vyhlášené znění

ČÁST DRUHÁ

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ČÁST DRUHÁ

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení ČÁST TŘETÍ

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění ČÁST ČTVRTÁ

ČÁST PÁTÁ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu ČÁST PÁTÁ

Čl. VI

Odkaz Čl. VI

V § 26 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 37 zní:

  1. „j) Energetickému regulačnímu úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle právních předpisů upravujících podnikání v energetických odvětvích37).
  • 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.
    Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
  • ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o nouzových zásobách ropy ČÁST ŠESTÁ

    Čl. VII

    Odkaz Čl. VII

    Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 161/2013 Sb., se mění takto:

    1. 1. V § 1a se na konci textu písmene e) doplňují slova „tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů“.
    2. 2. V § 1a se na konci textu písmene f) doplňují slova „tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů“.
    3. 3. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:

      „(2) Skladovací zařízení, produktovody a ropovody jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu2).

    4. 2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
    1. 4. V § 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ochranné pásmo skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu zaniká jeho trvalým vyřazením z provozu nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Správa.“.
    2. 5. V § 3 odstavec 4 zní:

      „(4) V ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit produktovod, ropovod nebo skladovací zařízení nebo omezit nebo ohrozit jejich bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu.“.

    1. 6. V § 3 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 11, které včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 znějí:

      „(5) Provozovatel produktovodu nebo ropovodu udržuje v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

      (6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch produktovodu nebo ropovodu ve vzdálenosti do 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě lze pouze na základě souhlasu provozovatele produktovodu nebo ropovodu.

      (7) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob či životního prostředí, fyzická či právnická osoba provozující skladovací zařízení nebo produktovod nebo ropovod udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu. Souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

      (8) Provozovatel skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu má právo

      1. a) v souladu se zvláštním právním předpisem2) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech skladovací zařízení, produktovody nebo ropovody,
      2. b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním skladovacích zařízení, produktovodů nebo ropovodů; vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do obvodu dráhy a vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon činnosti provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu,
      3. c) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz skladovacích zařízení, produktovodů nebo ropovodů v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.

      (9) V případech uvedených v odstavcích 5 a 8 je provozovatel skladovacího zařízení nebo produktovodu nebo ropovodu povinen co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti a nahradit vzniklou škodu. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

      (10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu, podle odstavce 8 písm. b) a c) škoda nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti v důsledku výkonu práv podle odstavce 8 písm. a) až c), má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5).

      (11) Provozovatel skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 8 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.“.

      Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 12 až 16.

    1. 7. V § 3 odst. 15 se číslo „7“ nahrazuje číslem „14“.
    2. 8. V § 3a odst. 5 písm. a) se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“.
    3. 9. V § 3a odst. 5 písm. b) se slova „ukončil provozování podniku“ nahrazují slovy „ukončil provozování obchodního závodu“ a slova „ukončení provozování podniku“ se nahrazují slovy „ukončení provozování obchodního závodu“.
    4. 10. V § 5 odst. 1 se číslo „9“ nahrazuje číslem „16“.

    Čl. VIII

    Odkaz Čl. VIII

    Přechodná ustanovení

    1. 1. Na práva k cizím nemovitým věcem, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitým věcem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitým věcem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitým věcem vzniklo.
    2. 2. Kdo nabude vlastnické právo k nemovité věci, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitým věcem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.
    3. 3. Oprávnění k cizím nemovitým věcem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového provozovatele provozujícího příslušné skladovací zařízení, produktovod nebo ropovod nebo jejich části, na které se daná oprávnění vztahují.

    ČÁST SEDMÁ Změna zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv ČÁST SEDMÁ

    ČÁST OSMÁ Změna zákona o hospodaření energií ČÁST OSMÁ

    Čl. X

    Odkaz Čl. X

    Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., se mění takto:

    1. 1. V § 12a odst. 2 písm. f) a g) se slova „§ 94 odst. 2 písm. c), d) nebo e) energetického zákona“ nahrazují slovy „§ 13c odst. 2 písm. c), d) nebo e)“.
    2. 2. V § 12b odst. 4 se slova „Státní energetická inspekce7a)“ nahrazují slovy „Státní energetická inspekce“.

      Poznámka pod čarou č. 7a se zrušuje.

    1. 3. V § 13a odst. 1 se slova „upravuje zvláštní zákon2)“ nahrazují slovy „provádí Státní energetická inspekce“.
    2. 4. Za hlavu V se vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:

      „HLAVA VI STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE „HLAVA VI

      § 13b

      Odkaz § 13b

      (1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.

      (2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla

      1. a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,
      2. b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj,
      3. c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,
      4. d) v Ústí nad Labem s působností pro Ústecký kraj,
      5. e) v Liberci s působností pro Liberecký kraj,
      6. f) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,
      7. g) v Brně s působností pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina,
      8. h) v Olomouci s působností pro Olomoucký kraj,
      9. i) ve Zlíně s působností pro Zlínský kraj,
      10. j) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský kraj.

      (3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce.

      (4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.

      § 13c

      Odkaz § 13c

      (1) Státní energetická inspekce je oprávněna

      1. a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich odstranění,
      2. b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách,
      3. c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Programu splňují podmínky a účel poskytované dotace,
      4. d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení účinnosti užití energie,
      5. e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení účinnosti užití energie a o jejich finančních a správních rámcích,
      6. f) vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné k výkonu její činnosti.

      (2) Státní energetická inspekce zajišťuje dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Unie upravujícími požadavky na ekodesign a na energetické štítky. V této souvislosti je Státní energetická inspekce oprávněna

      1. a) vyžádat si od kontrolovaných osob veškeré informace potřebné k posouzení souladu výrobků spojených se spotřebou energie s požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky,
      2. b) převzít na náklad kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k posouzení, zda tyto výrobky splňují požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky,
      3. c) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky spojené se spotřebou energie plní požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky; provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky, hradí náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba,
      4. d) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě,
      5. e) nařídit omezení nebo zákaz uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuci výrobku spojeného se spotřebou energie do doby, než je odstraněn protiprávní stav,
      6. f) nařídit stažení nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou energie z trhu; současně může Státní energetická inspekce nařídit zničení výrobku spojeného se spotřebou energie nebo nařídit jeho znehodnocení,
      7. g) oznámit opatření přijatá podle písmen e) a f) neprodleně Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.

      (3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků spojených se spotřebou energie.

      (4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je seznámit s výsledky šetření.

      (5) Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.“.

      Dosavadní hlava VI se označuje jako hlava VII.

    ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o zaměstnanosti ČÁST DEVÁTÁ

    ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o střetu zájmů ČÁST DESÁTÁ

    ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění ČÁST JEDENÁCTÁ

    ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů ČÁST DVANÁCTÁ

    Čl. XIV

    Odkaz Čl. XIV

    Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009, zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 182/2014 Sb., se mění takto:

    1. 1. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 12 se za slovo „výrobou“ doplňují slova „a nabytí plynu operátorem trhu“.
    2. 2. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 2 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

      Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h).

    1. 3. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

      Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).