Zákon o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii

§ 1.

(1) Správných údajů v přiznání (přihlášce) k dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, na jejichž podkladě došlo k vyměření těchto dávek, nesmí býti použito v oboru přímých daní na berní rok 1945 a léta předchozí a daně z obratu (daně přepychové) za vyměřovací (daňové) období 1945 a předchozí k vyměření, dodatečnému vyměření ani k zavedení trestního řízení. Totéž platí pro odvod zisku za hospodářské roky 1941 (1940/1941) podle vládního nařízení ze dne 18. září 1942, č. 327 Sb., o zachycení mimořádného zvýšení zisku za války (nařízení o odvodu zisku) a 1942 (1941/1942) podle vládního nařízení ze dne 20. května 1944, č. 114 Sb., o zachycení mimořádného zvýšení zisku za války (druhé nařízení o odvodu zisku).

(2) Amnestie podle odstavce 1 neopravňuje poplatníky daní přímých (odvodu zisku) k opravě účetních závěrek sestavených k 1. lednu 1939, po případě k jinému rozhodnému dni počátečnímu (§ 2, odst. 2 zák. č. 134/1946 Sb.).

(3) Daň z obohacení a s ní souvisící poplatek nemovitostní z převodu mezi živými a na případ smrti, které byly uskutečněny před 1. lednem 1939, nebudou vyměřeny ani doměřeny, je-li nabyvatel povinen dávkou z majetkového přírůstku podle zákona č. 134/1946 Sb. a hodnota majetku, kterého převodem nabyl, byla pojata do jeho majetkového přírůstku.

§ 2.

1. Trestní řízení pro činy spáchané před rozhodným dnem konečným (§ 2 zák. č. 134/1946 Sb.) proti předpisům daňovým, poplatkovým, celním a monopolním nebude zavedeno a řízení o nich zavedené a dosud pravoplatně neskončené bude zastaveno:
   1. 1. u daní, na něž se vztahuje amnestie podle ustanovení § 1, odst. 1, bez další podmínky. Amnestie se však nevztahuje na trestné činy, pro něž bylo zahájeno trestní řízení v době od 1. ledna 1946 do vyhlášení tohoto zákona;
   2. 2. u daně z obohacení, poplatků, daní dopravních, dávky za osobní dopravu na drahách, dávky z telefonních poplatků, daně z obchodu cennými papíry, daně směnečné, daně z požární ochrany a daně z přepravy kolejovými drahami, na něž se amnestie podle ustanovení § 1 nevztahuje, za podmínky, že poplatníci do 30 dnů od konce měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti
      1. a) dodatečně ohlásí dosud neohlášené právní jednání nebo listinu a zaplatí částku zkráceného nebo ohroženého poplatku (daně) ve lhůtě, kterou stanoví vyměřovací úřad nebo
      2. b) oznámí, doplní nebo opraví údaje potřebné k vyměření poplatku (daně), který nebyl vyměřen nebo zaplacen a tento poplatek (daň) zaplatí ve lhůtě, kterou stanoví vyměřovací úřad nebo
      3. c) zaplatí poplatek (daň), který měl býti zaplacen podle ustanovení poplatkových zákonů bez úředního vyměření, nebo tu jeho část, o kterou bylo zaplaceno méně.

      Za týchž podmínek se amnestie vztahuje též na činy (opominutí), které se stihají podle předpisů o poplatcích (daních) správním opatřením bez zavedení trestního řízení;

   1. 3. u ostatních daní, cel a monopolů za podmínky, že osoby, které se dopustily trestného činu, nejpozději do 30 dnů od konce měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti, oznámí okolnosti spáchaného trestného činu, vydají předměty, které podle zákona propadají nebo jejichž držení je zakázáno a zaplatí daň nebo splní zákonnou náležitost, která byla trestním činem zkrácena nebo zatajena, případně splní povinnosti uložené příslušnými jinými předpisy.

§ 3.

(1) Byl-li kdo pravoplatně odsouzen pro činy uvedené v § 2 a zaplatil-li stanovenou zkrácenou daň, poplatek či důchodek, bude nevykonaný zbytek trestu na penězích nebo na svobodě prominut, trestní případ nebude veden dále v úřední patrnosti a odsouzený bude pokládán za osobu daňově, po případě důchodkově bezúhonnou, pokud tomu nebude překážeti ještě jiné neamnestované odsouzení.

(2) Pokud v upouštěcím (podrobovacím) řízení obviněný nezaplatil zcela stanovenou upouštěcí (podrobovací) částku, nebude za podmínek uvedených v § 2 požadováno další plnění.

§ 4.