Vyhláška ministerstva dopravy o silničním přepravním řádu

§ 38

účinné od 1. 7. 1964Přepravní podmínky

účinné od 1. 7. 1964(1) Pro provádění přepravy nákladů platí s výjimkami uvedenými v odstavci 2 a 3 podmínky stanovené v oddílu prvním - obecné přepravní podmínky.

účinné od 1. 7. 1964(2) U určitých druhů přeprav se některé obecné přepravní podmínky stanovené v oddílu druhém nahrazují zvláštní úpravou - zvláštní přepravní podmínky.

účinné od 1. 7. 1964(3) Přepravci a dopravci nebo ústřední orgány jim nadřízené mohou vedle podmínek uvedených v odstavci 1 a 2 dohodnout další podmínky přepravy - dohodnuté přepravní podmínky; ve stanoveném rozsahu (§ 69) mohou být dohodnuty podmínky odchylné od obecných i zvláštních přepravních podmínek.

§ 39

účinné od 1. 7. 1964Druhy zásilek

účinné od 1. 7. 1964(1) Náklady se přepravují jako vozové nebo kusové zásilky anebo jako přikládky.

účinné od 1. 7. 1964(2) Za vozovou zásilku se považuje náklad přepravený jednomu odesilateli jednou jízdou vozidla, váží-li více než 2500 kg nebo bez zřetele k jeho váze,

1. účinné od 1. 7. 1964a) je-li jím využito užitečné zatížení nebo ložná plocha vozidla,
2. účinné od 1. 7. 1964b) koná-li se jeho přeprava zvláštní jízdou vozidla podle dohody s přepravcem nebo proto, že povaha nákladu, popřípadě provedení přepravy v požadované lhůtě toho vyžaduje,
3. účinné od 1. 7. 1964c) nakládá-li nebo vykládá-li se zásilka na dvou nebo více místech.

účinné od 1. 7. 1964O jednu jízdu vozidla jde i tehdy, jestliže dopravce z provozních důvodů přeložil náklad na jiné vozidlo.

účinné od 1. 7. 1964(3) Za přikládku se považuje zásilka přepravovaná společně s jinými zásilkami nebo při takové jízdě vozidla, která by se jinak musela vykonat bez nákladu; další podmínky pro přepravu nákladů jako přikládek stanoví tarif.

účinné od 1. 7. 1964(4) Zásilky, na něž se nevztahují ustanovení předchozích odstavců, se považují za kusové.

§ 40

účinné od 1. 7. 1964Objednávání přepravy

účinné od 1. 7. 1964(1) Odesílatel je povinen přepravu u dopravce objednat. Neobjednávají se přepravy,

1. účinné od 1. 7. 1964a) které podléhají povinnému hlášení krajskému dopravnímu středisku podle předpisů o vytěžování vozidel nákladní automobilové dopravy;
2. účinné od 1. 7. 1964b) které se provádějí pravidelně na podkladě zvláštní dohody (např. přepravy na rozvozních nebo svozních linkách provozovaných podle jízdního řádu, který obsahuje všechny potřebné údaje). Okolnost, že jde o přepravy, které není třeba již objednávat, musí být v rámcové dohodě uvedena;
3. účinné od 1. 7. 1964c) u nichž jsou ve schváleném měsíčním plánu uvedeny všechny údaje nutné k jejich provedení a u nichž bylo dohodnuto, že se jednotlivá přeprava u dopravce již neobjednává.

účinné od 1. 7. 1964(2) U přeprav z vyhrazeného zdroje objednává přepravu za odesílatele provozovatel zdroje, pokud v podmínkách vyhlášených pro vyhrazenou přepravu nebylo stanoveno jinak.

účinné od 1. 7. 1964(3) Objednávka přepravy musí být učiněna s výjimkou uvedenou v odst. 4 tak, aby mezi dnem převzetí objednávky dopravcem a dnem požadované přepravy uplynuly dva pracovní kalendářní dny.

účinné od 1. 7. 1964(4) Jde-li o přepravu zásilky došlé po železnici nebo odevzdávané železniční dopravě, objednací lhůta podle odst. 3 neplatí. Příjemce železniční zásilky je povinen, nejsou-li železniční stanice určení a druh přepravované zásilky zapojeny do systému soustředěné nakládky a vykládky, ihned po obdržení zprávy odesílatele o odeslání zásilky zjistit u stanice určení předpokládanou dobu přistavení železničního vozu k vykládce; o výsledku je povinen neprodleně vyrozumět dopravce. Stejně postupuje odesílatel železniční zásilky, jakmile zjistí u odesílací stanice předpokládanou dobu přistavení vozu k nakládce.

účinné od 1. 7. 1964Předchozí ustanovení platí obdobně pro zásilky došlé po vodě nebo odevzdávané vodní dopravě.

účinné od 1. 7. 1964(5) Z objednávek přepravy podle předchozího odstavce zajišťuje dopravce přednostně přepravy přepravců, kteří nemají vlastní vhodné dopravní prostředky.

účinné od 1. 7. 1964(6) Vyžaduje-li včasné provedení některých přeprav, u nichž není přesná doba nakládky zásilky předem známa, zejména přeprav zásilek, které mají být podány na železnici nebo převzaty od železnice, anebo které mají být podány v nočních hodinách nebo o nedělích a svátcích, zajištění připravenosti vozidla dopravce k použití podle dispozic odesílatele (pohotovost vozidla), je třeba pohotovost vozidla objednat nejpozději s přepravou.

účinné od 1. 7. 1964(7) Objednávku přepravy je možno učinit písemně, ústně, telegraficky, telefonicky nebo dálnopisně. Ústní telefonickou nebo telegrafickou objednávku je nutno na vyzvání dopravce písemně potvrdit. Nebyla-li objednávka učiněna písemně nebo dálnopisně nebo nebyla-li tímto způsobem dodatečně potvrzena, platí záznamy dopravce, pokud přepravce neprokáže opak.

účinné od 1. 7. 1964(8) Objednávka přepravy musí obsahovat veškeré údaje potřebné k provedení a k vyúčtování přepravy, zejména

1. účinné od 1. 7. 1964a) jméno, poštovní adresu, popřípadě číslo telefonu odesílatele;

   účinné od 1. 7. 1964je-li odesílatelem socialistická organizace, její přesný a úplný název a číslo účtu, název a sídlo peněžního ústavu;

1. účinné od 1. 7. 1964b) přesnou polohu místa nakládky, přístupové cesty k němu, nakládací mechanismy a počet nakládačů odesílatele; odevzdává-li zásilku k přepravě za odesílatele jiná organizace nebo osoba, ještě její název (jméno) a adresu, popřípadě telefon;
2. účinné od 1. 7. 1964c) přesnou polohu místa vykládky, přístupovou cestu k němu, vykládací mechanismy a počet vykládačů na místě vykládky, název (jméno) a adresu příjemce, popř. jeho telefon; objednává-li přepravu provozovatel vyhrazeného zdroje, není povinen zajišťovat u odběratelů údaje o vykládacích mechanismech a o počtu vykladačů. Jde-li o snadno zkazitelnou zásilku, musí objednávka obsahovat dispozice pro případ odmítnutí jejího převzetí příjemcem;
3. účinné od 1. 7. 1964d) popis zásilky, tj. obvyklé pojmenování jejího obsahu a obalu, popřípadě její označení podle technických norem, ceníků, závazných seznamů výrobků, katalogu atp., popřípadě možnost mechanické nakládky a vykládky. V objednávce je nutno uvést vyžaduje-li zásilka, aby s ní bylo během nakládky, přepravy a vykládky zacházeno zvláštním způsobem (např. musí-li být ukládána v určité poloze) nebo aby byla chráněna přistavením krytého vozidla nebo vhodným vybavením vozidla;
4. účinné od 1. 7. 1964e) počet kusů zásilky, váhu jednotlivých kusů těžších než 60 kg a jejich počet, celkovou váhu zásilky a při zásilce neskladné nebo delší než 6 m ještě rozměry jednotlivých kusů;
5. účinné od 1. 7. 1964f) zvláštní kulturní nebo uměleckou hodnotu zásilky nebo její obecnou cenu, je-li vyšší než 5000 Kčs;
6. účinné od 1. 7. 1964g) návrh doby provedení přepravy (doby nakládky, dodací lhůty, doby vykládky), popřípadě i žádanou dopravní cestu;
7. účinné od 1. 7. 1964h) druh a rozsah poškození zásilky, je-li podávána k přepravě již poškozená (např. zasílaná do opravy).

účinné od 1. 7. 1964(9) Dopravce je povinen písemně potvrdit doručení objednávky jen tehdy, byla-li mu objednatelem předložena řádně vyplněná potvrzenka o doručení objednávky nebo druhopis objednávky.

účinné od 1. 7. 1964(10) Ten, kdo objednává přepravu jménem odesílatele, se považuje za jeho zástupce oprávněného též ke všem jednáním, která se týkají sjednání podrobných podmínek přepravní smlouvy a změny nebo zrušení přepravní smlouvy.

účinné od 1. 7. 1964(11) Nemůže-li dopravce objednávku přijmout, je povinen objednatele o tom neprodleně vyrozumět.

§ 41

účinné od 1. 7. 1964Vznik a obsah přepravní smlouvy

účinné od 1. 7. 1964(1) Přepravní smlouva vzniká mezi odesílatelem a dopravcem

1. účinné od 1. 7. 1964a) přijetím objednávky
2. účinné od 1. 7. 1964b) u přepravy ohlášené dopravnímu středisku podle předpisů o řízení nákladní automobilové dopravy převzetím transportního průkazu střediska dopravcem, výjimečně přijetím jiným způsobem vydaného příkazu střediska k provedení přepravy;
3. účinné od 1. 7. 1964c) jde-li o přepravu, kterou není třeba již objednávat (§ 40 odst. 1, písm. b) a c), započetím přepravy;
4. účinné od 1. 7. 1964d) pokud nevznikla podle bodů a) až c), převzetím zásilky k přepravě.

účinné od 1. 7. 1964(2) Objednávka je přijata,

1. účinné od 1. 7. 1964a) dojde-li k ústní nebo telefonické dohodě dopravce a odesílatele o rozsahu, době, popřípadě i způsobu provedení požadované přepravy, nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) okamžikem, kdy písemné, telegrafické nebo dálnopisné potvrzení dopravce o jejím přijetí došlo objednateli; žádá-li odesílatel takové potvrzení, je dopravce povinen vyhovět;
3. účinné od 1. 7. 1964c) započetím objednané přepravy dopravcem, pokud nebyla objednávka přijata podle předchozích bodů.

účinné od 1. 7. 1964(3) Vyhoví-li dopravce návrhu příjemce zásilky na její další přepravu jinému příjemci, vzniká nová přepravní smlouva.

účinné od 1. 7. 1964(4) Přepravní smlouvou se dopravce zavazuje odesílateli, že provede přepravu za dohodnutých podmínek a za podmínek stanovených tímto řádem. Odesílatel se zavazuje dopravci, že splní sjednané a přepravním řádem stanovené podmínky a že zaplatí přepravné.

§ 42

účinné od 1. 7. 1964Změna přepravní smlouvy

účinné od 1. 7. 1964(1) Dokud nebyla zásilka vydána, může odesílatel, a je-li odesílatelem socialistická organizace, též její nadřízený orgán navrhnout změnu přepravní smlouvy, zejména vrácení zásilky odesílateli, její vydání jinému příjemci nebo témuž příjemci na jiné místo vykládky.

účinné od 1. 7. 1964(2) Příjemce zásilky může navrhnout, aby mu byla vydána na jiném místě vykládky.

účinné od 1. 7. 1964(3) O návrhu změny přepravní smlouvy platí obdobně ustanovení § 40 odst. 7; o přijetí návrhu platí obdobně § 41 odst. 1 písm. a). Přepravné a ostatní náklady spojené s provedením změny přepravní smlouvy podle odst. 1 hradí odesílatel, podle odst. 2 příjemce.

účinné od 1. 7. 1964(4) Pokud to provozní poměry dopravce dovolují, je dopravce povinen návrhu vyhovět. Je-li změnou přepravní smlouvy znemožněno splnění příkazu dopravního střediska, je třeba k provedení navrhované změny souhlasu dopravního střediska.

§ 43

účinné od 1. 7. 1964Přepravní listina

účinné od 1. 7. 1964(1) Přepravní listina jako přepravní doklad o zásilce doprovází zásilku až do jejího vydání, popřípadě likvidace. Přepravní listinu je povinen řádně vyplněnou odevzdat dopravci odesílatel. Přepravní listina se odevzdává dopravci zároveň se zásilkou, pokud pro některé druhy přeprav nebude stanovena (§ 4) jiná úprava.

účinné od 1. 7. 1964(2) Přepravní listina musí obsahovat nejméně tyto údaje:

1. účinné od 1. 7. 1964a) název (jméno) odesílatele a příjemce,
2. účinné od 1. 7. 1964b) obvyklé pojmenování obsahu zásilky a jejího obalu,
3. účinné od 1. 7. 1964c) počet kusů,
4. účinné od 1. 7. 1964d) celkovou váhu zásilky,
5. účinné od 1. 7. 1964e) místo nakládky a místo vykládky,
6. účinné od 1. 7. 1964f) datum a potvrzení převzetí zásilky dopravcem a příjemcem.

účinné od 1. 7. 1964(3) Přepravní listinou v silniční nákladní dopravě je

1. účinné od 1. 7. 1964a) přepravní list vyplněný a odevzdaný odesílatelem nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) dodací list, pokud vyhovuje podrobnějším přepravním podmínkám.

účinné od 1. 7. 1964(4) Nakládá-li se nebo vykládá-li se zásilka na více místech, je odesílatel povinen odevzdat pro každou část zásilky samostatnou přepravní listinu. Pro opakované přepravy z téhož místa nakládky na stejné místo vykládky a pro jiné přepravy pro téhož odesílatele opakující se za zásadně stejných podmínek, jakož i pro přepravy uvnitř závodů a obvodů stavenišť může odesílatel s dopravcem dohodnout použití jediné přepravní listiny pro celou směnu vozidla; předpokladem dohody je, že odesílatel zajistí vhodným způsobem kontrolu jednotlivých přeprav. Pro některé druhy přeprav mohou být údaje přepravní listiny zjednodušeny (§ 4).

účinné od 1. 7. 1964(5) Vzor přepravního listu stanoví ministerstvo dopravy; může zavést i více druhů přepravních listů a stanovit podrobnější podmínky pro jejich používání. Přepravní list je volně prodejný tiskopis; jeho vydání zajišťuje ministerstvo dopravy.

účinné od 1. 7. 1964(6) Do přepravní listiny se zapisují, pokud nebyl vyhotoven samostatný zápis podle § 71, další přepravním řádem předepsané nebo povolené záznamy. Zápisy v přepravní listině musí být provedeny průpisem a musí být na všech listech přepravní listiny dobře čitelné.

§ 44

účinné od 1. 7. 1964Odpovědnost za zápisy v přepravní listině

účinné od 1. 7. 1964Dopravci a přepravci odpovídají za správnost a úplnost zápisů, které jsou povinni do přepravní listiny zapsat; za nesprávné a neúplné zápisy přepravce, které měly nebo mohly mít za následek zkrácení na přepravném, může dopravce počítat přirážku ve výši stanovené tarifem.

§ 45

účinné od 1. 7. 1964Věci vyloučené z přepravy a věci, jejichž přeprava je dovolena za zvláštních podmínek

účinné od 1. 7. 1964(1) Z přepravy jsou vyloučeny

1. účinné od 1. 7. 1964a) věci, jejichž přeprava je zakázána všeobecnými právními předpisy nebo opatřeními orgánů státní správy,
2. účinné od 1. 7. 1964b) nebezpečné věci v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy (§ 76),
3. účinné od 1. 7. 1964c) předměty, které se svými rozměry, vahou nebo úpravou anebo se zřetelem k únosnosti, rozměrů a stavu pozemních komunikací, jichž má být při přepravě použito, nehodí k přepravě silničním vozidlem.

účinné od 1. 7. 1964(2) Při přepravě nebezpečných věcí povolené podle zvláštních předpisů odpovídá přepravce za vhodnost použitých přepravních pomůcek (vycpávek, úložného materiálu apod.), za správné pojmenování látek a předmětů, za jakost jejich vnitřního a vnějšího balení, za dodržení největší dovolené váhy nebo množství, za správnost nápisů, značek a nálepek na jednotlivých kusech zásilky, za správnost předepsaných osvědčení a za připojení potřebných průvodních listin.

účinné od 1. 7. 1964(3) Byla-li podána k přepravě zásilka vyloučená z přepravy nebo jejíž přeprava je povolena za zvláštních podmínek, aniž byla tato povaha zásilky dopravci oznámena, nebo byla-li převzata taková zásilka k přepravě na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů, je odesílatel povinen zaplatit pokutu ve výši Kčs 100 za kusovou zásilku a Kčs 200 za vozovou zásilku.

§ 46

účinné od 1. 7. 1964Obal a označení zásilky

účinné od 1. 7. 1964(1) Zásilku (její část), která podle své povahy vyžaduje, aby byla za přepravy chráněna obalem před ztrátou nebo poškozením, je odesílatel povinen podat k přepravě v řádném obalu, odpovídajícím podmínkám v silniční přepravě.

účinné od 1. 7. 1964(2) Odesílatel je povinen zabalit řádně zásilku též tehdy, je-li nebezpečí, že by bez obalu mohla za přepravy způsobit pro své vlastnosti škodu osobám nebo na jiných zásilkách a na dopravním prostředku, popř. na jiných zařízeních dopravce. Dopravce nepřezkušuje, zda zásilka svou povahou vyžaduje obal, popřípadě zda použitý obal je řádný. Odesílatel odpovídá za škody, které vznikly vadným nebo nedostatečným obalem za přepravy.

účinné od 1. 7. 1964(3) Odesílatel je povinen zajistit, aby obaly zásilky (jednotlivých kusů zásilky) svými rozměry, konstrukcí a pevností umožňovaly použití nové techniky v přepravě.

účinné od 1. 7. 1964(4) Odesílatel je povinen označit zásilku nebo její jednotlivé kusy, jestliže to předpisuje tento řád nebo je to žádoucí pro usnadnění manipulace se zásilkou nebo pro odstranění nebezpečí její záměny. O označování zásilek obsahujících nebezpečné věci platí zvláštní předpisy.

účinné od 1. 7. 1964(5) Pokud povaha zásilky vyžaduje, aby s ní bylo během nakládky, přepravy a vykládky určitým způsobem zacházeno nebo aby byla ukládána v určité poloze, je odesílatel povinen označit každý kus manipulační značkou pro označování přepravních obalů podle československých státních norem.

účinné od 1. 7. 1964(6) Kusovou zásilku je odesílatel povinen označit také názvem (jménem) a adresou příjemce.

účinné od 1. 7. 1964(7) Zjistí-li dopravce při převzetí zásilky, že zásilka nevyhovuje předchozím podmínkám, přepravu odmítne; pokud osoba nebo organizace odevzdávající zásilku k přepravě potvrdí zjištěnou závadu v přepravní listině, může dopravce zásilku převzít.

§ 47

účinné od 1. 7. 1964Přezkoumání zásilky

účinné od 1. 7. 1964(1) Dopravce je oprávněn kdykoli přezkoumat, odpovídá-li zásilka zápisům přepravce v přepravní listině. Přezkoumání zásilky na místě nakládky nebo vykládky se provede v přítomnosti osob odevzdávajících nebo přejímajících zásilku; přezkoumání během přepravy se provede v přítomnosti nejméně jedné osoby, která není pracovníkem dopravce.

účinné od 1. 7. 1964(2) Zjistí-li dopravce ještě před vyjetím vozidla z místa nakládky, že k přepravě byla přijata zásilka vyloučená z přepravy, je povinen ji vrátit odesílateli a odesílatel je povinen ji převzít zpět. Zjistí-li dopravce uvedenou závadu až během přepravy, jízdu přeruší a vyžádá si nejkratší cestou návrh odesílatele. Jde-li o věci výbuchem nebezpečné nebo samozápalné, vyrozumí zároveň nejbližší složku Veřejné bezpečnosti; opatření podle § 59 odst. 3 a § 60 může v tomto případě provést dopravce jen s jejím souhlasem.

účinné od 1. 7. 1964(3) Zjistí-li se při přezkoumání zásilky taková závada, že by její přepravou mohla být způsobena škoda na vozidle nebo na spolupřepravované zásilce, je dopravce oprávněn odmítnout přijetí zásilky k přepravě, a byla-li závada zjištěna až během přepravy, jízdu přerušit. Při přerušení jízdy postupuje dopravce jako při ostatních překážkách při přepravě (§ 59).

účinné od 1. 7. 1964(4) Skládá-li se zásilka z velkého počtu drobných kusů, je dopravce povinen zjišťovat jejich počet, jen bylo-li tak s odesílatelem dohodnuto.

účinné od 1. 7. 1964(5) Výsledek přezkoumání zásilky je dopravce povinen zaznamenat v přepravní listině nebo vyhotovit zápis (§ 71).

§ 48

účinné od 1. 7. 1964Váha zásilky

účinné od 1. 7. 1964(1) Váhou zásilky se rozumí váha nákladu i s obsahem (včetně palety, přepravní skříně, kontejneru apod.) a s nakládacími a přepravními pomůckami odesílatele převzatými zároveň se zásilkou.

účinné od 1. 7. 1964(2) Váhu zásilky je povinen zjistit a do přepravní listiny zapsat odesílatel nejpozději při podání zásilky k přepravě. Dopravce je povinen umožnit zjištění váhy zásilky jejím vážením, bylo-li to při sjednání přepravní smlouvy dohodnuto. Nebylo-li vážení dohodnuto, je dopravce povinen umožnit zjištění váhy jejím vážením, je-li v místě vyhovující silniční váha; v ostatních případech, jen není-li tím narušen provoz dopravce.

účinné od 1. 7. 1964(3) Dopravce je oprávněn kdykoli přezkoušet váhu zásilky, zejména má-li pochybnosti o správnosti údaje odesílatele; váhu zjišťuje

1. účinné od 1. 7. 1964a) vážením nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) výpočtem, je-li množství nákladu udáno počtem jednotlivých shodných kusů nebo počtem měrných jednotek a váha jednoho kusu nebo měrné jednotky je známa, popř. byla zjištěna vážením;
3. účinné od 1. 7. 1964c) nelze-li váhu zjistit podle a) nebo b), přepočtem podle měrných vah stanovených tarifem.

účinné od 1. 7. 1964(4) Způsob přezkoušení váhy a výsledek přezkoušení zaznamená dopravce ve všech dílech přepravní listiny, které jsou při přezkušování k dispozici.

účinné od 1. 7. 1964(5) Odesílatel hradí náhrady za výkony spojené se zjišťováním váhy zásilky,

1. účinné od 1. 7. 1964a) jestliže o zjištění váhy dopravce požádal, nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) liší-li se váha zjištěná dopravcem o více než 5 % od váhy jím udané. Jestliže o zjištění váhy požádal příjemce, je také povinen hradit náklady spojené s vážením zásilky. Výši náhrad za výkony spojené s vážením zásilky stanoví atrif.

§ 49

účinné od 1. 7. 1964Vozidla použitá k přepravě

účinné od 1. 7. 1964Dopravce je povinen ve sjednané lhůtě přistavit vozidlo toho druhu a tak vybavené, jak bylo při sjednání přepravy dohodnuto. Vozidlo musí být ve stavu vyhovujícím pro přepravu a s ložným prostorem řádně očištěným. Vyžaduje-li to povaha nákladu podle objednávky, musí být vozidlo opatřeno plachtou.

§ 50

účinné od 1. 7. 1964Doba podeje a odběru zásilek

účinné od 1. 7. 1964(1) Přepravci jsou povinni podávat zásilky k přepravě a odebírat zásilky od dopravce od 6. do 22. hod., a to i o nedělích a svátcích.

účinné od 1. 7. 1964(2) O zamýšleném převzetí zásilky k přepravě nebo o jejím výdání v neděli nebo ve svátek anebo v době mezi 16. až 22. hodinou je dopravce povinen přepravci podat předem zprávu. Stejnou povinnost má dopravce, jestliže se na příkaz národního výboru provádí podej a odběr zásilek v nočních hodinách. Zpráva musí být podána přepravci v jeho pracovní době. Odesílatel je povinen umožnit dopravci vyrozumění příjemce vlastními spojovacími prostředky. Dopravce může podat zprávu i prostřednictvím jiného účastníka telefonního spojení, např. prostřednictvím národního výboru nebo některé socialistické organizace, umožní-li se tím rychlejší vyrozumění přepravce.

§ 51

účinné od 1. 7. 1964Nakládání a vykládání zásilky

účinné od 1. 7. 1964(1) Je-li odesílatelem občan, má právo, aby mu naložení zásilky obstaral dopravce; jestliže váha nákladu nebo jednotlivých kusů přesahuje váhu udanou v objednávce, je odesílatel a příjemce povinen, poskytnout, popř. zajistit přiměřenou pomoc při nakládání, vykládání a zajišťování nákladu na vozidle, váží-li náklad více než 1000 kg nebo jednotlivý kus více než 60 kg anebo jde o zvlášť rozměrnou věc. Odevzdá-li zásilku k přepravě za občana nebo přijímá-li zásilku za občana socialistická organizace, je povinna, má-li na místě nakládky nebo vykládky mechanizační prostředky pro nakládku (vykládku), tyto prostředky podle jejich povahy sama použít při nakládce (vykládce) nebo je dát k dispozici dopravci.

účinné od 1. 7. 1964(2) Je-li odesílatelem nebo příjemcem socialistická organizace, zajišťuje naložení a vyložení nákladu

1. účinné od 1. 7. 1964a) organizace určená podmínkami stanovenými pro provádění určitého přepravního systému nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) organizace určená schváleným měsíčním přepravním plánem a nebo
3. účinné od 1. 7. 1964c) organizace určená dohodnutými podmínkami pro opakované přepravy.

účinné od 1. 7. 1964Není-li naložení nebo vyložení nákladu zajištěno podle bodu a) až c), provede je dopravce, má-li k tomu potřebná provozní zařízení a pracovní síly, jinak zajistí nakládání odesílatel a vykládání příjemce, pokud dopravce s přepravcem nedohodl něco jiného. Ustanovení odst. 1 o poskytnutí přiměřené pomoci odesílatelem a příjemcem dopravci platí obdobně.

účinné od 1. 7. 1964(3) Při přepravě nábytku a jiného zařízení bytů, kanceláří apod. speciálními stěhovacími vozidly zajišťuje nakládání a vykládání, nebylo-li jinak dohodnuto, dopravce.

účinné od 1. 7. 1964(4) Nakládání zásilky dopravcem zahrnuje v sobě úkony spojené s přemístěním zásilky ze vzdálenosti nejvýše 5 m od vozidla a s jejím uložením na vozidle; vykládání dopravcem zahrnuje úkony spojené se složením zásilky z vozidla a s jejím uložením do vzdálenosti nejvýše 5 m od vozidla. Přemísťování zásilky na větší nebo z větší vzdálenosti od vozidla, zejména její vynášení do poschodí, ukládání do skladu apod., musí být s dopravcem zvlášť sjednáno.

účinné od 1. 7. 1964(5) Odesílatel je povinen učinit včas všechna opatření nutná k plynulé nakládce a k ochraně zásilky před poškozením, např. dodáním dostatečně pružící dřevité vlny, jde-li o přepravu křehkého zboží apod. Pokud odesílatel neuvedl v objednávce přepravy všechny zvláštnosti zásilky a ty nejsou patrny ani z jejího označení podle § 46, je povinen na ně upozornit nejpozději před započetím nakládky.

účinné od 1. 7. 1964(6) Nakládá-li zásilku odesílatel, je povinen ji naložit podle pokynů dopravce. Dopravce je odpovědný za to, že zásilka je uložena na vozidle tak, aby neohrozila bezpečnost a plynulost silničního provozu. Nedbá-li odesílatel pokynů dopravce a dojde proto k závadě v naložení, zejména k přetížení vozidla, je dopravce oprávněn žádat složení nákladu nebo jeho části anebo jeho úpravu na vozidle. Není-li mu vyhověno může odmítnout provedení přepravy, popř. obstarat řádné složení a uložení nákladu na účet a nebezpečí odesílatele.

účinné od 1. 7. 1964(7) Všechny osoby a organizace na přepravě zúčastněné jsou povinny přispět k urychlení nakládky (vykládky) plným využitím vlastní mechanizace nebo vytvořením podmínek pro použití mechanizačních prostředků druhé organizace a včasnou připraveností zásilky k nakládce, popř. zajištěním přítomnosti odpovědného pracovníka na místě nakládky (vykládky). Pokud zajišťují naložení a vyložení nákladu přepravci, jsou povinni tyto práce organizovat tak, aby nakládací a vykládací doba byla co nejkratší.

účinné od 1. 7. 1964(8) Tarif stanoví, kdy a za jakých podmínek bude přepravce a dopravce postižen za nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 7. Může též stanovit způsob zvýhodnění přepravce, je-li zásilka naložena (vyložena) v kratší době, než je stanovena nakládací (vykládací) lhůta. Tarif stanoví též výši náhrady za naložení (vyložení) a za další sjednané úkony se zásilkou, pokud je provede dopravce.

účinné od 1. 7. 1964(9) Zajišťuje-li nakládání a vykládání přepravce, je povinen dbát, aby nedošlo k poškození vozidla a jiných zařízení dopravce. Zejména není dovoleno spouštět těžší náklady z větší výše do vozidla.

účinné od 1. 7. 1964(10) Dojde-li ke značnějšímu znečištění ložného prostoru vozidla při nakládce (vykládce) nebo přepravovaným nákladem, je přepravce povinen zajistit po vyložení zásilky a při opakujících se přepravách při ukončení poslední vykládky na vlastní útraty jeho vyčištění. Nesplní-li přepravce tuto povinnost, zajistí vyčištění vozidla na jeho náklad dopravce.

účinné od 1. 7. 1964(11) Je-li nutné provést dezinfekci vozidla, zajišťuje ji dopravce. Náklady s dezinfekcí spojené hradí přepravce, jehož zásilka způsobila nutnost dezinfekce, popř. přepravce, pro jehož náklad je dezinfekce vozidla předepsána zvláštními předpisy.

§ 52

účinné od 1. 7. 1964Doprovod zásilek

účinné od 1. 7. 1964(1) Vyžaduje-li to zvláštní povaha přepravy nebo přepravované zásilky (živá zvířata apod.), je odesílatel povinen přidělit k zásilce průvodce; jinak může dopravce provedení přepravy odmítnout.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jeden průvodce může doprovázet, bylo-li tak dohodnuto i více současně přepravovaných zásilek, a to i když jsou přepravovány v několika vozidlech.

účinné od 1. 7. 1964(3) Jméno průvodce zapíše odesílatel do přepravní listiny; na požádání dopravce musí průvodce prokázat svoji totožnost občanským průkazem.

účinné od 1. 7. 1964(4) Průvodce je povinen doprovázenou zásilku řádně opatrovat, a to i z hlediska její úplnosti.

účinné od 1. 7. 1964(5) Za průvodce nákladu se nepovažují osoby, určené odesílatelem toliko k nakládání nebo vykládání. Za průvodce nákladu se také nepovažuje odesílatel a jeho rodinní příslušníci přepravovaní při stěhování bytových svršků.

účinné od 1. 7. 1964(6) Kdy a jakou náhradu může počítat dopravce za přepravu průvodců, nakládačů a osob přepravovaných při stěhování bytových svršků, stanoví tarif.

účinné od 1. 7. 1964(7) Řidič je oprávněn vyloučit z přepravy osobu přepravovanou podle předchozích odstavců, jestliže ohrožuje bezpečnost vlastní, ostatních přepravovaných osob nebo nákladu, popř. vozidla.

§ 53

účinné od 1. 7. 1964Zvláštní povinnosti přepravce

účinné od 1. 7. 1964(1) Přepravce je povinen, zejména u opakujících se přeprav ze stejného místa nakládky nebo na stejné místo vykládky, zajistit podmínky pro bezpečnost práce a pro hospodárné využití silničních vozidel včetně přívěsů a návěsů. Zejména je povinen zajistit, aby nakládací a vykládací místa a zařízení byla udržována ve stavu, který umožňuje rychlou a bezpečnou nakládku a vykládku zásilek, zajistit dostatečné zpevnění všech ploch používaných k jízdě vozidel včetně neveřejných příjezdních cest a jejich udržování v bezpečně sjízdném stavu, jakož i dostatečné osvětlení pracovišť. Na stálých pracovištích s velkým rozsahem ložných operací jsou přepravci povinni zřídit nakládkové a vykládkové rampy a pro hospodárné nakládání a vykládání zajistit používání mechanizačních zařízení, jako jsou pásové dopravníky, drapáky, mechanické lopaty, vysavače, jeřáby, kladkostroje, vysokozdvižné vozíky apod. Dopravce, který požaduje splnění uvedených povinností, je na výzvu přepravce povinen se vyjádřit k zamýšlené úpravě.

účinné od 1. 7. 1964(2) Na odlehlých pracovištích, u nichž bylo v zájmu odstranění nebo omezení přístavných a odstavných jízd dohodnuto přechodné ponechání vozidel na pracovišti, jsou přepravci povinni zajistit v rozsahu jako pro vlastní zaměstnance přiměřené ubytování a stravování provozních zaměstnanců dopravce. V těchto případech přepravce zajišťuje ještě podmínky pro provoz vozidel dopravce, zejména parkování a střežení, pro provádění údržby vozidel, a jejich zbrojení.

účinné od 1. 7. 1964(3) Jde-li o opakované přepravy stejné povahy, je odesílatel povinen pokud nedohodl s dopravcem něco jiného, opatřit si včas a v dostatečném množství pomůcky nutné k urychlenému provedení nakládky a vykládky, k hospodárnému využití vozidla a k zabezpečení nákladu před ztrátou nebo poškozením během přepravy. K nakládacím a přepravním pomůckám patří zejména pomůcky k naložení nákladů do několika vrstev, dále stojany, podložky, upevňovací konstrukce, rohože, zahrážky apod.

účinné od 1. 7. 1964(4) Neučiní-li přepravce přes opětovnou výzvu dopravce opatření podle předchozích odstavců, je dopravce povinen to oznámit neprodleně příslušnému okresnímu národnímu výboru, který rozhodne o zajištění uvedených povinností.

účinné od 1. 7. 1964(5) Pokud je třeba k provedení určité přepravy zvláštního povolení, zajišťuje obstarání takového povolení, nebylo-li dohodnuto jinak, přepravce.

účinné od 1. 7. 1964(6) Náklad uložený na paletě musí tvořit s paletou, pokud nestanoví zvláštní předpisy něco jiného, jeden manipulační celek, zajišťující neporušenost zboží za přepravy. Prázdné ohradové palety (boxpalety) musí být podány k přepravě složené.

§ 54

účinné od 1. 7. 1964Dopravní cesta

účinné od 1. 7. 1964(1) Dopravce je povinen, nebyla-li s odesílatelem dopravní cesta dohodnuta, provést přepravu po nejkratší cestě, jejíž použití je hospodárné se zřetelem k povaze nákladu a druhu použitého vozidla. Vznikne-li na této dopravní cestě překážka, která brání jejímu použití, je dopravce při volbě náhradní dopravní cesty povinen dodržet podmínky předchozí věty. Toto ustanovení platí přiměřeně i pro jízdy bez nákladu.

účinné od 1. 7. 1964(2) Splní-li dopravce podmínky stanovené v odst. 1, má nárok na dovozné za vzdálenost odpovídající skutečně použité dopravní cestě.

účinné od 1. 7. 1964(3) Nepoužije-li dopravce dopravní cesty uvedené v odst. 1, ač tak mohl učinit bez ohrožení bezpečnosti provozních zaměstnanců, vozidla nebo přepravované zásilky, smí požadovat dovozné jen za vzdálenost odpovídající dopravní cestě podle odst. 1.

účinné od 1. 7. 1964(4) Délka dopravní cesty se určí podle kilometrovníku vydaného nebo schváleného ministerstvem dopravy. Nelze-li podle tohoto kilometrovníku určit délku dopravní cesty nebo její části, určí se

1. účinné od 1. 7. 1964a) podle údajů o silničních vzdálenostech v mapách nebo v kilometrovnících schválených národními výbory. Není-li možno určit délku dopravní cesty tímto způsobem, zjistí se
2. účinné od 1. 7. 1964b) podle směrových tabulí umístěných na pozemních komunikacích, a není-li možno použít ani tento způsob,
3. účinné od 1. 7. 1964c) podle údajů tachografu popř. tachometru nebo
4. účinné od 1. 7. 1964d) jiným vhodným způsobem.

účinné od 1. 7. 1964(5) Při přepravách opakovaných za zásadně stejných podmínek jsou dopravci a odesílatelé povinni předem dohodnout délku dopravní cesty; změní-li se dohodnutá délka dopravní cesty, jsou povinni neprodleně provést změnu dohody.

účinné od 1. 7. 1964(6) Pro určení délky dopravní cesty při přepravě kusových zásilek může tarif stanovit odchylné úpravy.

§ 55

účinné od 1. 7. 1964Zdržení vozidla

účinné od 1. 7. 1964(1) Za zdržení vozidla, které bylo předem dohodnuto nebo které vzniklo během plnění přepravní smlouvy z příčin na straně přepravce, je odesílatel povinen poskytnout dopravci stanovenou tarifní náhradu.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jestliže bylo vozidlo přistaveno před sjednanou dobou a přepravce nezapočal s nakládkou vozidla, nepřísluší dopravci náhrada za zdržení od okamžiku příjezdu vozidla do sjednané doby přistavení.

účinné od 1. 7. 1964(3) Vznikne-li při přepravě vyhrazeného nákladu zdržení vozidla na místě nakládky z příčin na straně dodavatele vyhrazeného nákladu, hradí dodavatel dopravci náhradu za čekání.

účinné od 1. 7. 1964(4) O délce a příčině zdržení vozidla, které nebylo předem dohodnuto nebo které bylo proti dohodě překročeno, sepíše dopravce na místě zápis (§ 71).

§ 56

účinné od 1. 7. 1964Celní a jiné řízení

účinné od 1. 7. 1964(1) Podléhá-li zásilka v době od jejího převzetí dopravcem do jejího vydání řízení podle zvláštních předpisů, zejména předpisů celních, veterinárních, rostlinolékařských a zdravotně bezpečnostních je odesílatel povinen podle povahy řízení provést sám veškerá nutná opatření nebo požádat dopravce o jejich provedení. V tom případě je odesílatel povinen odevzdat dopravci včas listiny a doklady, které jsou pro řízení nutné. Dopravce není povinen zkoumat, jsou-li listiny odevzdané ke splnění zvláštních předpisů úplné a správné. Odesílatel odpovídá dopravci za škodu, která vznikne proto, že listina chybí, je neúplná nebo nesprávná. Dopravce odpovídá za škodu vzniklou nepoužitím nebo nesprávným použitím jemu svěřených listin.

účinné od 1. 7. 1964(2) Dopravce je povinen na vyzvání orgánů státní správy vykonávajících řízení podle odst. 1 provést veškerá nutná opatření týkající se přepravované zásilky, i když o to nebyl odesílatelem požádán.

účinné od 1. 7. 1964(3) Náhradu za úkony dopravce podle předchozích odstavců stanoví tarif.

§ 57

účinné od 1. 7. 1964Dodací lhůty

účinné od 1. 7. 1964(1) Dopravce je povinen vydat zásilku příjemci ve lhůtě, která byla ujednána, a nebyla-li ujednána, v těchto lhůtách:

1. účinné od 1. 7. 1964a) při přepravě do vzdálenosti 150 km - 12 hodin,
2. účinné od 1. 7. 1964b) při přepravě na vzdálenost do 300 km - 24 hodin,
3. účinné od 1. 7. 1964c) při přepravě na vzdálenost přes 300 km - 48 hodin.

účinné od 1. 7. 1964(2) Pro přepravu zásilek v rámci určitého přepravního systému a zásilek manipulovaných přes překladiště dopravce platí uvedené dodací lhůty jen tehdy, nebyly-li pro tyto přepravy vyhlášeny dodací lhůty jiné.

účinné od 1. 7. 1964(3) Vzdálenost pro zjištění délky dodací lhůty se rovná přepravní vzdálenosti z místa nakládky na místo vykládky vypočtené podle § 54.

účinné od 1. 7. 1964(4) dodací lhůta počíná

1. účinné od 1. 7. 1964a) uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém byla zásilka přijata k přepravě nebo měla být podle sjednaných podmínek přijata k přepravě, pokud byla bez předchozí dohody s odesílatelem přijata k přepravě až po tomto dni;
2. účinné od 1. 7. 1964b) u zásilek podléhajících rychlé zkáze (§ 64) okamžikem odjezdu vozidla se zásilkou z místa nakládky;
3. účinné od 1. 7. 1964c) při uzavření nové přepravní smlouvy podle § 41 odst. 2 a při změně přepravní smlouvy podle § 42 okamžikem uzavření dohody.

účinné od 1. 7. 1964(5) Dodací lhůta neplyne po dobu zdržení přepravy

1. účinné od 1. 7. 1964a) pro překážky při plnění přepravní smlouvy, které nebyly vyvolány z příčin na straně dopravce,
2. účinné od 1. 7. 1964b) způsobeného přezkoumáním obsahu a stavu zásilky dopravcem, jestliže výsledek přezkoumání a opatření dopravce odpovídají ustanovení § 47,
3. účinné od 1. 7. 1964c) vyvolaného z příčin na straně přepravce nebo nutného k provedení zvláštních úkonů se zásilkou (např. krmení, napájení a ošetřování přepravovaných zvířat),
4. účinné od 1. 7. 1964d) pro celní nebo jiné řízení podle zvláštních předpisů a pro taková opatření orgánů státní správy, která nesouvisí s nedostatky provozu dopravce.

účinné od 1. 7. 1964(6) Dodací lhůta je zachována, jestliže před jejím uplynutím byla zásilka přepravena na sjednané místo vykládky a učiněn pokus o její vydání.

účinné od 1. 7. 1964(7) Za překročení sjednané nebo stanovené dodací lhůty je dopravce povinen zaplatit příjemci pokutu ve výši jedné desetiny dovozného za každých započatých dvacet čtyři hodin, o které byla dodací lhůta překročena, nejvýše však polovinu dovozného. V případě ztráty nebo zničení celé zásilky se pokuta neplatí.

§ 58

účinné od 1. 7. 1964Vydání zásilky

účinné od 1. 7. 1964(1) Zásilku vydá dopravce příjemci určenému odesílatelem (oprávněný příjemce). Není-li oprávněný příjemce na místě vykládky přítomen nebo vyžádalo-li by si jeho dosažení zdržení vozidla delší jak 2 hodiny a sjednanou přepravní smlouvou nebylo vyloučeno náhradní doručení, může být zásilka vydána jiné socialistické organizaci nebo osobě v okolí určeného místa vykládky, pokud jsou ochotny zásilku převzít a pokud osoba zásilku přejímající prokáže svojí totožnost (náhradní příjemce).

účinné od 1. 7. 1964(2) Dopravce vydá zásilku zároveň s průpisem přepravní listiny; převzetí zásilky potvrzuje příjemce na přepravní listině svým podpisem, a je-li na místě vykládky k dispozici razítko organizace, ještě otiskem razítka. Náhradnímu příjemci vzniká převzetím zásilky povinnost oprávněného příjemce o převzetí zásilky neprodleně vyrozumět.

účinné od 1. 7. 1964(3) Není-li na místě vykládky přítomen oprávněný příjemce ani náhradní příjemce, je vydání zásilky uskutečněno

1. účinné od 1. 7. 1964a) u zemin a volně ložených stavebních hmot jejich složením na určeném místě vykládky, pokud nebyl přepravní smlouvou takový popostup vyloučen; v takovém případě je zásilka uložena na místě vykládky na nebezpečí příjemce. Uložení musí být dopravcem zaznamenáno v přepravní listině;
2. účinné od 1. 7. 1964b) u ostatních nákladů jejich složením na místě vykládky, pokud byl takový postup vydání dohodnut. Za splnění tohoto předpokladu je zásilka uložena na nebezpečí příjemce.

účinné od 1. 7. 1964(4) U přeprav, u nichž není příjemce (např. odvoz odpadků nebo zeminy na místo veřejné skládky), považuje se za vydání zásilky její vyložení na určeném místě.

účinné od 1. 7. 1964(5) Bylo-li nutno zásilku (její část) vydat orgánu státní správy nebo soudu, je uvedený orgán nebo soud povinen převzetí zásilky potvrdit. Nezakáže-li to orgán státní správy nebo soud, zpráví dopravce o vydání zásilky odesílatele.

účinné od 1. 7. 1964(6) Z důvodů poškození zásilky při přepravě může příjemce odmítnout přijetí zásilky nebo její část pouze tehdy, změnil-li se poškozením stav zásilky do té míry, že ji nelze použít k původnímu účelu. Příjemce však není povinen převzít zásilku, dokud dopravce nesepíše zápis požadovaný podle § 71 odst. 2.

účinné od 1. 7. 1964(7) Nebyla-li zásilka vydána nebo vrácena odesílateli do patnácti dnů, a jde-li o věci snadno zkazitelné, do tří dnů po uplynutí dodací lhůty, považuje se za ztracenou a přepravce může žádat náhradu. Byla-li zásilka po vyplacení náhrady nalezena, nabídne ji dopravce oprávněnému. Oprávněný může žádat, jestliže vrátí náhradu, aby zásilka byla dodána jemu na jiné místo nebo jinému příjemci bez placení dalšího přepravného. Nedojde-li odpověď do deseti dnů po odeslání nabídky, dopravce může provést likvidaci zásilky (§ 60).

§ 59

účinné od 1. 7. 1964Překážky při plnění přepravní smlouvy

účinné od 1. 7. 1964(1) Odpadne-li po sjednání přepravní smlouvy potřeba přepravy, je odesílatel povinen oznámit to bez prodlení dopravci. Byla-li přeprava odvolána až po vyjetí vozidla na sjednané místo nakládky nebo bylo-li již vozidlo na takové místo přistaveno a k podání zásilky k přepravě nedošlo z příčiny na straně odesílatele, zejména nedodržením povinností stanovených v § 50, přísluší dopravci náhrada za provedené výkony (za marnou jízdu atd.), stanovená tarifem.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nemůže-li dopravce provést sjednanou přepravu nebo nemůže-li ji provést za dohodnutých nebo tímto řádem stanovených podmínek, je povinen oznámit to bez prodlení odesílateli. Nevyhovují-li odesílateli podmínky dopravcem nově navržené, je oprávněn od přepravní smlouvy odstoupit; od smlouvy může odstoupit také tehdy, nebylo-li vozidlo bez předchozí dohody s ním přistaveno do tří hodin od sjednané doby.

účinné od 1. 7. 1964(3) Vyskytne-li se po přijetí zásilky k přepravě překážka, pro kterou nelze s přepravou započít nebo v ní pokračovat, nebo nelze-li uskutečnit vydání zásilky a s odesílatelem nebyl dohodnut další postup pro takový případ, je dopravce povinen vyžádat si neprodleně návrh odesílatele. Dopravce může v takovém případě zásilku přepravit zpět odesílateli, je-li splněna některá z těchto podmínek:

1. účinné od 1. 7. 1964a) odesílatele není možno o překážce vyromět nebo dosažení jeho návrhu by si vyžádalo zdržení vozidla delší než tři hodiny a při vzdálenosti přes 100 km delší než šest hodin,
2. účinné od 1. 7. 1964b) odesílatel nedal do tří hodin od doby, kdy byl vyrozuměn, návrh,
3. účinné od 1. 7. 1964c) návrh odesílatele je z hlediska provozních poměrů dopravce neproveditelný;
4. účinné od 1. 7. 1964d) je-li místo nakládky vzdáleno více než 50 km jen za další podmínky, že nelze zajistit na místě vhodné uložení nákladu, a to ani za spolupráce s místním národním výborem.

účinné od 1. 7. 1964(4) Dopravce nemusí vyrozumívat odesílatele, jde-li o překážku přechodného rázu (např. nutnost přeložení zásilky) a dosažení jeho návrhu by si vyžádalo delší doby, než bude třeba k odstranění překážky.

účinné od 1. 7. 1964(5) Pomine-li překážka dříve, než byl proveden dodatečný návrh odesílatele, postupuje dopravce podle původně sjednaných podmínek. Odesílatel může již v přepravní listině dát návrh, jak se zásilkou naložit pro případ přepravní překážky při plnění přepravní smlouvy.

účinné od 1. 7. 1964(6) Nelze-li podle předchozích ustanovení zásilku vydat ani vrátit odesílateli, obstará dopravce její uložení; o uložení zásilky dopravce neprodleně vyrozumí odesílatele.

účinné od 1. 7. 1964(7) Nebyl-li příjemce přítomen na místě vykládky v době s ním sjednané a nemohl-li dopravce vydat zásilku podle § 58 odst. 1 nebo odst. 3, je příjemce povinen zaplatit dopravci pokutu ve výši Kčs 100; stejnou pokutu zaplatí, odmítne-li neoprávněně zásilku převzít.

§ 60

účinné od 1. 7. 1964Likvidace zásilky

účinné od 1. 7. 1964(1) Dopravce je oprávněn likvidovat zásilky, které nemůže podle předchozích ustanovení vydat ani vrátit odesílateli. Likvidaci zásilek provede podle zvláštních předpisů.

účinné od 1. 7. 1964(2) Dopravce vyrozumí odesílatele o zamýšlené likvidaci telegraficky, dálnopisem nebo poslem. K likvidaci přikročí po uplynutí pěti kalendářních dnů ode dne podání zprávy odesílateli. Zásilky, které vzhledem k jejich povaze nelze uskladnit, zejména zásilky snadno zkazitelného zboží a živých zvířat, může dopravce podle stavu zásilky se souhlasem místního národního výboru likvidovat v kratší lhůtě.

účinné od 1. 7. 1964(3) O likvidaci zásilky sepíše dopravce zápis a vyrozumí odesílatele.

účinné od 1. 7. 1964(4) Z výtěžku likvidace se uhradí přednostně pohledávky dopravce z přepravní smlouvy; případný zbytek výtěžku vydá dopravce oprávněnému. Jestliže nedojde k vydání zbytku z výtěžku likvidace do jednoho roku ode dne likvidace, zaniká právo na jeho výplatu a částka se odvede do státního rozpočtu.

účinné od 1. 7. 1964(5) Nestačí-li výtěžek likvidace na úhradu pohledávek dopravce, je přepravce povinen uhradit dopravci zbývající částku.