.

§ 24

Peněžité příspěvky

(1) Jednorázový peněžitý příspěvek se poskytuje na úhradu nákladů, které vznikly v důsledku mimořádných životních situací občanům uvedeným v § 23, jsou-li sociálně potřební.

(2) Na zabezpečení výživy nebo na úhradu nákladů na životní potřeby, které se pravidelně opakují, popřípadě na úhradu nákladů spojených s dietním stravováním, se může poskytnout těmto občanům opakující se peněžitý příspěvek.

§ 25

Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout též jiným občanům, kteří mají dítě v přímé péči.

§ 26

Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout dětem pouze tehdy, jestliže nelze jejich potřeby uspokojit poskytnutím příspěvku na výživu,¹) s výjimkou případů, kdy uspokojení základních životních potřeb dítěte nesnese odkladu. Poskytování ostatních jednotlivých dávek sociální péče se navzájem nevylučuje.

§ 27

Půjčky

(1) Okresní národní výbory mohou poskytovat v mimořádných případech bezúročné půjčky občanům uvedeným v § 23, jestliže se přechodně ocitli v nepříznivých životních poměrech, které mohou za pomoci půjčky překonat, a jestliže mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž tím bude ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb.

(2) Půjčku lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním životních potřeb, zvláště na ošacení a vybavení domácnosti.

§ 28

(1) Účelem pečovatelské služby pro rodiny s dětmi je poskytovat pomoc rodinám při péči o děti (zpravidla do deseti let věku) a při vedení domácnosti, jestliže je rodina nemůže sama zabezpečit pro vážné překážky. Pečovatelská služba se poskytuje sociálně potřebným občanům bezplatně, ostatním občanům za plnou nebo částečnou úhradu s přihlédnutím k příjmům a rodinným a majetkovým poměrům občana. Maximální výše úhrady za jednotlivé úkony pečovatelské služby je stanovena v příloze č. 1 této vyhlášky.

(2) Za vážné překážky se považují zejména:

1. a) nemoc, rekonvalescence, lázeňská léčba, úmrtí nebo jiné náhlé odloučení jednoho nebo obou rodičů,
2. b) porod, šestinedělí, péče o více malých dětí, péče o invalidní dítě,
3. c) ve výjimečných případech též, jestliže osamělá matka, popřípadě jiná osamělá osoba, v jejíž přímé péči je dítě, nastoupí do práce, protože již vyčerpala podporu při ošetřování člena rodiny podle předpisů o nemocenském pojištění²) nebo o zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.³)

§ 29

Aktivy péče o rodinu a děti

Místní národní výbor zřizuje aktiv péče o rodinu a děti k plnění stanovených úkolů v péči o rodinu a děti z řad svých poslanců a dobrovolných spolupracovníků, především z řad funkcionářů a členů společenských organizací.

§ 29a

Důvěrníci péče o děti

(1) Okresní národní výbory zřizují k plnění úkolů v sociální péči o rodinu a děti sbor důvěrníků péče o děti. Za členy tohoto sboru jmenují občany, jejichž vztah k socialistické společnosti, osobní vlastnosti, způsob života, poměr k dětem a schopnost výchovně působit poskytují záruku, že budou svědomitě a podnětně plnit svěřené úkoly. Při jmenování přihlížejí k návrhům místních národních výborů, popřípadě občanských výborů a společenských organizací.

(2) Důvěrníci péče o děti zjišťují, jak rodiny plní své společenské funkce při výchově dětí, pomáhají při odstraňování nedostatků a působí při výkonu stanoveného dohledu. Plní též jiné úkoly, které jim okresní národní výbor při péči o rodinu a děti uloží.

(3) Obvod, v němž má důvěrník péče o děti vykonávat svou činnost, určí okresní národní výbor tak, aby se plně využilo důvěrníkových znalostí místních poměrů k úspěšnému plnění úkolů. Okresní národní výbor vydá důvěrníkovi průkaz o jmenování.

§ 30

Spolupráce s jinými orgány

Národní výbory všech stupňů spolupracují s hospodářskými a společenskými organizacemi, se školami, soudy a zdravotnickými zařízeními; okresní národní výbory zvláště spolupracují se zařízeními, v nichž se vykonává ústavní či ochranná výchova, a krajské národní výbory s dětskými diagnostickými ústavy a s diagnostickými ústavy pro mládež.

§ 31

Dávky a služby sociální péče

(1) Místní národní výbory poskytují občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební, příspěvek na společné stravování, jednorázový peněžitý příspěvek a věcnou pomoc. Výši příspěvku stanoví s přihlédnutím k jejich příjmům a rodinným a majetkovým poměrům.

(2) Místní národní výbory zajišťují občanům uvedeným v odstavci 1 společné stravování v závodních a dietních jídelnách, v jídelnách jednotných zemědělských družstev a v zařízeních veřejného stravování, popřípadě též dovozem stravy z těchto jídelen nebo z ústavů sociální péče do klubů důchodců, nebo v samostatných jídelnách pro stravování důchodců (§ 93).

(3) Věcná pomoc se uskutečňuje zabezpečením namáhavějších pracovních úkonů nutných k zajištění provozu a údržby domácnosti, které občan nemůže pro svůj zdravotní stav nebo věk vykonat sám, popřípadě poskytnutím předmětů potřebných k uspokojování životních potřeb.

(4) Jednorázový peněžitý příspěvek se poskytuje na úhradu mimořádných nutných nákladů, které nemůže občan uhradit ze svých běžných příjmů.

(5) Občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební, se poskytuje jednorázový peněžitý příspěvek na nákup topné nafty do výše 2500 Kčs ročně, mají-li zavedeno vytápění bytu topnou naftou a není-li vhodné vzhledem k jejich vyššímu věku nebo zdravotnímu stavu požadovat, aby si obstarali jiný druh vytápění bytu. Uvedeným občanům, jejichž věk a zdravotní stav umožňuje, aby si obstarali jiný druh vytápění bytu, se poskytne jednorázový peněžitý příspěvek na zakoupení topných těles do výše 2000 Kčs.

(6) Občanům uvedeným v předchozím odstavci se poskytne při přechodu jejich domácnosti z používání propanbutanového plynu na jiný zdroj energie, s výjimkou topné nafty, jednorázový peněžitý příspěvek na zakoupení topných těles a dalších spotřebičů do výše 2000 Kčs.

(7) Občanům uvedeným v § 38 odst. 1 a nevidomým může místní národní výbor¹) poskytnout s přihlédnutím k jejich příjmům a rodinným a majetkovým poměrům jednorázový peněžitý příspěvek na úpravu bytu až do výše 70 % prokázaných nákladů, nejvýše však do částky 30 000 Kčs.

(8) Občan, kterému byl poskytnut peněžitý příspěvek podle předchozího odstavce, je povinen neprodleně oznámit místnímu národnímu výboru, který příspěvek poskytl, výměnu, prodej bytu nebo jinou změnu užívacího nebo vlastnického práva k bytu nebo nemovitosti. Místní národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je tento občan povinen vrátit, pokud od výplaty příspěvku do dne, kdy k takové změně došlo, neuplynulo 10 let.

(9) Účast na kulturním a společenském životě zajišťují místní národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům zejména tím, že zřizují kluby důchodců. Místní národní výbory též sjednávají a zabezpečují možnost návštěvy divadelních a filmových představení a jiných kulturních a sportovních podniků za snížené vstupné, popřípadě bezplatně.

(10) Okresní národní výbory, popřípadě městské národní výbory mohou též zajišťovat pro občany těžce postižené na zdraví a pro staré občany rekreační zájezdy, popř. krátkodobé, nejvýše týdenní rekreační pobyty. K úhradě nákladů s tím spojených může být sociálně potřebným občanům poskytnut jednorázový peněžitý příspěvek.

§ 32

Pečovatelská služba

(1) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou, pokud potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci těchto občanů, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti. Pečovatelská služba se neposkytuje při karanténě nařízené pro podezření z nákazy přenosnou nemocí a při onemocnění takovou nemocí.

(2) Pečovatelská služba zahrnuje běžné práce nutné k udržování domácnosti, obstarávání nákupů a donášku jídla, zejména obědů, jakož i provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů.

(3) Pečovatelská služba se poskytuje sociálně potřebným občanům bezplatně. Ostatním občanům se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu s přihlédnutím k jejich věku a zdravotnímu stavu. Výše úhrady se určí podle příjmů a rodinných a majetkových poměrů potřebného občana, případně jeho rodinných příslušníků, od kterých lze požadovat úhradu za poskytnuté služby (manžel, děti nebo rodiče). Maximální výše úhrady za jednotlivé úkony pečovatelské služby je stanovena v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 33

Sociálně potřebným občanům postiženým chorobou, která vyžaduje dietní stravování, zejména občanům nemocným aktivní tuberkulózou nebo úplavicí cukrovou nebo jiným onemocněním vyžadujícím nákladné dietní stravování, poskytuje okresní národní výbor opakující se příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na stravování. Příspěvek se poskytuje na žádost doloženou lékařskou zprávou, popřípadě na návrh příslušného zdravotnického zařízení.

§ 34

Občanům používajícím složité ortopedické pomůcky, kteří se připravují pro pracovní uplatnění nebo jsou soustavně pracovně činní nebo vykonávají soustavnou veřejnou činnost, mohou okresní národní výbory poskytovat opakující se příspěvek na zvýšené výdaje, které jim používání těchto pomůcek způsobuje; podmínka sociální potřebnosti se nezkoumá.

§ 35

Nevidomým, kteří jsou soustavně výdělečně činní nebo se připravují pro pracovní uplatnění, okresní národní výbory poskytují opakující se příspěvek na zvýšené výdaje, jež souvisí s jejich vadou, až do výše 300 Kčs měsíčně. Příspěvek se neposkytuje, náleží-li těmto občanům invalidní důchod, popřípadě příplatek k přídavkům na děti (výchovnému). Příspěvek se též neposkytuje, pobírá-li nevidomý příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění ⁴) nebo je-li mu po dobu této přípravy poskytováno bezplatné ubytování a stravování.

§ 36

Opakující se peněžité příspěvky lze poskytovat i jiným občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům sociálně potřebným, jestliže je poskytování příspěvku odůvodněno mimořádně vyššími výdaji na životní potřeby.

§ 37

(1) Občanům těžce zdravotně postiženým, kteří potřebují zvláštní pomůcky k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení, zejména nevidomým a neslyšícím, poskytují okresní národní výbory jednorázový příspěvek na zakoupení pomůcky, kterou neposkytuje ani nepropůjčuje státní zdravotní správa. Příspěvek se poskytuje přednostně těm občanům, kteří potřebují uvedenou pomůcku k výkonu zaměstnání, k přípravě pro pracovní uplatnění nebo k výkonu soustavné veřejné činnosti. Nevidomým občanům se poskytuje příspěvek na zakoupení vodícího psa a na zakoupení přídavného zařízení k telefonní ústředně. Občanům, kterým byl státní zdravotní správou zapůjčen vozík pro invalidy nebo o jeho zapůjčení již bylo rozhodnuto, je možno poskytnout jednorázový peněžitý příspěvek na zakoupení mechanického vozíku pro invalidy.

(2) Výše příspěvku podle předchozího odstavce se určí s přihlédnutím k příjmům a rodinným a majetkovým poměrům občana, a to zpravidla do poloviny kupní ceny pomůcky; v případech hodných zvláštního zřetele může být poskytnuta vyšší částka, a to až do plné kupní ceny pomůcky. Příspěvek nevidomému na zakoupení vodícího psa se poskytuje zpravidla v plné výši nákladů potřebných na zakoupení psa, jeho výcvik, jakož i na výdaje spojené s odevzdáním psa nevidomému.

(3) Občan, který vodícího psa již nepotřebuje, je povinen nabídnout jej ke koupi Svazu invalidů v České socialistické republice nebo, jestliže příspěvek byl poskytnut v plné výši nákladů na jeho zakoupení, bezplatně odevzdat psa tomuto svazu.

§ 38

(1) Občanu s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, který je odkázán na individuální dopravu, může okresní národní výbor poskytnout příspěvek na zakoupení motorového vozidla s podmínkou, že je bude tento občan používat soustavně ke své dopravě; předpokladem poskytnutí uvedeného příspěvku je, že ani potřebný občan, ani jeho manželka (manžel, družka, druh) žijící s ním ve společné domácnosti, nevlastní motorové vozidlo s výjimkou jednostopého vozidla.

(2) Výši příspěvku podle předchozího odstavce stanoví okresní národní výbor s přihlédnutím k ceně vozidla, k jeho využití a k příjmům a majetkovým poměrům občana a jeho rodiny.

(3) Občan, kterému byl poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla, je povinen neprodleně oznámit okresnímu národnímu výboru, který mu příspěvek poskytl, prodej, darování nebo jiný převod motorového vozidla do vlastnictví, popřípadě do užívání jiné osobě; okresní národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je tento občan povinen vrátit, pokud od výplaty příspěvku do dne, kdy se převod motorového vozidla uskutečnil, ještě neuplynulo 5 let.

(4) Občanu se závažným postižením končetin poskytne okresní národní výbor na žádost příspěvek na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání za podmínek stanovených v odstavci 1 ve výši plné ceny této úpravy. Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.

§ 39

Mimořádné výhody pro občany těžce postižené na zdraví

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba podstatně omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody I.-III. stupně. Při určování stupně tělesného postižení občana se posudková komise sociálního zabezpečení řídí přílohou č. 3 (Zdravotní postižení, odůvodňující poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky); přitom přihlíží ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují pohybovou schopnost občana. Sociální potřebnost se nezkoumá.

(2) Občanům těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP), jimiž se rozumí:

1. a) nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků (vozů), v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
2. b) nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delšího čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb.

(3) Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP), jimiž se rozumí:

1. a) výhody uvedené v předchozím odstavci,
2. b) nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy a metrem),
3. c) sleva poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dálkové dopravy.

(4) Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví, kteří potřebují při chůzi a při používání hromadných dopravních prostředků pomoc průvodce, se poskytují mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP-P), jimiž se rozumí:

1. a) výhody uvedené v předchozích odstavcích,
2. b) nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v místní a dálkové přepravě,
3. c) u nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.

(5) Dále lze občanům uvedeným v odstavcích 3 a 4 poskytnout slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytnutí slevy občanům uvedeným v odstavci 4 se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.

(6) Mimořádné výhody nenáležejí v případech, kde by jejich používání bylo v rozporu se zdravotními zájmy postiženého občana ve smyslu zásad léčebné a preventivní péče nebo v rozporu s ochranou zdraví jiných občanů před přenosnými nemocemi.

(7) Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k mimořádným výhodám podle předchozích odstavců s vyznačením, o jaký druh mimořádných výhod se jedná. Průkaz občana těžce postiženého na zdraví, jemuž jsou přiznány mimořádné výhody III. stupně, platí i pro jeho průvodce, pokud doprovází tohoto občana.

(8) Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení změní, popřípadě odejme stupeň přiznaných mimořádných výhod, jestliže přiznaný stupeň mimořádných výhod neodpovídá stavu choroby nebo vady nebo jestliže mimořádných výhod bylo opětovně zneužíváno.

§ 40

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně a kteří jsou držiteli motorových vozidel, okresní národní výbor poskytne příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel, používá-li je držitel soustavně pro svou potřebu a nepropůjčuje-li je k dopravě jiných osob.

(2) Příspěvky podle předchozího odstavce lze poskytnout též manželu (manželce) nebo dítěti držitele motorového vozidla, pokud jim byly přiznány mimořádné výhody podle § 39 odst. 3 nebo 4 a pokud žijí ve společné domácnosti s držitelem motorového vozidla a vozidla je používáno soustavně k jejich dopravě.

(3) Je-li ve společné domácnosti více postižených osob uvedených v odstavci 2, lze poskytnout příspěvek pouze jednomu.

§ 41

(1) Nepoužívá-li občan vozidlo, na jehož provoz byly příspěvky podle § 40 odst. 1 přiznány, nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, je povinen ohlásit tuto skutečnost neprodleně národnímu výboru, který mu příspěvek poskytl.

(2) Okresní národní výbor příspěvek, popřípadě jeho zvýšení upraví nebo odejme, zjistí-li, že se změnily skutečnosti, za nichž byl příspěvek, popřípadě jeho zvýšení přiznáno.

(3) Snížení nebo odnětí příspěvku na úhradu pojistného je však možno provést s účinností až od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

§ 42

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody III. stupně, se poskytují příspěvky (§ 40 odst. 1) v nejvyšší výměře (příloha č. 2 této vyhlášky).

(2) Občanům, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. stupně, se poskytují příspěvky ve výši jedné poloviny částek uvedených v příloze č. 2, pokud jejich hrubý měsíční příjem po odečtení příslušné daně z tohoto příjmu nepřesahuje částku 2400,- Kčs. Přesahuje-li jejich příjem tuto částku, činí příspěvek 30 % nejvyšší výměry příspěvků uvedených v příloze č. 2.

(3) Pokud se za podmínek uvedených v § 40 odst. 2 příspěvek poskytne manželu (manželce) nebo dítěti držitele motorového vozidla, kteří nemají vlastní pravidelný příjem, vychází se z příjmu držitele motorového vozidla.

§ 43

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví trpícím těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo úplnou, popřípadě praktickou slepotou, kteří prokáží, že ze závažných důvodů ujedou více než 6000 km ročně, může být příspěvek podle předchozího ustanovení zvýšen až na dvojnásobek.

(2) Za závažné důvody lze považovat zejména dopravu do zaměstnání, častější potřebu dojíždění k lékaři a v přiměřeném rozsahu i jízdy rekreační až do 1/4 celkového počtu vykázaných kilometrů.

§ 44

(1) Příspěvek, popřípadě jeho zvýšení přísluší od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy se občan těžce postižený na zdraví stal držitelem motorového vozidla, popřípadě kdy mu byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně.

(2) Příspěvek na úhradu pojistného za běžný kalendářní rok se poskytne pouze tehdy, jestliže se občan stal držitelem motorového vozidla nebo mu byly přiznány mimořádné výhody do 30. června tohoto roku. V ostatních případech se tento příspěvek poskytne až počínaje 1. lednem následujícího kalendářního roku.

(3) Příspěvek na provoz motorového vozidla se vyplácí ve dvou splátkách, a to za I. pololetí k 1. dubnu a za II. pololetí k 1. říjnu. Úhrada pojistného se vyplácí k 1. dubnu.

§ 44a

Občanu s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, který je odkázán na individuální dopravu, je možno poskytnout příspěvek na celkovou opravu²) motorového vozidla za podmínek stanovených v § 38 odst. 1 až 3. Příspěvek lze poskytnout jen, nebyl-li v předchozích 5 letech poskytnut příspěvek na zakoupení nebo celkovou opravu motorového vozidla.

§ 45

(1) Pro zajištění a prohloubení komplexní péče o děti a mladistvé postižené na zdraví vedou okresní národní výbory evidenci těchto dětí.

(2) Okresní národní výbory zařazují děti a mladistvé do evidence na základě hlášení okresního pediatra, vedoucího dorostového lékaře v okrese a pracovníků orgánů a zařízení školství, práce a sociálních věcí.

(3) Evidence je rozdělena podle stupně zdravotního postižení na základě kritérií vypracovaných ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky.

§ 46

(1) V evidenci jsou vedeni děti a mladiství ve věku od 1 roku do 18 let, kteří pro své mentální, tělesné nebo smyslové postižení jsou odkázáni na trvalou nebo dlouhodobou komplexní koordinovanou zdravotní, sociální a výchovnou péči.

(2) Do evidence se zařazují také děti a mladiství s lehčím zdravotním nebo duševním postižením, jestliže jim rodina ani v součinnosti s orgány zdravotnictví, školství a práce a sociálních věcí není schopna zajistit potřebnou péči.

§ 47

Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc v důsledku mimořádných událostí

(1) Občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí (například živelních pohrom) ocitli ve zvlášť obtížných poměrech, které nemohou dočasně překonat vlastním přičiněním, ani za pomoci své rodiny, může místní národní výbor poskytnout věcnou pomoc, popřípadě jednorázový peněžitý příspěvek na úhradu mimořádných nutných nákladů. Věcná pomoc se uskutečňuje poskytnutím předmětů nezbytných k uspokojení základních životních potřeb, zejména poskytnutím ošacení, základního vybavení domácnosti a podobně.

(2) Okresní národní výbory mohou poskytnout občanům uvedeným v odstavci 1 k překonání následků mimořádných událostí bezúročné půjčky, jestliže tito občané mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž tím bude ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb nebo životních potřeb jejich rodiny.

(3) Půjčku lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním životních potřeb, zvláště na výživu, ošacení a vybavení domácnosti a na opravu bytu nebo rodinného domku.

§ 48

(1) Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní výbory vykonávají ve spolupráci s ostatními státními orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi péči o občany, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti a zaostalých forem života, sledují pracovní zařazení a stabilitu pracovních poměrů těchto občanů, úroveň péče o děti a předškolní i školní výchovy dětí těchto občanů i jejich postupnou integraci mezi ostatní obyvatelstvo.

(2) Okresní národní výbory sledují pracovní zařazení a stabilitu pracovních poměrů občanů uvedených v odstavci 1, úroveň péče o děti a předškolní i školní výchovu dětí těchto občanů, materiální a kulturní úroveň bydlení těchto občanů a činí opatření k zvýšení životní úrovně těchto občanů a k jejich postupné integraci mezi ostatní obyvatelstvo.

(2) Místní národní výbory pomáhají občanům uvedeným v odstavci 1 při zvyšování jejich životní úrovně, zejména jim poskytují pomoc při zvyšování úrovně bydlení, výživy a výchovy dětí, zdravotního stavu a kulturního rozvoje.

(3) Okresní národní výbory organizují a koordinují ve spolupráci s ostatními státními orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi péči o občany, uvedené v odstavci 1.

§ 49

Výchovná péče a poradenská služba

(1) Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní výbory poskytují občanům uvedeným v § 48 odst. 1 výchovnou péči a poradenskou službu k upevnění aktivního vztahu k práci, rodině a společnosti a při řešení sociálních problémů a překonávání zaostalých forem způsobu života.

(2) Místní národní výbory se podílejí na výchovné péči o tyto občany, sledují život těchto rodin a pomáhají jim řešit jejich sociální problémy.

(3) Okresní národní výbory organizují odbornou a specializovanou výchovnou péči a poradenskou službu o občany uvedené v § 48 odst. 1 při řešení složitých sociálních problémů.

§ 50

Výchovná péče o děti a mládež

(1) Okresní národní výbory pořádají letní rekreačně výchovné tábory pro výchovně zanedbané děti občanů uvedených v § 48 odst. 1 v době hlavních školních prázdnin s cílem, aby tyto děti získaly základní sociální, zdravotní a kulturní návyky a doplnily si i mezery ve výchově a ve vzdělání.

(2) Okresní národní výbory pořádají sociálně zdravotní kursy pro výchovně zanedbanou dospívající mládež v průběhu školního roku s cílem, aby dospívající mládež si upevnila potřebné sociální, zdravotní a kulturní návyky a lépe se připravila pro život v rodině a ve společnosti.

(3) Místní národní výbory se podílejí na pořádání letních rekreačně výchovných táborů a sociálně zdravotních kursů zejména tím, že pomáhají při výběru dětí a mládeže a spolupůsobí při zabezpečování jejich účasti.

§ 51

Věcná pomoc a peněžité příspěvky

(1) Sociálně potřebným občanům uvedeným v § 48 odst. 1 se poskytuje věcná pomoc zaměřená zejména ke zvýšení úrovně bydlení, vedení domácnosti, k umístění do mateřských škol a školních družin, k vybavení dětí a mládeže do letních rekreačně výchovných táborů a sociálně zdravotních kursů a v naléhavých případech k uspokojení základních životních potřeb.

(2) V naléhavých a odůvodněných případech, jestliže není vhodné poskytnout věcnou pomoc, lze poskytnout jednorázový peněžitý příspěvek jako výpomoc v mimořádných, zpravidla dočasných situacích.

§ 52

Okruh osob

Společensky nepřizpůsobenými občany se rozumějí zejména

1. a) občané propuštění z výkonu trestu odnětí svobody,
2. b) občané propuštění z protialkoholního nebo jiného obdobného léčení,
3. c) občané žijící způsobem nedůstojným občana socialistické společnosti.

§ 53

Výchovná a poradenská činnost

(1) Okresní národní výbory působí výchovně na občany společensky nepřizpůsobené a pomáhají jim poradenskou činností překonat obtížné životní poměry, řešit sociální důsledky jejich společenské nepřizpůsobenosti a vytvářet u nich aktivní vztah k práci a ke společnosti.

(2) Místní národní výbory se na péči o občany společensky nepřizpůsobené podílejí zejména tím, že sledují zařazení těchto občanů do řádného občanského života a pomáhají při zajištění jejich ubytování.

§ 54

Pomoc při pracovním umístění

Okresní národní výbory poskytují občanům společensky nepřizpůsobeným pomoc při pracovním uplatnění spočívající zpravidla ve vyhledání pracovního místa vhodného zejména z hlediska výchovného ovlivňování těchto občanů; zároveň sledují změny jejich pracovního umístění, hodnotí důvody těchto změn a činí opatření k zamezení nežádoucí fluktuace těchto občanů.

§ 55

Pomoc při zajišťování ubytování

Okresní národní výbory poskytují občanům společensky nepřizpůsobeným pomoc při zajištění ubytování. Není-li možno zajistit ubytování jinak, může zajistit okresní národní výbor ubytování v zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené (§ 90) nebo dohodne ubytování v podnikové ubytovně organizace, u níž občan společensky nepřizpůsobený pracuje.

§ 56

Peněžitý příspěvek a věcná pomoc

(1) V odůvodněných a naléhavých případech může okresní národní výbor poskytnout jednorázový peněžitý příspěvek k úhradě nezbytných životních nákladů, jestliže je nemohou občané společensky nepřizpůsobení uhradit ze svých příjmů.

(2) Je-li to účelné, může okresní národní výbor poskytnout těmto občanům v odůvodněných a naléhavých případech věcnou pomoc, zejména ošacení, popřípadě jiné věci k zabezpečení nezbytných životních potřeb.

§ 57

Půjčky

(1) Okresní národní výbory mohou poskytnout bezúročné půjčky občanům společensky nepřizpůsobeným, jestliže se ocitli v nepříznivých životních poměrech, které mohou za pomoci půjčky překonat, a jestliže mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž tím bude ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb nebo životních potřeb jejich rodiny.

(2) Půjčku lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním životních potřeb, zvláště na výživu, ošacení a vybavení domácnosti základními potřebami.

§ 58

Péče o občany propuštěné z výkonu trestu

Občanům společensky nepřizpůsobeným, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody a nejsou schopni práce pro stáří nebo invaliditu nebo jsou občany se změněnou pracovní schopností, zprostředkují okresní národní výbory příslušné podle místa výkonu trestu již před jejich propuštěním na základě hlášení příslušného nápravně výchovného ústavu přiznání dávek nebo služeb sociálního zabezpečení. Občanům starým nebo pro svůj zdravotní stav potřebným soustavné péče, pokud nemají příbuzné, povinné se o ně starat, zprostředkují přijetí do ústavu sociální péče přímo z výkonu trestu odnětí svobody.

§ 59

Spolupráce s jinými orgány a organizacemi

Při výkonu péče o občany společensky nepřizpůsobené spolupracují národní výbory se zdravotnickými zařízeními, s orgány činnými v trestním řízení, s nápravně výchovnými ústavy a se socialistickými organizacemi.

§ 60

Povinnosti organizací

Organizace zaměstnávající občany společensky nepřizpůsobené jsou zejména povinny

1. a) vést evidenci těchto občanů a hlásit okresnímu národnímu výboru neprodleně změny v jejich pracovním umístění a rozvázání pracovního poměru s nimi,
2. b) dbát o zařazování těchto občanů do pracovních kolektivů zaručujících odpovídající výchovné působení,
3. c) pověřovat odpovědné pracovníky potřebnou pomocí těmto občanům při jejich pracovním uplatnění, jakož i sledováním jejich pracovních výsledků a společenského zapojení,
4. d) podle možnosti poskytovat těmto občanům v případě potřeby na požádání okresního národního výboru ubytování v podnikových ubytovnách.

§ 61

Dobrovolní spolupracovníci

K zajištění péče o společensky nepřizpůsobené občany zřizují místní národní výbory a okresní národní výbory aktiv dobrovolných spolupracovníků. Jako dobrovolné spolupracovníky získávají zejména soudce z lidu, osvědčené pracovníky národních výborů, jiných státních orgánů a společenských organizací. Ke spolupráci v organizacích získávají spolupracovníky zejména z řad pracovníků zajišťujících péči o pracující, mistrů a jiných vedoucích pracovníků a funkcionářů Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže.