Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

§ 16

Postup při určování celní hodnoty

Vysvětlivky k jednotlivým metodám určování celní hodnoty, které celní úřady použijí při určování celní hodnoty, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. Při použití jednotlivých metod určování celní hodnoty se postupuje v souladu se všeobecně platnými účetními zásadami pro určování celní hodnoty, které jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

§ 17

Neprokáže-li deklarant skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží na místo, kde toto zboží vstupuje do tuzemska, určí je celní úřad takto:

1. a) je-li zboží dopravováno stejným dopravním prostředkem do místa v tuzemsku, které je za místem vstupu do tuzemska, oceňují se náklady na dopravu v poměru ke vzdálenosti v zahraničí a v tuzemsku,
2. b) je-li zboží fakturováno za dodací podmínky „Přeprava placena do závodu“ za jednotkovou cenu, která odpovídá ceně na místo vstupu do tuzemska, neodečítají se od této ceny náklady na dopravu v tuzemsku; odečtení je však možné, je-li celnímu úřadu předložen důkaz, že cena na místo vstupu do tuzemska by byla nižší než jednotková cena za dodací podmínky „Přeprava placena do závodu“,
3. c) je-li doprava provedena bez úplaty nebo zajišťuje-li si ji kupující, zahrnují se do celní hodnoty náklady na dopravu do místa vstupu do tuzemska vypočítané podle sazebníku za dopravu obvykle používaného pro stejný dopravní prostředek.

§ 18

(1) Poštovné zaplacené za dopravu zboží až do místa určení v tuzemsku se připočte k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, s výjimkou poplatků vybíraných po propuštění zboží do celního režimu za úkony provedené v tuzemsku.

(2) Poštovné za dopravu zboží v zahraničí se nezapočítává do celní hodnoty zboží, které nemá obchodní charakter.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí pro zboží přepravované poštovními expresními kurýrními službami.

§ 19

Náklady na leteckou dopravu, které se připočtou k ceně skutečně placené nebo ceně, která má být za dovezené zboží zaplacena, se vypočtou podle procent uvedených v příloze č. 7 k této vyhlášce.

§ 20

Prokazování ceny zboží

(1) Cena dováženého zboží se prokazuje zejména fakturou, smlouvou nebo jiným dokladem, který se týká daného převodu.

(2) Celní prohlášení na propuštění zboží, které je prodáváno do tuzemska, do volného oběhu je pro účely určení celní hodnoty zboží podle § 66 a 67 zákona považováno za důkaz prokazující, že zboží bylo prodáno na vývoz do tuzemska. V případě postupných prodejů se tento údaj týká posledního prodeje, který vedl k dovozu zboží do tuzemska, nebo prodeje, ke kterému došlo v tuzemsku před propuštěním zboží do volného oběhu.

(3) Je-li prohlašována cena týkající se jiného než posledního prodeje, na jejímž základě bylo zboží dovezeno, musí být celním orgánům uspokojivě prokázáno, že k takovému prodeji zboží došlo za účelem vývozu do tuzemska.

§ 21

(1) Je-li celní hodnota určována podle § 65 až 79 zákona, předkládá deklarant spolu s celním prohlášením vztahujícím se na dovážené zboží také Deklaraci údajů o celní hodnotě (dále jen „deklarace hodnoty“). Deklarace hodnoty se předkládá na tiskopise D. V. 1, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce; vztahuje-li se celní prohlášení na zboží, které je zařazeno do více podpoložek celního sazebníku, předkládá se s deklarací hodnoty Doplňkový list D. V. 1BIS (dále jen „doplňkový list“), a to na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) Údaje potřebné k určení celní hodnoty a způsob jejich uvádění v deklaraci hodnoty a doplňkovém listu jsou upraveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3) Deklarace hodnoty nemusí být předložena, nemůže-li být celní hodnota určena podle § 66 zákona; deklarant pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení zákona předloží celnímu úřadu informace, které mohou být požadovány pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení zákona, a to ve formě a způsobem určeným celním úřadem.

(4) Předložením deklarace hodnoty celnímu úřadu podle odstavce 1 odpovídá deklarant za

1. a) přesnost a úplnost údajů uvedených v deklaraci hodnoty,
2. b) autentičnost dokladů, které jsou předloženy jako důkaz těchto údajů,
3. c) předložení dodatečných informací nebo dokladů, které jsou potřebné pro určení celní hodnoty zboží.

(5) Tiskopisy deklarace hodnoty vydané nebo schválené před účinností této vyhlášky mohou být používány do 30. června 1999.

§ 22

(1) Deklarace hodnoty se nepředkládá

1. a) nepřesáhne-li celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce částku 175 000 Kč, za podmínky, že se nejedná o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,
2. b) při dovozu zboží, které nemá obchodní charakter,
3. c) při dovozu zboží, které nepodléhá clu a daním vybíraným při dovozu nebo které je plně osvobozeno od cla, nebo
4. d) při dovozu zboží, na které se nevyžaduje písemné celní prohlášení.

(2) Z důvodů hodných zřetele mohou celní úřady vyžadovat předložení deklarace hodnoty i v případech uvedených v odstavci 1, je-li to nutné pro správné určení celního dluhu.

§ 23

Deklarant předkládá celnímu úřadu fakturu, na jejímž základě je deklarována celní hodnota dováženého zboží. Je-li celní hodnota deklarována písemně, ponechá si celní úřad fakturu ve své evidenci.

§ 24

Systém červená – zelená

(1) Systém červená - zelená je zvláštním způsobem provádění celního dohledu v cestovním styku, který může být použit u pohraničních celních úřadů na celních letištích nebo u silničních celních přechodů včetně dálničních.

(2) Zelený pruh je určen pro cestující, kteří dovážejí nebo vyvážejí jen zboží, které nepodléhá clu a daním nebo je od nich osvobozeno a nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy. Ostatním cestujícím je vyhrazen červený pruh. Červený pruh je vyhrazen rovněž pro cestující, kteří musí splnit oznamovací povinnost podle devizových předpisů.⁶)

(3) Zelený pruh je označen zelenou značkou tvaru pravidelného osmiúhelníku s nápisem: „Nic k proclení“.

(4) Červený pruh musí být označen červenou značkou čtvercového tvaru s nápisem: „Zboží k proclení“.

§ 25

Volný oběh

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu učiněno jiným úkonem podle § 28, jde-li o

1. a) zboží, které nemá obchodní charakter, dovážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy a je při dovozu osvobozeno od dovozního cla,⁷)
2. b) zemědělské výrobky a zboží používané v zemědělství, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným právními předpisy a které je osvobozeno od dovozního cla,⁸)
3. c) dopravní prostředky, které jsou při zpětném dovozu jako zboží původně české osvobozeny od dovozního cla.

§ 26

Vývoz

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu učiněno jiným úkonem podle § 28, jde-li o

1. a) zboží, které nemá obchodní charakter, vyvážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy,
2. b) dopravní prostředky registrované v tuzemsku, které budou dovezeny zpět,
3. c) materiál určený k upevnění a ochraně zboží při dopravě.

§ 27

Režim dočasného použití

(1) Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla učiněno jiným úkonem ve smyslu § 28, jedná-li se o

1. a) osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,⁹)
2. b) dopravní prostředky,¹⁰)
3. c) kontejnery, palety a obaly.¹¹)

(2) Učinil-li deklarant při dovozu zboží uvedeného v odstavci 1 celní prohlášení jiným úkonem, činí se celní prohlášení při jeho zpětném vývozu rovněž jiným úkonem podle § 28.

§ 28

Jiný úkon podle § 25 až 27 lze pohraničnímu celnímu úřadu učinit při přepravě zboží

1. a) průjezdem zeleného pruhu „Nic k proclení“, jsou-li u příslušného celního úřadu oddělené vstupy zřízeny,
2. b) průjezdem celního prostoru pohraničního celního úřadu, kde není zřízen systém „Červená – zelená“, samočinným učiněním celního prohlášení.

§ 29

(1) Jestliže bylo celní prohlášení učiněno jiným úkonem podle § 28 a zboží splňovalo podmínky uvedené v § 25 až 27, považuje se zboží za předložené pohraničnímu celnímu úřadu v okamžiku, kdy byl tento jiný úkon učiněn.

(2) Zjistí-li celní úřad při kontrole provedené po úkonu učiněném podle § 28, že dovážené nebo vyvážené zboží nesplňovalo podmínky uvedené v § 25 až 27, považuje se zboží za nezákonně dovezené nebo vyvezené.

§ 30

Sazebník skladného

Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celního úřadu se platí skladné ve výši:

1. a) 5 % z hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 100 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 5 dnů včetně dne uskladnění,
2. b) 10 % z hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 200 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění,
3. c) 100 Kč za každou skladovou položku, jde-li o listiny, doklady, dokumentaci a jiné písemnosti, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění,
4. d) dvojnásobku skladného uvedeného v písmenech b) a c), přesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění.

§ 31

Celní řízení mimo celní prostor

(1) Celní řízení mimo celní prostor se provede za podmínky, že deklarant požádá o provedení celního řízení mimo celní prostor včas, oznámí celnímu úřadu přibližné množství zboží a jeho druh podle pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno, a bez zbytečného odkladu oznámí celnímu úřadu dodatečné změny v těchto údajích.

(2) Celní řízení mimo celní prostor se provede, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží, nebo je-li to jinak naléhavé, a nenaruší-li se tím pravidelná činnost celního úřadu.

(3) Celní řízení mimo celní prostor se neprovede, určí-li celní úřad, že celní dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností.

(4) Celní řízení mimo celní prostor se provede za předpokladu, že v době navržené deklarantem budou potřebné doklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.

(5) Provede-li se celní řízení mimo celní prostor, hradí deklarant náklady tohoto řízení takto:

1. a) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovní době celního úřadu 200 Kč,
2. b) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovních dnech mimo pracovní dobu celního úřadu 300 Kč,
3. c) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu 400 Kč.

(6) Kromě nákladů za provedení celního řízení mimo celní prostor uvedených v odstavci 5 hradí deklarant

1. a) náklady prokázaných jízdních výdajů,¹²) nebo
2. b) náhradu za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách.¹³)

(7) Je-li celní řízení mimo celní prostor prováděno v jednom místě u více deklarantů, hradí náklady na cestu nutné k dostavení se na místo celního řízení podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené deklarant, u kterého bylo provedeno první celní řízení mimo celní prostor, náklady na cestu zpět podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené hradí deklarant, u kterého bylo provedeno poslední celní řízení mimo celní prostor.