Zákon o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku

§ 19.

Vzor a obsah přihlášky.

(1) Majetek se sepíše na úředním tiskopise přihlášky, jehož vzor vydá ministerstvo financí, a přihlásí u příslušného úřadu (§ 32). V přihlášce se uvedou zejména:

1. a) počáteční a konečné stavy jednotlivých druhů majetku podle hlavních znaků;
2. b) majetkové přírůstky a majetkové úbytky a jejich ocenění (§ 23);
3. c) údaje podle ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) až c);
4. d) doplňky, vysvětlivky a poznámky k jednotlivým položkám.

(2) Počáteční ani konečný stav majetku se neuvede u vozidel, strojů, kancelářského zařízení a ostatního inventáře výdělečných podniků, ocení-li se majetkový přírůstek podle ustanovení § 26, odst. 2 a 3.

(3) Pouze konečný stav majetku a majetkový přírůstek a jeho ocenění se uvede u majetkových předmětů a práv, uvedených v § 10.

(4) Pro majetek znárodněných podniků (§ 15, odst. 2), pro majetek darovaný nebo věnovaný podle ustanovení § 15, odst. 3, jakož i pro majetek věnovaný účelům uvedeným v § 34, odst. 3, může ministerstvo financí stanoviti vyhláškou v Úředním listě jiný způsob přihlášení, než jak jest uveden v předchozích odstavcích 1 až 3.

§ 20.

Zjištění počátečního stavu majetku.

(1) Majetkové předměty a práva mohou býti zahrnuty do počátečního stavu majetku pouze tehdy, bude-li hodnověrně prokázáno, že byly částí majetku podléhajícího přihlášení již k rozhodnému dni počátečnímu. Hodnověrnými průkazy majetkových předmětů a práv, jejichž výnos, držba, převod a podobně v rozhodný den počáteční nebo v době předchozí podléhal daním, poplatkům nebo jiným veřejným dávkám, jsou data (původní, opravená nebo doplněná), obsažená v příslušných vyměřovacích spisech k 30. červnu 1945. To však neplatí tehdy, byly-li vyměřovací spisy zničeny, nebo nebyl-li poplatník povinen podle platných ustanovení určité majetkové hodnoty nebo jejich výnos přiznávati, jako na př. zásoby u podniků bez kupeckého účetnictví podle ustanovení odstavce 2, písm. j) prováděcího nařízení k § 10, odst. 1 zákona o přímých daních, úroky z úsporných vkladů až do částky Kčs 1.000.– podle § 34 citovaného zákona a podobně. K amnestijním podáním, učiněným do uvedeného dne, se však přihlédne pouze tehdy, budou-li údaje v nich uvedené na výzvu vyměřovacího úřadu hodnověrně prokázány. Tohoto průkazu není třeba, nezvýší-li se údaji amnestijních podání počáteční stav majetku o více než Kčs 50.000.–. Průkaz počátečního stavu majetku u úsporných vkladů nebo vkladů na běžný účet jest přípustný také:

1. a) vkladními knížkami (listy) nebo běžnými účty, znějí-li na jméno osoby povinné přihláškou nebo na jméno osob, které byly nebo jsou jejími rodinnými příslušníky (u provdaných žen též na jméno, které měly za svobodna) nebo na jméno zůstavitele, po němž osoba povinná přihláškou nebo její rodinní příslušníci majetek zdědili;
2. b) jinými vkladními knížkami (listy) nebo běžnými účty než jest uvedeno pod písmenem a), bude-li připojen doklad peněžního ústavu o tom, že vklad byl založen osobami, uvedenými pod písmenem a), nebo bude-li prokázáno, že osoba přihláškou povinná nebo příslušníci její rodiny disponovali vkladem do 30. června 1944 jako vlastníci. Nemá-li osoba přihláškou povinná vkladní knížky (listu), lze vésti důkaz za stejného předpokladu také potvrzením peněžního ústavu o výši vkladu v rozhodný den počáteční;
3. c) přihláškou podle dekretu č. 95/1945 Sb., je-li v ní počáteční stav vkladu vyznačen. Vyměřovací úřad může však v pochybných případech žádati ještě průkaz podle ustanovení písmene b).

Ze zásad, uvedených v tomto odstavci, může ministerstvo financí nebo jím zmocněný úřad povoliti výjimku osobám vyjmenovaným v § 7, odst. 3 dekretu č. 108/1945 Sb. nebo v jiných zvlášť odůvodněných případech.

(2) V ostatních případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, jsou hodnověrnými průkazy zejména:

1. a) výpisy z pozemkových knih a katastrů;
2. b) vkladní knížky (listy) a výpisy z běžných nebo jiných podobných účtů, po případě potvrzení peněžních ústavů o těchto účtech, lze-li z nich zjistiti stav vkladů k rozhodnému dni počátečnímu;
3. c) depositní listy peněžních ústavů a zástavní listy veřejných zastaváren, osvědčují-li úschovu, uložení nebo zástavu cenin k rozhodnému dni počátečnímu a nepřipouštějí-li pochyb ani o druhu, ani o hodnotě cenin;
4. d) notářské spisy osvědčující koupi nebo směnu majetkových předmětů a práv z doby před rozhodným dnem počátečním, je-li poplatník k rozhodnému dni konečnému dosud jejich vlastníkem, nebo prokáže-li, že je prodal nebo daroval v rozhodné době, po případě, že byly v této době zničeny, ztraceny nebo odcizeny;
5. e) jiná než pod písmenou d) uvedená písemná osvědčení nebo jiné průkazy o koupi nebo směně majetkových předmětů a práv, za podmínek uvedených pod písmenou d), prokáže-li poplatník, že byl vzhledem k svým majetkovým nebo výdělkovým poměrům schopen podmínkám koupě (směny) vyhověti;
6. f) notářské spisy osvědčující darování majetkových předmětů a práv z doby před rozhodným dnem počátečním, po případě i jiná písemná osvědčení za týchž podmínek, prokáže-li v těchto případech obdarovaný, že darovanými předměty (právy) po rozhodném dni skutečně disponoval jako vlastník.

(3) Není-li průkaz o počátečním stavu majetku dostatečný, vyšetří jej přihlašovací úřad podle pomůcek, jež má po ruce, po případě výslechem svědků nebo znalců. Při tom přihlédne též k vlastním znalostem. Počáteční stav platidel, vkladů a cenných papírů nesmí býti uznán, s výjimkou případů uvedených v odstavci 1, zejména tehdy, neodůvodní-li osoba přihláškou povinná dostatečně, že vzhledem k majetkovým a výdělkovým poměrům osoby, které majetek patřil, byla zde vůbec možnost, aby vlastnila platidla, vklady a cenné papíry v udané výši.

§ 21.

Zjištění konečného stavu majetku.

Ustanovení § 20, odst. 2 a 3 platí obdobně pro zjištění a přezkoumání konečného stavu majetku. Přihlašovací úřad jest jmenovitě oprávněn přezkoumati důvod majetkového úbytku, je-li konečný stav jednotlivých druhů majetku nižší než stav počáteční.

§ 22.

Zvláštní ustanovení pro určení počátečního stavu majetku.

(1) Při určení počátečního stavu majetku se hledí na fysické osoby, které v rozhodné době přestaly býti příslušníky rodiny ve smyslu ustanovení § 16, odst. 6 tak, jako by jimi přestaly býti již před rozhodným dnem počátečním.

(2) U fysických osob, jejichž majetek v cizině podléhá přihlašovací povinnosti podle ustanovení § 1, odst. 1, písm. b), a které získaly v tuzemsku bydliště nebo pobyt teprve v rozhodné době, určí se počáteční stav majetku v cizině ke dni jejich vstupu na území Československé republiky.

(3) U právnických osob, které vznikly v rozhodné době, určí se počáteční stav majetku ke dni vzniku. U právnických osob, které v rozhodné době přenesly své sídlo (obchodní vedení) do tuzemska, určí se počáteční stav jejich majetku v cizině ke dni, kdy se tak stalo. Vznikla-li právnická osoba splynutím jiných právnických osob nebo přeměnou svého právního útvaru, jest počátečním stavem majetku majetek, který patřil zaniklým právnickým osobám nebo původnímu právnímu útvaru v rozhodný den počáteční. Zanikla-li právnická osoba tím, že splynula v rozhodné době s jinou právnickou osobou, připočte se majetek, který vlastnila v rozhodný den počáteční, k počátečnímu stavu majetku právnické osoby, s kterou splynula.

(4) Vznikem podle ustanovení odstavce 3 se rozumí okamžik, ve kterém právnické osoby započaly v tuzemsku svoji činnost. Okolnost, zda byly splněny formálně-právní předpoklady vzniku (na př. zápis do obchodního rejstříku, schválení zakládacích listin a pod.), nerozhoduje.

(5) K zvýšení základního kapitálu právnických osob (na př. akciového kapitálu, kmenového kapitálu, závodních podílů, kuksů, kmenového jmění a pod.) hotovým splacením v rozhodné době se hledí tak, jako by k tomuto zvýšení došlo již v rozhodný den počáteční. To však neplatí tehdy, jde-li o závodní podíly, odčitatelné jako dluh podle ustanovení § 14, odst. 2. Majetkové převody, které se staly v souvislosti s převody pojistných kmenů soukromých pojišťoven v rozhodné době, posuzují se tak, jako by byly provedeny před rozhodným dnem počátečním.

(6) U znárodněných podniků (§ 15, odst. 2) jest počátečním stavem majetku majetek, který sloužil provozu výdělečného podniku, nyní znárodněného (národního), v rozhodný den počáteční (§ 2). Mimo majetek, uvedený ve větě prvé, se považují za počáteční stav majetku znárodněných podniků také ty majetkové předměty a práva, jež sice byly věnovány trvale provozu výdělečného podniku, nyní znárodněného, až v rozhodné době, avšak v rozhodný den počáteční patřily k ostatnímu majetku osoby (po případě jejích rodinných příslušníků), která byla vlastníkem tohoto podniku až do dne znárodnění. Totéž platí tehdy, byly-li majetkové předměty nebo práva, uvedené v předchozí větě, zpeněženy, a teprve jejich výnos byl věnován provozu výdělečného podniku. Ostatním majetkem podle předchozích ustanovení jest také jiný výdělečný majetek (podnik), než jest ten, do něhož byly majetkové předměty nebo práva (jejich výnos) převedeny.

(7) U neodevzdaných (nerozdělených) pozůstalostí jest počátečním stavem majetku zpravidla majetek, který patřil zůstaviteli v rozhodný den počáteční.

(8) U majetkových nabytí [§ 35, odst. 1, písm. a) až e) a odst. 3] jest počátečním stavem majetku majetek, který patřil zůstaviteli nebo dárci (převodci) v rozhodný den počáteční.

§ 23.

Všeobecně.

(1) Není-li stanoveno jinak, ocení se u přihlášeného majetku pouze majetkový přírůstek nebo úbytek. Majetkovým přírůstkem (úbytkem) jsou majetkové předměty a práva, o něž jest konečný stav majetku vyšší (nižší) než stav počáteční, jakož i majetková zlepšení (ztráty), jež nastaly na majetku v rozhodné době a trvají v rozhodný den konečný.

(2) Majetkovým zlepšením podle ustanovení odstavce 1 se rozumějí investice, které byly učiněny vlastníkem nebo v jeho prospěch třetí osobou, a jimiž byla zvýšena hodnota majetku proti stavu k rozhodnému dni počátečnímu. Ztrátou se rozumí i zničení a poškození majetku. K opotřebení, způsobenému normálním užíváním, se nepřihlíží, není-li stanoveno jinak. Za ztracené majetkové předměty budou považovány, bez újmy ustanovení § 26, pouze ty předměty, jejichž ztráta byla řádně hlášena bezpečnostním úřadům, nebo jejichž ztráta nastala v důsledku okupace, národní, rasové nebo politické persekuce, nebo válečných poměrů.

(3) Počáteční i konečný stav majetku se ocení pouze:

1. a) u zásob všeho druhu, jakož i u vozidel, strojů, kancelářského zařízení a ostatního inventáře výdělečných podniků, u nichž se majetkový přírůstek ocení způsobem uvedeným v § 26, odst. 1 a 4;
2. b) u platidel, vkladů, nesplatných nároků ze životního pojištění kapitálového nebo důchodového a peněžních pohledávek a dluhů, bez ohledu, zda tyto majetkové předměty (práva) jsou částí výdělečného majetku či jinakého majetku.

(4) Počáteční stav majetku a majetkový úbytek se však neocení u nároků ze všech druhů životního pojištění kapitálového nebo důchodového, zanikly-li tyto nároky v rozhodné době výplatou pojistného kapitálu, odkupní sumy nebo důchodů. Tyto výplaty se odečtou podle ustanovení § 35, odst. 1, písm. g).

§ 24.

Úbytek u některých druhů jinakého majetku.

Majetkové předměty, uvedené v § 8, č. 14, jakož i všechny jiné majetkové předměty a práva, patřící k jinakému majetku a v § 8 výslovně neuvedené, považují se za majetkový úbytek tehdy, nejsou-li již v rozhodný den konečný částí majetku podléhajícího přihlášení a měly-li v rozhodný den počáteční jednotlivě obecnou cenu vyšší než Kčs 5.000.–, nebo převyšovala-li jejich úhrnná obecná cena v tento den částku Kčs 25.000.–. Podmínkou však jest, aby bylo prokázáno, že je osoba přihláškou povinná nebo příslušníci její rodiny vlastnili v rozhodný den počáteční.

§ 25.

Ocenění majetkového přírůstku a úbytku.

(1) Majetkový přírůstek, není-li v § 26, odst. 2, 3 a 5 stanoveno jinak, se ocení:

1. a) kupní cenou, t. j. částkou odpovídající cenovým předpisům, za kterou byly majetkové předměty nebo práva, o něž se majetek zvýšil, koupeny. Kupní cenou jest vše, co kupující prodávajícímu z titulu převodu majetku plnil, bez ohledu na to, jak tato plnění byla stranami označena a zda byla písemně osvědčena či nikoliv;
2. b) částkou, odpovídající cenovým předpisům, jež byla v rozhodné době vynaložena na opravu předmětu, který byl poškozen již v rozhodný den počáteční;
3. c) částkou, která byla vynaložena za tím účelem, aby byl získán majetkový předmět nebo právo jinak než koupí (na př. stavební náklad, je-li majetkovým přírůstkem budova, třeba rozestavěná). Podmínkou však jest, aby tato částka odpovídala cenovým předpisům, nebo aby byla považována podle platných ustanovení za plnou náhradu;
4. d) částkou, která byla nebo má býti vyplacena jako náhrada za majetek, který byl znárodněn a který jest majetkovým přírůstkem;
5. e) částkou, která byla zaplacena v rozhodné době na ryzí prémii (úhradu) podle § 8, č. 10 a 11 nebo na získání nároků a příslibů podle ustanovení § 8, č. 12;
6. f) obecnou cenou majetkového předmětu (práva), u něhož přírůstek nastal, v rozhodný den konečný (§ 28), nelze-li použíti ustanovení písmen a) až e).

(2) Majetkový úbytek se ocení:

1. a) prodejní cenou, t. j. částkou odpovídající cenovým předpisům, za kterou byly majetkové předměty nebo práva, o něž se majetek snížil, prodány, nebo obecnou cenou v rozhodný den počáteční (§ 28), je-li vyšší než zmíněná prodejní cena. Ustanovení předchozího odstavce písm. a), poslední věty, platí obdobně. Úbytek na cenných papírech se však ocení vždy způsobem uvedeným pod písm. c);
2. b) částkou, odpovídající cenovým předpisům, kterou by bylo třeba v rozhodný den konečný vynaložiti, aby majetkový předmět (právo), poškozený v rozhodné době, byl uveden do stavu, v jakém byl v rozhodný den počáteční, ne však výše než obecnou cenou tohoto majetkového předmětu (práva) v rozhodný den počáteční;
3. c) obecnou cenou majetkového předmětu (práva), u něhož úbytek nastal, v rozhodný den počáteční, nelze-li použíti ustanovení písmen a) a b).

(3) Počáteční a konečný stav majetku (§ 23, odst. 3) se ocení:

1. a) u zásob, vozidel, strojů, kancelářského zařízení a u ostatního inventáře výdělečných podniků způsobem uvedeným v § 26, odst. 1 a 4;
2. b) u platidel, vkladů a dluhů jmenovitou cenou, t. j. částkou, na kterou platidla, vklady nebo dluhy znějí. K jmenovité ceně se připočtou všechny úroky splatné u počátečního stavu majetku do rozhodného dne počátečního, u konečného stavu majetku do 31. prosince 1944 nebo, byly-li peněžními ústavy vykázány, do 30. června 1945;
3. c) u peněžních pohledávek jmenovitou cenou, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší. K nedobytným pohledávkám se nehledí. Ustanovení písmene b) platí jinak obdobně;
4. d) u nesplatných nároků ze životního pojištění kapitálového nebo důchodového částkou, vypočtenou jako hodnota životního pojištění kapitálového nebo důchodového podle tabulek, vydaných ministrem financí (§ 10, odst. 1 dekretu č. 95/1945 Sb.).

(4) Ministr financí vydá na návrh pověřence financí a v dohodě s ním směrnice, jimiž se ocenění podle předchozích odstavců na Slovensku provede tak, aby se vyrovnal rozdíl v cenách, vyplývající z nižší cenové hladiny v zemích České a Moravskoslezské.

§ 26.

Ocenění majetkového přírůstku nebo úbytku u některých druhů výdělečného majetku a zemědělského a lesního majetku.

(1) Majetkový přírůstek nebo úbytek u vozidel, strojů, kancelářského zařízení a ostatního inventáře výdělečných podniků se ocení srovnáním počátečního stavu a konečného stavu zmíněných předmětů, pokud osoba přihláškou povinná nepoužije ustanovení odstavců 2 a 3. Počáteční stav majetku se při tom ocení pořizovací cenou po odečtení částek odpovídajících skutečnému opotřebení nebo znehodnocení do rozhodného dne počátečního, konečný stav majetku pak podle ustanovení § 51.

(2) Majetkový přírůstek u předmětů, uvedených v odstavci 1, může býti oceněn u výdělečných podniků 50 % investičního nákladu. Investičním nákladem se rozumějí částky, odpovídající cenovým předpisům, které byly v rozhodné době prokazatelně vynaloženy na pořízení předmětů uvedených ve větě prvé.

(3) Prokáže-li se, že skutečné opotřebení včetně mimořádných ztrát a poškození, jež v rozhodný den konečný dosud trvají, činí u předmětů uvedených v odstavci 1 více než 50 % investičního nákladu, může býti majetkový přírůstek oceněn níže, musí však býti oceněn nejméně 30 % investičního nákladu.

(4) Majetkový přírůstek nebo úbytek u zásob všeho druhu výdělečných podniků se ocení obdobně podle ustanovení odstavce 1.

(5) Majetkový přírůstek u strojů, patřících k zemědělskému a lesnímu majetku, může býti oceněn 50 % částky, za kterou byly stroje v rozhodné době prokazatelně opatřeny.

§ 27.

Ocenění majetkových zlepšení.

Majetkový přírůstek, který nastal zlepšením (investicemi) podle ustanovení § 23, odst. 1 a 2, se ocení částkou, odpovídající cenovým předpisům, která byla na zlepšení vynaložena.

§ 28.

Obecná cena.

(1) Nelze-li použíti ustanovení §§ 25 až 27, ocení se majetkový přírůstek nebo úbytek (po případě počáteční stav a konečný stav majetku) obecnou cenou.

(2) Obecnou cenou jest částka, které by se dosáhlo za šetření platných cenových předpisů prodejem majetkového předmětu nebo práva v rozhodný den v běžném obchodním styku podle jejich stavu a jakosti, bez ohledu na mimořádné okolnosti nebo osobní poměry. Za osobní poměry jest považovati též omezení v nakládání, která tkví v osobě poplatníka nebo jeho právního předchůdce.

§ 29.

Dluhy a břemena.

(1) Za majetkový přírůstek se považují:

1. a) dluhy, které zanikly po rozhodném dni počátečním;
2. b) rozdíl mezi počátečním a konečným stavem dluhů, je-li konečný stav nižší než počáteční;
3. c) břemena, která po rozhodném dni počátečním zanikla zcela nebo zčásti proto, že se oprávněný svého práva vzdal zcela nebo zčásti za plat.

(2) Od celkového majetkového přírůstku se odečtou:

1. a) dluhy, které vznikly po rozhodném dni počátečním a trvají k rozhodnému dni konečnému;
2. b) rozdíl mezi počátečním a konečným stavem dluhů, je-li konečný stav vyšší než počáteční;
3. c) břemena, jež vznikla po rozhodném dni počátečním, trvají-li k rozhodnému dni konečnému.

§ 30.

Ocenění dluhů a břemen.

(1) Dluhy se ocení jako peněžité pohledávky [§ 25, odst. 3, písm. c)].

(2) Břemena se ocení částkou, která byla při jejich vzniku nebo zániku oprávněným nebo povinným vyplacena, nebo obecnou cenou plnění (§ 28), byla-li náhrada poskytnuta jinak než v penězích. Podmínkou však jest, aby náhrada byla přiměřená hodnotě břemene. Vzniklo-li břemeno při postupu nebo prodeji majetku, zejména zemědělského a lesního, ocení se kupní (postupní) cenou nebo poměrnou její částí. Břemena, jež nemohou býti oceněna žádným ze shora uvedených způsobů, se ocení, jde-li o právo užívání, požívání nebo právo na jiné opětující se užitky, způsobem uvedeným v §§ 56 až 58, jinak obecnou cenou (§ 28).

§ 31.

Přepočítací kurs.

Platidla, vklady, pohledávky a dluhy, které znějí na cizozemskou měnu, se ocení částkou přepočtenou na československé koruny podle přepočítacího kursu, který určí ministr financí vyhláškou v Úředním listě.

§ 32.

Přihlašovací úřad.

Pro přihlášení majetku jest příslušna berní správa, v jejímž obvodu měl přihláškou povinný dne 1. listopadu 1945 bydliště, po případě, jde-li o osoby právnické, sídlo (obchodní vedení). Pro majetek neodevzdaných (nerozdělených) pozůstalostí jest příslušna berní správa, v jejímž obvodu jest pozůstalostní soud. Pro majetek osob, které nemají v tuzemsku ani bydliště ani sídlo, jest příslušna berní správa, v jejímž obvodu jest majetek nebo jeho nejcennější část.

§ 33.

Spolupůsobení veřejných úřadů, korporací a jiných osob.

(1) Veřejné úřady a soudy, jakož i osoby fysické nebo právnické jsou povinny na požádání finanční správy spolupůsobiti v přihlašovacím řízení. Žádosti musí býti vyhověno bez průtahu. K vynucení této povinnosti může býti fysické osobě nebo u právnických osob osobě, která podle platných právních předpisů jest oprávněna k jejich zastupování, uložena pořádková pokuta až do výše Kčs 100.000.–.

(2) Osoby, které nejsou československými státními zaměstnanci, musí, budou-li k tomu vyzvány, vykonati příslušnému přihlašovacímu úřadu slib.

(3) Osobám, uvedeným v odstavci 1, přísluší odměna za ztrátu času, a to podle směrnic, jež vydá ministerstvo financí.