Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

§ 122

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na zboží,

1. a) které bylo předtím vyvezeno z tuzemska a u něhož bylo provedeno řízení směřující k vrácení subvencí nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,
2. b) u něhož byla na základě opatření vztahujících se na vývoz zboží do jiných států poskytnuta jiná finanční výhoda, než jsou subvence nebo jiné částky uvedené v písmenu a), která je podmíněna závazkem předmětné zboží vyvézt, bude-li celnímu úřadu doloženo, že tato finanční výhoda byla vrácena nebo že příslušný orgán podnikl kroky k zadržení výplaty této finanční výhody a že toto zboží
   1. 1. nemůže být dovezeno a použito na území státu, kam bylo původně vyvezeno, na základě zákonů a předpisů platných v tomto státě,
   2. 2. bylo vráceno příjemcem jako závadné nebo neodpovídající ustanovením smlouvy,
   3. 3. bylo dovezeno zpět do tuzemska, protože nemůže být použito k zamýšlenému účelu v důsledků okolností, které nemůže vývozce ovlivnit.

(2) K okolnostem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodu 3 patří

1. a) vrácení zboží z důvodů jeho poškození nebo poškození dopravního prostředku, jímž bylo přepravováno, před doručením příjemci,
2. b) vrácení zboží původně vyvezeného za účelem spotřeby nebo prodeje na obchodním veletrhu nebo obdobné akci, které nebylo spotřebováno či prodáno,
3. c) vrácení zboží, které nemohlo být doručeno příjemci z důvodů jeho fyzické či právní nezpůsobilosti dodržet ustanovení smlouvy, na jejímž základě bylo původně vyvezeno,
4. d) vrácení zboží, které nemohlo být z důvodů nepříznivých přírodních podmínek, politických nebo sociálních nepokojů doručeno příjemci nebo které bylo doručeno až po uplynutí dodací lhůty uvedené ve smlouvě, na jejímž základě bylo původně vyvezeno,
5. e) vrácení zboží krytých společnou organizací trhu ovoce a zeleniny, vyvezených a odeslaných za účelem prodeje při dodání, jejichž prodej se však na trhu cílové třetí země neuskutečnil.

(3) Zboží vyvážené v rámci zemědělské politiky na základě vývozního povolení nebo předem uděleného osvědčení nebude osvobozeno od dovozního cla, pokud nebude doloženo, že příslušná ustanovení právních předpisů byla dodržena.

(4) Zboží uvedené v odstavci 1 nebude osvobozeno od dovozního cla, pokud nebude propuštěno do volného oběhu v tuzemsku do 12 měsíců ode dne vydání rozhodnutí, kterým bylo propuštěno do režimu vývozu.

§ 123

Osvobození od dovozního cla se přizná i na vrácené

1. a) zboží, které je pouze částí zboží původně vyvezeného z tuzemska,
2. b) součásti nebo příslušenství strojů, přístrojů, zařízení a podobné zboží původně vyvezené z tuzemska.

§ 124

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží, s nímž

1. a) nebylo po vývozu z tuzemska, s výjimkou manipulací potřebných k udržení jeho dobrého stavu nebo manipulací měnící pouze jeho vzhled, žádným způsobem nakládáno,
2. b) bylo po vývozu z tuzemska nakládáno jiným způsobem než uvedeným v písmenu a), ale které bylo uznáno jako vadné nebo jako nevhodné pro zamýšlený účel, za předpokladu, že
   1. 1. účelem tohoto nakládání byla výhradně oprava předmětného zboží nebo obnova jeho původního dobrého stavu,
   2. 2. jeho nevhodnost pro zamýšlený účel vyšla najevo až v době, kdy toto nakládání již započalo.

(2) Bylo-li se zbožím nakládáno způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) a tento způsob nakládání by v případě, že by toto zboží zpět dovážené do tuzemska po ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku podléhalo dovoznímu clu, vyměří a vybere celní úřad clo, které by bylo vyměřeno a vybráno z dovážených zušlechtěných výrobků. Jestliže však bylo zboží opraveno nebo byl obnoven jeho původní stav, které bylo nutno provést v důsledku nepředvídaných okolností, které se vyskytly v zahraničí a které byly uspokojivým způsobem doloženy celnímu úřadu, osvobození od dovozního cla se přizná tehdy, jestliže hodnota zpět dováženého zboží není v důsledku provedené operace vyšší než jeho hodnota v době vývozu z tuzemska. Hodnota zpět dováženého opraveného zboží nebo které bylo obnoveno do původního stavu, se nepovažuje za vyšší než hodnota v době vývozu z tuzemska, nepřesáhne-li tato operace rozsah prací bezpodmínečně nutných k tomu, aby zboží mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

(3) Pro účely odstavce 2 se rozumí opravou nebo obnovou původního stavu, kterou bylo potřeba provést, jakákoliv operace, jejímž cílem je náprava funkčních závad nebo materiálového poškození zboží, k nimž došlo v zahraničí, a bez níž by předmětné zboží nemohlo být obvyklým způsobem použito k zamýšleným účelům. Je-li při opravě zboží nebo obnově jeho původního stavu třeba použít náhradní díly a součástky, přizná celní úřad osvobození od dovozního cla pouze na díly bezpodmínečně nutné k tomu, aby zboží mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

§ 125

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží

1. a) na které bylo podáno celní prohlášení na propuštění do volného oběhu, doložené kopií vývozního celního prohlášení, kterou celní orgány vrátily vývozci. Má-li celní úřad důkazy o tom, že zboží navržené do volného oběhu bylo původně vyvezeno z tuzemska a splňuje podmínky pro přiznání osvobození od dovozního cla, nebo si může určité skutečnosti ověřit u deklaranta, kopii vývozního celního prohlášení nevyžaduje,
2. b) propuštěné k dočasnému vývozu s použitím karnetu ATA vydaného v tuzemsku; osvobození od dovozního cla celní úřad přizná i tehdy, kdy platnost příslušného karnetu ATA již uplynula.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na obalové materiály, dopravní prostředky a jiné zboží propuštěné ve vývozu na základě zvláštních podmínek, stanoví-li celní předpisy nebo mezinárodní smlouva, že se celní doklady v těchto případech nevyžadují. Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje rovněž na případy, kdy celní prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu může být podáno ústně nebo jiným úkonem.

(3) Z důvodů hodných zřetele se osvobození od dovozního cla přizná za podmínky, že deklarant za účelem ztotožnění vráceného zboží předloží další důkazy.

§ 126

Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen „globální záruka“) je uveden

1. a) pro národní tranzit v příloze č. 33 k této vyhlášce,
2. b) pro společný tranzit v příloze č. 34 k této vyhlášce,
3. c) pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 35 k této vyhlášce.

§ 127

(1) Je-li u určitého zboží mimořádné riziko podvodu, může být ve společném tranzitu dočasně zakázáno používání globální záruky pro toto zboží. Seznam zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, se oznamuje ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstva zahraničních věcí.²⁹)

(2) Je-li do společného tranzitu propouštěno zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, uvádí hlavní povinný na listech č. 1, 4, 5 a 7 Deklarace

1. a) v odstavci 33 minimálně čtyřmístné číslo deklarované podpoložky zboží,
2. b) úhlopříčně jednotlivými listy červeným písmem poznámku „Článek 34b Přílohy II Úmluvy o společném tranzitním režimu“, která bude ve formátu nejméně 100 x 10 mm.

(3) List č. 5 Deklarace, který je označen poznámkou podle odstavce 2 písm. b), se zasílá celnímu úřadu odeslání nejpozději následující pracovní den po dnu, kdy byla zásilka spolu s doklady dopravena k celnímu úřadu určení.

(4) Má-li být dopravováno zboží, které je podle odstavce 1 dočasně vyloučeno z používání globální záruky, nebo pokládá-li to celní úřad odeslání za nezbytné, může být stanovena dopravní trasa. Stanovenou trasu může na žádost hlavního povinného změnit celní úřad členského státu, ve kterém se zásilka v době podání žádosti na stanovené trase nachází. Povolenou změnu celní úřad zaznamená v tranzitním dokladu a sdělí ji neprodleně celnímu úřadu odeslání.

(5) Z důvodu vyšší moci se může dopravce od stanovené trasy odchýlit. Zboží je nutno bez zbytečného odkladu dopravit k nejbližšímu celnímu úřadu členského státu, ve kterém se zásilka nachází, který změnu stanovené trasy zaznamená do tranzitního dokladu a neprodleně informuje celní úřad odeslání.

§ 128

(1) Používání globální záruky se povolí pouze osobám se sídlem v tuzemsku,

1. a) které nebyly pravomocně postiženy za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
2. b) jejichž finanční situace je taková, že mohou splnit svoje závazky.

(2) Používání globální záruky v režimu tranzitu se povolí za splnění podmínek uvedených v odstavci 1 osobám, které pravidelně používaly režim tranzitu během posledních 6 měsíců jako hlavní povinný nebo ve společném tranzitu i jako odesilatel.

§ 129

(1) Není-li dále stanoveno jinak, stanoví se výše globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však

1. a) ve společném tranzitu v částce v korunách českých odpovídající ekvivalentu 7000 ECU v přepočtu podle kurzu devizového trhu České národní banky platného první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž je poskytnutá záruka přijata,
2. b) v národním tranzitu v částce 250 000 Kč.

(2) Příslušný celní orgán může stanovit výši globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající nejméně 30 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však v minimálních částkách uvedených v odstavci 1 osobě, která

1. a) jako hlavní povinný provádí tranzitní operace pravidelně s použitím globální záruky nejméně po dobu posledních 6 měsíců,
2. b) v tomto časovém úseku plní řádně povinnosti vyplývající z režimu tranzitu,
3. c) v tranzitu nedopravuje zboží, které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce.

(3) Příslušný celní orgán změní výši globální záruky na částku odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nesplňuje-li již hlavní povinný podmínky stanovené v odstavci 2.

(4) Příslušný celní orgán stanoví výši globální záruky podle odstavců 1 až 3 podle počtu uskutečněných přeprav a celkové výše celního dluhu, která by byla stanovena z přepravovaného zboží, a to za období jednoho týdne. Výše záruky se stanoví na základě podkladů hlavního povinného a celních orgánů, které se vztahují na přepravu zboží v předchozím roce, a výsledek se vydělí 52. Žádá-li hlavní povinný o globální záruku poprvé, stanoví příslušný celní orgán společně s hlavním povinným počet přeprav a souhrnnou výši celního dluhu během stanoveného časového období z údajů, které jsou k dispozici. Statistickým výpočtem se stanoví výše celního dluhu pro zboží, které se přepraví v období jednoho týdne.

(5) Příslušný celní orgán provádí roční přezkoumání výše globální záruky a s ohledem na skutečnosti, zjištěné zejména od celních úřadů odeslání, stanoví případně jinou výši záruky.

(6) Pro stanovení výše globální záruky pro jiné operace než režim tranzitu se ustanovení odstavců 1 až 5 použijí přiměřeně.

§ 130

Osoba, které bylo povoleno uskutečňovat tranzitní nebo jiné operace s globálním zajištěním celního dluhu, prokazuje tuto skutečnost

1. a) dokladem „Osvědčení o záruce v režimu tranzitu“, jehož vzor je uveden v příloze č. 37 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,
2. b) dokladem „TC 31 – Osvědčení o záruce“, jehož vzor je uveden v příloze č. 38 k této vyhlášce, které má zelený podtisk, jedná-li se o společný tranzit,
3. c) dokladem „Osvědčení o globální záruce“, jehož vzor je uveden v příloze č. 39 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu.

§ 131

(1) Osvědčení uvedená v § 130 (dále jen „Osvědčení“) se předkládají při podání celního prohlášení na propuštění zboží do

1. a) režimu tranzitu celnímu úřadu odeslání a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 52 Deklarace,
2. b) jiného režimu než tranzitu celnímu úřadu, který zboží do navrženého režimu propouští, a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 44 Deklarace.

(2) Osvědčení se rovněž předkládá celnímu úřadu, který povoluje nakládat se zbožím, používat režim s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo který stanoví podmínky pro dočasné uskladnění zboží.

(3) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět.

(4) Tiskopisy Osvědčení vydané před účinností této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 1998.

§ 132

Při vystavení Osvědčení nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant nebo hlavní povinný (dále jen „zúčastněný“) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení nebo žádosti o povolení nakládat se zbožím, povolení režimů s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo o stanovení podmínek pro dočasné uskladnění zboží. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem zúčastněného se potvrdí tak, že v odstavci 10 na zadní straně Osvědčení se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a zúčastněný každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 11 na zadní straně Osvědčení. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může zúčastněný kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení prokazují oprávněné osoby, uvedené zúčastněným na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za zúčastněného jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou.

§ 133

Doba platnosti Osvědčení nesmí být delší než 2 roky. Platnost Osvědčení lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

§ 134

Bude-li povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou odejmuto, zúčastněný neprodleně vrátí celnímu orgánu, který povolení odejmul, všechna Osvědčení, jejichž doba platnosti ve smyslu ustanovení § 140 ještě neuplynula.

§ 135

Tiskopis Osvědčení má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě dle § 130, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m². Tiskopis Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

§ 136

Osvědčení se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést škrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci Osvědčení lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena celním orgánem, který Osvědčení vydal. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis Osvědčení a původní se vrátí celnímu orgánu, který ručení povolil. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců Osvědčení a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

§ 137

V době trvání ručitelského vztahu lze výši zaručené částky měnit dodatkem k záruční listině, který se stává nedílnou součástí záruční listiny a jehož vzor je uveden

1. a) v příloze č. 40 k této vyhlášce, jedná-li se o národní tranzit,
2. b) v příloze č. 41 k této vyhlášce, jedná-li se o společný tranzit,
3. c) v příloze č. 42 k této vyhlášce, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu.

§ 138

Vzor záruční listiny pro paušální zajištění celního dluhu (dále jen „paušální záruka“) je uveden pro

1. a) národní tranzit v příloze č. 43 k této vyhlášce,
2. b) společný tranzit v příloze č. 44 k této vyhlášce,
3. c) jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 45 k této vyhlášce.

§ 139

(1) Zajištění celního dluhu paušální zárukou se celnímu úřadu prokazuje

1. a) Záručním dokladem, jehož vzor je uveden v příloze č. 46 k této vyhlášce, který má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,
2. b) Záručním dokladem, jehož vzor je uveden v příloze č. 47 k této vyhlášce, který má červený podtisk, jedná-li se o společný tranzit,
3. c) Záručním dokladem, jehož vzor je uveden v příloze č. 48 k této vyhlášce, který má zelený podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu.

(2) Záruční doklad se v souvislosti se zajištěním celního dluhu odevzdává celnímu úřadu.

(3) Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává.

(4) Ručitel je celním orgánům odpovědný za každý Záruční doklad, který celní úřady přijaly v souvislosti se zajištěním celního dluhu, a to až do částky v tomto dokladu uvedené.

(5) Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě dle odstavce 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m². Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů.

(6) Tiskopisy Záručního dokladu vydané před účinností této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 1998.

§ 140

(1) Na zboží propouštěné do společného tranzitu jedním celním prohlášením se předkládá jeden Záruční doklad, ve kterém je uvedena paušální částka 7000 ECU, a to bez ohledu na výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zboží propuštěného na toto celní prohlášení.

(2) Představuje-li přeprava určitého zboží ve společném tranzitu zvýšené riziko a paušální záruka ve výši 7000 ECU je nedostačující s ohledem na přesnou nebo celními orgány odhadnutou nejvýše možnou výši celního dluhu, může celní úřad odeslání k zajištění cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu zboží požadovat odpovídající záruku ve výši násobku paušální částky 7000 ECU. Přeprava zboží ve společném tranzitu se považuje za spojenou se zvýšeným rizikem zejména tehdy, jedná-li se o zboží vyloučené ve smyslu § 127 z použití globální záruky.

(3) Je-li propouštěno do společného tranzitu zboží, které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce a jehož množství překročilo stanovené množstevní limity odpovídající paušální částce 7000 ECU, požaduje vždy celní úřad odeslání zvýšenou záruku, a to ve výši násobku částky 7000 ECU, který odpovídá množství přepravovaného zboží.

(4) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 odevzdá hlavní povinný celnímu úřadu odeslání potřebný počet Záručních dokladů znějících na částku 7000 ECU.

(5) Pro přepočet ECU na koruny české se použije kurz devizového trhu České národní banky platný první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž bylo přijato celní prohlášení, se kterým je předkládán Záruční doklad.

§ 141

Ručitel může omezit rozsah použití jím vydávaných Záručních dokladů tím, že je opatří úhlopříčně poznámkou „OMEZENÁ PLATNOST“. Takto označené Záruční doklady

1. a) pro společný tranzit
   1. 1. neplatí pro tranzitní operace se zbožím uvedeným v příloze č. 36 k této vyhlášce,
   2. 2. mohou být použity pro jiné zboží než uvedené v příloze č. 36 k této vyhlášce v počtu maximálně 7 Záručních dokladů na každý dopravní prostředek; jedním dopravním prostředkem se pro účely tohoto ustanovení rozumí kontejner³⁰) nebo silniční motorové vozidlo, za které může být připojen přívěs (resp. přívěsy) nebo návěs,

1. b) neplatí pro národní tranzit a pro jiné operace než režim tranzitu pro operace se zbožím podléhajícím spotřební dani.

§ 142

(1) Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu je uveden pro

1. a) národní tranzit v příloze č. 49 k této vyhlášce,
2. b) pro společný tranzit v příloze č. 50 k této vyhlášce,
3. c) pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 51 k této vyhlášce.

(2) Záruční listina se předkládá celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží do příslušného celního režimu včetně společného tranzitu. Záruční listina se předkládá rovněž celnímu úřadu, který povoluje nakládat se zbožím, používat režim s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo který má stanovit podmínky pro dočasné uskladnění.

(3) Celní úřad si předloženou záruční listinu po ověření její platnosti a správnosti ponechává.

(4) Je-li do společného tranzitu propouštěno zboží, které je vyloučeno ve smyslu ustanovení § 127 z použití globální záruky a které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce, stanoví celní úřad výši individuální záruky v částce odpovídající násobku částky 7000 ECU způsobem uvedeným v § 140 odst. 3.

§ 143

(1) Osoba, které bylo uděleno povolení nezajišťovat celní dluh,³¹) prokazuje tuto skutečnost dokladem „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“, jehož vzor je uveden v příloze č. 52 k této vyhlášce, které má hnědý podtisk.

(2) Skutečnost, že celní dluh nemusí být zajišťován, se prokazuje celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu nebo do celního režimu s podmíněným osvobozením od cla jiného než režim tranzitu. Osoba, které bylo povolení uděleno, předkládá „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ celnímu úřadu a jeho číslo uvede do

1. a) odstavce 52 Deklarace při propouštění zboží do národního tranzitu,
2. b) odstavce 44 Deklarace při propouštění zboží do celního režimu s podmíněným osvobozením jiného než tranzitu.

(3) Celní úřad, kterému bylo „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí zpět deklarantovi.

(4) Při vystavení „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant (hlavní povinný) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem deklaranta (hlavního povinného) se potvrdí tak, že v odstavci 10 na zadní straně „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a deklarant (hlavní povinný) každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 11 na zadní straně „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“. Nepoužité rubriky na zadní straně „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může deklarant kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ prokazují oprávněné osoby, uvedené deklarantem (hlavním povinným) na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za deklaranta (hlavního povinného) jednat v rozsahu uvedených právních úkonů, a to bez zajištění celního dluhu dle uděleného povolení.

§ 144

Doba platnosti „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

§ 145

Bude-li povolení nezajišťovat celní dluh odejmuto, vrátí příslušná osoba bez zbytečného odkladu ministerstvu všechna „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“, jejichž doba platnosti ve smyslu § 144 ještě neuplynula.

§ 146

Tiskopis „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě hnědé, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m². Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

§ 147

„Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést přeškrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena ministerstvem. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis a původní „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“ se vrátí ministerstvu. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců Osvědčení a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

§ 148

Postup při jiném nakládání se zbožím než prodeji zboží

Zboží, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech, zboží, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v trestním řízení o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu, tranzitu nebo jiném nakládání se zbožím, jakož i zboží, které deklarant přenechal státu, je v prozatímní správě³²) celního úřadu, nebylo-li prodáno.

§ 149

Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

1. 1. Vyhláška č. 47/1993 Sb., kterou se stanoví územní působnost celních úřadů a průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí.
2. 2. Vyhláška č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.
3. 3. Vyhláška č. 54/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.
4. 4. Vyhláška č. 145/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky Ministerstva financí č. 54/1994 Sb.
5. 5. Vyhláška č. 75/1995 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb. a vyhlášky č. 145/1994 Sb.
6. 6. Vyhláška č. 8/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb., vyhlášky č. 145/1994 Sb. a vyhlášky č. 75/1995 Sb.
7. 7. Vyhláška č. 230/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb., vyhlášky č. 145/1994 Sb., vyhlášky č. 75/1995 Sb. a vyhlášky č. 8/1996 Sb.
8. 8. Vyhláška č. 46/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.
9. 9. Opatření Ministerstva financí ze dne 2. září 1997, kterým se stanovují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení, uveřejněné v částce 79/1997 Sb.
10. 10. Opatření Ministerstva financí ze dne 27. ledna 1998, kterým se stanovují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení, uveřejněné v částce 9/1998 Sb.

§ 150

Účinnost