Zákon o hlavním městě Praze

§ 1

(1) Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje¹) a obce a dále postavení městských částí.

(2) Hlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.

(3) Hlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(4) Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy, zvláštní orgány hlavního města Prahy a městská policie hlavního města Prahy.

§ 2

(1) Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy (dále jen „samostatná působnost hlavního města Prahy“) plní hlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí (dále jen „samostatná působnost městských částí“) plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahy (dále jen „Statut“) a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.

(2) Hlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen „veřejný zájem“).

(3) Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy (dále jen „přenesená působnost hlavního města Prahy“), je území hlavního města Prahy správním obvodem.

(4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.^1a)

§ 3

(1) Hlavní město Praha se člení na městské části.

(2) Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(3) Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut.

(4) Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.^1a)

§ 4

(1) Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

(2) Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen „přenesená působnost městské části“).

(3) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.

§ 5

(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti hlavního města Prahy a městských částí.

(2) Hlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají jejich samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s hlavním městem Prahou opatření dotýkající se jeho samostatné působnosti.

(3) Státní orgány poskytují hlavnímu městu Praze a městským částem na požádání údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti bezplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i hlavní město Praha a městské části vůči státním orgánům. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů²) zůstává nedotčena.

§ 5a

(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.

(2) Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.

§ 6

(1) Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.

(2) Občanem městské části je občan hlavního města Prahy, který je v městské části přihlášen k trvalému pobytu.

§ 7

Občan hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo

1. a) volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,³)
2. b) hlasovat v místním referendu⁴) konaném na celém území hlavního města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy, za podmínek stanovených zákonem,
3. c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
4. d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
5. e) nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy a do závěrečného účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a komisí rady hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,
6. f) podávat orgánům hlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; podání orgány hlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
7. g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a k závěrečnému účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 8

Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo

1. a) volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,³)
2. b) hlasovat v místním referendu,⁴) jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,
3. c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
4. d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
5. e) nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské části, do usnesení rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si s nich výpisy,
6. f) podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání orgány městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
7. g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva městské části.

§ 9

(1) Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Praze nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(2) Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního města Prahy nebo městské části nemovitost.

§ 10

(1) Hlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahy, čestné občanství hlavního města Prahy. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva hlavního města Prahy.

(2) Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské části.

(3) Hlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k hlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahy.

(4) Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k městské části udělovat ceny městské části.

§ 11

(1) Území hlavního města Prahy tvoří katastrální území uvedená v příloze tohoto zákona.

(2) Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 9 Statut.

(3) Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním úřadem a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy.

(4) Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na základě vzájemné dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy sloučit. Městská část se může na základě dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy připojit k jiné městské části, se kterou sousedí.

(5) Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských částí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení městských částí nebo o připojení městské části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v městské části, ve které byl podán návrh na jeho konání.

(6) Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí obsahovat

1. a) den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje,
2. b) název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení městských částí,
3. c) popis hranic městské části po sloučení nebo připojení,
4. d) určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků právnických osob a organizačních složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.

(7) Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při připojení městské části nezaniká. Na tuto městskou část přechází majetek, včetně finančních prostředků a organizačních složek zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto městských částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje. Nově vzniklá městská část nebo městská část, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“), příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.

(8) Sloučení nebo připojení městských částí lze provést jen k počátku kalendářního roku nebo ke dni voleb do zastupitelstev v městských částech. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením městské části musí být podána hlavnímu městu Praze

1. a) nejpozději do 30. června kalendářního roku, má-li být sloučení nebo připojení městské části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku,
2. b) nejpozději 6 měsíců před prvním dnem měsíce, v němž se mají konat volby do zastupitelstev v městských částech.

(9) Dohoda o sloučení městských částí nebo dohoda o připojení městské části k jiné městské části jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.

§ 12

(1) Připojení sousední obce k hlavnímu městu Praze nebo oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy je možné provést pouze zákonem. Změny hranic hlavního města Prahy, při nichž nedochází k připojení sousední obce k hlavnímu městu Praze, nebo k oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy, se uskutečňují na základě dohody hlavního města Prahy a sousední obce po projednání s příslušnými katastrálními úřady. Uzavření dohody se oznámí Ministerstvu financí a příslušným finančním úřadům.

(2) Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a územně sousedí s jinou obcí, v místním referendu souhlas s oddělením této městské části od hlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání místního referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města Prahy.

§ 13

(1) Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.

(2) O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství⁵) rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.

(3) Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranství a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.

§ 14

(1) Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Samostatnými popisnými čísly se neoznačují příslušenství budovy,⁶) která jsou součástí jednoho celku (například výrobní haly, garáže při domech apod.).

(3) Budovy určené k rekreaci se označují evidenčními čísly.

(4) K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.

(5) O číslování budov rozhoduje hlavní město Praha. Číslování budov popisnými čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální území.

(6) Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným hlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu.

(7) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní město Praha.

(8) Hlavní město Praha je povinno vést evidenci a agendy spojené s přidělováním popisných, orientačních a evidenčních čísel.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,
2. b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,
3. c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov,
4. d) postup a oznamování přidělení čísel a doklady potřebné k přidělení čísel.

§ 15

(1) Hlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené hlavním městem Prahou mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahy.

(2) Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené městskými částmi mohou užívat znak a vlajku městské části.

(3) Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahy jen s předchozím písemným souhlasem hlavního města Prahy a znak a vlajku městské části jen s předchozím písemným souhlasem městské části.

(4) Městským částem, které nemají znak a vlajku, mohou být tyto symboly uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá hlavní město Praha na základě žádosti městské části.

(5) Hlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. Razítko může hlavní město Praha nebo městské části používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá barva.

§ 16

(1) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy.

(2) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům.

(3) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

(4) Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.

§ 17

(1) Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví zejména

1. a) výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),
2. b) záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí,
3. c) způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření,
4. d) vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí,
5. e) zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
6. f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech,
7. g) způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy a programu rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi,
8. h) majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,
9. i) podmínky vedení spisové služby orgánů městské části a zajišťování předarchivní a archivní péče o dokumenty a archiválie původců činných na území hlavního města Prahy a jejich předchůdců,
10. j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

(2) Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s městskými částmi. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem hlavního města Prahy.

(3) Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.

§ 18

(1) Do samostatné působnosti městské části náleží

1. a) schvalování regulačních plánů pro území městské části,
2. b) schvalování programu rozvoje městské části,
3. c) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, služby sociální péče, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,
4. d) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
5. e) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,
6. f) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
7. g) rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské části,
8. h) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,
9. i) oprávnění vystupovat jako účastník územního řízení v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu^6a) v území městské části.

(2) Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými právními předpisy.

(3) Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

1. a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, orgány městské části,
2. b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků,
3. c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
4. d) o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,
5. e) o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,
6. f) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
7. g) o vzdání se práva a prominutí pohledávky,
8. h) o zastavení movitých a nemovitých věcí,
9. i) o dohodách o splátkách dluhů,
10. j) o uzavírání smluv podle § 21 až 27.

(4) Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí podle odstavce 3.

§ 19

(1) Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu majetku hlavního města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu⁷) nebo se souhlasem městské části.

(2) Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v případě, jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.

(3) O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy změnou Statutu.

(4) Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které se nacházejí na jejich území. Městské části může být svěřen též majetek hlavního města Prahy, který se nachází mimo území hlavního města Prahy.

§ 20

(1) Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat s ostatními kraji a obcemi.

(2) Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky.

(3) Na spolupráci hlavního města Prahy s kraji a obcemi a na spolupráci městských částí s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Hlavní město Praha se nemůže s ostatními kraji a obcemi sdružovat podle předpisů o sdružování občanů. Totéž platí pro sdružování městských částí podle odstavce 2.

§ 21

(1) Spolupráce s ostatními kraji se uskutečňuje

1. a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,
2. b) zakládáním právnických osob podle zvláštního právního předpisu.⁸)

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat

1. a) označení účastníků smlouvy,
2. b) vymezení předmětu smlouvy,
3. c) práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy, včetně způsobu kontroly plnění smlouvy,
4. d) způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,
5. e) důvody a způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání majetku a majetkových práv.

(3) Pro majetek získaný výkonem společné činnosti hlavního města Prahy s ostatními kraji na základě smlouvy podle odstavce 2 platí zvláštní právní předpis.

(4) Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy podle předchozích odstavců zavázáni společně a nerozdílně.

§ 22

(1) Hlavní město Praha může při plnění úkolů v samostatné působnosti spolupracovat s ostatními obcemi. Spolupráce hlavního města Prahy s ostatními obcemi se uskutečňuje

1. a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,
2. b) na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí (§ 24),
3. c) zakládáním společných právnických osob podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pro uzavření smlouvy ke splnění konkrétního úkolu platí ustanovení § 21 obdobně.

§ 23

(1) Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění konkrétního úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.

(2) Předmětem těchto smluv však nemohou být majetkoprávní úkony, o jejichž svěření městským částem rozhoduje hlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.

(3) Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 21 až 27 tohoto zákona.

§ 24

(1) Hlavní město Praha může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen „svazek“). Hlavní město Praha může též vstupovat do svazků již vytvořených.

(2) Předmětem činnosti svazku mohou být zejména

1. a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,
2. b) zabezpečování čistoty hlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
3. c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
4. d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných opatření stavby,
5. e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
6. f) správa majetku hlavního města Prahy, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahou,
7. g) správa datových fondů a poskytování informací o území.

(3) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno

1. a) název a sídlo členů svazku,
2. b) název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,
3. c) orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,
4. d) majetek členů svazku, který vkládají do svazku,
5. e) zdroje příjmů svazku,
6. f) práva a povinnosti členů svazku,
7. g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku,
8. h) podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání majetkového podílu,
9. i) obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahou a obcemi, které svazek vytvořily.

(4) Občané hlavního města Prahy a obcí, které vytvořily svazek, jsou oprávněni

1. a) účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
2. b) podávat orgánu svazku písemné návrhy.

§ 25

(1) Hlavní město Praha je návrhem smlouvy podle § 22 odst. 1 písm. a) a b) vázáno ode dne jeho schválení zastupitelstvem hlavního města Prahy do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

(2) Smlouva podle § 22 odst. 1 písm. a) a b) je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.

(3) O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní právní předpis.⁹)

§ 26

(1) Svazek dá přezkoumat auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok.

(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků.

(3) Ustanovení § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně.

§ 26a

Svazek je oprávněn založit právnickou osobu.

§ 27

(1) Hlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemi jiných států. Hlavní město Praha může být členem mezinárodních sdružení územních samosprávných celků.

(2) Svazky mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.

(3) Smlouva musí mít písemnou formu, musí být schválena zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo městské části, jinak je neplatná. Písemná smlouva musí obsahovat

1. a) názvy a sídla účastníků smlouvy,
2. b) předmět spolupráce a způsob jejího financování,
3. c) orgány mezinárodního sdružení a způsob jejich ustavování,
4. d) dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

(4) Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(5) Smlouvy podle odstavce 1 a 2 musí být v souladu se zahraniční politikou státu a podléhají souhlasu ministerstva po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

§ 28

Na spolupráci mezi hlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko- právních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

§ 28a

Předmětem spolupráce hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy s ostatními subjekty mohou být jen činnosti, které patří do jejich samostatné působnosti.

§ 29

(1) Poruší-li podnikatel^9a) při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou nebo nařízením hlavního města Prahy, uloží jí hlavní město Praha nebo městská část pokutu až do výše 200 000 Kč.

(2) Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá, a naruší tím vzhled nebo životní prostředí městské části, může městská část uložit pokutu do 50 000 Kč.

(3) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném pozemku nebo jiné nemovitosti či jinak naruší vzhled nebo životní prostředí městské části, může uložit městská část pokutu do výše 100 000 Kč.

(4) Právnické osobě nebo podnikateli, který při výkonu své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství, odloží věci mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší životní prostředí v městské části, může uložit městská část pokutu do výše 500 000 Kč.

(5) Zasahuje-li jednání právnické osoby nebo podnikatele svými důsledky území více městských částí, rozhoduje o uložení pokuty hlavní město Praha za podmínky, že se dotčené městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude řízení o uložení pokuty provádět, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty.

(6) Uložení pokuty podle odstavců 1 až 4 nezbavuje osoby uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím k okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak učinit hlavní město Praha nebo městská část sama na náklady povinné osoby, popřípadě uložit pokutu opakovaně.

(7) Fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 3, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

(8) Právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 14 odst. 6, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nebyla-li povinnost stanovená v § 14 odst. 6 splněna ani dodatečně ve lhůtě stanovené městskou částí, může městská část uložit pokutu opakovaně.

§ 30

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se hlavní město Praha nebo městská část o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(3) Pokutu podle § 29 nelze uložit, jestliže zvláštní zákon připouští uložit za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 29 vyšší sankci.

(4) Výnos pokut je příjmem toho, kdo je uložil, nestanoví-li zákon jinak (§ 29 odst. 5).

(5) O odvolání proti rozhodnutí městské části o uložení pokuty rozhoduje hlavní město Praha. O odvolání proti rozhodnutí hlavního města Prahy o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. Odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.

§ 31

Přenesená působnost orgánů hlavního města Prahy

(1) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů.

(2) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahy řídí

1. a) při vydávání nařízení hlavního města Prahy zákony a jinými právními předpisy,
2. b) v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje a orgány obcí.

(4) Hlavní město Praha je povinno zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.

§ 32

(1) Orgány městské části vykonávají přenesenou působnost městské části v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem.

(2) Orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem nebo orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Při výkonu přenesené působnosti městské části se orgány městské části řídí zákony a jinými právními předpisy, jakož i usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům městské části ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem.

(4) Městská část je povinna zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.

§ 33

(1) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahy a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahy.

(2) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti městské části.