(1) Zřizuje se Sbor požární ochrany. Jeho základním posláním je chránit před požáry život a zdraví občanů a majetek.
(2) Sbor požární ochrany je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra České socialistické republiky (dále jen „ministr vnitra“) je představeným příslušníků Sboru požární ochrany.
(3) V rámci Sboru požární ochrany se vytvářejí správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany.
(1) Ministerstvo vnitra, krajské národní výbory a okresní národní výbory zřizují k plnění svých úkolů na úseku požární ochrany správy Sboru požární ochrany.
(2) Náčelníka správy Sboru požární ochrany národního výboru ustanovuje do funkce a odvolává z ní plenární zasedání příslušného národního výboru na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.
(3) Zástupce náčelníka správy Sboru požární ochrany národního výboru a velitele útvaru Sboru požární ochrany ustanovuje do funkce a odvolává z ní rada příslušného národního výboru na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany po projednání s náčelníkem správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.
(1) Správa Sboru požární ochrany národního výboru je zvláštním orgánem národního výboru.10) Je řízena radou národního výboru a správou Sboru požární ochrany vyššího stupně. Za svou činnost odpovídá radě národního výboru.
(2) Správa Sboru požární ochrany národního výboru
(3) Příslušníci správy Sboru požární ochrany národního výboru se zúčastňují schůzí a besed poslanců s voliči.
(1) Vláda České socialistické republiky určí celkové početní stavy Sboru požární ochrany.
(2) Ministr vnitra po projednání s krajskými národními výbory stanoví organizaci a určí početní stavy správ Sboru požární ochrany národních výborů a útvarů Sboru požární ochrany.
(1) Příslušníkem Sboru požární ochrany (dále jen „příslušník“) může být jen československý státní občan, který je bezúhonný, morálně a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce ve Sboru požární ochrany, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.
(2) Podmínku dovršení věku podle odstavce 1 nemusí splňovat absolventi středních škol požární ochrany. Tím nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých.
(3) Podrobnosti o podmínkách přijetí a výjimky z podmínky vzdělání stanoví obecně závazný právní předpis.
(1) Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věrný Československé socialistické republice a jejímu socialistickému společenskému zřízení, budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry.
Své povinnosti budu vykonávat svědomitě, důsledně plnit rozkazy a pokyny náčelníků a velitelů Sboru požární ochrany a při svém jednání budu mít stále na zřeteli zájmy socialistické společnosti.“
(2) Složení slibu se nevyžaduje, jestliže příslušník tento slib složil v bezprostředně předcházejícím pracovním poměru.
(1) Příslušník je v pracovním poměru
(2) S příslušníkem může být při přijetí do pracovního poměru sjednána zkušební doba až na šest měsíců.
(1) Příslušníka lze převést i bez jeho souhlasu na jinou práci (funkci) až na 90 pracovních dnů v kalendářním roce, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby.
(2) Příslušníka lze přeložit i bez jeho souhlasu do jiného místa výkonu služby v rámci organizace i na dobu delší než 90 dnů, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby. Opětovně lze příslušníka přeložit nejdříve po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jeho dřívější přeložení, pokud se s organizací nedohodne jinak.
(1) Správa Sboru požární ochrany je povinna na požádání správy Sboru požární ochrany vyššího stupně vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany. Obecně závazný právní předpis stanoví, co se rozumí mimořádnými úkoly Sboru požární ochrany.
(2) K plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.
(3) Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům náčelníka správy Sboru požární ochrany nebo velitele útvaru Sboru požární ochrany, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní.
(4) Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany uhradí ten národní výbor, jehož správa Sboru požární ochrany o vyslání požádala; totéž platí, jestliže o vyslání požádalo ministerstvo vnitra.
(5) Jestliže národní výbor, u něhož je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany, má nárok na náhradu vůči národnímu výboru, jehož správa Sboru požární ochrany o vyslání požádala; totéž platí, jestliže o vyslání požádalo ministerstvo vnitra.
S příslušníkem se může okamžitě zrušit pracovní poměr také tehdy, jestliže odmítne složit předepsaný slib nebo jestliže mu byla odňata hodnost.
(1) Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru
(2) Podrobnosti výkonu služby příslušníků stanoví obecně závazný právní předpis.
(1) Ministr vnitra, náčelníci správ a velitelé útvarů Sboru požární ochrany mohou příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Rozsah jejich pravomoci udělovat odměny a ukládat kárná opatření stanoví obecně závazný právní předpis.
(2) Odměnami jsou
(3) Dalším kárným opatřením je snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku.
(4) Náčelníkovi správy Sboru požární ochrany národního výboru může udělovat odměny s výjimkou odměny uvedené v odstavci 2 písm. d) a ukládat kárná opatření s výjimkou kárného opatření uvedeného v odstavci 3 předseda tohoto národního výboru, a to zpravidla na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.
(1) Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může být nejvýše 24 hodin; přitom délka pracovní doby v této směně může být nejvýše 18 hodin.
(2) Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 15 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 15 minut, nejvýše však v rozsahu 45 minut za směnu.
(3) Začátek a konec pracovní doby příslušníků stanoví obecně závazný právní předpis.
(1) Příslušníkům se může nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.
(2) Příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje v rámci pracovní směny pracovní pohotovost na pracovišti.
(3) U příslušníka, který je v době pracovní pohotovosti na pracovišti povolán k výkonu práce nad rozsah stanovené a rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.
(4) Pracovní pohotovost na pracovišti, při které příslušník nevykonává práci, se v kalendářním roce započítává do pracovní doby v rozsahu nejvýše týdenní pracovní doby včetně pracovní pohotovosti a posuzuje se jako práce přesčas. To neplatí u příslušníků s kratší pracovní dobou.
(5) Příslušníkovi se za práci přesčas podle odstavce 4 poskytuje náhradní volno, a to jen v případě, jestliže jeho pracovní pohotovost na pracovišti trvala v kalendářním roce nejméně 180 hodin, v nichž nebyl povolán k výkonu práce. Toto náhradní volno se poskytuje v témže kalendářním roce; jen výjimečně je lze poskytnout tak, aby bylo vyčerpáno nejpozději do 30. dubna následujícího roku. Za nevyčerpané náhradní volno nelze poskytnout mzdu ani náhradu mzdy; mzda se však poskytne, jestliže náhradní volno nebylo vyčerpáno z důvodů na straně organizace.
(6) Podrobnosti o poskytování náhradního volna podle odstavce 5 a způsob jeho čerpání stanoví obecně závazný právní předpis.
(1) Náčelník správy Sboru požární ochrany je povinen zabezpečit příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, v potřebném rozsahu bezplatné stravování a vhodné ubytování; při plnění tohoto úkolu jsou organizace povinny poskytnout pomoc.
(2) Podrobnosti o poskytování bezplatného stravování a ubytování stanoví obecně závazný právní předpis.
V pracovněprávních vztazích příslušníků, kteří jsou v pracovním poměru k okresnímu národnímu výboru nebo ke krajskému národnímu výboru, plní úkoly vedoucího organizace náčelníci správ Sboru požární ochrany těchto národních výborů; v pracovněprávních vztazích náčelníka správy Sboru požární ochrany okresního národního výboru nebo krajského národního výboru plní úkoly vedoucího organizace předseda tohoto národního výboru.
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na pracovněprávní vztahy příslušníků zákoník práce a obecně závazné právní předpisy vydané na jeho základě.
(1) Příslušníkům náležejí hodnosti s označením příslušnosti ke Sboru požární ochrany. Příslušnost ke Sboru požární ochrany se vyjadřuje zkratkou „PO“ u každé hodnosti.
(2) Stanoví se tyto hodnosti
(1) Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného PO; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra PO a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka PO.
(2) Do praporčické nebo důstojnické hodnosti jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný náčelník správy Sboru požární ochrany nebo ministr vnitra.
(3) Příslušník má nárok na povýšení, jestliže
(4) Povyšování do hodnosti plukovníka PO je výběrové.
Ministr vnitra může odejmout praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníkovi, který se dopustil jednání, jež je v příkrém rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.
(1) Příslušníkům náleží stejnokroj.
(2) Příslušníci, kterým je pro výkon služby předepsán stejnokroj, jsou povinni jej při výkonu služby nosit.
Podrobnosti o hodnostech a stejnokroji příslušníků, výjimky z § 61 odst. 1, z § 63 odst. 2 a řízení ve věcech hodností příslušníků upraví obecně závazný právní předpis.
(1) Jednotkami požární ochrany jsou:
(2) Zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání stanoví obecně závazný právní předpis.
(1) Okresní národní výbor zřizuje okresní útvar Sboru požární ochrany.
(2) Krajský národní výbor zřizuje krajský útvar Sboru požární ochrany.
(3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů zřídit útvar Sboru požární ochrany ministerstva vnitra.
(4) Ministerstvo vnitra může v odůvodněných případech udělit výjimku z povinnosti zřídit útvar Sboru požární ochrany podle odstavce 1 nebo 2. Se souhlasem ministerstva vnitra může výjimečně zřídit útvar Sboru požární ochrany i jiný než okresní národní výbor nebo krajský národní výbor.
(5) Na základě dohody mezi ministerstvem vnitra, ústředním orgánem a krajským národním výborem může být zřízen útvar Sboru požární ochrany i v organizaci. Zásady zřizování útvarů Sboru požární ochrany v organizacích stanoví vláda České socialistické republiky.
(1) Závodní požární útvar zřizuje organizace, kterou určí krajský národní výbor v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci. Přitom se přihlíží zejména k velikosti organizace, jejímu významu pro národní hospodářství, k požárnímu nebezpečí vyplývajícímu z technologie nebo z povahy skladovaných materiálů.
(2) Organizace může zrušit závodní požární útvar jen se souhlasem krajského národního výboru.
(3) Odůvodňují-li to hospodářské nebo jiné důležité okolnosti, může být zřízen závodní požární útvar pro dvě nebo více organizací na základě smlouvy o sdružení; ke zřízení takového závodního požárního útvaru je třeba souhlas krajského národního výboru, v jehož územním obvodu má tento útvar působit.
(1) Místní národní výbor zřizuje a spravuje dobrovolný veřejný požární sbor. Velitele tohoto sboru jmenuje a odvolává po projednání s okresním národním výborem, a to zpravidla na návrh Svazu požární ochrany.
(2) Organizace, kterou určí okresní národní výbor, zřizuje dobrovolný závodní požární sbor; se souhlasem okresního národního výboru jmenuje a odvolává jeho velitele.
(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti dobrovolného veřejného požárního sboru nebo dobrovolného závodního požárního sboru se mohou do něj zařadit v nezbytném počtu i osoby vykonávající tuto službu jako svoje povolání. O tomto opatření rozhodne okresní národní výbor; u organizace se souhlasem orgánu nadřízeného organizaci.
(1) V organizaci, v níž se nezřizuje jednotka požární ochrany, plní úkoly této jednotky požární ochrany požární hlídky.
(2) Místní národní výbor může místo dobrovolného veřejného požárního sboru zřídit požární hlídku jen se souhlasem okresního národního výboru.
(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly
(2) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s útvary Sboru národní bezpečnosti a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.11)
(3) Podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany stanoví obecně závazný právní předpis.
(1) Příslušníci, pracovníci a členové jednotek požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.
(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu podřízené jednotky tomu národnímu výboru nebo organizaci, která jednotku zřídila.
(3) Činnost velitelů, příslušníků, pracovníků a členů jednotek požární ochrany a zásady velení při společném zásahu stanoví obecně závazný právní předpis.
(1) Určené funkce v jednotkách požární ochrany mohou zastávat příslušníci, pracovníci a členové s požadovanou odbornou způsobilostí. Okruh těchto funkcí, obsah odborné způsobilosti, způsob a podmínky jejího ověřování a osvědčování, jakož i vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti stanoví obecně závazný právní předpis.
(2) Příslušníci, pracovníci a členové jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy.
(3) Pracovníci [§ 65 odst. 1 písm. b)], členové dobrovolných jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. c)] a členové požárních hlídek (§ 69) jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany a členové požárních hlídek ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně pracovníka z důvodu obecného zájmu.12)
(4) Odborná příprava jednotek požární ochrany zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport. Podrobnosti o odborné přípravě jednotek požární ochrany a o organizování soutěží v požárním sportu stanoví obecně závazný právní předpis.
(1) Národní výbory a organizace jsou povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.
(2) Krajské národní výbory a okresní národní výbory jsou oprávněny ve svém územním obvodu v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má ministerstvo vnitra při potřebě nasazení jednotek a věcných prostředků požární ochrany z více krajů nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v územních obvodech národních výborů nebo v organizacích, které takovou pomoc poskytnou.
(4) O vyžadování vojenské výpomoci a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní předpisy.13)
Ministerstvo vnitra, národní výbory a ostatní orgány a organizace při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s příslušnými orgány dobrovolných společenských organizací, zejména Svazu požární ochrany, Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže.
Svaz požární ochrany pomáhá národním výborům při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že
(1) Ministerstvo vnitra, krajský národní výbor nebo okresní národní výbor při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 100 000 Kčs organizaci, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
(2) Ministerstvo vnitra, krajský národní výbor a okresní národní výbor při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kčs organizaci, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
(3) Ministerstvo vnitra nebo krajský národní výbor při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kčs nadřízenému orgánu, který porušil povinnosti stanovené v § 5.
(4) Organizaci nebo nadřízenému orgánu, které opětovně porušily povinnost, za kterou jim byla v předchozích třech letech uložena pokuta, může ministerstvo vnitra, krajský národní výbor nebo okresní národní výbor při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 3.
(5) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(6) Uložením pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost organizace nebo nadřízeného orgánu za způsobenou škodu a postih jejich pracovníků podle pracovněprávních předpisů.
(1) Pokutu podle § 76 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(2) Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil. Pokuta uložená ministerstvem vnitra je příjmem státního rozpočtu České socialistické republiky.
(1) Za přestupek na úseku požární ochrany může národní výbor uložit
(2) Důtku nebo pokutu až do 1000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustil přestupku na úseku požární ochrany tím, že
(3) Důtku nebo pokutu až do 3000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustil přestupku na úseku požární ochrany tím, že
(4) Důtku nebo pokutu až do 5000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustil přestupku na úseku požární ochrany tím, že
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.14)
(2) Pokuta uložená podle § 78 je příjmem národního výboru, který ji uložil.
(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti
(dále jen „poškozený“), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,15) pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.
(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu okresní národní výbor, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.
(1) Vláda České socialistické republiky stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění i příslušníkovi, pracovníkovi jednotky požární ochrany a členovi dobrovolného závodního požárního sboru a pozůstalým po nich.
(3) Jednorázové mimořádné odškodnění pracovníkům závodního požárního útvaru, členům dobrovolného závodního požárního sboru, jakož i jiným pracovníkům organizace a pozůstalým po nich, poskytuje organizace, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jednotek požární ochrany v objektech vlastní organizace. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ministerstvo vnitra.
(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.
Občan má nárok na náhradu věcné škody, která mu vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou.
(1) Občanovi se nahrazuje také věcná škoda, která mu vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.
(2) Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje občanovi, jehož objekty byly zasaženy požárem.
(1) Náhradu škody podle § 82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje okresní národní výbor, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany.
(2) Jestliže vznikla občanovi věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu organizace, má okresní národní výbor vůči této organizaci právo na náhradu toho, co občanovi poskytl.
(3) Právo na náhradu škody podle § 82 a 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.